Doom metal u nás nepatří mezi nejpopulárnější žánry, o čemž svědčí hrstka kapel, které se mu u nás věnují. Některé žel ani nestojí za řeč, světové parametry mají nejspíš jen ET MORIEMUR, i když i v zádumčivém hájemství se začíná blýskat na lepší časy. Pominu-li tentokrát funeral doom s náznaky deathu (QURECUS) a funeral/sludge kapely, často vycházející z hardcore prostředí (DROM, V RUKOU OSUDU, BLUES FOR THE REDSUN či MUSHROOMS OF YUGGOTH), z kvalitních part věnujících se tradiční formě žánru mě napadají akorát THE TOWER, kteří na sebe během prvního pololetí letošního roku upozornili několika zdařilými koncerty před kapelami z velkého světa (ABYSMAL GRIEF, SAINT VITUS). Před ABYSMAL GRIEF jsem kapelu viděl a hned mě zaujala, pak jsem si s chutí poslechl demo umístěné na Bandcampu a říkal si, že by nebylo marné, kdyby původně digitální release spatřilo temno světa i na fyzickém nosiči. A stejně jsem přemýšlel po výborném představení na Brutalu. A hle, právě v den „brutálního“ koncertu bylo mé přání vyslyšeno a materiál vyšel na kazetě.
Abych pravdu napsal, o magnetofonové kazetě jsem moc nepřemýšlel. Ač mi je současná retro vlna celkem sympatická, ke kazetám se mi vracet nechce, hlavně kvůli zhoršujícímu se zvuku nahrávky po několikerém přehrání. Radši bych CD, nejraději vinyl, ale druhá varianta by byla hodně drahá a u prvního počinu kapely asi i riskantní. Ale když už se pánové vytasili s kazetou, mohli si trochu víc pohrát s obalem, který je na informace skoupý a co do grafického provedení spíše punkového než metalového ražení. Vedle sestavy a infa o nahrávání obsahuje minibooklet už jen seznam skladeb a (snad) úryvek textu; texty nikde, fotka kapely nikde. Na titulní straně pouze logo, které připomíná hororový nápis... ale logotyp se mi líbí.
A líbí se mi i všechny čtyři naservírované skladby. THE TOWER sice vycházejí z kořenů, ale až takové retro, jak by mohly naznačovat informace na BZ kapely, to není. I když... v případě první skladby i skoro je. „Messiah“ se zpočátku „vleče“ jako týden před výplatou, tempo je hodně pomalé, kytary drnčí, bubeník váží každý úder a basa muziku patřičně zahušťuje. Svým způsobem lze jako překvapivý označit zpěv, který nesklouzává k murmuru ani řevu, ale je plačtivý, podobný, jako jej známe od psychedelických kapel. Z určité sevřenosti skladbu vytrhují táhlé kytarové tóny, které připomenou třeba takové CANDLEMASS, ke kterým myslím mají THE TOWER obecně celkem blízko. Od kytarového kvílení už skladba nadobro opouští onu sevřenost a kapela nabízí neobyčejně pestrou a chytlavou porci muziky, neustále se něco i na malém doommetalovém dvorku děje, v závěru přichází čas pro mrazivou a nervy drásající pasáž... a to ještě neotevřel pusu druhý zpívající kytarista. Aspoň doufám... (úsměv) „Blood of the Romains“ je o fous jinde, skladbou se prolíná zajímavý základní motiv, na který pánové roubují další a další nápady, navíc se objevuje jakýsi žbluňkavý zvuk, který jako by vznikl hrou na pilu břichatku. (úsměv) Song postupně nabírá obrátky a v závěru už regulérně šlape v rychlejším tempu a nemá až tak daleko k pravověrnému heavy metalu.
Polovinu druhé stranu kazety okupuje „Mausoleum“. Ta se dobré čtyři minuty tváří jako nepřístupná ponurá katedrála postavená na hodně těžkých riffech, aby se v polovině „zbláznila“. K mikrofonu se dostává i druhý vokalista a hrubším hororovým hlasem doslova straší. Možná škoda, že skladba pak přes minutu pokračuje tak nějak obyčejně; u doom metalu to samozřejmě není proti pravidlům, ale na chvilku se přistihuju, že ztrácím pozornost, která se vrací s doslova strhujícím závěrem, který mi až nahání husí kůži. Paráda. Příznačně začíná poslední „Ageless Slumber“, jakoby ze sna šeptá zpěvák právě slova, která dala songu jméno... ale pak se to trochu zvrtne. O spánku asi nemůže být řeč, a jestli jo, pak bych ty sny nepřál ani svému nepříteli, i když (doufám) žádného nemám. Zlověstné riffy atakují nervovou soustavu, kytara se zařezává do živého, a to pořád není všechno, protože následující pasáž je opravdu jak z hororu... a s blížícím se závěrem zavane vítr ze sedmdesátek.
