Pohled první: Peťan
Další nový split vinyl na jihočeské scéně se vynořil z tábora dvou spřátelených kapel BEHIND THE CEMETERY WALL (BTCW) a KAOSQUAD. Grindová komanda ze Strakonic respektive Blatné proto organizovala koncert ve strakonické Jiskře, aby mohla svůj asfalt řádně znesvětit. Na sobotním dýchánku je doprovodily další dvě smečky CONOPED a RABIES.
Přicházím do Jiskry s předstihem, pomáhám Zbyňovi nanosit cajky z auta do sálu a dávám první Plzeň. Zapomněl jsem si samozřejmě vybrat prachy, takže se v tom největším lijáku vydávám k nedalekému bankomatu. Zmoklej jako pes okamžitě do sebe hrnu další plzeňské (úsměv). Postupně doráží známé tváře z různých koutů Písecka a Strakonicka. Po chvíli přichází i „Fobia ultras“ a Mr. Coornelus mi okamžitě sděluje své „nadšení“ z nové desky MASTER (smích). Po dlouhých přípravách jdou na věc jako první CONOPED. Tyhle kluky vidím každou chvíli a nejen podle koncertů soudím, že jde kapela nahoru (poslechněte si je na Bandzone). Tentokrát dost hapruje zvuk, takže vzadu Vencu za mikrofonem vůbec neslyšíme. Konopnický HC/thrash/punk sice funguje, ale popravdě mě to tentokrát tolik nechytlo. Možná to bylo i tím, že jsem přes půlku setu CONOPED prokecal s Johanem (smích).
Vltavotýnští RABIES jsou prostě bordel! Už jsem to dopředu říkal Sykymu, že si tímto koncertem vyberu noise/grind na další minimálně půlrok (smích). Dvě basy, Sykyho řev, Šakal v jiném světě a nepřítomný pohled bicmana – RABIES jak vyšití. Chrastivý, ultra-rychlý, šílený. Ten kdo má rád noise (po sobotě i Johan), přišel si na své.
Pořádající BTCW začali valit tak, jak je u nich zvykem – nekompromisně, bez čekání. Karolína s mikrofonem jako vždy řádila mezi lidmi, Zbyněk Kilmister (vousy jako Lemmy!) drhnul struny a sázel riffy i v leže na zemi, Rámus s Kozlem vytřepali palice a celou tuhle partu dirigoval při své premiéře v BTCW Aleš (jinak KAOSQUAD a MURUROA). Jeden vál za druhým, energický thrash/grind, krátké skladby. Kdo ještě neslyšel, doporučuji pořídit právě vydané splitko, které během setu BTCW znesvětil se širokým úsměvem Mistr Váchal. Jen škoda, že se na delší dobu jednalo o poslední koncert BTCW.
Někdy v deset večer Kozel i Víťan s limonádou v ruce? To není něco v pořádku! Aha, oni KAOSQUAD hrajou poslední (smích). Na tohle trio už mě nebaví psát pořád pochvalný věty, ale ono to jinak nejde. Nevím, jak to dělají, ale dělají to zatraceně dobře! Death/grind přesně podle mých představ. Stará škola s odkazem na špinavý CARCASS osmdesátých let. Příměs punku, skočných pasáží i nemilosrdných sypaček mě znovu donutila třepat palicí. KAOSQUAD přišli, vyhráli a odešli na rumy. Ukázková prasečina!
Akce Jiskra se rozhodně povedla. Lidí bylo sice o trochu méně, než na zde poslední akci v lednu, i tak byla ale návštěvnost více než slušná. Kupte si splitko, podpoříte svojí lokální scénu a hlavně BTCW a KAOSQUAD. Více než pohodová akce po které i noiser Johan začíná skupovat vinyly kapel tohoto žánru (smích).
