Život je plný překvapení, větších či menších, a jedno z nich na mě čekalo v poště, kde mi z Revúckého podsvětí doputovala nabídka k představení debutního alba „Godfail“ tamních chacharů PSEUDOSAPIENS. V Revúci jsem nikdy nebyl, ale podle slov kapely to tam asi nebude vyložené kulturní centrum, i když jak píšou, NO NAME už tam hráli. Přiznám se bez mučení, že stejně jako asi většině z vás mi interesantní název PSEUDOSAPIENS nic neříkal, a tím překvapujícím prvkem pro mě bylo stylové zařazení (definované skupinou samotnou), které se úplně míjelo s mým orientačním záběrem. Prubnul jsem a můžu s klidem v srdci říct, že se nejednalo o ztrátu času.
Já se totiž při poslechu docela neslušně bavil. „Godfail“ je vyloženě pohodové, upřímné a na nic si nehrající album, a i když jsem zpočátku měl obavy ze škatule rock-metal-hardcore, do které se PSEUDOSAPIENS napasovali sami a dobrovolně, jsou v muzice revuckých dřevorubců slyšet nejen zmíněné styly. Kladem je, že nejde o nějaký prvoplánově a účelově smíchaný guláš. Naopak, vše do sebe zapadá přirozeně, a je úplně jedno, jak tento mix budete nazývat. Důležité je, že to má gule, a to pořádné. Líbí se mi zaznamenaný řízný bigbít, kde muzikanti hrají to, co potřebují. Na tomto CD nejde o virtuozitu nebo kdovíjaké umění, důležitá je energie, při poslechu si doma podupávat nohou a naživo protřepat palici a zapógovat. A ještě větší nadhled čiší z textů, které jsou zdravě drzé i vtipné, leckdy řádně peprné, pro někoho možná až za hranici. Opět kvituji s povděkem, že PSEUDOSAPIENS jsou nejen veselí a hraví, ale mají na určité věci svůj názor, leccos napoví i vtipný booklet CD. Je vysoce pravděpodobné, že album „Godfail“ nebude vyhledávaným artiklem Klubu přátel Mensy ani nebude častou hudební kulisou v čajovnách, zato na koncertech to bude asi pařba.
Nevím, jak jsou na tom na Slovensku s rádiovými stanicemi (vlastně neznám situaci ani v ČR), ale pouštět v éteru některé skladby z probíraného CD, byly by hitparády o pár kousků bohatší. Hned první dvě šlehy „Nevítaný hosť“ a „Kniha bez stránok“ si dovedu představit, kterak je hroziči u rádia vyřvávají z plných plic. Našlapaný, tvrdý i melodický nářez, kde se na stylovou vyhraněnost opravdu nehraje. To potvrzuje i zpěvák a kytarista Falusoid, který nemá problém jak s čistým vokálem, tak ani s hrubým a drsným přednesem, a umí i pořádně zařvat. V muzice PSEUDOSAPIENS si najde každý své, od tvrdého svižného rocku přes punk a hardcore až po náznaky melody thrash/deathu. Zmíněná „Kniha..“ je mým osobním favoritem celého alba a vyřvávaný refrén „...odhoď kríž, cez peklo ho nepreneseš...“ mi v hlavě zůstal nadlouho. Svéráznou vsuvku „FatherFucker“ asi někteří nerozdýchají, a Falusoid PredkožKováč dává jasně najevo, že nemá problém plivnout do ksichtu pokrytcům a zmrdům všeho druhu. Je autorem textů, které jsou většinou vtipné, i když ten humor je někdy trochu kostrbatý, viz třeba poslední kousek „Dig N´Bass (hip-hrob), který je alespoň pro mě poněkud zbytečný a laciný. Naopak cover ROXETTE „Prídi na môj kar“ (v originále „Sleeping in my Car“) je strhující hit jak blázen, a když k tomu přičtu různá srando intra a vsuvky, vychází mi z toho, že PSEUDOSAPIENS jsou veselé kopy. V tomto duchu se nese celé CD a posluchač nemá šanci nudit se.
Kdo by chtěl, našel by určitě i nějaká negativa. Já tu potřebu nemám, beru to tak, že si kapela (jak jsem se dočetl v biografii) prostě ověřila, že se dá pít i hrát současně, baví sebe i ostatní, a ještě má co říct, na rozdíl od většiny „zábavovek“. Pokud na „Godfail“ narazíte, nebojte se ho vyzkoušet, album do pohody i nepohody, a sám si ho pro zpestření určitě občas pustím. Fajne CD.
