„15. výročí založení kapely PIKODEATH“... člověk by čekal velkou slávu, narvaný klub, chlast, chlebíčky... ale kdepak. Pánové si vybrali pro tuto příležitost klub Exit-us, kam dorážím na avizovaný začátek, přičemž dole ani noha a nahoře to s hustotou nebylo o nic lepší.
Samotný začátek se trochu protáhl a pozici jedničky nafasovali snad věčně otvírající pražští GOATBASTARDS. Když jsem je viděla posledně na křtu jejich debutové desky „Anál sloním chobotem“, nic jiného, než podprůměrný death grind mě v jejich souvislosti nenapadl. Ovšem pokud se jedná o sobotní vystoupení, musím uznat, že pánové udělali obrovský krok vpřed. Ne, že by to teda bylo nějaké terno, nebo se jejich skladby staly techničtější, ale jde vidět, že už se alespoň sehráli a Rook s hrozícím kozo-plyšákem na tyči už nestojí na podiu jak „jelito“. Namátkou bych ze setlistu zmínila songy „Nekonečník“, „Pocta rozčilenému důchodci na metalovém koncertě“, „Nenítopták", „Anál sloním chobotem“, „Tramvaj č.16“, „Čočovice“, „Sólo krumpáčem na hrudník“, padly i nějaké covery jako „Pohádka od Svěrače a Uhláka“ a „Family Frosted“... Žánrová různorodost a nadsázka rozhodně téhle kapele nechybí, neb jsou schopni zakomponovat do své tvorby jak grind a rap, tak i black metal. Zmínila bych thrashovou novotu z jejich dílny „Motorová pila“ a po téhle skladbě bych se přiklonila k tomu, aby pánové změnili žánr, protože tenhle flák se jim vážně povedl a thrash jim zjevně sedí mnohem víc. Odezva fanoušků byla znát a na pódium z davu přilétly i dámské kalhotky, ovšem jak někdo trefně poznamenal: „Kalhotky na kozy nepatří“... holt nezbývá, než souhlasit, a dámy, příště hažte podprdy! (smích)
Dalšími v pořadí byli STRANGEFEELINGS. Tuhle kapelu znám ještě z dávných dob, kdy za mikrofonem stál Jakub. Pravda, vokální obsazení téhle kapely byl vždy kámen úrazu a zůstává to tak pro mě i nadále. Vydržela jsem dvě skladby a nestravitelné melodie s progresivní zpěvačkou... sorry, fakt ne. Takže nahoru na pivko a zpět do sklepa až na 7 SINS OF SURVIVING, kteří zahájili svůj set skladbami „Thanatoss“, došlo i na „Miserable mind“, „Life is fraud“, „Emocional bulimia“ a závěrem „Psycho“. Přišlo mi, že místy pánové příliš tlačí na pilu, kompozičně má jejich melodeath/metalcore asi něco do sebe, ale já nejsem cílová skupina téhle skvadry a navíc mi zpěvák poněkud kýčovitým projevem srážel celkový dojem.
Večer plyne a na pódiu už se chystají dnešní oslavenci PIKODEATH. Když jsem tuhle kapelu viděla naposled, což je odhadem tak 6 let zpět, byla to ještě kapela z Liberce. Jo, ale bejvávalo... Od té doby dostáli několika personálním změnám a naverbovali posily ze západu. Jejich set u mě vyvolal poněkud rozporuplné pocity, chyběl mi jejich staroškolský death grind thrash a převládaly prvky brutal deathu. Nad staršími skladbami plesám, novější skladby mě nechávají v klidu, asi na tom má vinu zase vokál... holt na zpěváky jsem tuhle akci měla zjevně „pifku“. (úsměv) Každopádně PIKODEATH to hrnuli jak mohli a nic neodflákli, fanoušci si pod pódiem zařádili a já čekala, kdy začne zpěvák plivat a třísnit kolem sebe „krev“, jako když jsem je viděla před mnoha lety... ale nedočkala jsem se... jiný kraj, jiný mrav, a já jsem zpátečnická (smích).
Svým způsobem se jednalo doslova o undergroundovou akci, na které se sešli zjevně pouze znalí fans (v počtu asi cca 30 hlav), kteří, i přes všechny neduhy, vytvořili skvělou atmosféru a koncert si užili nejen oni, ale i vystoupivší kapely. Co závěrem? Snad jen popřát PIKODEATH víc fanoušků na jejich dalších štacích výročního tour...!
