Hardcore má mnoho podob, ale o ratata core slyším poprvé. (úsměv) Táborská parta MERESIEW se právě ratata corem zaštiťuje a servíruje jej na debutovém plnohodnotném albu, jemuž předcházely dva kratší počiny, demo a EP. Kapela se dala dohromady v roce 2007 (z větší části ji tvořili ex-členové deset let rozpadlé party CERBERUS), po klasických potížích se sestavou (vystřídaly se tři zpěvačky) se v roce 2011 k mikrofonu postavil Spadis a od té doby kapela řádně funguje.
„Vlastní svět“ je zabalený do strohého obalu, přeložený dvojlist je po grafické stránce slušně řečeno odbytý, obsahuje všeho všudy sestavu, seznam skladeb a fotku kapely, texty chybí, stejně jako nějaký nápad, který by booklet trochu oživil. Proč takováhle marnost v dnešní době? V době, kdy se cédéčka prodávají ztěžka, hraje i obal velkou roli, každý si raději koupí pěknou věc s bohatým bookletem... I když ten pravda nehraje...
Hraje kolečko obsahující deset stop, po instrumentálním bicích prostém intru se rozjíždí ve středních tempech vedená kompozice „Světlu vstříc“ postavená na zatěžkaných kytarových riffech a hrdelním řevu. České texty jsou nařvané takovým tím nuceným způsobem, alespoň na mě to tak působí. Muzika si s invencí taky příliš netyká, jde hlavně o to, aby to valilo, a k tomu přispívá i zvuk. U toho se zastavím hned na začátku, protože se mi vůbec nelíbí, jak je to všechno přehulené, zesilovač mám tak na deseti procentech, když jej posunu o trochu víc, začínají ve vitríně nadskakovat skleničky. Ono to možná k danému žánru patří, aby to bylo řádně husté, jenže když to srovnám s předchozím CD jiné kapely, které jsem poslouchal, vyznívá zvuk od Kocise jako krok vedle. A to jsem ještě nepohanil bicí, které zní vyloženě synteticky, o (ne)zvuku činelů raději pomlčím úplně... Ale třeba jsem blázen jen já, ostatním to vůbec nebude vadit a budou si tu zahuštěnou stěnu užívat.
Zpočátku nahrávka plyne ve výše naznačených intencích, naštěstí nic netrvá věčně a už ve třetí skladbě „Sobě“ se na pozadí objevuje čistý vokál i přirozenější řev a taky nesmím zapomenout na občasné syntetické zvuky, které slouží jako drobné zpestření a je s nimi nakládáno s rozumem, byť o nějakém progresu v rámci stylu lze mluvit stěží. V následujícím „Vlastním světě“ se ale zase vracíme tam, kde už jsme byli, do masy riffů a zasekávaček, do prostředí, v němž marně hledám nějaký záchytný bod, třeba v podobě alespoň trochu chytlavého refrénu. Když s podobnou muzikou před léty vyjeli LOCOMOTIVE, byla to jiná liga, alespoň co se týká těch zapamatovatelných míst, dodnes si vybavuju některé jejich refrény a to už jsem kapelu řadu neslyšel. Od MERESIEW si nebudu pamatovat skoro nic a taky si v budoucnu nedovedu představit, že bych se k nahrávce vracel... To, co mě tu a tam zaujme, najdu i jinde, třeba koketování s thrash metalem v „Jednou“, „Devět životů“ nebo v „Revoluci“ zní docela dobře, hlavně „Revoluce“ jede jak rychlovlak, ale když budu mít chuť na neotesaný rotyko-thrash, sáhnu po DEBUSTROLU, který to umí rozbalit o poznání divočeji a uvěřitelněji.
Texty ctí žánr. Zpěvákovi je celkem bez potíží rozumět (za solidní artikulaci si zaslouží pochvalu) a tak vnímám témata jako náboženský fanatismus (narážky na islámské teroristy) nebo absence soukromí kvůli všudypřítomným technologiím, které člověka sledují na každém kroku. V kontextu alba nepůsobí slova rušivým dojmem a reflektováním problémů jednotlivce, společnosti i globálního světa plní stylově svůj účel.
