Poslední měsíc nedám dopustit na temně rudý svět ozářený dvěma oranžovými slunci, v němž vládne krutou rukou pět nelidských bytostí, jež vyválejí v prachu a popelu každého, kdo by se jen odvážil tvrdit, že všechno jejich počínání je pouhý žert. Na svět, v němž neexistuje štěstí, jen trvalá nenávist, a bestiální divokost, která však do mého černého srdce přináší s každým songem nový proud nadšení, kde spatřuji v jeho temné a lesknoucí se hladině i nadále extázi, kvůli níž se znovu a znovu nořím do víru tohoto ďábelského díla.
ENTHRONED jsou v mém hledáčku dlouho a dá se říct, že na každou jejich desku se těším s velkým očekáváním. Proto, když vyšla zpráva, že nás opět po roce tito Belgičané obdarují novým materiálem, nezbývalo mi nic jiného, než zajásat. Jásot byl o to větší, když jsem po mnoha peripetiích konečně vložil zlatý kotouč do přehrávače a zjistil, že mé očekávání bylo mnohem menší, než to, co mi na něm skupina předložila. Napínavě, až nervózně znějící intro dává na srozuměnou, že odklon od předešlého počínání kapely nehrozí a skvěle posluchače připraví na cestu do pekla a zpět.
Po několika pozorných posleších je zřejmé, že „Sovereigns“ je vyvážená nahrávka. Na jednu stranu se nese v duchu pekelné jízdy, kde není moc času nad ničím přemýšlet, ale naopak je důležité vše doslova srovnat se zemí svou naléhavostí. Zatímco na druhou se malinko ubere plyn a skladby se soustředí především na pohřební atmosféru. Ani to ale neznamená, že je jednoduché vybrat nejlepší kousek z osmi předložených štychů. I přesto, že je každý svým způsobem jiný a ozvláštněný něčím, co jej i po prvním poslechu odlišuje od ostatních, tak jednu věc mají všechny společnou. Tou věcí není nic jiného, než skvěle odehrané kytarové pasáže. Vždy, když slyším tento kytarový útok, mám pocit, že ENTHRONED právě natočili dílo, které nemůže nechat v klidu žádného pravověrného černokněžníka. Jejich hudba je navíc obohacena o nespočetné množství parádních sól, která se někde z čista jasna vynoří a po chvíli opět zmizí pod nánosem rytmických kytar. Stejně tak, jako se stále mění jednotlivé pasáže, tak se i pozvolna mění nálada tohoto alba. Možná to zní, jako když „každý pes jiná ves“. Ale to není ani v nejmenším pravda. Celé album stojí na pevných základech a jen občas se v poryvu black metalového šílenství špička natočí na jednu či druhou stranu.
Když nad „Panovníky“ pozvolna přemýšlím, tak jeho síla je především v pomalejších skladbách, kde hudební atmosféra dýchá svou tíhou a hustotou, jako černý, těžký kouř plný síry, co pravidelně stoupá ze satanova ohniště. Jak je již z řádků výš patrné, tak alfou a omegou tohoto alba jsou především kytary a atmosféra, která z celého CD od začátku do konce doslova sálá. K tomu napomáhá mimo jiné i velké množství nesamplovaných vsuvek v podobě sboru mnichů, vrzání a kutí ocele, či jen namluvené části textu skladeb. Nesmím taky zapomenout na kvalitní produkci, kde je vše na jednu stranu sice hezky čisté a slyšitelné, ale na druhou se nejedná o žádný do ošklivého zrcadla se lesknoucí produkt.
Na předešlém albu ENTHRONED jsem postrádal něco, co jsem ani v nejmenším nedokázal a vlastně stále nedokážu pojmenovat, ale tím letošním kapela dostála čest svému názvu a „Panovníky“ korunovala na absolutně nejlepší dílko ve své diskografii.
