MALIGNANT TUMOUR – The Way Of Metallist 1991-2016

Slavná ostravská mlátička MALIGNANT TUMOUR už sice v minulosti vydala hned 4 různá DVD, jenže to byly jen pálené disky, i když většinou s obsáhlými a zábavnými dokumenty ze zahraničních cest. Ovšem ta více než tříhodinová nálož, s níž někdejší podzemní kreatury a současné rokenrolové hvězdy přišly u příležitosti dožitých, prožitých a přežitých 25 let existence, překonává vše předešlé a řadí se mezi zásadní tuzemské hudební dokumenty. Při pohledu do dávnějších let lze vzpomenout proslulé filmové mystifikace skupin VISACÍ ZÁMEK, MŇÁGA & ŽĎORP nebo LUCIE, zajímavý dokument tehdy natočila INSANIA, v nedávné době ASMODEUS, N.V.Ú. či SUNSHINE, aktuálně třeba ALICE. „Zhoubný nádor“ se staví do této přední linie.

Něco málo přes hodinu trvající film „The Way Of Metallist“ převážně dokumentární formou skvěle přibližuje celou čtvrtstoletí trvající historii souboru. Ústřední dějovou linii představuje hraný příběh studenta, který v rámci tématu své semestrální práce pořizuje rozhovory se členy skupiny, což coby těžiště filmu nepůsobí kdovíjak nápaditě, ale je pevným podložím pro zachycení všeho podstatného a kromě faktografické výživnosti vyniká i do značné míry humornou a odlehčenou formou. Na tuto základní osu jsou naroubovány historické fotografie, koncertní záběry, úryvky z klipů či televizních pořadů nebo výpovědi osobností hudební scény a dalších person. Takto ve zkratce by se dala vylíčit kostra filmu, jež však zasluhuje bližší a podrobnější ohledání.

„Tento dokument obsahuje odpovědi a záběry lidí, kteří netušili, že jsou filmováni do dokumentu o kapele MALIGNANT TUMOUR. A proto můžete slyšet autentické odpovědi, bez příkras, co si tito lidé o kapele doopravdy myslí,“ praví úvodní titulek filmu.

Takto pojaté názory na kapelu od předních muzikantů, pořadatelů, vydavatelů a publicistů tvoří sice nikoli nejdůležitější, ale každopádně podstatnou a zajímavou součást filmu. Nejčastěji a asi nejlépe zde mluví Petr Korál, postupně se však zjevují rovněž Čurby, Shindy, Petr „Mucho“ Hošek, Kolins, Poly či Cyklo, ale i cizokrajné veličiny Paul Speckmann, Danny Lilker nebo Martin van Drunen. Za pozornost stojí Big Bossovo vtipné a zároveň zcela výmluvné gesto, z předávání žánrových Andělů pobavený Dan Bárta a z natáčení Madhousů vyděšený Michal Husák, naopak zjevně nudněji působí výpovědi filozofa a dvou lékařů. Úměrně k velikášství souboru se však mihnou také Chuck Norris, Karel Gott a v novinovém článku dokonce Standa Hložek.

Hlavními autory aneb scénáristy, režiséry a kameramany filmu jsou Robert Šimek, Martin Ferko či Jakub Pacner, jenž si rovněž zahrál hlavní roli. Představuje studenta žurnalistiky Jakuba, který se ve svém volném čase zabývá četbou klasiků či poslechem vážné hudby a jemuž vlivem okolností bylo přiděleno naprosto vzdálené téma semestrální práce:

Rozbor intertextuálních souvislostí a forem kulturního transferu domácích metalových subkultur a jimi utvářených sociopatologických jevů v profilaci na mezigenerační skupiny populace za pomoci sémiotické a naratologické dokumentární audiovizuální analýzy

