Skokan Peťan:
SATAN´S DEFLORATION INCORPORATED neboli zkráceně S.D.I. jsou kapelou, o které jsem si myslel, že už ji nikdy neuvidím. Loni však zčistajasna pánové ohlásili comeback a začali plánovat několik koncertů. Původně se pražský koncert pod taktovkou Neonarcis měl konat v klubu Modrá Vopice, ale pro velký zájem následoval přesun do větší Chmelnice. Tento klub nemám moc rád. Především kvůli tradičnímu laborování se zvukem, který zde již pohřbil nejednu kapelu. Nic naplat, natěšenost na první říjnový pátek byla veliká. Vždyť i sestava předkapel byla perfektní – RADIOLOKÁTOR, KAAR a MURDER INC. Po příchodu do klubu je jasné, že tolik lidí by se do Vopice nenarvalo. Plný klub a opravdu hodně kamarádů dávalo tušit, že tento večer bude výjimečný. Příprava proběhla u Vejšky v nově otevřeném Wombat Café na Vinohradech. Tři Plzně posloužily jako dobrý základ před náročným programem (úsměv).
Po devatenácté hodině odstartovali celý večer berounští MURDER INC. Mladá trojice servírovala sice jednoduchý, ale o to více úderný a přímočarý thrash metal. Jejich skladby jsou zašpiněné, syrové a naživo působí velmi intenzivně. Kluci odehráli dobrý pětadvacetiminutový koncert, ve kterém vlastní tvorbu okořenili povedeným coverem „Agent Orange“ od SODOM. Jedinou a bohužel výraznou kaňkou byl zvuk jak z prdele. Pan zvukař ve slunečních brýlích si v té tmě nemohl vidět ani na špičku nosu, natož na svoji práci. Ono vážně nestačí zvuk jen nahulit co nejvíc a tečka. Jinak MURDER INC. předvedli ideální thrashing na rozjezd.
Domácí KAAR nahradili na poslední chvíli odpadnuvší EXORCIZPHOBII, ale náhrada to byla adekvátní. KAAR spustili svůj thrashový kolovrátek na plné pecky, zvuk se celkem zlepšil a my mohli jen konstatovat, že tihle kluci se za poslední dobu skutečně posunuli o značný kus dopředu. Především novější tvorba působí výborně a složitěji, než staré věci. Navíc i časté koncertování je na výkonu kluků znát. Prostě přijít, nasekat to tam a čau. Parádní set s dominantním Ozzovo červeným přelivem (smích). Nefalšovaný úder z nitra hlavního města. Díky KAARovci!
Kapesníky do rukou a utřít slzy. Poslední koncert RADIOLOKÁTOR byl velkou událostí. Jihočeská „all stars“ sestava předvedla velkolepý koncert. Přesně takový, na který jsme byli dlouhé roky zvyklí. Thrash metalový nálet bez výraznějšího protahování byl složený z vlastní tvorby, kterou prezentovaly skladby „Windaloo Panzerfaust“, „Bhut Jolokia“, „Caspaicin of Death“, „Chilli and Thrash Attack“ a „Vzpoura“ doplněný o několik coverů, bez kterých by to prostě nebyli RADIOLOKÁTOR. Podruhé během večera tak zazněl „Agent Orange“ a také „Black Magic“ od nikoho menšího než kým jsou SLAYER. A československou scénu reprezentovali ARAKAIN – „Proč?“ a DEBUSTROL – „Protest“, na které přišla řada na závěr. Thrash metal jak z výkladní skříně. Divoký mosh pit, stage diving. Tomuto koncertu zkrátka nechybělo nic a já si to užil na maximum. Nezbývá než klukům poděkovat nejen za tento rozlučkový koncert, ale za tu slušnou porci koncertů, které jsem měl tu čest navštívit od roku 2008, kdy jsem je viděl prvně. RADIOLOKÁTOR byli jedním z impulsů, proč jsem začal navštěvovat jihočeský underground a poznal tam spousty kamarádů i kapel. Co naplat, všechno jednou končí a RADIOLOKÁTOR mi budou připomínat tři výborná splitka, zážitky z jejich divokých koncertů, každé pálivé jídlo, ale hlavně všichni členové, kteří dále budou působit ve svých domovských kapelách. Pánové, díky moc, bylo to vždycky super! (úsměv)
