Písecká skupina MURUROA se na scéně pohybuje od roku 2009 a na aktuálním splitku s brazilskou skupinou BAIXO CALAO servíruje pestrou směs, v níž kromě grindu nechybí prvky crustové, metalové a hardcorové.
Slovo „Mururoa“ je pamětníkům v mém věku povědomé, sdělovací prostředky v 80. letech často referovali o jaderných pokusech Francie na polynéském atolu Mururoa. Vy mi přijdete o dost mladší, takže si tu dobu asi nepamatujete... Jak jste na název kapely tedy přišli? Předpokládám, že vaše MURUROA je podle ostrůvku pojmenována...
Zebra: Náš věkový průměr je 32 let. S tím názvem přišel náš bývalý kytarista Radek. V době, kdy název kapely vznikl, jsem byl hodně aktivní v humanistických hnutích a v hnutí Europe for peace (www.wontanara.cz, www.centrumnarovinu.cz, www.svetbezvalek.cz). Některé články z webů hnutí jsem šířil dál a mezi nimi byl i článek o atolu Mururoa.
Tři z vás hráli dříve ve skupině GREX. Proč se GREX vlastně rozpadl? A proč jste pod názvem GREX nepokračovali, když většina členů v kapele zůstala?
Skálík: GREX se rozpadl následkem narůstajících neshod mezi členy kapely a z osobních důvodů, které už dnes nemá cenu rozpitvávat. Krátce nato se rozhodli tři z nás (Skálík, Zebra, Aleš) založit novou kapelu, která později dostala již výše zmíněný název MURUROA.
Zpočátku jste pokračovali v podobném duchu jako GREX, ale brzdili vás kytaristé, protože jak původní Radek (jinak SVINĚ), tak kolega a poté náhradník Honza nevydrželi dlouho. Až s příchodem Pepy se situace stabilizovala a od té doby (2011) vám sestava drží. To jsou fakta, ale mě spíš zajímá Pepův přínos do kapely, protože mám dojem, že až s ním jste začali hrát poznání složitěji, začali jste míchat více stylů a vaše muzika se stala řekněme sofistikovanější.
Zebra: Pepův přínos do kapely je zásadní a udává směr kapely. Já osobně jsem příznivcem stylů fastcore, power violence, grindcore, thrash, hardcore/punk. Kluci spíše fandové metalu. To, co posloucháme, se více či méně promítá v naší hudbě.
Aleš: Pepa hraje ještě v 5 SYMBOLS, kapele hrající metalcore. Než k nám přišel, poslouchal grindcore spíše okrajově. Ale velmi brzy jsme našli společnou notu a sedli jsme si jak po hudební, tak po lidské stránce.
Pepa: Já poslouchám hodně různých stylů, které mě inspirují, a snažím se přinášet vždy něco nového.
Jak vlastně vznikají vaše skladby? Kdo je tahounem, který nosí nápady, a který dává kostru songu? A jaký je podíl ostatních?
Pepa: Skladby většinou vznikají jako spolupráce všech členů kapely. Funguje to asi tak, že na zkoušku přinesu nějaké nové nápady, které klukům zahraji a nastíním myšlenku songu. Následně se přidají ostatní nástroje a společně pak všichni řešíme, jestli to zní jako celek dobře. Ve finále se přidá text. Každý člen má tedy svůj zásadní podíl na tvorbě celého songu.
Zebra: Pepa je výborný muzikant, na zkoušky nosí riffy a části songů, které pak společně dotváříme.
Letos jste přišli s debutovou nahrávkou „Danse Macabre“, kterou jste nahrávali loni na podzim ve studiu Woodland, které, pokud je mi známo, až tak často extrémní kapely nevyužívají. Proč jste se rozhodli zrovna pro tohle studio, jaké reference pro vás byly rozhodující?