------------------------------------------------
Pohled druhý: Coornelus
Ačkoliv jsem návštěvu této akce neměl původně v plánu, okolnosti tomu napomohly tak, že se ocitám v nálevně zvaná Jiskra, kde se rád potkám s redakčními kolegy i s těmi neredakčními. Je občas fajn ocitnout se v kraji, kde se vždy cítím o pár let mladší, dík za lichotky Peťane a doprovod Johane a Davide. (úsměv)
Když jsem viděl CONOPED poprvé naživo, bylo to zkraje letošního roku, přišli mi sice jako snaživá parta, nicméně prozatím průměrné úrovně. Přesto jsem si nechával zadní dvířka otevřená, čemuž nahrávaly hlasy z okolí, jak jde tahle parta nahoru. Je docela možné, že tomu tak je, ale já to tam neslyším, tudíž jsem byl z jejich setu každou odehranou skladbou čím dál víc rozpačitý. Přímočará směs HC/thrash/punku působila sice energicky, nicméně neustále omílaná punková rytmika mi poslech dost ztrpčovala. Nejlepší moment se odehrál na konci setu, kdy kapela přehrála zřejmě nějaký cover, protože skladba zněla mnohonásobně lépe, než ty předešlé, a kde vokálně vypomohl mladý chlapec, který od pohledu váží asi tolik jako má šestiletá dcera. (úsměv)
RABIES to hrají rychle, krátce a nahlas. Proto nemá cenu dělat nějaké velké závěry. Během svých vyhrazených dvaceti minut zahráli asi 25 věcí. Nejvíc se mi líbila ta o (ne)kouření, která měla dobré textové poselství, s kterým souhlasím. Hudebně však zněla, stejně jako ta první, druhá, třetí... a pětadvacátá. Čirý hudební terorismus to v podání RABIES sice není, na to tu máme jiné experty, ale moc jim k tomu nechybí.
Už jen pohled na sestavu BTCW dával najevo, že to musí po hudební stránce stát za to, a taky že jo. Nekompromisní skladby, které často nabízejí až nečekaně chytlavé momenty, byly odehrány s velkým přehledem, a to i navzdory zaskakujícímu bubeníkovi. V kontrastu s tím co vyváděl kytarista Zbyněk (ten závěrečný nekoordinovaný pád na zem, vypadal sice efektně, ale zřejmě musel bolet) a tradičně mocně pařící basák Kozel, byla zpěvačka, která působila nevýrazným dojmem a větší zápal pro věc by se hodil. Přesto příjemné vystoupení.
Jsou kapely, které když vidíte párkrát do roka, tak vás prostě omrzí. Ne tak KAOSQUAD. Tři sehraní chlapíci hrající ten nejryzejší a nejstarší grindcore, z kterého zdroj jejich inspirace cítíte až za roh, ale hrají ho tak dobře a energicky, že jim není co vyčítat. V jižních Čechách to ví každý, ale zbytek státu by se měl hluboce zamyslet a uvědomit si, že v death/grindovém ranku v Čechách prostě lepší kapela není. Tím pádem čekám a přeju kapele start na nějakém letním (větším) festivalu, pro příští rok mě napadají hned dva, na kterých by jim to slušelo.
------------------------------------------------
Pohled třetí: Johan
Za účelem křtu společné gramofonové desky dvou jihočeských spřízněných kapel se ve strakonické Jiskře sešlo odhadem pět šest desítek gratulantů, kteří kromě splitujících BEHIND THE CEMETRY WALL a KAOSQUAD zhlédli i krátké sety dalších dvou vystupujících kapel.
Akce měla sice vypuknout v půl osmé, tomu ale stejně nikdo nevěřil; když jsme po osmé vstoupili do lokálu, nic nenasvědčovalo tomu, že by se brzy začalo. Ale až tak nám to nevadilo, pozdravili jsme se s kamarády a probrali kde co. Až kolem deváté na to vletěli CONOPED, kteří se mi při předchozích vystoupeních celkem líbili, hlavně na Čertech lezoucích z děr mě bavili. V Jiskře ale jiskra nepřeskočila a na vině byl hlavně bídný zvuk.
