Početné tuzemské grindové pole rozšířila loni v květnu další akvizice složená ze zkušených muzikantů, kteří hrají (nebo hráli) v MINCING FURY, SPACE HAMSTER, SOMNUS AETERNUS, SPINELESS FUCKERS, PIGSTY nebo SLUP. Když píši grindové pole, tak bych měl hned na úvod dodat, že nejde o veselý fekální hopsa hejsa podžánr, ale pěkně ostrý binec s dotyky kovu smrti a hácéčka. Minutové vypalovačky v podání KANDAR (název vznikl podle hradu z filmu Evil Dead) jsou překvapivě pestré, album parádně odsýpá a spád nezdržují ani kratinké úryvky, asi z filmových hororů - jejich znalcem nejsem, takže nemohu sloužit filmografií, která pány muzikanty natolik oslovila, že z ní vykradli nějaké to strašení nebo třeba hudební produkci dost pokleslé úrovně. (úsměv)
To úroveň produkce vlastní je naopak velice slušná. Alespoň podle mých měřítek, tedy měřítek člověka, který grindu zrovna neholduje. Přesto mě těch pětadvacet minut baví od začátku do konce, je to intenzivní palba, plná zajímavých momentů, nikoliv tupé, ale variabilní hoblování. První výplach proletí kolem hlavy i hlavou, ale hned je jasné, že tady se přemýšlelo jak o struktuře songu, tak o vokálech. A totéž mě napadá u druhé rychty, i u třetí, je to obecně technicky precizní práce, která musí každého kovaného grindera zaujmout, když zaujala i „negrindera“. Ale nejen totálním výplachem je KANDAR živ, číslo čtyři, „The Changeling“, je skladba na žánrové poměry snad až epická, některé pomalejší pasáže mají docela hitový potenciál. I „Henrietta“ zpočátku nesype, ale moc dlouho jí to nevydrží, přesto i tady registruju chytlavé motivy, a směs HC a grindu, zakončenou německým povídáním.
Asi nemá smysl se pitvat v jednotlivých skladbách, album je celkem vyrovnané, žádná skladba mě neirituje, většina mi přijde podařená a hlavně, ač se opakuju, je to materiálek pestrý, intenzivní, zábavný a i když některé vsuvky působí lehce infantilně (konec „Profondo Rosso“ třeba), jako celek je to hodně slušná práce, okořeněná coververzí REGURGITATE, která do autorského materiálu bez potíží zapadá. Jestli se nějaký song vymyká, tak je to závěrečný „Fall of the House of the Usher“. Začátek je nenápadný, postupně se rozjíždí valivý flák s relativně dlouhou stopáží, v němž se střídají ponuré pasáže s nářeznickými a kytarová práce pošilhává po deathmetalovém ranku. Celkem logicky KANDAR nahrávali ve studiu Davos, takže zvuk je průrazný, nadupaný, k produkované muzice sedne dokonale.
Obal jako kdyby pocházel z dílny čtyř lidí – dvou malířů a dvou grafiků. Ve skutečnosti byli dva, jeden grafik, jeden malíř, tématika obrázků se ale liší, skóre 3:1 ve prospěch příšer z tohoto i jiného světa vůči jedné parádní malbě nočního hřbitova, která by se ujala na obalu každé gotické i deathmetalové kapely. Paradoxně na titulce skončil obrázek, který se mi líbí nejméně, na druhou stranu nenaznačuje, jaký žánr se pod obalem skrývá, klidně by mohl být i na obalu blackové nahrávky, stejně jako logo, které nemá daleko třeba k logu DARKTHRONE. Vnitřek bookletu se skládá ze dvou zcela odlišných částí, vnější dvojlist zdobí zmíněné hororové kresby, vnitřní obsahuje texty na světlém pozadí. Ano, ač řada grindovek se s texty nezdržuje, tady si Topi dal práci a sepsal relativně dlouhé texty plné hororových událostí a propriet.
Na tuzemskou špičku to nemá daleko, mně je sice o něco bližší produkce INGROWING nebo aktuálně POPPY SEED GRINDER (kteří jsou pravda žánrově o kousek jinde), ale KANDAR nahráli velmi slušné album, které by nemělo zapadnout. A že si služebně mladá parta zahrála na letošním Obscene Extreme? Právem.
Seznam skladeb:
- Groovy
- Bubbo Zombie
- Weendeego
- The Changeling
- Henrietta
- Angst
- Re-animator
- Profondo Rosso
- Basket Case
- Homeless Masturbation
- Šílení
- Henry
- Mike Reggie and Tallman
- Leatherface
- Rat Monkey Sumatra
- Cenobites
- Nekromantik
- Funny Man
- Blind Fiends of Chaos (REGURGITATE cover)
- Fall of the House of the Usher
Sestava:
- Denis The Liquor – drums
- Kubyk The Weedest – guitars
- Topi The Pig – vocals
- Martin The Sick – bass
Čas: 25:29