Pepa: Pro Woodland studio jsme se rozhodli z několika důvodů. Nejpodstatnější bylo to, že se nám líbily zvukové nahrávky. Pak také to, že se studio nachází v jižních Čechách a že termíny nahrávání bylo možné pojmout dost flexibilně. Cena byla také dost příznivá. Navíc Michal Steinz (majitel studia) je výborný člověk, profesionál a spolupráce s ním byla úžasná.
Zebra: Měli jsme dobré reference od kámošů z KRAOST. Nahrávali tam jejich poslední materiál, Zněl skvěle a ceny studia byly pro nás příznivé.
Viděl jsem v minulých letech řadu vašich koncertů a mám dojem, že jste hráli spoustu dalších skladeb než těch, které jsou na splitku. Z kolika songů jste vybírali a co hrálo při výběru hlavní roli?
Zebra: Nahrávali jsme jenom nové písně, které byly připravovány pro tento split.
Pepa: Ano, je to tak, jak říká Zebra. Jinak na koncertech je možné zaslechnout ještě nějaké starší kusy, ale postupně je nahrazují další nové songy, které se objeví na příští nahrávce.
Na gramodesce jste obsadili jednu stranu, druhou pak BAIXO CALAO. Jak jste se ke spolupráci s brazilskou kapelou dostali?
Zebra: Jednou mi napsal kámoš z Brazílie, že shání rezervaci koncertů pro kapelu BAIXO CALAO. Na píseckém koncertě nám nabídli, jestli s nimi nechceme udělat split LP. Slovo dalo slovo a za necelý rok bylo LP na světě
A proč zrovna oni a ne třeba někdo od nás? Hrály v tom roli skutečnosti jako větší šance rozprodat náklad ve více zemích a „lov“ kooperujících labelů?
Zebra: Protože tohle byla první nabídka na split LP, která k nám přišla. S BAIXO CALAO jsme odehráli dva koncerty, rozuměli jsme si a tak jsme na split kývli.
Když jsme u té kooperace, 25 firem jsem napočítal... Kdo se staral o organizační věci - kontaktování labelů, shromažďování prostředků... Komunikace s brazilskou stranou asi nebyla jednoduchá, pak tam jsou vydavatelé z Německa, Francie, Ekvádoru...
Zebra: O shánění labelů do kooperace, komunikaci s Brazilci a o shánění potřebné částky jsem se staral já.
Aleš: Jo, komunikace nebyla jednoduchá, ale Zebra to zvládl skvěle, za což mu moc děkujeme.
Možná je to otázka příliš zvídavá, ale já myslím, že by čtenáře zajímalo, na kolik taková legrace, jako je barevný vinyl, vyjde. Kolik jste dělali kusů a kolik jste na to potřebovali sehnat peněz? Podílely se labely stejným dílem, nebo každý dle svých možností? A jak jste rozdělili náklad, myslím mezi kapely i labely?
Zebra: Lisovalo se 525 ks, výrobní cena vycházela na 110 korun za ks. Každý z labelů dostal tolik kusů, kolik si dal peněz. Každý člen z kapel měl jeden kus free.
Abych pravdu napsal, slyšel jsem poprvé o BAIXO CALAO až v souvislosti se splitkem, pak jsem dohledal, že loni hráli na Obscenu... O jak „velkou“ kapelu jde? Jsou na grind běs scéně hodně známí?
Zebra: V Brazílii je to jedna ze známějších kapel.
Skálík: Jinak někteří členové BAIXO CALAO ještě hrají v thrashmetalové kapele WARPATH, kterou tady měli lidé možnost také vidět.
Malba na vaší straně přebalu je moc pěkná, autorkou je dívka, Michaela Popadičová. Je to vaše kamarádka, nebo jste využili služeb profesionálky? Pochází motiv z její hlavy (případně jste koupili hotový obraz), nebo je tam to, co jste chtěli?
