Vždycky jsem si myslel, že jsem v postoji k hudbě hlava otevřená. Tento můj možná samolibý pocit navždy utrpěl značnou újmu s vložením ABBEY OV THELEMA do přehrávače. Tak trochu jsem věděl co čekat, však jsem již slyšel nějaké ukázky z dosud vydaných nahrávek, ale na to, co ukrývají drážky aktuálního počinu, jsem nebyl ani v nejmenším připraven. Kapela si dala jméno podle jednoho malého sicilského domu, který v letech 1920-923 sloužil jako okultní centrum provozované Aleisterem Crowleym a Leah Hirsingovou. Tak popisují vznik jména samotní muzikanti a já nemám nejmenší důvod jim nevěřit.
Co na první pohled zaujme je vydařený obal. Přední strana krapet pocuchá nervy svou temnou rozladěností stejně, jako vnitřní protikřesťanské malůvky ve spojitosti s mužskou chloubou. Častokrát jsem si booklet prohlížel a stále víc nabýval vědomí, že vizuálně a filozoficky to celé drží krásně při sobě. Filozoficky proto, že se jedná o koncepční album, ve kterém si muzikanti berou na paškál zjevení „jakéhosi“ Svatého Jana z Patmosu.
Naneštěstí tomu tak není i se samotnou hudbou. Ta je naprosto disharmonická, chaotická a arytmická. Po prvním poslechu jsem si musel hodně dlouho vydechnout, abych si plně utřídil myšlenky v hlavě. Nebudu lhát, když napíšu, že není ani trochu lehké prokousat se necelou hodinou a půl hudby, která mi vlastně vůbec nic neřekla. Nicméně mám zkušenosti s tím, že nahrávky, které se zpočátku zdají být na poslech složité, se po několika posleších vryjí hluboko do mozku a najednou má všechno svůj opodstatněný důvod. Proto jsem se namísto toho, abych kapelu odsoudil do věčného zatracení, vzchopil a s ABBEY OV THELEMA navázal po několik týdnů v kuse regulérní vztah, ze kterého jsem v zájmu zdravého rozumu musel zbaběle utéct. Neboť tahle dáma byla i na můj vkus moc velké sousto.
Často mám pocit, že nápady jsou seskládány po jednotlivých částech, jejichž propojení není úplně hladké, ale naopak dost křečovité. Vždycky, když si myslím, že se začínám v divokých vodách kapely nejistým způsobem pohybovat a na malou chvíli mám pocit, že z nahrávky cítím jistý systém a teplo, přijde nová vlna neskutečného běsnění a opět nevím, kde mi hlava stojí. Stejně tak se vkrádá i myšlenka, že se mi asi po padesátém poslechu začnou v hlavě propojovat různá disharmonická pojítka, až jsem si jist, že jsem svatému grálu na dosah. Jenže když si „Liber DCLXVI“ pustím znovu, tak stojím na úplném začátku a po blahoslaveném zjevení studnice poznání není ani památky. Nemluvě o tom, že celá nahrávka, ač neuvěřitelně dlouhá, disponuje jen minimem momentů, které stojí za zapamatování. I když jsem tohle album slyšel již nesčetněkrát, tak jsem jej vždy poslouchal z povinnosti a s přemírou zvědavosti, kde se tak asi ukrývá důvod, proč si nahrávku protáčet stále dokola. Žel Svatý Jan jsem nikdy tento důvod nenašel. Jistě, čtvrtý kousek se dá označit jako nejmenší blázinec a má i něco do sebe, ale dvanáct a půl minuty z celkové délky je opravdu málo. Pokud by muzikanti ubrali na množství samplů a dali mnohem větší prostor kytarám, nejspíš by ve spojení s obrazovou stránkou nosiče šlo o hodnotné dílko. Takto si nejsem úplně jistý, zda myšlenky a obal nepřevýšily hudební stránku. Také zvuk není nikterak valný a možná i tohle přispívá k úplné absenci atmosféry.
Věřím, že každé zboží má svého kupce. Snad i proto americká společnost Wraith Productions tomuto slovensko-polskému duu poskytla po roce prodeje formátu MP3 vydání i fyzického nosiče. Nicméně album „Liber DCLXVI“ se nezdá být vyvrcholením toho, co se odehrávalo na předešlých nahrávkách.
