Oblast plná povalujících se koster. Krvavé šlépěje nemrtvých, odpadávající maso, šílenci v kuklách i bez nich. Různé nástroje určené k zabíjení. Masakr střídá další do ruda zbarvené orgie. Vítejte v území kdysi přesně vytyčené legendárními CANNIBAL CORPSE. Zajisté moc dobře víte, co zde můžete očekávat. Pokud vám to není po chuti, tak koukejte mazat pryč, jinak dostanete krumpáčem do hlavy, to je doufám jasné.
CANNIBAL CORPSE už dlouhá léta používám ve chvílích, kdy mi přijde, že na mě všechno padá. Pomáhají mi přežít okamžiky, když mi pění krev v žilách z nějaké nespravedlnosti nebo když už okolní stres dostoupí bodu varu. Jsou takovým mým soukromým hromosvodem, panenkou woodoo, boxovacím pytlem.
Letošnímu počinu „A Skeletal Domain“ jsem přišel na chuť až po delší době než u předešlé desky „Torture“, a to teprve až s originálním CD (očesané mp3 zněly hrozně). Album se zpočátku tvářilo víc odmítavě a složitěji jsem se do něho dostával. Ne že by bylo komplikovanější nebo techničtější, spíše na mě působilo méně chytlavým dojmem.
Zvuk mi tentokrát přijde hodně přeřvaný (to je ale problém většiny dnešních desek). Možná je to jiným producentem, nevím, ale je to tak. Mark Lewis odvedl přeci jen o trošku méně „precizní“, propracovanější práci než minule Erik Rutan. Bicí jsou chvílemi víc ztracené (přesto ale v rámci možností „jinak – čerstvěji zahrané“, než jsme zvyklí) a album celkově o trošku méně řeže. Je to na tuhle legendu možná až moc „moderní“, syrovější kabát jim slušel vždy víc.
Samozřejmě, k těmto slavným americkým řezníkům je nutné mít úplně stejný přístup jako třeba k takovým AC/DC, SLAYER nebo jiným smečkám, které si kdysi vytvořily svůj styl a drží se ho už dlouhá léta. Jsem tomu rád, pořád půjdu raději do obchodu a koupím si tam značku CANNIBAL CORPSE, než abych pak doma překvapeně zíral do stropu a rval si vlasy nad tím, cože to mí oblíbenci vyvrhli na světlo boží. Nekupuji rád mrtvého umláceného zajíce v pytli a jsem spokojený, když mám záruku, že si nespálím ruce až po loket. Pro někoho možná málo, pro fanoušky to znamená hrozně moc, to si zapište skalpelem za uši!
Trošku umírněnější, svým způsobem jiný, je obal od tradičního spolupracovníka kanibalů, Vincenta Lockeho. Tentokrát nikoho asi šokovat nebude. Trošku mě to „mrzí“, ale zase na druhou stranu, nějakou změnu už to chtělo. Krve je letos málo, koster zase víc (smích).
Texty jsou tradiční, klasické, některé vhodné ke skandování na koncertech („Fire up the chainsaw! Hack their fucking heads off!“), jiné zase morbidní, až naturalisticky odporné. Zkrátka CANNIBAL CORPSE jak do čerstvé kůže vyšití (smích). Skladatelsky se pak na desce účastnili pánové Rob Barrett (kytara), Alex Webster (basa) a velký podíl má i kytarista Pat O´Brien. Vše mi přijde pocitově zase o nějaký řád temnější, brutálnější a zlostnější, je zde více kopajících nápadů, jdoucích přímo a bez vytáček rovnou na věc. Kanibalové jako by byli zase o něco víc naštvaní na tenhle svět a rozhodli se ho totálně zničit.
Hodnocení CD bych tentokrát rozdělil na několik oblastí. Když budu za kritika, tak to vidím tak, že provedení za – 9, struktura skladeb a nápady – za 8, originalita – za 4, produkce – za 7. Hudba sice není a nikdy nebude v mém vnímání suchou matematikou, ale výsledné číslo si asi dovedete spočítat sami.
Nedá se nic dělat, pro mě je hrozně těžké tuhle kapelu nemít rád (smích). Přiznávám všechny body obžaloby, ale nevím, co si počít. Rozum velí bodovat jako ve výše uvedené tabulce, jenže já poslouchám muziku srdcem. Musím jeden bod přihodit, za tu radost a nakopávající chvíle, které mi tihle zvrhlíci způsobili. Deska se mi jednoduše líbí, nic s tím neudělám a ani nechci (smích). Jsou zde noví CANNIBAL CORPSE, opět zabíjejí svými riffy a jsou stále stejní. Jejich zaklínací krvavá formule na mě pořád funguje. Zaplať Satan za to.
Seznam skladeb:
- High Velocity Impact Splatter
- Sadistic Embodiment
- Kill Or Become
- A Skeletal Domain
- Headlong Into Carnage
- The Murderer's Pact
- Funeral Cremation
- Icepick Lobotomy
- Vector Of Cruelty
- Bloodstained Cement
- Asphyxiate To Resuscitate
- Hallowed Bodies
Čas: 43:52
Sestava:
- Alex Webster – basa
- Paul Mazurkiewicz – bicí
- Rob Barrett – kytara
- George „Corpsegrinder“ Fisher – zpěv
- Pat O´Brien – kytara
http://www.metalblade.com/cannibalcorpse/
https://www.facebook.com/cannibalcorpse
