Všechno jednou skončí... i cesta ke světlu. Po té kráčela severomoravská EUTHANASIA zhruba dvacet let, matematicky přesně vyjádřeno mínus dva / plus jeden. Což sice vypadá na první pohled jako hloupost, ale ono tomu tak skutečně bylo. Kapelu v roce 1994 založil basák/zpěvák Robert Siki Kyselica, táhl ji do jara 2012, a oživil kvůli jednomu speciálnímu vystoupení letos v lednu, kdy proběhla derniéra na akci konané zároveň u příležitosti patnácti let časopisu Pařát. EUTHANASIA vystoupila v několika sestavách, na pódiu se objevili bývalí členové, rozloučit se přišel hojný počet fanoušků a navrch vyšlo vzpomínkové CD mapující kariéru kapely, která „sice nepatřila mezi čelní žánrové představitele, ale i přesto si dokázala vybudovat respektované jméno“ /citace z článku v Pařátu/.
Tvorba „bestofek“ je věcí ošemetnou, jednak se dramaturg nikdy nezavděčí všem, jednak existuje řada možností, jak skladby řadit, z jakých nahrávek je vybrat, zda upřednostnit autentičnost i přes nevalnou zvukovou kvalitu, či raději zvolit podařenější nahrávky. U EUTHANASIE došlo na možnost chronologicky + studiové, takže skladby byly vybrány z let 1999 - 2011, ze čtyř řadových alb a z jednoho proma, jež předcházelo albu „Ceremony Of Innocents“. Časová posloupnost začíná rokem 1999 a postupně se dostáváme blíž k současnosti, takže se zlepšuje jak zvukový háv, tak instrumentální, pěvecké i kompoziční schopnosti. Já bych možná sáhl i do demáčů, které EUTHANASIA stihla hned tři, protože je neznám a docela bych ochutnal.
Výběrovku otevírá titulní a zároveň asi nejsilnější skladba debutového alba „Thoughts On Living“ (1999, Leviathan), i když dnešním pohledem jde samozřejmě o hodně naivní záležitost, drhne v ní kde co, zpěvem počínaje a zvukem konče. Ale taková byla doba. Obdobně je na tom i druhá ukázka z téže desky, která se žel trochu zatoulala a na disku jí patří až třetí stopa. Na druhé je hitovka „Ceremony Of Innocents“ (opět stejný název skladby i alba) z druhého počinu (2002, Crystal), resp. z proma „The Last Gate“ (2000), které jí předcházelo. Na promáči má původ i black metalem čpící „Sun Of Steel“, která se nakonec na řadové album nevešla a možná i pro znalce kapely bude překvapením. Skladby z „Ceremony...“ jsou pak o poznání dál než prvotina, melodie jsou chytlavější, zvuk o poznání kvalitnější a zlepšil se i Sikiho zpěv, jež se stále pohybuje od řevu přes skřehot až po čistý vokál, který postupem času u EUTHANASIE nabíral vrch. A vlastně i na ten demosnímek došlo, hitovka „Shořel jsi v jejím těle“ pochází z třetího dema „Nazí a mrtrví“ (1997), které bylo nazpívané česky. Pro debut si posléze vydavatel vymínil angličtinu, později se ale kapela o češtinu sem tam otřela.
Jestliže první dvě alba dnes neoslní, od „Requiem: Song for...“ (2004, Crystal) se dá mluvit o kvalitní melancholické doomrockové muzice, plné silných melodií, hitových refrénů, a hlavně houslových a později i violoncellových partů. Všechny čtyři songy zařazené z přelomové nahrávky lze označit slovem hit, „White Lies“ se dočkala i klipové podoby. Jestliže housle na „Requiem...“ plnily roli strůjce melodií a atmosférična, pak společně s violoncellem na posledním albu prostě nazvaném „IV“ došlo skoro až na vážnohudební motivy, které se objevují i v závěrečném štychu „Voluntary Slaves“, v němž Sikki (který si časem do pseudonymu přidal jedno k) popisuje pocity mladého vojáka, který předčasně dospěl a zažívá hrůzy války (stejně jako hlavní hrdina knihy E. M. Remarqua Na západní frontě klid).
Přiznám se, že mi tahle výběrovka udělala radost. S chutí jsem si poslechl hlavně skladby z „Requiem...“ i „IV“, vytáhl cédéčka ze skříňky a prolistoval booklety, zabrousil do recenzí (přečetl si své někdejší výplody) a rozloučil se tak s další kapelou, která sice nepatřila do absolutní tuzemské špičky, ale zanechala za sebou 4 alba, přičemž přinejmenším dvěma se může pyšnit.
A pyšnit se může i touhle plackou, navíc zabalenou v důstojném obalu, v němž je na dvanácti stránkách zmapována celá existence party, která patřila v polovině 90. let minulého století do dodnes respektované severomoravské dommetalové scény, postupně se od doom metalu posunula směrem ke šťavnatější a pestřejší muzice, a svou pouť uzavřela se ctí nejen posledním albem, ale i vydařeným vzpomínkovým koncertem.
