AVERZE ze Žďáru nad Sázavou na svém prvním albu předvádí víceméně thrashmetalový nářez, žel takový, jaký se jen velmi zdaleka přibližuje úrovni žánrových klasiků osmdesátých let, a to tedy ani těch domácích, natožpak zahraničních. Je z toho znát, že mladší kapely jako tato, BLACKSHARD nebo EXORCIZPHOBIA už ten thrash vnímají trochu jinak, monotónněji, jako obnovený podzemní trend, a nejsou schopny vstřebat či do své tvorby promítnout veškeré přednosti rané tvorby starých mistrů. Zatímco z oněch klasiků vyzařuje specifická a zřejmě již nepřekonatelná dobová atmosféra, z jejich o generaci mladších následovníků žel sálá pouhá snaha.
Soubor, jehož členové působí také v některých vcelku známých folkmetalových či blackmetalových kapelách, se snaží o značně agresivní, energický, intenzivní a ostrý thrashový rachot, v menší míře zpestřený náznaky punku či právě blacku. Nahrávce pomáhá obstojný zvuk, samotná hudba ovšem doplácí na zjevnou monotónnost a nenápaditost, kdy i po opakovaných posleších zůstávají v paměti pouze útržkovité fragmenty. Občas se sice najde nějaká silnější pasáž či výraznější slogan, důvodem pro nějaký větší jásot to však zatím není. Pánové prokazují určité hráčské kvality, jenže se pohybují v žánrově sevřeném manévrovacím prostoru, odkud zatím není úniku.
Ruku v ruce s tuctovou muzikou jdou taktéž hodně průměrné texty, které do světa křičí rozporuplně vnímatelný vokalista. Ten disponuje poměrně silným a pronikavým hlasem, možná by však se ještě mohl naučit jej lépe a citlivěji používat. Rovněž jeho přínos tak prozatím zůstává v pozici jakéhosi prvotního nadšení, jež je výraznější než z něj plynoucí výsledek.
Není to nijak špatná skupina, svým způsobem možná dokonce příjemně překvapuje, jenže její doba je už opravdu dávno pryč. Před pětadvaceti lety by se tohoto alba prodalo řekněme dvacet tisíc kusů a jeho protagonisté by v současnosti patřili mezi legendy českého metalu. Dnes se prodá stěží jedno procento a mezi tuzemské legendy soubor nebude patřit asi nikdy. Ale pokud se pánové chtějí pouze bavit muzikou a nemají žádné vyšší ambice, budiž jim přáno.
Seznam skladeb:Soubor, jehož členové působí také v některých vcelku známých folkmetalových či blackmetalových kapelách, se snaží o značně agresivní, energický, intenzivní a ostrý thrashový rachot, v menší míře zpestřený náznaky punku či právě blacku. Nahrávce pomáhá obstojný zvuk, samotná hudba ovšem doplácí na zjevnou monotónnost a nenápaditost, kdy i po opakovaných posleších zůstávají v paměti pouze útržkovité fragmenty. Občas se sice najde nějaká silnější pasáž či výraznější slogan, důvodem pro nějaký větší jásot to však zatím není. Pánové prokazují určité hráčské kvality, jenže se pohybují v žánrově sevřeném manévrovacím prostoru, odkud zatím není úniku.
Ruku v ruce s tuctovou muzikou jdou taktéž hodně průměrné texty, které do světa křičí rozporuplně vnímatelný vokalista. Ten disponuje poměrně silným a pronikavým hlasem, možná by však se ještě mohl naučit jej lépe a citlivěji používat. Rovněž jeho přínos tak prozatím zůstává v pozici jakéhosi prvotního nadšení, jež je výraznější než z něj plynoucí výsledek.
Není to nijak špatná skupina, svým způsobem možná dokonce příjemně překvapuje, jenže její doba je už opravdu dávno pryč. Před pětadvaceti lety by se tohoto alba prodalo řekněme dvacet tisíc kusů a jeho protagonisté by v současnosti patřili mezi legendy českého metalu. Dnes se prodá stěží jedno procento a mezi tuzemské legendy soubor nebude patřit asi nikdy. Ale pokud se pánové chtějí pouze bavit muzikou a nemají žádné vyšší ambice, budiž jim přáno.
- Kov za kov
- Asociál
- Nikdy nevěř davu
- Redetoxikace
- V lásce a válce je vše dovoleno
- Svatá ruka
- Nalhávej
- Víra silnější než smrt
- Krev, pot a slzy
Čas: 32:21
Sestava:
- Loqo – zpěv
- Svar – kytary
- Torham – kytary
- Horn – baskytara
- Piero – bicí
ROZHOVOR
www.bandzone.cz/averzeband