Pepa: Ano, Míša je moje dlouholetá kamarádka. Je opravdu hodně talentovaná a proto jsme rádi, že obal je právě od ní. Motiv obalu jsme si vymýšleli sami. Důležité pro nás bylo, aby vystihoval obsah textů a dotvářel atmosféru celé nahrávky. Míše jsme nastínili svoje představy a vize, které ona následně zpracovala. Obal je namalovaný akvarelama.
Skálík: Můj domeček jedním tahem neprošel... (smích)
Máte zajímavě vymyšlený obal, takže neexistuje rozlišení na stranu A a B (většina desek má obal řešený tak, že se otáčí vodorovně, tady to neplatí, otáčet se musí svisle, jako kalendář). Abych se přiznal, vidím tuhle variantu přebalu poprvé, ale nejsem až takovým sběratelem... Přišli jste na to sami, nebo přišla inspirace odjinud?
Pepa: No, možná je to trochu netypické, ale byl to úmysl. Nechtěli jsme, aby jedna kapela byla odsunuta na stranu B, proto jsme zvolili tuhle variantu obalu. Přišlo nám to jako férové řešení pro obě kapely.
Jsme na konci, ale třeba jsem na něco důležitého zapomněl, tak tady je další prostor, ve kterém můžete sdělit to, co by měli všichni vědět... Třeba kam se chystáte na koncertní štace, jestli byste rádi zahráli v zahraničí a třeba za rok na Obscene... (úsměv)
Zebra: V kapele je to trochu složitější. Aleš a Pepa mají omezené možnosti vzít si v práci dovolenou a od toho se také odvíjí nějaké koncertní štace. Za mě bych rád vyrazil příští rok do Německa, kde máme nabídky na koncerty. Také se rýsuje na příští rok turné Rakousko, Francie a Itálie (ale jak už jsem psal, záleží na dovolených). Na Obscene si rádi zahrajeme, ale záleží na tom, jestli přijde nabídka. (úsměv)
MURUROA: Na závěr bychom hlavně rádi poděkovali všem, kteří nás jakkoli podporují. Všem těm lidem patří velké DÍKY.
http://bandzone.cz/mururoa
Slovo „Mururoa“ je pamětníkům v mém věku povědomé, sdělovací prostředky v 80. letech často referovali o jaderných pokusech Francie na polynéském atolu Mururoa. Vy mi přijdete o dost mladší, takže si tu dobu asi nepamatujete... Jak jste na název kapely tedy přišli? Předpokládám, že vaše MURUROA je podle ostrůvku pojmenována...
Zebra: Náš věkový průměr je 32 let. S tím názvem přišel náš bývalý kytarista Radek. V době, kdy název kapely vznikl, jsem byl hodně aktivní v humanistických hnutích a v hnutí Europe for peace (www.wontanara.cz, www.centrumnarovinu.cz, www.svetbezvalek.cz). Některé články z webů hnutí jsem šířil dál a mezi nimi byl i článek o atolu Mururoa.
Tři z vás hráli dříve ve skupině GREX. Proč se GREX vlastně rozpadl? A proč jste pod názvem GREX nepokračovali, když většina členů v kapele zůstala?
Skálík: GREX se rozpadl následkem narůstajících neshod mezi členy kapely a z osobních důvodů, které už dnes nemá cenu rozpitvávat. Krátce nato se rozhodli tři z nás (Skálík, Zebra, Aleš) založit novou kapelu, která později dostala již výše zmíněný název MURUROA.
Zpočátku jste pokračovali v podobném duchu jako GREX, ale brzdili vás kytaristé, protože jak původní Radek (jinak SVINĚ), tak kolega a poté náhradník Honza nevydrželi dlouho. Až s příchodem Pepy se situace stabilizovala a od té doby (2011) vám sestava drží. To jsou fakta, ale mě spíš zajímá Pepův přínos do kapely, protože mám dojem, že až s ním jste začali hrát poznání složitěji, začali jste míchat více stylů a vaše muzika se stala řekněme sofistikovanější.
