Začíná to každý den ráno po probuzení. Jakoby vám někdo ještě před úplným procitnutím napojil mozek rovnou na nějakou síť a začal vám ládovat pod tlakem do hlavy nepřeberné množství informací. Někdy bývá problém je vytřídit a vyhodnotit. Jsme zahlceni, zmateni a deziluzi propadáme čím dál častěji. Co je pravda a co už lež? A je pravda ještě stále pravdou? Chaos a zmatek v naší lebeční dutině. Odpojeni od internetu mnozí z nás pomateně hledají záchytný bod. Dříve nastavené hodnoty již dávno neplatí. Lidstvo je tak jednoduché ovládat. Následujte mě! Budu klidně vaším novým Bohem! Přesně tyhle a mnoho dalších myšlenek mě napadalo, když jsem si začal pročítat texty a nádherný obal (Jaromír „Deather“ Bezruč) nových TORTHARRY. Zase jsem měl jednou pocit, že mi někdo mluví z duše. Jsem momentálně v podobném rozpoložení a mnoho názorů a nápadů, které dodal na desku dvorní textař kapely Štefan „Unesen“ Ležovič, jakoby mi „sebral“ z jazyka. Mám tak možnost po delší době zase držet v ruce velmi krásnou graficko-textařskou práci. TORTHARRY si dali na osmé dlouhohrající desce opravdu záležet a já jsem se opět ujistil v tom, že tahle kapela je i přes svoje „stáří na scéně“ neustále živá a dovede ve mně vzbudit ty správné death metalové emoce.
Nesmím určitě zapomenout na perfektně zabijácký a ostrý zvuk. Nahrávalo se v mém oblíbeném polském studiu Hertz. Odtud vzešla nejedna dnes již legendární deska. A i když mi poslední dobou přijdou některé nahrávky z tamější stáje velmi „podobné“, u TORTHARRY tomu tak není. Nová nahrávka je opatřena syrovým, hutným, k masakru dohnaným zvukem, který z originálního CD dovede trhat omítku ze zdi. Schválně jsem zkusil dát volume co nejvíce doprava a i při nejvyšší hlasitosti neztrácí svoje kouzlo (všechny nástroje jsou krásně rozpoznatelné). Jestli jste měl někdo obavy, že „Follow“ „utrpělo“ absencí jednoho kytaristy (TORTHARRY nahrávali ve třech, již bez Mácy), tak byly zcela neopodstatněné. Je sice pravda, že v určitých chvílích bych si dovedl představit kytary "pestřejší", ale zase na druhou stranu, vše je o hodně surovější, čitelnější a „uvěřitelnější“. Mám to přesně takto rád. Žádné „zbytečné“ kompromisy, nedočkáme se ani nijakých „kudrlinek“. Vše je nahráno velmi poctivě, přijde mi, že nápady vznikaly spontánně, nikdo na nikoho zbytečně netlačil, nikde není přítomný ani náznak nějaké vaty nebo vycpávek. Tu energii by TORTHARRY (po těch letech hraní) mohla závidět nejedna mladá kapela.
Na „Follow“ se dočkáme i drásavých melodií a album se tak stává velmi pestrým, nenudí a dovede mě vždycky naladit do toho správného „death metalového rozpoložení“. Dokonce už teď, kdy se protáčí CD v mém přehrávači teprve poměrně krátkou dobu, si dovedu některé songy představit jako koncertní „hitovky“. Osobně se mi nejvíc líbí skladba „Epilogue“. Obzvláště nosný motiv je melodií, kterou jsem nedokázal vyhnat nějaký čas vůbec z hlavy. Hned v závěsu ale musím zmínit „dvojku“ ve svém žebříčku nových skladeb „Sacrifice of Sanity“. Při té jsem přestával chvílemi psát na klávesnici a raději bouchal pěstí do stolu (smích). Mohl bych jmenovat dále a rozpitvávat takto všechny záseky, ale to by pak nezbylo nic na vás. Mnohokrát mě napadlo, že jsem si připadal jako při koncertech této české death metalové legendy. Jestli jste je měli možnost zažít naživo, tak mi to jistě potvrdíte. Oni zkrátka vždy přijdou, naladí, pozdraví a pak vás rozsekají na malé kousíčky. Dojde vám to kolikrát až za několik hodin, zanechá to ve vás mnoho vzpomínek velmi podobných tomu, jako když se pořežete ráno při holení břitvou a krev si setřete až cestou do práce. S CD „Follow“ jsem to měl hodně podobné. Chodil jsem s ním po ulici a sledoval to každodenní lidské snažení, dával si ho před spaním, kdy vše okolo utichlo a dokonce i v práci, kde mi sloužilo jako kulisa. A pořád se ho nemohl „zbavit“.
Pokud stejně jako já dáte u muziky hlavně na nápady, energii a „pořádný inteligentní masakr“, budete určitě také spokojeni. Objevovat je zde při každém dalším poslechu stále mnoho a mnoho nového. Pro mě se určitě nejednalo o desku na první poslech, spíše postupně uzrávala a „sžívala se“ se mnou. Líbí se mi, že i ze své pozice „starých a zkušených“ TORTHARRY jen nenabouchali další album pod svoji značkou. Pokud by tak učinili, lidé by si CD stejně koupili, ale tady tomu tak rozhodně není. Naopak, byl jsem překvapen, jak zní „Follow“ tvrdě old schoolově, ale zároveň svěže, „mladě“ a kolik nápadů a síly je z ní cítit.
Tak teď jsem si po sobě předcházející text přečetl a zjistil jsem, že jsem vlastně pořád jen chválil. Já bych vám rád prozradil něco, co mi na desce vadí, jenže jsem na nic nepřišel. Vy si to určitě zjistíte stejně sami (smích). Za mě se jedná o velmi dobrý příspěvek na nejen českou undergroundovou scénu a TORTHARRY by měli s tímto počinem určitě vyrazit za hranice. Myslím, že šance „uspět“ by určitě byla. Už jenom ve srovnání se současným evropským death metalovou děním jde o desku, která by se mohla líbit nejednomu fanouškovi poctivé „zabijácké“ práce. „Stará“ šelma ukázala, že má zuby pořád ostré a dokáže nejen kousnout, ale ještě vám zůstanou na památku jizvy, které se jen tak nezahojí. Syrový, energický masakr z první death metalové ligy!
Seznam skladeb:
- 100% Follower
- Unheard
- Inner Decay
- Silenced Commands
- Sacrifice Of Sanity
- Mislead
- Repeating Mistakes
- Voluntarily Blind
- Epilogue
Čas: 32:35
Sestava:
- Martin Vacek – basa, backing vocals
- Daniel Pavlík – kytara, zpěv
- Jiří Rosa – bicí
http://www.tortharry.com/
http://www.youtube.com/tortharry
http://bandzone.cz/tortharry
http://www.metalgate.cz/