Zprvu zoufalý slušňák Jakub, který v metalu spatřuje přesně ono „sociálně-patologické prostředí“, začíná postupně vnikat do této subkultury. Zpočátku arogantní a nepříjemný Bilos se poprvé zjevuje v roli řvoucího trenéra ve fitku, ovšem později oba spolu vedou již přátelštější rozhovor, týkající se především staré noise-grind-mince-crustové éry kapely a vrcholící její nizozemskou etapou. Zaujme obrazově a zvukově dokonale synchronizovaná koláž Bilosových promluv z celého světa, podobně jako jeho závěrečná výzva „no tak začneš“ směrem k abstinujícímu Jakubovi. Ten následně vykoná silně mimoňskou návštěvu koncertu, kde nepatřičně výstředně oděn poprvé s překvapením zjišťuje, že všichni kolem něj jsou kupodivu docela normálně oblečení.

Tentokráte vizáže souboru a jeho maskování se týká úvod rozhovoru se všemi členy, kde si z Polyho vsuvky osvěžíme všeobecně známý poznatek, že Bilos je sám o sobě kostým. Jakubovy další otázky pak přihrávají dvojí předávání Andělů, pořad Madhouse a jeho zábavný silvestrovský speciál, dvojí předskakování SLAYER, koncertní oslavu 20 let se soutěžemi a talk show či konkurs na bubeníka. Jakmile hlavní hrdina vysloví přání jet s kapelou na turné, dočká se od ní chladné reakce a dostane za úkol sežrat hovno. Rozuzlení této slibné zápletky se divák žel či spíše naštěstí nedoví, zato je mu rovnou servírován zběsilý rej festivalového kalení a paření.

Jakubovo závěrečné poznání žel probíhá v silně otřepaných frázích, kdy blábolí cosi o tom, že metal je opravdová jízda, jeho příznivci vyznávají svou cestu, že ta komunita žije opravdovějším životem než kterákoli jiná, přirostla mu k srdci a stal se z něj metalista. Pokud něco takového napsal i do své práce, možná se nelze až tolik divit tomu, že profesor mu ji neuznal. Naštěstí v samém závěru, až po titulcích, přichází povedený dovětek, kdy nastupuje skupina coby čtyřčlenné trestné komando, které profesora nátlakově usměrní k žádanému uznání práce.

Poněkud rozpačitě dopadá to, čemu se tradičně říká product placement. Jakubova návštěva prodejny s metalovým oblečením je sice vhodně zakomponována do děje, leč reklamní věta majitele obchodu působí nadbytečně. Možná lze připustit její nutnost, nic to ovšem nemění na tom, že tato momentka z filmu dosti nepříjemně trčí. To návštěva tetovacího salonu vyznívá daleko lépe, zvláště díky velmi vtipnému doporučení způsobu budoucího odstranění kérky.

Doplnit lze technické informace, že i přes svůj anglický název je film v češtině, samozřejmě kromě výpovědí zahraničních osobností, přičemž volitelně jsou k dispozici anglické, německé a španělské titulky. Světová premiéra proběhla 16. listopadu v pražském Rock Café, několik dalších promítání pak 19. listopadu v ostravském Cineportu, v jehož sousedství došlo i na narozeninový koncert. Kdo tehdy film neviděl nebo jej touží vidět opakovaně, má možnost podívat se v teple domova a navrch si ještě dopřát velkou porci dalších pohyblivých obrázků.

Druhý disk je sice označen coby bonusový, jenže paradoxně více než dvojnásobně přesahuje délku toho prvního. Chronologicky jsou zde všechny a vesměs zdařilé klipy, z nichž ale některé přece jen zjevně vynikají. Rozhodně k nim patří fenomenální videoklip desetiletí „Earthshaker“, kde čtveřice obrů devastuje Prahu, jeden z nich sere na stadion Sparty, svou hnusnou prdel si vytírá sparťanskou vlajkou a jezdecká socha z Václaváku je nakonec přemístěna do hlavního města, tedy Ostravy. Zde se odehrávají i další výborné klipy, tedy strhující oplzlá jízda „Overdose & Overdrive“ a v obrazově plné a necenzurované verzi zařazené „At Full Throttle“, kde pánové prokazují své cyklistické i jiné sportovní dovednosti. Zmínit lze také starší snímek „Saddam Hussein Is Rock'n'Roll“, sloužící coby dokonalá ukázka toho, jak i bez jakékoli drahé produkce a naopak se silným výchozím nápadem lze docílit vysoce zábavného výsledku a současně sdělit názor.