Zebra: Pepův přínos do kapely je zásadní a udává směr kapely. Já osobně jsem příznivcem stylů fastcore, power violence, grindcore, thrash, hardcore/punk. Kluci spíše fandové metalu. To, co posloucháme, se více či méně promítá v naší hudbě.
Aleš: Pepa hraje ještě v 5 SYMBOLS, kapele hrající metalcore. Než k nám přišel, poslouchal grindcore spíše okrajově. Ale velmi brzy jsme našli společnou notu a sedli jsme si jak po hudební, tak po lidské stránce.
Pepa: Já poslouchám hodně různých stylů, které mě inspirují, a snažím se přinášet vždy něco nového.
Jak vlastně vznikají vaše skladby? Kdo je tahounem, který nosí nápady, a který dává kostru songu? A jaký je podíl ostatních?
Pepa: Skladby většinou vznikají jako spolupráce všech členů kapely. Funguje to asi tak, že na zkoušku přinesu nějaké nové nápady, které klukům zahraji a nastíním myšlenku songu. Následně se přidají ostatní nástroje a společně pak všichni řešíme, jestli to zní jako celek dobře. Ve finále se přidá text. Každý člen má tedy svůj zásadní podíl na tvorbě celého songu.
Zebra: Pepa je výborný muzikant, na zkoušky nosí riffy a části songů, které pak společně dotváříme.
Letos jste přišli s debutovou nahrávkou „Danse Macabre“, kterou jste nahrávali loni na podzim ve studiu Woodland, které, pokud je mi známo, až tak často extrémní kapely nevyužívají. Proč jste se rozhodli zrovna pro tohle studio, jaké reference pro vás byly rozhodující?
Pepa: Pro Woodland studio jsme se rozhodli z několika důvodů. Nejpodstatnější bylo to, že se nám líbily zvukové nahrávky. Pak také to, že se studio nachází v jižních Čechách a že termíny nahrávání bylo možné pojmout dost flexibilně. Cena byla také dost příznivá. Navíc Michal Steinz (majitel studia) je výborný člověk, profesionál a spolupráce s ním byla úžasná.
Zebra: Měli jsme dobré reference od kámošů z KRAOST. Nahrávali tam jejich poslední materiál, Zněl skvěle a ceny studia byly pro nás příznivé.
Viděl jsem v minulých letech řadu vašich koncertů a mám dojem, že jste hráli spoustu dalších skladeb než těch, které jsou na splitku. Z kolika songů jste vybírali a co hrálo při výběru hlavní roli?
Zebra: Nahrávali jsme jenom nové písně, které byly připravovány pro tento split.
Pepa: Ano, je to tak, jak říká Zebra. Jinak na koncertech je možné zaslechnout ještě nějaké starší kusy, ale postupně je nahrazují další nové songy, které se objeví na příští nahrávce.
Na gramodesce jste obsadili jednu stranu, druhou pak BAIXO CALAO. Jak jste se ke spolupráci s brazilskou kapelou dostali?
Zebra: Jednou mi napsal kámoš z Brazílie, že shání rezervaci koncertů pro kapelu BAIXO CALAO. Na píseckém koncertě nám nabídli, jestli s nimi nechceme udělat split LP. Slovo dalo slovo a za necelý rok bylo LP na světě
A proč zrovna oni a ne třeba někdo od nás? Hrály v tom roli skutečnosti jako větší šance rozprodat náklad ve více zemích a „lov“ kooperujících labelů?
Zebra: Protože tohle byla první nabídka na split LP, která k nám přišla. S BAIXO CALAO jsme odehráli dva koncerty, rozuměli jsme si a tak jsme na split kývli.
Když jsme u té kooperace, 25 firem jsem napočítal... Kdo se staral o organizační věci - kontaktování labelů, shromažďování prostředků... Komunikace s brazilskou stranou asi nebyla jednoduchá, pak tam jsou vydavatelé z Německa, Francie, Ekvádoru...