Na oddech nebylo mnoho času a na pódiu se objevila trojice veteránů – S.D.I.! Klub je zaplněn a téměř okamžitě se rozjíždí mosh. Pochybné otázky ohledně současné kondice pánů z S.D.I. jsou vzápětí rozmetány. Valí se na nás nefalšovaný thrash/speed metal s neoddiskutovatelnou punkovou příchutí. Hodinový set je jedna velká párty, při které se brzy spojí stage i prostor pod ní. Myslím, že takovou atmosféru S.D.I. nečekali a náramně si to užívají. Setlist byl jedna velká paráda se všemi osvědčenými hitovkami – jen namátkou „Panic in Wehrmacht“, „Absolute Banger“, „I don´t Care“, „You´re Wrong“, „Killer´s Confession“, „Alcohol“ či „Sign of the Wicked“. V závěru samozřejmě nemohly chybět dvě největší hitovky – „I Wanna Fuck Ya“ a „Megamosh“. Radost sledovat Reinharda Kruse, který celému uskupení vévodí. Prošedivělý frontman neztratil nic ze svého osobitého vokálu a projevu. A to má již 52 let. Podobně je na tom i zbytek kapely. S.D.I. předvedli, že tento reunion jednoznačně má smysl. Zvuk byl dobrý, nasazení kapely více než stoprocentní, odezva obrovská. Přišli ti, co chodí na koncerty pravidelně. Přišli ale také ti, co moc často nechodí. S.D.I. jsou zkrátka pojem a tak trochu nedoceněná kapela. Je skvělé, že jejich hudba neupadla v zapomnění a pánové jí znovu po dlouhých letech oprášili. Vydařený večer po všech stránkách. Snad jen Honzovo (KAAR) veleskok a šest stehů být nemuselo, ale to je thrash (smích). Velké díky patří pořadatelům a na závěr snad jen malá pozvánka na prosinec, kdy S.D.I. zahrají i pro jihočeskou thrashovou smetánku (ne, že by zde jihočeských thrashers bylo málo) v Týně nad Vltavou. Thrash ´till Death!
Pozorovatel Bubu:
K S.D.I. mám zvláštní vztah. Ta kapela jako by vždycky stála bokem. Nepatřila ani do velké teutonské čtyřky ani mezi speed typu HELLOWEEN a RUNNING WILD. V jejich heavy speedu na to bylo vždycky moc punku. Stejně jako u ASSASSIN nebo NECRONOMICON. Ale měli pro mě vždycky největší hype.
Na Chmelninici jsem dorazil tentokrát poměrně brzo a spolu se známými jsme se bez problémů dostali k S.D.I. do backstage kvůli podpisu desek. Tím nechci říct, že pořadatelé stáli za prd a nehlídali, ale že tahle kapela je naprosto v pohodě a neměla problém s vůbec ničím. Myslel jsem, že jde po letním festivalu Kamenité Open Fest teprve o druhý koncert u nás, ale zpěvák a basák Reinhard Kruse mě vyvedl z omylu s tím, že u nás poprvé hráli už v lednu 1991 v Ostravě. Přiznám se, že mě to překvapilo, protože koncert KREATOR společně s DEATH, na pověstném turné bez Chucka, jsem měsíc předtím viděl... No, ať jsem si lámal hlavu sebevíc, proč budu mít premiéru teprve v roce 2015, nepřišel jsem na to. Pravěk je holt pravěk...
Předkapely prominou, vezmu to letem světem. MURDER INC. i KAAR solidně rozehřáli, RADIOLOKÁTOR pak nažhavili do běla a byl bych docela rád, kdyby nebyla pravda, že se jednalo o poslední koncert.
S.D.I. Koncert by se dal jednoduše popsat slovy padesátníci produkující na pódiu neskutečně chytlavý bordel versus bordel pod ním. Skákací šílenství začalo solidně gradovat už u RADIOLOKÁTORU, ale u S.D.I. se na pódium víc lidí snad ani vydrápat nemohlo... Člověk si sice mohl klást otázku, proč se kytarista změnil ve Františka Němce, ale na energii to koncertu neubíralo vůbec nic. Hrálo se logicky převážně z prvních dvou desek „Satans Defloration Incorporated“ a „Sign of the Wicked“, třetí fošna „Mistreated“ byla už přece jen trošku sešup dolů, o nevydaném čtvrtém albu, které vyšlo v demoverzi v bonusech na reedicích, nemluvě.
Celý koncert jsem si připomínal, jak strašně mám ty skladby v sobě zažrané. Začala basová linka a už to se mnou mlátilo všemi směry. Když šly za sebou první dvě skladby z druhé desky, „Comin' Again“, kdy Reinhard zahrál inro na akustickou kytaru, a titulní „Sign of the Wicked“, dosáhl jsem v rychlém sledu nirvány a osvícení. U „I Wanna Fuck You“ jsem se začal smát, přece jen, čas se nezastavil. „And now is the time – Megamosh!“ Hmota se střetla s antihmotou. Co mělo ruce a nohy, skákalo, ať už z pódia nebo pod ním. Vlnily se i partnerky kapely prodávající merch a přece jen už to byly starší dámy. Uff. Šťastní fanoušci, spokojenost stříkající z kapely, přídavek a konec. Tak tohle bude chtít repete!