Nikdo pořádně neví, odkud se THE TOWER vzali (úsměv), ale prakticky přes noc je tu hotová kapela, která sice neboří doommetalové hranice, ale ten doom dělá poctivě a hlavně natolik zajímavě, že kazetu s chutí točím pořád dokola... a těším se na plnohodnotný nosič (doufám, že už to nebude kazeta, ale něco trvalejšího).
Seznam skladeb:
Čas: cca 30 min.
Sestava:
http://bandzone.cz/thetower
https://thetowerdoom.bandcamp.com/releases
www.neonarcis.com
Abych pravdu napsal, o magnetofonové kazetě jsem moc nepřemýšlel. Ač mi je současná retro vlna celkem sympatická, ke kazetám se mi vracet nechce, hlavně kvůli zhoršujícímu se zvuku nahrávky po několikerém přehrání. Radši bych CD, nejraději vinyl, ale druhá varianta by byla hodně drahá a u prvního počinu kapely asi i riskantní. Ale když už se pánové vytasili s kazetou, mohli si trochu víc pohrát s obalem, který je na informace skoupý a co do grafického provedení spíše punkového než metalového ražení. Vedle sestavy a infa o nahrávání obsahuje minibooklet už jen seznam skladeb a (snad) úryvek textu; texty nikde, fotka kapely nikde. Na titulní straně pouze logo, které připomíná hororový nápis... ale logotyp se mi líbí.
A líbí se mi i všechny čtyři naservírované skladby. THE TOWER sice vycházejí z kořenů, ale až takové retro, jak by mohly naznačovat informace na BZ kapely, to není. I když... v případě první skladby i skoro je. „Messiah“ se zpočátku „vleče“ jako týden před výplatou, tempo je hodně pomalé, kytary drnčí, bubeník váží každý úder a basa muziku patřičně zahušťuje. Svým způsobem lze jako překvapivý označit zpěv, který nesklouzává k murmuru ani řevu, ale je plačtivý, podobný, jako jej známe od psychedelických kapel. Z určité sevřenosti skladbu vytrhují táhlé kytarové tóny, které připomenou třeba takové CANDLEMASS, ke kterým myslím mají THE TOWER obecně celkem blízko. Od kytarového kvílení už skladba nadobro opouští onu sevřenost a kapela nabízí neobyčejně pestrou a chytlavou porci muziky, neustále se něco i na malém doommetalovém dvorku děje, v závěru přichází čas pro mrazivou a nervy drásající pasáž... a to ještě neotevřel pusu druhý zpívající kytarista. Aspoň doufám... (úsměv) „Blood of the Romains“ je o fous jinde, skladbou se prolíná zajímavý základní motiv, na který pánové roubují další a další nápady, navíc se objevuje jakýsi žbluňkavý zvuk, který jako by vznikl hrou na pilu břichatku. (úsměv) Song postupně nabírá obrátky a v závěru už regulérně šlape v rychlejším tempu a nemá až tak daleko k pravověrnému heavy metalu.
Polovinu druhé stranu kazety okupuje „Mausoleum“. Ta se dobré čtyři minuty tváří jako nepřístupná ponurá katedrála postavená na hodně těžkých riffech, aby se v polovině „zbláznila“. K mikrofonu se dostává i druhý vokalista a hrubším hororovým hlasem doslova straší. Možná škoda, že skladba pak přes minutu pokračuje tak nějak obyčejně; u doom metalu to samozřejmě není proti pravidlům, ale na chvilku se přistihuju, že ztrácím pozornost, která se vrací s doslova strhujícím závěrem, který mi až nahání husí kůži. Paráda. Příznačně začíná poslední „Ageless Slumber“, jakoby ze sna šeptá zpěvák právě slova, která dala songu jméno... ale pak se to trochu zvrtne. O spánku asi nemůže být řeč, a jestli jo, pak bych ty sny nepřál ani svému nepříteli, i když (doufám) žádného nemám. Zlověstné riffy atakují nervovou soustavu, kytara se zařezává do živého, a to pořád není všechno, protože následující pasáž je opravdu jak z hororu... a s blížícím se závěrem zavane vítr ze sedmdesátek.
Nikdo pořádně neví, odkud se THE TOWER vzali (úsměv), ale prakticky přes noc je tu hotová kapela, která sice neboří doommetalové hranice, ale ten doom dělá poctivě a hlavně natolik zajímavě, že kazetu s chutí točím pořád dokola... a těším se na plnohodnotný nosič (doufám, že už to nebude kazeta, ale něco trvalejšího).
Seznam skladeb:
- Strana A:
- Messiah
- Blood of the Romans
- Strana B:
- Mausoleum
- Ageless Slumber
Čas: cca 30 min.
Sestava:
- Ondra – guitar, vocals
- Igor – guitar, vocals
- Laco – bass
- Stas – drums
http://bandzone.cz/thetower
https://thetowerdoom.bandcamp.com/releases
www.neonarcis.com