Zebra: O shánění labelů do kooperace, komunikaci s Brazilci a o shánění potřebné částky jsem se staral já.
Aleš: Jo, komunikace nebyla jednoduchá, ale Zebra to zvládl skvěle, za což mu moc děkujeme.
Možná je to otázka příliš zvídavá, ale já myslím, že by čtenáře zajímalo, na kolik taková legrace, jako je barevný vinyl, vyjde. Kolik jste dělali kusů a kolik jste na to potřebovali sehnat peněz? Podílely se labely stejným dílem, nebo každý dle svých možností? A jak jste rozdělili náklad, myslím mezi kapely i labely?
Zebra: Lisovalo se 525 ks, výrobní cena vycházela na 110 korun za ks. Každý z labelů dostal tolik kusů, kolik si dal peněz. Každý člen z kapel měl jeden kus free.
Abych pravdu napsal, slyšel jsem poprvé o BAIXO CALAO až v souvislosti se splitkem, pak jsem dohledal, že loni hráli na Obscenu... O jak „velkou“ kapelu jde? Jsou na grind běs scéně hodně známí?
Zebra: V Brazílii je to jedna ze známějších kapel.
Skálík: Jinak někteří členové BAIXO CALAO ještě hrají v thrashmetalové kapele WARPATH, kterou tady měli lidé možnost také vidět.
Malba na vaší straně přebalu je moc pěkná, autorkou je dívka, Michaela Popadičová. Je to vaše kamarádka, nebo jste využili služeb profesionálky? Pochází motiv z její hlavy (případně jste koupili hotový obraz), nebo je tam to, co jste chtěli?
Pepa: Ano, Míša je moje dlouholetá kamarádka. Je opravdu hodně talentovaná a proto jsme rádi, že obal je právě od ní. Motiv obalu jsme si vymýšleli sami. Důležité pro nás bylo, aby vystihoval obsah textů a dotvářel atmosféru celé nahrávky. Míše jsme nastínili svoje představy a vize, které ona následně zpracovala. Obal je namalovaný akvarelama.
Skálík: Můj domeček jedním tahem neprošel... (smích)
Máte zajímavě vymyšlený obal, takže neexistuje rozlišení na stranu A a B (většina desek má obal řešený tak, že se otáčí vodorovně, tady to neplatí, otáčet se musí svisle, jako kalendář). Abych se přiznal, vidím tuhle variantu přebalu poprvé, ale nejsem až takovým sběratelem... Přišli jste na to sami, nebo přišla inspirace odjinud?
Pepa: No, možná je to trochu netypické, ale byl to úmysl. Nechtěli jsme, aby jedna kapela byla odsunuta na stranu B, proto jsme zvolili tuhle variantu obalu. Přišlo nám to jako férové řešení pro obě kapely.
Jsme na konci, ale třeba jsem na něco důležitého zapomněl, tak tady je další prostor, ve kterém můžete sdělit to, co by měli všichni vědět... Třeba kam se chystáte na koncertní štace, jestli byste rádi zahráli v zahraničí a třeba za rok na Obscene... (úsměv)
Zebra: V kapele je to trochu složitější. Aleš a Pepa mají omezené možnosti vzít si v práci dovolenou a od toho se také odvíjí nějaké koncertní štace. Za mě bych rád vyrazil příští rok do Německa, kde máme nabídky na koncerty. Také se rýsuje na příští rok turné Rakousko, Francie a Itálie (ale jak už jsem psal, záleží na dovolených). Na Obscene si rádi zahrajeme, ale záleží na tom, jestli přijde nabídka. (úsměv)
MURUROA: Na závěr bychom hlavně rádi poděkovali všem, kteří nás jakkoli podporují. Všem těm lidem patří velké DÍKY.
http://bandzone.cz/mururoa