Za klipy následují koncertní bonusy z Obscene Extreme, Brutal Assaultu či dvojího předskakování SLAYER, zejména zvuková kvalita těchto nahrávek je však kolísavá. Trochu lépe dopadá nedlouhá „Unplugged Show“, kde pánové vsedě hrají na španělky a pro jednou tak naprosto vědomě porušují v jedné z písní prezentovanou zásadu o nemožnosti hrát akusticky. Vrcholem koncertních záznamů je 5 let stará a téměř kompletní velkolepá oslava tehdejších 20 let existence, kde hit střídá hit a milé zpestření tvoří šlágr „We Are The Metal“, jenž v rámci setu i sestřihu „Best Karaoke Performance“ spoluzpívá vítěz této soutěže Obstík z kapely 6 MAS. Škoda, že vydání tohoto koncertu se protáhlo na tolik let, ale rozhodně platí, že raději pozdě nežli nikdy.

Obsah:

• DVD 1

film The Way Of Metallist

• DVD 2

Music Videos

1. Clearance Of Century (2005)
2. Saddam Hussein Is Rock'n'Roll (2006)
3. We Are The Metal (2008)
4. Dressed To Kill (2008)
5. Earthshaker (2010)
6. Overdose & Overdrive (2013)
7. At Full Throttle (2014)
8. Walk As We Talk (2016)

 

Live Videos

1. Infernör (Obscene Extreme 2008)
2. Bristroll (Praha 2008)
3. Satan Rise (Obscene Extreme 2010)
4. Metal Artillery (Ostrava 2012)
5. The Secret Source (Brutal Assault 2013)

 

Unplugged Show (Ostrava 2010)

1. The Biggest Band
2. Speed Romancy
3. Hellgate Ostrava
4. Low Life
5. Saddam Hussein Is Rock'n'Roll
6. Decibel Maniacs

 

20th Anniversary Show (Ostrava 2011)

1. We Paint The Town Red
2. Earthshaker
3. Speed Romancy
4. Metal Artillery
5. Low Life
6. The Biggest Band
7. Infernör
8. Dressed To Kill
9. Clearance Of Century
10. Putrefaction Decomposition… In The Coffin
11. Nature Warning / Human Extinction
12. Fuck The NATO!
13. Up Your Fucking Arse!!!
14. Hammer And Anvil
15. Obssessed By Hell
16. We Are The Metal
17. Bristroll
18. Satan Rise
19. In Full Swing
20. Saddam Hussein Is Rock'n'Roll
21. Decibel Maniacs
22. Electric Church

Best Karaoke Performance: We Are The Metal

Čas: 63 min. / 135 min.

Námět, scénář, dramaturgie: MALIGNANT TUMOUR, Martin Ferko, Jakub Pacner

Režie: Robert Šimek, Martin Ferko, Jakub Pacner

Kamera: Martin Ferko, Jakub Pacner, Robert Šimek, Ondřej Podešva

Obsazení filmu:

• Jakub – Jakub Pacner
• profesor – Vladimír Korpas
• filosof – Mgr. Květoslav Boháč
• lékaři – MUDr. Jan Jahoda, MUDr. Jan Světlík
• členové kapely – Bilos, Šimek, Korál, Bohdič, David Ševčík
• osobnosti scény – Petr Korál, Čurby, Shindy, Paul Speckmann, Petr „Mucho“ Hošek, Kolins, Poly, Big Boss, Martin van Drunen, Cyklo, Dan Bárta, Michal Husák aj.
• a mnoho dalších

 

Sestava kapely:

• Bilos – kytara, zpěv
• Šimek – baskytara
• Korál – kytara
• Bohdič – bicí
• David Ševčík – bicí

 

www.malignanttumour.com