Moc festivalů nenavštěvuji. Ale jeden se zřejmě stál pravidlem. Festival konaný na břehu Labe v městečku Týnec. Letos se konal již sedmý ročník festivalu Týnecký mazec.
Letošní ročník byl zřejmě trochu specifický, a to, že celý line-up vystupujících byl hojně sestaven z mladých kapel, které toho moc za sebou nemají, respektive pouze jedno dvě alba. Ale takoví X-Core, kteří fungují takových 15 let, toho mají za sebou již dost, podobně i Cruel nebo lysium. Minulé ročníky Týnecký mazec poctila svoji návštěvou taková jména jako Kryptor, Debustrol, Root nebo Fleshless, Tortharry a Isacaarum... Letošní ročník byl sestaven už ze zmíňovaných X-Core, dál zahráli Born In Pripyat, Suffocate With Your Fame, I Warned You, All Friends Dead, Cruel a ze slovenských hostů Suburban Terrorist a samozřejmě pořádající kapely Elysium. Relativně méně známých kapel, což bylo možná příčinou letošní návštěvnosti. Byly okamžiky, kdy se na "parketu" objevil větší počet lidí s akre páskou než platících. Ale nechme spekulace o návštěvnosti stranou a pojďme do víru hudby.
Za velmi příjemného počasí (to myslím doslovně, žádné vedro, žádny déšť nebo dokonce zima, tak akorát festivalové) se přesně na čas na pódiu objevila kapela z Mariánských Lázní BORN IN PRIPYAT. Písně, které šestičlenná kapela odehrála, můžeme nalézt na pár let starém albu „Songs from Pripyat". I když kapelu neznám, tak jsem zaregistroval písně „Invasion" a „Predator". Samozřejmě nezůstalo u starých skladeb, protože kapela určitě něco nového také kutí a tak z novinek prolítla například „Midnight run". Rozjezd byl vlažnější, ale s třetí písní mě jejich metalcore s rytmickým spodkem docela chytlo. Chválil jsem pěkné basové party. Za mikrofonem se navzájem doplňovali dva vokalisti. Brunetka s operním zpěvem a growlující zpěvák. Doma jsem si BIP poslechl na jejich profilu a musím říct, že vokalistka mě spíš přesvědčila z neživé hudby než s pódia. V každém případě slušný festiválový rozjezd.
Druhá parta na řadě hraje taky v dnešní době oblíbené metalcore, ale trochu v tvrdším ražení. Nechyběla povinná corová rozcvička. V poslední době to u mě u takto hrajících a obdobně znějících kapel jako je SUFFOCATE WITH YOUR FAME vyvolává úsměv... Ale sranda stranou, i když to prostě k hudbě a festivalům patří, musím uznat, že chlapcům z Černošic to slušně šlapalo. Kapela je také šestičlenná, ale polovina osazenstva tvoří to, co této kapele dává ksicht. Hudba SWYF je plna různých sól, kudrlinek a vyhrávek. Sice někdy jako vejce vejci podobných, ale každopádně jsem si jejich energetickou a živelnou hudbu užil. Jestli jsem dobře poslouchal, tak se objevila skladba z předloňského alba „The New Order" jako „Blood Money" a třeba „Parasites", kterou svůj set SWYF zakončili. O jeden stupínek výše než předešlá kapela.
Na Slovenskou smečku SUBURBAN TERRORIST jsem byl docela zvědav. Viděl jsem je poprvé před dvěma roky na „Palcátě" v Táboře a už tam mě zaujali. Tenkrát měli před vydáním alba „Cut-Throat from the World of Obsession", které nakonec mělo pozitivní recenze. ST odehráli velmi slušný valivý death metal na špičkové úrovni. Bicmen nejen že do nás hrnul klasickou sypačku, ale včas zabrzdil, aby nechal prostoupit do popředí kytaru s nějakým sólem. Smrtelný growl, těžká basa, pěkné riffy. Takovou hitovkou může být skladba „Loco". ST nezklamali a jen si říkám, že každou kapelou je to lepší a lepší. Postupem času jsem zjistil, že zabijáci ze Slovenska byli pro mě vrcholem večera. Mimochodem, těšil jsem se minimálně ještě na jednu kapelu.