RABIES aneb extrém v rámci extrému. Tam, kde končí hudba a začíná hluk, se vzteklinou nakažený kvartet pohybuje a chrlí odtud čiré šílenství. Přiznám se bez mučení, že na živo nedokážu odlišit přehrávané skladby, přijdou mi všechny stejné. RABIES naštěstí počítají s tím, že posluchače brzy unaví a kromě toho, že jejich výplachy jsou ultra krátké, trvá jejich set něco kolem 20 minut.
Až třetí parta mě dokázala více zaujmout, BTCW se zlepšují každým koncertem. Za bicí se posadil Aleš (KAOSQUAD, MURUROA), který (prý) na jediný koncert nahradil Johnyho. Ze zakládajících členů už jsou v BTCW jen Zbyněk a Karolína, basu drtí Kozel (KAOSQUAD) a druhou kytaru Rámus (AVENGER). Zkušenosti jsou znát, kapela valí jak slušně promazaný stroj a jejich mix hardcore, thrashe a grindu mě udržel v pozornosti celý set, během nějž došlo i na křest zmiňovaného „sblitka“, ze kterého jsem žel neslyšel nic (myslím z toho křtu, „sblitko“ jsem si pořídil – úsměv), protože si protagonisti něco jen tak brblali. (úsměv) Celkově mi BTCW tentokrát přišli o poznání tvrdší a nasranější než dřív, zvuk celkem ušel a výsledkem byl dobrý koncert.
KAOSQUAD jsou v poslední době sázkou na jistotu. Na jistotu povedeného vystoupení, energického našlapaného, vše drtícího. Mlátička Aleš a dva blonďáci Kozel (basa) a Víťan (kytára) se nezastaví, nezdržují zbytečnými kecy a pálí jeden death/grindový flák za druhým. Na mysl se vkrádají CARCASS, ke kterým jsou blatenští často přirovnáváni. Pro mě se KAOSQUAD stali nejlepší kapelou povedeného večírku, na kterém se sešla klasická jihočeská parta thrasherů a mosherů. (úsměv)
Fotky: Coornelus
Celá galerie
Sykyho galerie
Další nový split vinyl na jihočeské scéně se vynořil z tábora dvou spřátelených kapel BEHIND THE CEMETERY WALL (BTCW) a KAOSQUAD. Grindová komanda ze Strakonic respektive Blatné proto organizovala koncert ve strakonické Jiskře, aby mohla svůj asfalt řádně znesvětit. Na sobotním dýchánku je doprovodily další dvě smečky CONOPED a RABIES.
Přicházím do Jiskry s předstihem, pomáhám Zbyňovi nanosit cajky z auta do sálu a dávám první Plzeň. Zapomněl jsem si samozřejmě vybrat prachy, takže se v tom největším lijáku vydávám k nedalekému bankomatu. Zmoklej jako pes okamžitě do sebe hrnu další plzeňské (úsměv). Postupně doráží známé tváře z různých koutů Písecka a Strakonicka. Po chvíli přichází i „Fobia ultras“ a Mr. Coornelus mi okamžitě sděluje své „nadšení“ z nové desky MASTER (smích). Po dlouhých přípravách jdou na věc jako první CONOPED. Tyhle kluky vidím každou chvíli a nejen podle koncertů soudím, že jde kapela nahoru (poslechněte si je na Bandzone). Tentokrát dost hapruje zvuk, takže vzadu Vencu za mikrofonem vůbec neslyšíme. Konopnický HC/thrash/punk sice funguje, ale popravdě mě to tentokrát tolik nechytlo. Možná to bylo i tím, že jsem přes půlku setu CONOPED prokecal s Johanem (smích).
Vltavotýnští RABIES jsou prostě bordel! Už jsem to dopředu říkal Sykymu, že si tímto koncertem vyberu noise/grind na další minimálně půlrok (smích). Dvě basy, Sykyho řev, Šakal v jiném světě a nepřítomný pohled bicmana – RABIES jak vyšití. Chrastivý, ultra-rychlý, šílený. Ten kdo má rád noise (po sobotě i Johan), přišel si na své.