Seznam skladeb:
Čas: 40:23
Sestava:
http://www.enthroned.be/
https://myspace.com/enthronedhorde
https://www.facebook.com/Frater.Silurian
ENTHRONED jsou v mém hledáčku dlouho a dá se říct, že na každou jejich desku se těším s velkým očekáváním. Proto, když vyšla zpráva, že nás opět po roce tito Belgičané obdarují novým materiálem, nezbývalo mi nic jiného, než zajásat. Jásot byl o to větší, když jsem po mnoha peripetiích konečně vložil zlatý kotouč do přehrávače a zjistil, že mé očekávání bylo mnohem menší, než to, co mi na něm skupina předložila. Napínavě, až nervózně znějící intro dává na srozuměnou, že odklon od předešlého počínání kapely nehrozí a skvěle posluchače připraví na cestu do pekla a zpět.
Po několika pozorných posleších je zřejmé, že „Sovereigns“ je vyvážená nahrávka. Na jednu stranu se nese v duchu pekelné jízdy, kde není moc času nad ničím přemýšlet, ale naopak je důležité vše doslova srovnat se zemí svou naléhavostí. Zatímco na druhou se malinko ubere plyn a skladby se soustředí především na pohřební atmosféru. Ani to ale neznamená, že je jednoduché vybrat nejlepší kousek z osmi předložených štychů. I přesto, že je každý svým způsobem jiný a ozvláštněný něčím, co jej i po prvním poslechu odlišuje od ostatních, tak jednu věc mají všechny společnou. Tou věcí není nic jiného, než skvěle odehrané kytarové pasáže. Vždy, když slyším tento kytarový útok, mám pocit, že ENTHRONED právě natočili dílo, které nemůže nechat v klidu žádného pravověrného černokněžníka. Jejich hudba je navíc obohacena o nespočetné množství parádních sól, která se někde z čista jasna vynoří a po chvíli opět zmizí pod nánosem rytmických kytar. Stejně tak, jako se stále mění jednotlivé pasáže, tak se i pozvolna mění nálada tohoto alba. Možná to zní, jako když „každý pes jiná ves“. Ale to není ani v nejmenším pravda. Celé album stojí na pevných základech a jen občas se v poryvu black metalového šílenství špička natočí na jednu či druhou stranu.
Když nad „Panovníky“ pozvolna přemýšlím, tak jeho síla je především v pomalejších skladbách, kde hudební atmosféra dýchá svou tíhou a hustotou, jako černý, těžký kouř plný síry, co pravidelně stoupá ze satanova ohniště. Jak je již z řádků výš patrné, tak alfou a omegou tohoto alba jsou především kytary a atmosféra, která z celého CD od začátku do konce doslova sálá. K tomu napomáhá mimo jiné i velké množství nesamplovaných vsuvek v podobě sboru mnichů, vrzání a kutí ocele, či jen namluvené části textu skladeb. Nesmím taky zapomenout na kvalitní produkci, kde je vše na jednu stranu sice hezky čisté a slyšitelné, ale na druhou se nejedná o žádný do ošklivého zrcadla se lesknoucí produkt.
Na předešlém albu ENTHRONED jsem postrádal něco, co jsem ani v nejmenším nedokázal a vlastně stále nedokážu pojmenovat, ale tím letošním kapela dostála čest svému názvu a „Panovníky“ korunovala na absolutně nejlepší dílko ve své diskografii.
Seznam skladeb:
- Anteloquium
- Sine Qua Non
- Of Feathers and Flames
- Lamp of Invisible Lights
- Of Shrines and Sovereigns
- The Edge of Agony
- Divine Coagulation
- Baal al-Maut
- Nerxiarxin Mahathallah
Čas: 40:23
Sestava:
- Nornagest – kytara, zpěv
- ZarZax – rytmická kytara
- Menthor – bicí
- Phorgath – basová kytara
- Neraath – kytara
http://www.enthroned.be/
https://myspace.com/enthronedhorde
https://www.facebook.com/Frater.Silurian