Seznam skladeb:
Čas: 73:43
www.bandzone.cz/euthanasia
www.paratmagazine.com
Tvorba „bestofek“ je věcí ošemetnou, jednak se dramaturg nikdy nezavděčí všem, jednak existuje řada možností, jak skladby řadit, z jakých nahrávek je vybrat, zda upřednostnit autentičnost i přes nevalnou zvukovou kvalitu, či raději zvolit podařenější nahrávky. U EUTHANASIE došlo na možnost chronologicky + studiové, takže skladby byly vybrány z let 1999 - 2011, ze čtyř řadových alb a z jednoho proma, jež předcházelo albu „Ceremony Of Innocents“. Časová posloupnost začíná rokem 1999 a postupně se dostáváme blíž k současnosti, takže se zlepšuje jak zvukový háv, tak instrumentální, pěvecké i kompoziční schopnosti. Já bych možná sáhl i do demáčů, které EUTHANASIA stihla hned tři, protože je neznám a docela bych ochutnal.
Výběrovku otevírá titulní a zároveň asi nejsilnější skladba debutového alba „Thoughts On Living“ (1999, Leviathan), i když dnešním pohledem jde samozřejmě o hodně naivní záležitost, drhne v ní kde co, zpěvem počínaje a zvukem konče. Ale taková byla doba. Obdobně je na tom i druhá ukázka z téže desky, která se žel trochu zatoulala a na disku jí patří až třetí stopa. Na druhé je hitovka „Ceremony Of Innocents“ (opět stejný název skladby i alba) z druhého počinu (2002, Crystal), resp. z proma „The Last Gate“ (2000), které jí předcházelo. Na promáči má původ i black metalem čpící „Sun Of Steel“, která se nakonec na řadové album nevešla a možná i pro znalce kapely bude překvapením. Skladby z „Ceremony...“ jsou pak o poznání dál než prvotina, melodie jsou chytlavější, zvuk o poznání kvalitnější a zlepšil se i Sikiho zpěv, jež se stále pohybuje od řevu přes skřehot až po čistý vokál, který postupem času u EUTHANASIE nabíral vrch. A vlastně i na ten demosnímek došlo, hitovka „Shořel jsi v jejím těle“ pochází z třetího dema „Nazí a mrtrví“ (1997), které bylo nazpívané česky. Pro debut si posléze vydavatel vymínil angličtinu, později se ale kapela o češtinu sem tam otřela.
Jestliže první dvě alba dnes neoslní, od „Requiem: Song for...“ (2004, Crystal) se dá mluvit o kvalitní melancholické doomrockové muzice, plné silných melodií, hitových refrénů, a hlavně houslových a později i violoncellových partů. Všechny čtyři songy zařazené z přelomové nahrávky lze označit slovem hit, „White Lies“ se dočkala i klipové podoby. Jestliže housle na „Requiem...“ plnily roli strůjce melodií a atmosférična, pak společně s violoncellem na posledním albu prostě nazvaném „IV“ došlo skoro až na vážnohudební motivy, které se objevují i v závěrečném štychu „Voluntary Slaves“, v němž Sikki (který si časem do pseudonymu přidal jedno k) popisuje pocity mladého vojáka, který předčasně dospěl a zažívá hrůzy války (stejně jako hlavní hrdina knihy E. M. Remarqua Na západní frontě klid).
Přiznám se, že mi tahle výběrovka udělala radost. S chutí jsem si poslechl hlavně skladby z „Requiem...“ i „IV“, vytáhl cédéčka ze skříňky a prolistoval booklety, zabrousil do recenzí (přečetl si své někdejší výplody) a rozloučil se tak s další kapelou, která sice nepatřila do absolutní tuzemské špičky, ale zanechala za sebou 4 alba, přičemž přinejmenším dvěma se může pyšnit.
A pyšnit se může i touhle plackou, navíc zabalenou v důstojném obalu, v němž je na dvanácti stránkách zmapována celá existence party, která patřila v polovině 90. let minulého století do dodnes respektované severomoravské dommetalové scény, postupně se od doom metalu posunula směrem ke šťavnatější a pestřejší muzice, a svou pouť uzavřela se ctí nejen posledním albem, ale i vydařeným vzpomínkovým koncertem.
Seznam skladeb:
- Thoughts Of Living (Thoughts On Living)
- One Last Wish (Thoughts On Living)
- Ceremony Of Innocents (The Last Gate)
- Sun Of Steel (The Last Gate)
- Ancient Echoes (Ceremony Of Innocents)
- Law For Burnt To Death (Ceremony Of Innocents)
- Shořel jsi v jejím těle (Ceremony Of Innocents)
- White Lies („Requiem: Song for...“)
- Blind Man („Requiem: Song for...“)
- Memento („Requiem: Song for...“)
- Unspoken („Requiem: Song for...“)
- The Summer Night End („IV“)
- Voluntary Slaves („IV“)
Čas: 73:43
www.bandzone.cz/euthanasia
www.paratmagazine.com