Pořádající BTCW začali valit tak, jak je u nich zvykem – nekompromisně, bez čekání. Karolína s mikrofonem jako vždy řádila mezi lidmi, Zbyněk Kilmister (vousy jako Lemmy!) drhnul struny a sázel riffy i v leže na zemi, Rámus s Kozlem vytřepali palice a celou tuhle partu dirigoval při své premiéře v BTCW Aleš (jinak KAOSQUAD a MURUROA). Jeden vál za druhým, energický thrash/grind, krátké skladby. Kdo ještě neslyšel, doporučuji pořídit právě vydané splitko, které během setu BTCW znesvětil se širokým úsměvem Mistr Váchal. Jen škoda, že se na delší dobu jednalo o poslední koncert BTCW.
Někdy v deset večer Kozel i Víťan s limonádou v ruce? To není něco v pořádku! Aha, oni KAOSQUAD hrajou poslední (smích). Na tohle trio už mě nebaví psát pořád pochvalný věty, ale ono to jinak nejde. Nevím, jak to dělají, ale dělají to zatraceně dobře! Death/grind přesně podle mých představ. Stará škola s odkazem na špinavý CARCASS osmdesátých let. Příměs punku, skočných pasáží i nemilosrdných sypaček mě znovu donutila třepat palicí. KAOSQUAD přišli, vyhráli a odešli na rumy. Ukázková prasečina!
Akce Jiskra se rozhodně povedla. Lidí bylo sice o trochu méně, než na zde poslední akci v lednu, i tak byla ale návštěvnost více než slušná. Kupte si splitko, podpoříte svojí lokální scénu a hlavně BTCW a KAOSQUAD. Více než pohodová akce po které i noiser Johan začíná skupovat vinyly kapel tohoto žánru (smích).
------------------------------------------------
Pohled druhý: Coornelus
Ačkoliv jsem návštěvu této akce neměl původně v plánu, okolnosti tomu napomohly tak, že se ocitám v nálevně zvaná Jiskra, kde se rád potkám s redakčními kolegy i s těmi neredakčními. Je občas fajn ocitnout se v kraji, kde se vždy cítím o pár let mladší, dík za lichotky Peťane a doprovod Johane a Davide. (úsměv)
Když jsem viděl CONOPED poprvé naživo, bylo to zkraje letošního roku, přišli mi sice jako snaživá parta, nicméně prozatím průměrné úrovně. Přesto jsem si nechával zadní dvířka otevřená, čemuž nahrávaly hlasy z okolí, jak jde tahle parta nahoru. Je docela možné, že tomu tak je, ale já to tam neslyším, tudíž jsem byl z jejich setu každou odehranou skladbou čím dál víc rozpačitý. Přímočará směs HC/thrash/punku působila sice energicky, nicméně neustále omílaná punková rytmika mi poslech dost ztrpčovala. Nejlepší moment se odehrál na konci setu, kdy kapela přehrála zřejmě nějaký cover, protože skladba zněla mnohonásobně lépe, než ty předešlé, a kde vokálně vypomohl mladý chlapec, který od pohledu váží asi tolik jako má šestiletá dcera. (úsměv)
RABIES to hrají rychle, krátce a nahlas. Proto nemá cenu dělat nějaké velké závěry. Během svých vyhrazených dvaceti minut zahráli asi 25 věcí. Nejvíc se mi líbila ta o (ne)kouření, která měla dobré textové poselství, s kterým souhlasím. Hudebně však zněla, stejně jako ta první, druhá, třetí... a pětadvacátá. Čirý hudební terorismus to v podání RABIES sice není, na to tu máme jiné experty, ale moc jim k tomu nechybí.
Už jen pohled na sestavu BTCW dával najevo, že to musí po hudební stránce stát za to, a taky že jo. Nekompromisní skladby, které často nabízejí až nečekaně chytlavé momenty, byly odehrány s velkým přehledem, a to i navzdory zaskakujícímu bubeníkovi. V kontrastu s tím co vyváděl kytarista Zbyněk (ten závěrečný nekoordinovaný pád na zem, vypadal sice efektně, ale zřejmě musel bolet) a tradičně mocně pařící basák Kozel, byla zpěvačka, která působila nevýrazným dojmem a větší zápal pro věc by se hodil. Přesto příjemné vystoupení.