Hlavní kapelu večera X-CORE pocházející ze Znojma jsem trochu zmínil již v úvodu. Řekl jsem, že s každou kapelou je hudba lepší a lepší... Co se mi líbilo? Zaujaly mě zpěvy, respektive tvrdší poloha hlasu, který přecházel až do growlu. Avšak melodický, čistý zpěv se míjel účinkem a kazil dojem z poslechu hudby. Občas nějaké kytarové sólo bylo pěkné a hlavně, což lahodilo mému uchu, bubeníkovy výpady, které, musím uznat, neměly chybu. Nic víc, nic míň. Asi zůstanu stát osamocen na jiné lodi než ostatní fans, ale až na určité momenty, které jsem zmínil, se vystoupení X-CORE jako celek u mě míjelo účinkem. Bylo ale zřejmé, že těch pár lidí (stále prázdnota), co přišlo na festival, se slušně bavilo.
Další v pořadí, karlovarské I WARNED YOU, bych měl znát. Doma leží debutové CD „Breathing The Scarlets". A právě, že jenom leží. Sice prach na něj ještě nesedl, protože bylo vydáno nedávno, ale jednoduše ještě nebyl čas nebo spíše jsem dal přednost jiným. Hned jak IWY nastoupili na pódium, jsem uznale pokyvoval hlavou a první tóny dávaly tušit, že to bude něco jiného než předešlá kapela. Opět svižná a melodická hudba s psychedelickými zvuky, které vyluzovala kytara jako ve skladbě „Reach" anebo s výraznou basou ve skladbě „Pray". Zamlouval se mi zpěvákův projev, střídání jak screamingu (se zálety k pig squealu) s občasným hlubokým growlem. Při poslední skladbě „I Warned You" jsme si avšak hlasu moc neužili, neboť na chvíli vypadl zvuk. Vystoupení IWY jsem si vychutnal a CD si určitě poslechnu.
Je čas pro pořádající kapelu ELYSIUM. V poslední době (rozuměj skoro rok dva nazpět) jsem na ně měl smůlu. Dvakrát jsem viděl jejich vystoupení se zkráceným setem (časový pres) a na loňském Týneckém mazci neodehráli koncert vůbec (výpadek proudu, bouře...). Jednoduše jsem se na ně těšil. K pódiu se namačkalo (silné slovo) 40? lidí. Nic na tom neměnilo, že si všichni, včetně kapely užili precizně zahraný set. Slušné spodky, nabroušená deathová kytara nebo sólující se zvonivým zvukem v „Betrayed By Your Blood". Kapela se zpěvákem s nezaměnitelným hlasem, který je neustále v pohybu, kromě jedné či dvou novinek nasázela osvědčené fláky. Takže nemohl chyběl hit „Touch The Sky" a třeba „The Tremor". Koncert skončil u poslední skladby prasklou basovou strunou, přičemž bylo zpěvákem vtipně poznamenáno „a náš basák na čtyři nehraje". Kdo toho neměl dost, tak si Elysium mohl užit ještě následující sobotu při oslavách 10 let kapely, a to se všemi původními členy.
Fest sice ještě nekončí, ale většina lidí odchází a na poslední kapely spíše už jen posedává v areálu. Půlnoc se přiblížila, tak únava je znát i na mně a docela mě začal štvát pod světly obtěžující bodavý hmyz. Poslední kapely jsem vyslechl spíš jen z nutností a trochu jsem přemýšlel jestli nejet domů. No, nikdy jsem to ještě neudělal, tak vydržet musím.
ALL FRIENDS DEAD z Trutnova, to je takový hardcorový zmatek, šílenost. Čisté zpěvy se střídají s tvrdším výrazem metalového vokálu. Metal se mísí s popovou melodii, corová hrubost s elektronikou... Překvapila mě zajímavě upravená, brutálně předělaná verze písně „Personal Jesus" od Depeche Mode. AFD nepřekvapili, ale ani neurazili.
Nicméně to stejné bych použil u převážně folkové než metalové pražská formace CRUEL. Na kapelu už pokukuje pět lidí. No, co naplat, pozdní hodina udělala své, ale letošní festival byl vlastně skoro na nulové návštěvnosti... Zřejmě se musí hrát špatně pro nikoho, ale kapela, která jako jediná na festu měla česky zpívané písně, se s tímto vypořádala statečně. „Tanečník na spáleništích“ nebo „Matador“ jsou postavené na folkovém základu, který přechází do silných, power metalových pasáží. Písně plynuly v melodickém keltsko-španělském tempu. Příjemný poslech na závěr, odreagování od prakticky corového festivalu.
Nejsem si jistý, zda jsem to v předchozích reportech napsal, ale Týnecký mazec je dobré určitě navštívit. Fest je v klidu a v pohodě. A napadá mě, že je i pro ty, co zrovna mají hlouběji do kapsy. Vše za pár kaček (jak se to vezme - úsměv), jak vlezný, jídlo a pití. Hudbu si užijete dokonale i po stránce zvukové. Osobně jsem vždy odjížděl spokojený a tak tomu bylo i letos.