Seznam skladeb:
Čas: 01:19:51
Sestava:
http://bandzone.cz/abbeyovthelema
https://www.facebook.com/abbeyovthelema
https://soundcloud.com/abbey-ov-thelema
Co na první pohled zaujme je vydařený obal. Přední strana krapet pocuchá nervy svou temnou rozladěností stejně, jako vnitřní protikřesťanské malůvky ve spojitosti s mužskou chloubou. Častokrát jsem si booklet prohlížel a stále víc nabýval vědomí, že vizuálně a filozoficky to celé drží krásně při sobě. Filozoficky proto, že se jedná o koncepční album, ve kterém si muzikanti berou na paškál zjevení „jakéhosi“ Svatého Jana z Patmosu.
Naneštěstí tomu tak není i se samotnou hudbou. Ta je naprosto disharmonická, chaotická a arytmická. Po prvním poslechu jsem si musel hodně dlouho vydechnout, abych si plně utřídil myšlenky v hlavě. Nebudu lhát, když napíšu, že není ani trochu lehké prokousat se necelou hodinou a půl hudby, která mi vlastně vůbec nic neřekla. Nicméně mám zkušenosti s tím, že nahrávky, které se zpočátku zdají být na poslech složité, se po několika posleších vryjí hluboko do mozku a najednou má všechno svůj opodstatněný důvod. Proto jsem se namísto toho, abych kapelu odsoudil do věčného zatracení, vzchopil a s ABBEY OV THELEMA navázal po několik týdnů v kuse regulérní vztah, ze kterého jsem v zájmu zdravého rozumu musel zbaběle utéct. Neboť tahle dáma byla i na můj vkus moc velké sousto.
Často mám pocit, že nápady jsou seskládány po jednotlivých částech, jejichž propojení není úplně hladké, ale naopak dost křečovité. Vždycky, když si myslím, že se začínám v divokých vodách kapely nejistým způsobem pohybovat a na malou chvíli mám pocit, že z nahrávky cítím jistý systém a teplo, přijde nová vlna neskutečného běsnění a opět nevím, kde mi hlava stojí. Stejně tak se vkrádá i myšlenka, že se mi asi po padesátém poslechu začnou v hlavě propojovat různá disharmonická pojítka, až jsem si jist, že jsem svatému grálu na dosah. Jenže když si „Liber DCLXVI“ pustím znovu, tak stojím na úplném začátku a po blahoslaveném zjevení studnice poznání není ani památky. Nemluvě o tom, že celá nahrávka, ač neuvěřitelně dlouhá, disponuje jen minimem momentů, které stojí za zapamatování. I když jsem tohle album slyšel již nesčetněkrát, tak jsem jej vždy poslouchal z povinnosti a s přemírou zvědavosti, kde se tak asi ukrývá důvod, proč si nahrávku protáčet stále dokola. Žel Svatý Jan jsem nikdy tento důvod nenašel. Jistě, čtvrtý kousek se dá označit jako nejmenší blázinec a má i něco do sebe, ale dvanáct a půl minuty z celkové délky je opravdu málo. Pokud by muzikanti ubrali na množství samplů a dali mnohem větší prostor kytarám, nejspíš by ve spojení s obrazovou stránkou nosiče šlo o hodnotné dílko. Takto si nejsem úplně jistý, zda myšlenky a obal nepřevýšily hudební stránku. Také zvuk není nikterak valný a možná i tohle přispívá k úplné absenci atmosféry.
Věřím, že každé zboží má svého kupce. Snad i proto americká společnost Wraith Productions tomuto slovensko-polskému duu poskytla po roce prodeje formátu MP3 vydání i fyzického nosiče. Nicméně album „Liber DCLXVI“ se nezdá být vyvrcholením toho, co se odehrávalo na předešlých nahrávkách.
Seznam skladeb:
- Hymnus DCLXVI
- De Apocalypsi Ioannis
- De Septem Signis et Septem Salpinibus
- De Ascensione Imperii Peccat
- De Condemnatione Magnae Babylon
- De Hexakosioihexekontahexaphobia
- De Conclusione Saecul
Čas: 01:19:51
Sestava:
- Delgrast - zpěv, klávesy, programovaní
- Quadrun - kytara
http://bandzone.cz/abbeyovthelema
https://www.facebook.com/abbeyovthelema
https://soundcloud.com/abbey-ov-thelema