Jsou kapely, které když vidíte párkrát do roka, tak vás prostě omrzí. Ne tak KAOSQUAD. Tři sehraní chlapíci hrající ten nejryzejší a nejstarší grindcore, z kterého zdroj jejich inspirace cítíte až za roh, ale hrají ho tak dobře a energicky, že jim není co vyčítat. V jižních Čechách to ví každý, ale zbytek státu by se měl hluboce zamyslet a uvědomit si, že v death/grindovém ranku v Čechách prostě lepší kapela není. Tím pádem čekám a přeju kapele start na nějakém letním (větším) festivalu, pro příští rok mě napadají hned dva, na kterých by jim to slušelo.
------------------------------------------------
Pohled třetí: Johan
Za účelem křtu společné gramofonové desky dvou jihočeských spřízněných kapel se ve strakonické Jiskře sešlo odhadem pět šest desítek gratulantů, kteří kromě splitujících BEHIND THE CEMETRY WALL a KAOSQUAD zhlédli i krátké sety dalších dvou vystupujících kapel.
Akce měla sice vypuknout v půl osmé, tomu ale stejně nikdo nevěřil; když jsme po osmé vstoupili do lokálu, nic nenasvědčovalo tomu, že by se brzy začalo. Ale až tak nám to nevadilo, pozdravili jsme se s kamarády a probrali kde co. Až kolem deváté na to vletěli CONOPED, kteří se mi při předchozích vystoupeních celkem líbili, hlavně na Čertech lezoucích z děr mě bavili. V Jiskře ale jiskra nepřeskočila a na vině byl hlavně bídný zvuk.
RABIES aneb extrém v rámci extrému. Tam, kde končí hudba a začíná hluk, se vzteklinou nakažený kvartet pohybuje a chrlí odtud čiré šílenství. Přiznám se bez mučení, že na živo nedokážu odlišit přehrávané skladby, přijdou mi všechny stejné. RABIES naštěstí počítají s tím, že posluchače brzy unaví a kromě toho, že jejich výplachy jsou ultra krátké, trvá jejich set něco kolem 20 minut.
Až třetí parta mě dokázala více zaujmout, BTCW se zlepšují každým koncertem. Za bicí se posadil Aleš (KAOSQUAD, MURUROA), který (prý) na jediný koncert nahradil Johnyho. Ze zakládajících členů už jsou v BTCW jen Zbyněk a Karolína, basu drtí Kozel (KAOSQUAD) a druhou kytaru Rámus (AVENGER). Zkušenosti jsou znát, kapela valí jak slušně promazaný stroj a jejich mix hardcore, thrashe a grindu mě udržel v pozornosti celý set, během nějž došlo i na křest zmiňovaného „sblitka“, ze kterého jsem žel neslyšel nic (myslím z toho křtu, „sblitko“ jsem si pořídil – úsměv), protože si protagonisti něco jen tak brblali. (úsměv) Celkově mi BTCW tentokrát přišli o poznání tvrdší a nasranější než dřív, zvuk celkem ušel a výsledkem byl dobrý koncert.
KAOSQUAD jsou v poslední době sázkou na jistotu. Na jistotu povedeného vystoupení, energického našlapaného, vše drtícího. Mlátička Aleš a dva blonďáci Kozel (basa) a Víťan (kytára) se nezastaví, nezdržují zbytečnými kecy a pálí jeden death/grindový flák za druhým. Na mysl se vkrádají CARCASS, ke kterým jsou blatenští často přirovnáváni. Pro mě se KAOSQUAD stali nejlepší kapelou povedeného večírku, na kterém se sešla klasická jihočeská parta thrasherů a mosherů. (úsměv)
Fotky: Coornelus
Celá galerie
Sykyho galerie