Fotky: 4horsemen
Fotoalbum Michelle
Letošní ročník byl zřejmě trochu specifický, a to, že celý line-up vystupujících byl hojně sestaven z mladých kapel, které toho moc za sebou nemají, respektive pouze jedno dvě alba. Ale takoví X-Core, kteří fungují takových 15 let, toho mají za sebou již dost, podobně i Cruel nebo lysium. Minulé ročníky Týnecký mazec poctila svoji návštěvou taková jména jako Kryptor, Debustrol, Root nebo Fleshless, Tortharry a Isacaarum... Letošní ročník byl sestaven už ze zmíňovaných X-Core, dál zahráli Born In Pripyat, Suffocate With Your Fame, I Warned You, All Friends Dead, Cruel a ze slovenských hostů Suburban Terrorist a samozřejmě pořádající kapely Elysium. Relativně méně známých kapel, což bylo možná příčinou letošní návštěvnosti. Byly okamžiky, kdy se na "parketu" objevil větší počet lidí s akre páskou než platících. Ale nechme spekulace o návštěvnosti stranou a pojďme do víru hudby.
Za velmi příjemného počasí (to myslím doslovně, žádné vedro, žádny déšť nebo dokonce zima, tak akorát festivalové) se přesně na čas na pódiu objevila kapela z Mariánských Lázní BORN IN PRIPYAT. Písně, které šestičlenná kapela odehrála, můžeme nalézt na pár let starém albu „Songs from Pripyat". I když kapelu neznám, tak jsem zaregistroval písně „Invasion" a „Predator". Samozřejmě nezůstalo u starých skladeb, protože kapela určitě něco nového také kutí a tak z novinek prolítla například „Midnight run". Rozjezd byl vlažnější, ale s třetí písní mě jejich metalcore s rytmickým spodkem docela chytlo. Chválil jsem pěkné basové party. Za mikrofonem se navzájem doplňovali dva vokalisti. Brunetka s operním zpěvem a growlující zpěvák. Doma jsem si BIP poslechl na jejich profilu a musím říct, že vokalistka mě spíš přesvědčila z neživé hudby než s pódia. V každém případě slušný festiválový rozjezd.
Druhá parta na řadě hraje taky v dnešní době oblíbené metalcore, ale trochu v tvrdším ražení. Nechyběla povinná corová rozcvička. V poslední době to u mě u takto hrajících a obdobně znějících kapel jako je SUFFOCATE WITH YOUR FAME vyvolává úsměv... Ale sranda stranou, i když to prostě k hudbě a festivalům patří, musím uznat, že chlapcům z Černošic to slušně šlapalo. Kapela je také šestičlenná, ale polovina osazenstva tvoří to, co této kapele dává ksicht. Hudba SWYF je plna různých sól, kudrlinek a vyhrávek. Sice někdy jako vejce vejci podobných, ale každopádně jsem si jejich energetickou a živelnou hudbu užil. Jestli jsem dobře poslouchal, tak se objevila skladba z předloňského alba „The New Order" jako „Blood Money" a třeba „Parasites", kterou svůj set SWYF zakončili. O jeden stupínek výše než předešlá kapela.
Na Slovenskou smečku SUBURBAN TERRORIST jsem byl docela zvědav. Viděl jsem je poprvé před dvěma roky na „Palcátě" v Táboře a už tam mě zaujali. Tenkrát měli před vydáním alba „Cut-Throat from the World of Obsession", které nakonec mělo pozitivní recenze. ST odehráli velmi slušný valivý death metal na špičkové úrovni. Bicmen nejen že do nás hrnul klasickou sypačku, ale včas zabrzdil, aby nechal prostoupit do popředí kytaru s nějakým sólem. Smrtelný growl, těžká basa, pěkné riffy. Takovou hitovkou může být skladba „Loco". ST nezklamali a jen si říkám, že každou kapelou je to lepší a lepší. Postupem času jsem zjistil, že zabijáci ze Slovenska byli pro mě vrcholem večera. Mimochodem, těšil jsem se minimálně ještě na jednu kapelu.
Hlavní kapelu večera X-CORE pocházející ze Znojma jsem trochu zmínil již v úvodu. Řekl jsem, že s každou kapelou je hudba lepší a lepší... Co se mi líbilo? Zaujaly mě zpěvy, respektive tvrdší poloha hlasu, který přecházel až do growlu. Avšak melodický, čistý zpěv se míjel účinkem a kazil dojem z poslechu hudby. Občas nějaké kytarové sólo bylo pěkné a hlavně, což lahodilo mému uchu, bubeníkovy výpady, které, musím uznat, neměly chybu. Nic víc, nic míň. Asi zůstanu stát osamocen na jiné lodi než ostatní fans, ale až na určité momenty, které jsem zmínil, se vystoupení X-CORE jako celek u mě míjelo účinkem. Bylo ale zřejmé, že těch pár lidí (stále prázdnota), co přišlo na festival, se slušně bavilo.