Fotky: Bubu
SATAN´S DEFLORATION INCORPORATED neboli zkráceně S.D.I. jsou kapelou, o které jsem si myslel, že už ji nikdy neuvidím. Loni však zčistajasna pánové ohlásili comeback a začali plánovat několik koncertů. Původně se pražský koncert pod taktovkou Neonarcis měl konat v klubu Modrá Vopice, ale pro velký zájem následoval přesun do větší Chmelnice. Tento klub nemám moc rád. Především kvůli tradičnímu laborování se zvukem, který zde již pohřbil nejednu kapelu. Nic naplat, natěšenost na první říjnový pátek byla veliká. Vždyť i sestava předkapel byla perfektní – RADIOLOKÁTOR, KAAR a MURDER INC. Po příchodu do klubu je jasné, že tolik lidí by se do Vopice nenarvalo. Plný klub a opravdu hodně kamarádů dávalo tušit, že tento večer bude výjimečný. Příprava proběhla u Vejšky v nově otevřeném Wombat Café na Vinohradech. Tři Plzně posloužily jako dobrý základ před náročným programem (úsměv).
Po devatenácté hodině odstartovali celý večer berounští MURDER INC. Mladá trojice servírovala sice jednoduchý, ale o to více úderný a přímočarý thrash metal. Jejich skladby jsou zašpiněné, syrové a naživo působí velmi intenzivně. Kluci odehráli dobrý pětadvacetiminutový koncert, ve kterém vlastní tvorbu okořenili povedeným coverem „Agent Orange“ od SODOM. Jedinou a bohužel výraznou kaňkou byl zvuk jak z prdele. Pan zvukař ve slunečních brýlích si v té tmě nemohl vidět ani na špičku nosu, natož na svoji práci. Ono vážně nestačí zvuk jen nahulit co nejvíc a tečka. Jinak MURDER INC. předvedli ideální thrashing na rozjezd.
Domácí KAAR nahradili na poslední chvíli odpadnuvší EXORCIZPHOBII, ale náhrada to byla adekvátní. KAAR spustili svůj thrashový kolovrátek na plné pecky, zvuk se celkem zlepšil a my mohli jen konstatovat, že tihle kluci se za poslední dobu skutečně posunuli o značný kus dopředu. Především novější tvorba působí výborně a složitěji, než staré věci. Navíc i časté koncertování je na výkonu kluků znát. Prostě přijít, nasekat to tam a čau. Parádní set s dominantním Ozzovo červeným přelivem (smích). Nefalšovaný úder z nitra hlavního města. Díky KAARovci!
Kapesníky do rukou a utřít slzy. Poslední koncert RADIOLOKÁTOR byl velkou událostí. Jihočeská „all stars“ sestava předvedla velkolepý koncert. Přesně takový, na který jsme byli dlouhé roky zvyklí. Thrash metalový nálet bez výraznějšího protahování byl složený z vlastní tvorby, kterou prezentovaly skladby „Windaloo Panzerfaust“, „Bhut Jolokia“, „Caspaicin of Death“, „Chilli and Thrash Attack“ a „Vzpoura“ doplněný o několik coverů, bez kterých by to prostě nebyli RADIOLOKÁTOR. Podruhé během večera tak zazněl „Agent Orange“ a také „Black Magic“ od nikoho menšího než kým jsou SLAYER. A československou scénu reprezentovali ARAKAIN – „Proč?“ a DEBUSTROL – „Protest“, na které přišla řada na závěr. Thrash metal jak z výkladní skříně. Divoký mosh pit, stage diving. Tomuto koncertu zkrátka nechybělo nic a já si to užil na maximum. Nezbývá než klukům poděkovat nejen za tento rozlučkový koncert, ale za tu slušnou porci koncertů, které jsem měl tu čest navštívit od roku 2008, kdy jsem je viděl prvně. RADIOLOKÁTOR byli jedním z impulsů, proč jsem začal navštěvovat jihočeský underground a poznal tam spousty kamarádů i kapel. Co naplat, všechno jednou končí a RADIOLOKÁTOR mi budou připomínat tři výborná splitka, zážitky z jejich divokých koncertů, každé pálivé jídlo, ale hlavně všichni členové, kteří dále budou působit ve svých domovských kapelách. Pánové, díky moc, bylo to vždycky super! (úsměv)
