Martin Schuster byl léta spjatý s progresivní metalovou partou MINDWORK, která byla s albem „Eterea“ (2012) nominována na Cenu Anděl, načež se o dva roky později odmlčela. Jakýmsi navazujícím článkem je aktuálně spíše projekt než kapela FACE THE DAY, v jehož čele opět stojí Martin a z MINDWORK mu sekunduje bubeník Filip Kittnar. Martin je autorem hudby i textů, všechny nástroje vyjma bicích (bicí naklepal Filip v Hostivaři) si nahrál sám ve svém domácím studiu, nazpíval a posléze nahrávku smíchal. Skoro one man projekt, dalo by se říci, a při vší úctě je to trochu znát. Hlavně na produkci, která působí dojmem chudšího příbuzného, a to jak při srovnání s dnešní obvyklou zvukovou kvalitou, tak i s předchozími počiny MINDWORK.
Hudba má z mého pohledu celkem blízko k novodobé ANATHEMĚ, což je vlastně jediná kapela, kterou z tohoto (art, prog, alternative...) ranku poslouchám, tudíž nemohu sloužit dalšími spřízněnými partami. To nejlepší se na albu nachází na samotném začátku, desetiminutová „Changes“ se přelévá od jako mořské vlny při změnách počasí. Chvilku jen tak polehounku, což je případ minimalisticky pojatého úvodu (bezvětří), aby náhle explodovala (to je nečekaný příchod větru a bouře) a nechala vzpomenout na pocitovější pasáže MINDWORK. Po nejtvrdším úseku následuje ta nejemotivnější (počasí se umoudřuje, znovu vychází slunce), postavená na Martinově procítěném zpěvu - refrén se pak ještě vrátí a právě tyhle momenty mi přijdou nejzdařilejší, a to jak po pěvecké, tak po kompoziční stránce - je to dostatečně chytlavé, aby si to každý zapamatoval, ale nesklouzává to k podbízivosti. Tohle všechno se stane během pěti minut, což je polovina songu, poté se hraje na prog notu, hlavně kytara kouzlí čisté tóny, které opět připomínají klidné moře. Bicí jsou organicky zapojeny a s dalším nástupem ostřejší muziky i Filip řádně přitlačí na síle úderu - a instrumentální pasáž po 8. minutě považuju za druhý vrchol písničky.
V podobném duchu je poskládána ještě druhá „Cross The Line“, následující položky se odvíjejí v o poznání méně agresivní poloze, takže mi jejich poslech splývá i po několika rotacích kotoučku v mechanice. Tím nechci říci, že by to byla nuda, v daném okamžiku mi víceméně vše přijde na svém místě, ale když album dohraje, v podvědomí zůstává první skladba a zbytek jako taková příjemná půlhodina pěkné oddychové muziky, kterou žel trochu srážejí ne úplně libé vokály - když je srovnám právě se zmiňovanou ANATHEMOU, je Martinův projev obyčejnější a méně naléhavější. Což není dáno tím, že by se Martin nesnažil ty správné emoce do svého projevu dostat, ale barvou a asi i rozsahem hlasu, který má své limity. Falešné to není, dech beroucí taky ne. Možná by neškodilo se příště obrátit na nějakého výraznějšího pěvce a o mikrofon se s ním podělit. I když on se jeden cizí hlas objevuje, druhá fáze „Losing The Anima“ obsahuje část rozhovoru s Carlem Jungem z produkce BBC.
Obal slouží hlavně jako ochrana CD, protože jde o pošetku. Grafika je střídmá, název kapely i alba na titulce je vyvedený maličkým písmem, ruka na bílém podkladu mi nic neříká, zadní strana obsahuje fotku dvou siluet, seznam skladeb a informace týkající se nahrávky. I obal tak nějak zapadá do soukolí, ze kterého vypadla vcelku solidní nahrávka, která ale na někdejší počiny MINDWORK zatím nestačí.
Seznam skladeb:
- Chamges
- Cross The Line
- Losing The Anima (phase I)
- Circle
- Losing The Anima (phase II)
- The Purpose
- Stillness Of The Sea
Sestava:
- Martin Schuster - vocals, guitars, bass, virtual instruments
- Filip Kittnar - drums
Čas: 40:49
www.facebook.com/facethedayband
http://bandzone.cz/facetheday