Další v pořadí, karlovarské I WARNED YOU, bych měl znát. Doma leží debutové CD „Breathing The Scarlets". A právě, že jenom leží. Sice prach na něj ještě nesedl, protože bylo vydáno nedávno, ale jednoduše ještě nebyl čas nebo spíše jsem dal přednost jiným. Hned jak IWY nastoupili na pódium, jsem uznale pokyvoval hlavou a první tóny dávaly tušit, že to bude něco jiného než předešlá kapela. Opět svižná a melodická hudba s psychedelickými zvuky, které vyluzovala kytara jako ve skladbě „Reach" anebo s výraznou basou ve skladbě „Pray". Zamlouval se mi zpěvákův projev, střídání jak screamingu (se zálety k pig squealu) s občasným hlubokým growlem. Při poslední skladbě „I Warned You" jsme si avšak hlasu moc neužili, neboť na chvíli vypadl zvuk. Vystoupení IWY jsem si vychutnal a CD si určitě poslechnu.
Je čas pro pořádající kapelu ELYSIUM. V poslední době (rozuměj skoro rok dva nazpět) jsem na ně měl smůlu. Dvakrát jsem viděl jejich vystoupení se zkráceným setem (časový pres) a na loňském Týneckém mazci neodehráli koncert vůbec (výpadek proudu, bouře...). Jednoduše jsem se na ně těšil. K pódiu se namačkalo (silné slovo) 40? lidí. Nic na tom neměnilo, že si všichni, včetně kapely užili precizně zahraný set. Slušné spodky, nabroušená deathová kytara nebo sólující se zvonivým zvukem v „Betrayed By Your Blood". Kapela se zpěvákem s nezaměnitelným hlasem, který je neustále v pohybu, kromě jedné či dvou novinek nasázela osvědčené fláky. Takže nemohl chyběl hit „Touch The Sky" a třeba „The Tremor". Koncert skončil u poslední skladby prasklou basovou strunou, přičemž bylo zpěvákem vtipně poznamenáno „a náš basák na čtyři nehraje". Kdo toho neměl dost, tak si Elysium mohl užit ještě následující sobotu při oslavách 10 let kapely, a to se všemi původními členy.
Fest sice ještě nekončí, ale většina lidí odchází a na poslední kapely spíše už jen posedává v areálu. Půlnoc se přiblížila, tak únava je znát i na mně a docela mě začal štvát pod světly obtěžující bodavý hmyz. Poslední kapely jsem vyslechl spíš jen z nutností a trochu jsem přemýšlel jestli nejet domů. No, nikdy jsem to ještě neudělal, tak vydržet musím.
ALL FRIENDS DEAD z Trutnova, to je takový hardcorový zmatek, šílenost. Čisté zpěvy se střídají s tvrdším výrazem metalového vokálu. Metal se mísí s popovou melodii, corová hrubost s elektronikou... Překvapila mě zajímavě upravená, brutálně předělaná verze písně „Personal Jesus" od Depeche Mode. AFD nepřekvapili, ale ani neurazili.
Nicméně to stejné bych použil u převážně folkové než metalové pražská formace CRUEL. Na kapelu už pokukuje pět lidí. No, co naplat, pozdní hodina udělala své, ale letošní festival byl vlastně skoro na nulové návštěvnosti... Zřejmě se musí hrát špatně pro nikoho, ale kapela, která jako jediná na festu měla česky zpívané písně, se s tímto vypořádala statečně. „Tanečník na spáleništích“ nebo „Matador“ jsou postavené na folkovém základu, který přechází do silných, power metalových pasáží. Písně plynuly v melodickém keltsko-španělském tempu. Příjemný poslech na závěr, odreagování od prakticky corového festivalu.
Nejsem si jistý, zda jsem to v předchozích reportech napsal, ale Týnecký mazec je dobré určitě navštívit. Fest je v klidu a v pohodě. A napadá mě, že je i pro ty, co zrovna mají hlouběji do kapsy. Vše za pár kaček (jak se to vezme - úsměv), jak vlezný, jídlo a pití. Hudbu si užijete dokonale i po stránce zvukové. Osobně jsem vždy odjížděl spokojený a tak tomu bylo i letos.
Fotky: 4horsemen
Fotoalbum Michelle
