A zase ti GHOST… tahle kapela mi dává docela zabrat. V roce 2013 mi obsadili se svojí deskou „Infestissumam“ všechny přehrávače a pronásledovali mě na každém kroku. Jednoduše jsem jim skočil na špek. Zpětně jsem přijal za svůj i debut „Opus Eponymous“ a všechno bylo parádní. Menší zaškobrtnutí přišlo s EP „If You Have Ghost“, kde si zablbli s coververzemi. No budiž, bral jsem to tak, že si kluci hrajou a jedná se jen o EP. Loni vydaná třetí velká deska „Meliora“ mě už ale nezaujala ani co by se za nehet vešlo. Nabubřelé nic vylezlo hodně na povrch a tuhle desku jsem nebyl schopný dát ani jednou v kuse. Uběhl rok a je tady další EP, jehož název byl velkým varováním, abych po něm nesáhl. Jenže já to udělal…
„Popestar“ je totiž čiré zlo. A to teď nemyslím v návaznosti na antináboženskou image a texty GHOST. Hudební náplň je totiž něco, co si normální člověk nemůže oblíbit. Kuj železo dokud je žhavé. Úplně si dokážu představit ty manažerské meetingy, z kterých přišel jasně daný rozkaz. Jste na vrcholu popularity, musíte s něčím novým mezi lidi. Velké album jste vydali loni, nic nového jste sice nebyli přes neustálé turné složit, tak použijte nějaký odpad, co se na poslední desku nevešel, nebo natočte nějaké covery. Možná to vidím moc černě, ale po poslechu tohohle braku to tak prostě cítím. GHOST poslechli, nic jiného jim nezbylo, jsou přece pod smlouvou, a nahráli jednu vlastní věc a čtyři coververze od popíkářů. Už před prvním poslechem mix budící hrůzu.
Pravděpodobně se mnou nebude souhlasit ten, kdo považuje „Melioru“ za dobrou desku, ale úvodní skladba „Square Hammer“ jsou typičtí GHOST právě z tohoto alba. „Square Hammer“ nechybí ve sloce taková ta chytlavost typická pro střední proud, což znamená hlavně neurazit a pochopitelně neschází ani refrén, který je vyloženě odporný. Tady by se dal ten kýč krájet. „Nocturnal Me“ je první z coverů, jehož originál neznám a ani znát nechci. Nicméně tady už jsou GHOST mnohem zajímavější, skladba je díky bubeníkovi pestřejší a nechybí v ní ani temné tóny kláves a kompozice tak snese přísnější měřítka, byť se jedná o ryze průměrnou věc. Prostředek EP okupuje song nazvaný „I Believe (Simian Mobile Disco cover)“ a zejména dovětek v závorce mi nahání strach. Realita je ale naštěstí mnohem lepší. Jen za tónů kláves a doprovodných vokálů Papa Emeritus III rozezpívává příjemnou melodii, která se „dá skousnout“. Čtvrtou „Missionary Man (Eurythmics cover)“ znám! Pamatuju si dokonce i originál. Rytmikou docela tupá záležitost, ale díky vtipnému zakomponování harmoniky a zvuku hammondovek je z téhle skladby sice taková sázka na tutovku, ale ve finále je to asi to nejlepší na celém EP.
Do teď jsem se krotil a EP jakž takž bral, ale takovou facku, jakou mi uštědřil poslední brak „Bible (Imperiet cover)“, jsem si nezasloužil (úsměv). Originál jsem určitě neslyšel a dá-li bůh a celé nebe navrch, ani nikdy neuslyším. Měl jsem pocit, že GHOST ono zlo definují trochu jinak, ale tahle předělávka je absolutním ZLEM! Proti němu bledne i ploužák od Michala Davida. Podávat zprávu o celé té hrůze a popisovat co mi na ní nejvíc vadí, nemá smysl. Je to totiž úplně všechno. Jen snad dodám, že za refrén bych udělil doživotní zákaz činnosti.
Tohle EP je prostě jeden velký omyl a slouží jen jako další připomenutí neustále stoupající kapely. Kapely, která byla na svých prvních dvou deskách zajímavá a v podstatě jiná, neokoukaná. Jenže jak se dalo předpokládat, tenhle dokonale vymyšlený produkt sklouzl někam úplně jinam a já s ním tu hru odmítám hrát dál.
Seznam skladeb:
- Square Hammer
- Nocturnal Me (Echo & the Bunnymen cover)
- I Believe (Simian Mobile Disco cover)
- Missionary Man (Eurythmics cover)
- Bible (Imperiet cover)
Čas: 23:37
Sestava:
- Papa Emeritus III - zpěv
- Nameless Ghoul - basa
- Nameless Ghoul - bicí
- Nameless Ghoul - kytara
- Nameless Ghoul - kytara
- Nameless Ghoul - klávesy
