RISPOSTA / KUTYA HARAP

Z moravských luhů a hájů dorazilo splitko dvou vzteklých kapel, které se setkávají na poli HC/punku a crustu. Relativně nová parta KUTYA HARAP si na své prvotině podává ruce se, co se týče vydaných nosičů, zkušenější partou RISPOSTA. Pod společnou titulní malbou, jejíž komiksový vzhled na první pohled může vypadat srandovně, po pořádnějším zhlédnutí už to taková legranda není. Náčelník štábu nalévá z konve řadovým policistům do chřtánu agresi, přičemž za ním na polici stojí nádoby s nenávistí, násilím, atd. V podstatě se vším, proti všemu punk a HC scéna bojuje. Vnitřńák obsahuje dvojlist, kde jsou všechny texty, a to jak v češtině, tak i v anglickém překladu. Zpracování desky je dobře odvedenou prací.

Otvírák „Odplata“ začíná thrash metalovým riffem a překvapivě středním tempem, netrvá to ale dlouho a začne se valit z beden typická to pro RISPOSTU metal/crustová smršť. Nabroušené, agresivní kytary, bublající basa, překotné bicí a to, co u RISPOSTY vnímám jako velkou devízu –  dva vokály, které se mezi sebou plynule střídají. Jeden působí jako pěst na oko, druhý drhne jako smirek po kůži. Silové podání má stinnou stránku v tom, že rozumět textům jde tak na půl, nevadí, od toho máme textovou přílohu, že. Osm crust metalových válů, abychom byli věrni punk HC terminologii, překypuje energií a až jakousi brutalitou. Tím pádem jakékoliv úkroky stranou jsou vítaným prvkem. Mám tím na mysli zpomalení tempa a stejně dobře působí provzdušnění atmosféry díky krátkým, kytarovým sólům – ta jsou hodně zdařilá.

Po prvních vjemech jsem se ocitl v lehčích rozpacích, pocit monnotónosti byl až nečekaně vlezlý. Naštěstí se mi stačil materiál rychle dostat pod kůži a nebyl problém oddělit skladby od sebe, a musel jsem uznat, že mě RISPOSTA baví stejně tak, jako na LP „Schválen byl nový řád“, které osobně vidím jako top nahrávku přísnotických punx. Textová tématika se zabývá víceméně tradičními nešvary, a je pravda, že podání u RISPOSTY patří k těm nadstandardnějším v daném ranku, o kterých se v daných kruzích pěje. Nedá se tvrdit, že bych se vším souhlasil, tomu se říká svoboda výběru, ale nemusí být člověk „přísnej“ pankáč, aby se ztotožnil s tématy, která jsou nastíněna třeba hned v úvodním songu „Odplata“: „Naštěstí se nás to netýká, jen vytrvale přihlížet, jak člověk všechno spolyká, za ten způsob jaký žijem, musí přijít odplata“. V předposlední skladbě se zpívá: „A už i ty víš, že se všechno vlastně povedlo“. Souhlas, tahle strana se vážně povedla.

KUTYA HARAP, jak praví promo článek k desce jsou: „Horda otrhaných psů z temných a chladných hvozdů východního Valašska skrývající se pod maďarských názvem, který by se dal volně přeložit jako útočný pes“. Kapelu jsem do této doby neregistroval, ale po poslechu musím říct, že jako nováčkové rozhodně nepůsobí. Ono taky není divu, v kapele se sešli muzikanti, kteří už mají za sebou něco odehráno a jak mi nedávný koncert odtajnil, o žádné mladší ročníky se nejedná. Hudebně se KUTYA HARAP rochní v crustových vodách, které jsou oproti parťákům z druhé strany prošpikované syrovým punkem a nasmrádlým, temným HC. Hudebně se nejedná až o tak pestrou kolekci vystříbřených hitů, ale i KUTYA HARAP ví, kdy je potřeba vložit pomalejší tempo a dát vydechnout, viz třeba úvod „Díry“, střední pasáž v „Slova“. Slušně pak funguje začátek alba „Prošel jsem peklem“.

Podstatnou roli u KUTYA HARAP tvoří zpěvák Zbyšek, jehož vokál mě docela překvapil. Po prvním poslechu mě uvedl do silných rozpaků a jeho barva hlasu se mi moc nelíbila, časem jsem mu přišel celkem na chuť. Jeho projev působí dost humpoláckým dojmem, ale musím uznat, že k hudbě ladí dobře. Plusem je, že je mu v podstatě každé slovo rozumět, takže v pár případech odhalíte, že se jedná o rodilého moraváka (úsměv). Texty nejsou napsané vyloženě angažovaným a radikálním stylem (většinou), a v mnoha případech by šly aplikovat i na jiné hudební styly, než jen HC/punk.   

Na tenhle split jsem se dost těšil, hlavně kvůli RISPOSTĚ, od které jsem už nějakou nahrávku netrpělivě očekával. Jsem rád, že po jistém počátečním boji se dostavil pocit, že tahle deska je vážně dobrá. RISPOSTA svojí stranu napěchovala výživnou porcí crust/metalu ve slušném zvukovém kabátě s kvalitně odvedenou instrumentální prací navrch. Od KUTYA HARAP jsem nevěděl, co očekávat, a to, co jsem dostal, mě mile překvapilo.