Seznam skladeb:
Čas: 35:12
Sestava:
http://www.pseudosapiens.meximas.com/
http://bandzone.cz/pseudosapiens
https://www.facebook.com/pages/PSEUDOSAPIENS/209627869072339?sk
ROZHOVOR
Já se totiž při poslechu docela neslušně bavil. „Godfail“ je vyloženě pohodové, upřímné a na nic si nehrající album, a i když jsem zpočátku měl obavy ze škatule rock-metal-hardcore, do které se PSEUDOSAPIENS napasovali sami a dobrovolně, jsou v muzice revuckých dřevorubců slyšet nejen zmíněné styly. Kladem je, že nejde o nějaký prvoplánově a účelově smíchaný guláš. Naopak, vše do sebe zapadá přirozeně, a je úplně jedno, jak tento mix budete nazývat. Důležité je, že to má gule, a to pořádné. Líbí se mi zaznamenaný řízný bigbít, kde muzikanti hrají to, co potřebují. Na tomto CD nejde o virtuozitu nebo kdovíjaké umění, důležitá je energie, při poslechu si doma podupávat nohou a naživo protřepat palici a zapógovat. A ještě větší nadhled čiší z textů, které jsou zdravě drzé i vtipné, leckdy řádně peprné, pro někoho možná až za hranici. Opět kvituji s povděkem, že PSEUDOSAPIENS jsou nejen veselí a hraví, ale mají na určité věci svůj názor, leccos napoví i vtipný booklet CD. Je vysoce pravděpodobné, že album „Godfail“ nebude vyhledávaným artiklem Klubu přátel Mensy ani nebude častou hudební kulisou v čajovnách, zato na koncertech to bude asi pařba.
Nevím, jak jsou na tom na Slovensku s rádiovými stanicemi (vlastně neznám situaci ani v ČR), ale pouštět v éteru některé skladby z probíraného CD, byly by hitparády o pár kousků bohatší. Hned první dvě šlehy „Nevítaný hosť“ a „Kniha bez stránok“ si dovedu představit, kterak je hroziči u rádia vyřvávají z plných plic. Našlapaný, tvrdý i melodický nářez, kde se na stylovou vyhraněnost opravdu nehraje. To potvrzuje i zpěvák a kytarista Falusoid, který nemá problém jak s čistým vokálem, tak ani s hrubým a drsným přednesem, a umí i pořádně zařvat. V muzice PSEUDOSAPIENS si najde každý své, od tvrdého svižného rocku přes punk a hardcore až po náznaky melody thrash/deathu. Zmíněná „Kniha..“ je mým osobním favoritem celého alba a vyřvávaný refrén „...odhoď kríž, cez peklo ho nepreneseš...“ mi v hlavě zůstal nadlouho. Svéráznou vsuvku „FatherFucker“ asi někteří nerozdýchají, a Falusoid PredkožKováč dává jasně najevo, že nemá problém plivnout do ksichtu pokrytcům a zmrdům všeho druhu. Je autorem textů, které jsou většinou vtipné, i když ten humor je někdy trochu kostrbatý, viz třeba poslední kousek „Dig N´Bass (hip-hrob), který je alespoň pro mě poněkud zbytečný a laciný. Naopak cover ROXETTE „Prídi na môj kar“ (v originále „Sleeping in my Car“) je strhující hit jak blázen, a když k tomu přičtu různá srando intra a vsuvky, vychází mi z toho, že PSEUDOSAPIENS jsou veselé kopy. V tomto duchu se nese celé CD a posluchač nemá šanci nudit se.
Kdo by chtěl, našel by určitě i nějaká negativa. Já tu potřebu nemám, beru to tak, že si kapela (jak jsem se dočetl v biografii) prostě ověřila, že se dá pít i hrát současně, baví sebe i ostatní, a ještě má co říct, na rozdíl od většiny „zábavovek“. Pokud na „Godfail“ narazíte, nebojte se ho vyzkoušet, album do pohody i nepohody, a sám si ho pro zpestření určitě občas pustím. Fajne CD.
Seznam skladeb:
- Gosphell (Intro)
- Nevítaný hosť
- Kniha bez stránok
- FatherFucker
- Absencia reality
- Vraždím keď spím
- Amorove ihly
- Pomáhať a chrániť
- Prídi na moj kar (cover Roxette)
- Ruská ruleta s plným zásobníkom
- Život je dar
- Dig´N´Bass (hip-hrob)
Čas: 35:12
Sestava:
- Falusoid – kytara, zpěv
- Jaňík Musicunt – kytara
- Vlado – basa
- Koza – bicí
http://www.pseudosapiens.meximas.com/
http://bandzone.cz/pseudosapiens
https://www.facebook.com/pages/PSEUDOSAPIENS/209627869072339?sk
ROZHOVOR