Seznam skladeb:
Čas: 30:54
Sestava:
Host:
www.cecek.com
„Vlastní svět“ je zabalený do strohého obalu, přeložený dvojlist je po grafické stránce slušně řečeno odbytý, obsahuje všeho všudy sestavu, seznam skladeb a fotku kapely, texty chybí, stejně jako nějaký nápad, který by booklet trochu oživil. Proč takováhle marnost v dnešní době? V době, kdy se cédéčka prodávají ztěžka, hraje i obal velkou roli, každý si raději koupí pěknou věc s bohatým bookletem... I když ten pravda nehraje...
Hraje kolečko obsahující deset stop, po instrumentálním bicích prostém intru se rozjíždí ve středních tempech vedená kompozice „Světlu vstříc“ postavená na zatěžkaných kytarových riffech a hrdelním řevu. České texty jsou nařvané takovým tím nuceným způsobem, alespoň na mě to tak působí. Muzika si s invencí taky příliš netyká, jde hlavně o to, aby to valilo, a k tomu přispívá i zvuk. U toho se zastavím hned na začátku, protože se mi vůbec nelíbí, jak je to všechno přehulené, zesilovač mám tak na deseti procentech, když jej posunu o trochu víc, začínají ve vitríně nadskakovat skleničky. Ono to možná k danému žánru patří, aby to bylo řádně husté, jenže když to srovnám s předchozím CD jiné kapely, které jsem poslouchal, vyznívá zvuk od Kocise jako krok vedle. A to jsem ještě nepohanil bicí, které zní vyloženě synteticky, o (ne)zvuku činelů raději pomlčím úplně... Ale třeba jsem blázen jen já, ostatním to vůbec nebude vadit a budou si tu zahuštěnou stěnu užívat.
Zpočátku nahrávka plyne ve výše naznačených intencích, naštěstí nic netrvá věčně a už ve třetí skladbě „Sobě“ se na pozadí objevuje čistý vokál i přirozenější řev a taky nesmím zapomenout na občasné syntetické zvuky, které slouží jako drobné zpestření a je s nimi nakládáno s rozumem, byť o nějakém progresu v rámci stylu lze mluvit stěží. V následujícím „Vlastním světě“ se ale zase vracíme tam, kde už jsme byli, do masy riffů a zasekávaček, do prostředí, v němž marně hledám nějaký záchytný bod, třeba v podobě alespoň trochu chytlavého refrénu. Když s podobnou muzikou před léty vyjeli LOCOMOTIVE, byla to jiná liga, alespoň co se týká těch zapamatovatelných míst, dodnes si vybavuju některé jejich refrény a to už jsem kapelu řadu neslyšel. Od MERESIEW si nebudu pamatovat skoro nic a taky si v budoucnu nedovedu představit, že bych se k nahrávce vracel... To, co mě tu a tam zaujme, najdu i jinde, třeba koketování s thrash metalem v „Jednou“, „Devět životů“ nebo v „Revoluci“ zní docela dobře, hlavně „Revoluce“ jede jak rychlovlak, ale když budu mít chuť na neotesaný rotyko-thrash, sáhnu po DEBUSTROLU, který to umí rozbalit o poznání divočeji a uvěřitelněji.
Texty ctí žánr. Zpěvákovi je celkem bez potíží rozumět (za solidní artikulaci si zaslouží pochvalu) a tak vnímám témata jako náboženský fanatismus (narážky na islámské teroristy) nebo absence soukromí kvůli všudypřítomným technologiím, které člověka sledují na každém kroku. V kontextu alba nepůsobí slova rušivým dojmem a reflektováním problémů jednotlivce, společnosti i globálního světa plní stylově svůj účel.
Seznam skladeb:
- Intro
- Světlu vstříc
- Sobě
- Vlastní svět
- Jednou
- Královskej hlad
- Devět životů
- Vracej
- Revoluce
- (Ne)přítel
Čas: 30:54
Sestava:
- Spadis - vocal
- Roosta - guitar
- Marthas - bass
- Motalik - drums
Host:
- Mara - vocal
- Luboš Kocourek - syntetyzator
www.cecek.com