Na oddech nebylo mnoho času a na pódiu se objevila trojice veteránů – S.D.I.! Klub je zaplněn a téměř okamžitě se rozjíždí mosh. Pochybné otázky ohledně současné kondice pánů z S.D.I. jsou vzápětí rozmetány. Valí se na nás nefalšovaný thrash/speed metal s neoddiskutovatelnou punkovou příchutí. Hodinový set je jedna velká párty, při které se brzy spojí stage i prostor pod ní. Myslím, že takovou atmosféru S.D.I. nečekali a náramně si to užívají. Setlist byl jedna velká paráda se všemi osvědčenými hitovkami – jen namátkou „Panic in Wehrmacht“, „Absolute Banger“, „I don´t Care“, „You´re Wrong“, „Killer´s Confession“, „Alcohol“ či „Sign of the Wicked“. V závěru samozřejmě nemohly chybět dvě největší hitovky – „I Wanna Fuck Ya“ a „Megamosh“. Radost sledovat Reinharda Kruse, který celému uskupení vévodí. Prošedivělý frontman neztratil nic ze svého osobitého vokálu a projevu. A to má již 52 let. Podobně je na tom i zbytek kapely. S.D.I. předvedli, že tento reunion jednoznačně má smysl. Zvuk byl dobrý, nasazení kapely více než stoprocentní, odezva obrovská. Přišli ti, co chodí na koncerty pravidelně. Přišli ale také ti, co moc často nechodí. S.D.I. jsou zkrátka pojem a tak trochu nedoceněná kapela. Je skvělé, že jejich hudba neupadla v zapomnění a pánové jí znovu po dlouhých letech oprášili. Vydařený večer po všech stránkách. Snad jen Honzovo (KAAR) veleskok a šest stehů být nemuselo, ale to je thrash (smích). Velké díky patří pořadatelům a na závěr snad jen malá pozvánka na prosinec, kdy S.D.I. zahrají i pro jihočeskou thrashovou smetánku (ne, že by zde jihočeských thrashers bylo málo) v Týně nad Vltavou. Thrash ´till Death!
Pozorovatel Bubu:
K S.D.I. mám zvláštní vztah. Ta kapela jako by vždycky stála bokem. Nepatřila ani do velké teutonské čtyřky ani mezi speed typu HELLOWEEN a RUNNING WILD. V jejich heavy speedu na to bylo vždycky moc punku. Stejně jako u ASSASSIN nebo NECRONOMICON. Ale měli pro mě vždycky největší hype.
Na Chmelninici jsem dorazil tentokrát poměrně brzo a spolu se známými jsme se bez problémů dostali k S.D.I. do backstage kvůli podpisu desek. Tím nechci říct, že pořadatelé stáli za prd a nehlídali, ale že tahle kapela je naprosto v pohodě a neměla problém s vůbec ničím. Myslel jsem, že jde po letním festivalu Kamenité Open Fest teprve o druhý koncert u nás, ale zpěvák a basák Reinhard Kruse mě vyvedl z omylu s tím, že u nás poprvé hráli už v lednu 1991 v Ostravě. Přiznám se, že mě to překvapilo, protože koncert KREATOR společně s DEATH, na pověstném turné bez Chucka, jsem měsíc předtím viděl... No, ať jsem si lámal hlavu sebevíc, proč budu mít premiéru teprve v roce 2015, nepřišel jsem na to. Pravěk je holt pravěk...
Předkapely prominou, vezmu to letem světem. MURDER INC. i KAAR solidně rozehřáli, RADIOLOKÁTOR pak nažhavili do běla a byl bych docela rád, kdyby nebyla pravda, že se jednalo o poslední koncert.
S.D.I. Koncert by se dal jednoduše popsat slovy padesátníci produkující na pódiu neskutečně chytlavý bordel versus bordel pod ním. Skákací šílenství začalo solidně gradovat už u RADIOLOKÁTORU, ale u S.D.I. se na pódium víc lidí snad ani vydrápat nemohlo... Člověk si sice mohl klást otázku, proč se kytarista změnil ve Františka Němce, ale na energii to koncertu neubíralo vůbec nic. Hrálo se logicky převážně z prvních dvou desek „Satans Defloration Incorporated“ a „Sign of the Wicked“, třetí fošna „Mistreated“ byla už přece jen trošku sešup dolů, o nevydaném čtvrtém albu, které vyšlo v demoverzi v bonusech na reedicích, nemluvě.
Celý koncert jsem si připomínal, jak strašně mám ty skladby v sobě zažrané. Začala basová linka a už to se mnou mlátilo všemi směry. Když šly za sebou první dvě skladby z druhé desky, „Comin' Again“, kdy Reinhard zahrál inro na akustickou kytaru, a titulní „Sign of the Wicked“, dosáhl jsem v rychlém sledu nirvány a osvícení. U „I Wanna Fuck You“ jsem se začal smát, přece jen, čas se nezastavil. „And now is the time – Megamosh!“ Hmota se střetla s antihmotou. Co mělo ruce a nohy, skákalo, ať už z pódia nebo pod ním. Vlnily se i partnerky kapely prodávající merch a přece jen už to byly starší dámy. Uff. Šťastní fanoušci, spokojenost stříkající z kapely, přídavek a konec. Tak tohle bude chtít repete!
Fotky: Bubu