Celá galerie
Samotný začátek se trochu protáhl a pozici jedničky nafasovali snad věčně otvírající pražští GOATBASTARDS. Když jsem je viděla posledně na křtu jejich debutové desky „Anál sloním chobotem“, nic jiného, než podprůměrný death grind mě v jejich souvislosti nenapadl. Ovšem pokud se jedná o sobotní vystoupení, musím uznat, že pánové udělali obrovský krok vpřed. Ne, že by to teda bylo nějaké terno, nebo se jejich skladby staly techničtější, ale jde vidět, že už se alespoň sehráli a Rook s hrozícím kozo-plyšákem na tyči už nestojí na podiu jak „jelito“. Namátkou bych ze setlistu zmínila songy „Nekonečník“, „Pocta rozčilenému důchodci na metalovém koncertě“, „Nenítopták", „Anál sloním chobotem“, „Tramvaj č.16“, „Čočovice“, „Sólo krumpáčem na hrudník“, padly i nějaké covery jako „Pohádka od Svěrače a Uhláka“ a „Family Frosted“... Žánrová různorodost a nadsázka rozhodně téhle kapele nechybí, neb jsou schopni zakomponovat do své tvorby jak grind a rap, tak i black metal. Zmínila bych thrashovou novotu z jejich dílny „Motorová pila“ a po téhle skladbě bych se přiklonila k tomu, aby pánové změnili žánr, protože tenhle flák se jim vážně povedl a thrash jim zjevně sedí mnohem víc. Odezva fanoušků byla znát a na pódium z davu přilétly i dámské kalhotky, ovšem jak někdo trefně poznamenal: „Kalhotky na kozy nepatří“... holt nezbývá, než souhlasit, a dámy, příště hažte podprdy! (smích)
Dalšími v pořadí byli STRANGEFEELINGS. Tuhle kapelu znám ještě z dávných dob, kdy za mikrofonem stál Jakub. Pravda, vokální obsazení téhle kapely byl vždy kámen úrazu a zůstává to tak pro mě i nadále. Vydržela jsem dvě skladby a nestravitelné melodie s progresivní zpěvačkou... sorry, fakt ne. Takže nahoru na pivko a zpět do sklepa až na 7 SINS OF SURVIVING, kteří zahájili svůj set skladbami „Thanatoss“, došlo i na „Miserable mind“, „Life is fraud“, „Emocional bulimia“ a závěrem „Psycho“. Přišlo mi, že místy pánové příliš tlačí na pilu, kompozičně má jejich melodeath/metalcore asi něco do sebe, ale já nejsem cílová skupina téhle skvadry a navíc mi zpěvák poněkud kýčovitým projevem srážel celkový dojem.
Večer plyne a na pódiu už se chystají dnešní oslavenci PIKODEATH. Když jsem tuhle kapelu viděla naposled, což je odhadem tak 6 let zpět, byla to ještě kapela z Liberce. Jo, ale bejvávalo... Od té doby dostáli několika personálním změnám a naverbovali posily ze západu. Jejich set u mě vyvolal poněkud rozporuplné pocity, chyběl mi jejich staroškolský death grind thrash a převládaly prvky brutal deathu. Nad staršími skladbami plesám, novější skladby mě nechávají v klidu, asi na tom má vinu zase vokál... holt na zpěváky jsem tuhle akci měla zjevně „pifku“. (úsměv) Každopádně PIKODEATH to hrnuli jak mohli a nic neodflákli, fanoušci si pod pódiem zařádili a já čekala, kdy začne zpěvák plivat a třísnit kolem sebe „krev“, jako když jsem je viděla před mnoha lety... ale nedočkala jsem se... jiný kraj, jiný mrav, a já jsem zpátečnická (smích).
Svým způsobem se jednalo doslova o undergroundovou akci, na které se sešli zjevně pouze znalí fans (v počtu asi cca 30 hlav), kteří, i přes všechny neduhy, vytvořili skvělou atmosféru a koncert si užili nejen oni, ale i vystoupivší kapely. Co závěrem? Snad jen popřát PIKODEATH víc fanoušků na jejich dalších štacích výročního tour...!
Celá galerie
