...Vzali punk, hardcore a rock´n´roll a míchali to dohromady. „A teď tam dáme power pop a stoner rock,“ řekla kočička. „Stoner rock ne, ten já nerad,“ povídal pejsek, „dáme tam místo stoneru emo, to já tuze rád.“ Tak tam dali emo. „Mně se zdá, že je tam málo noisu,“ řekla kočička, „musíme tam dát několik hlukových stěn.“ – „A discopunk, abychom nezapomněli,“ řekl pejsek a nasypal ho tam. „A to hlavní!“ povídala kočička, „přece indie kytarovku tam musíme dát!“ Dali tam plný hrnec kytarovky. „A trochu post rocku,“ řekl pejsek a dal tam post rock... (J. Čapek)
Když jsem si na webu kapely přečetl tato slova, čekal jsem něco na způsob INSANIE nebo PRVNÍ HOŘE, ale MY DEAD CAT rozhodně nejsou tak barevní ani originální. Poslouchám a poslouchám, a slyším hlavně tu kytarovku, trochu punku, trochu podivna a to je tak nějak vše. Jistě, tu to zavrže (noise), tu zarokenroluje, ale na mě je to celé takové příliš hodné, uhlazené, prostě lehce zmutovaný indie rock – nic víc v tom neslyším. Ale ono to nevadí, i indie rock může znít zajímavě...
A dá se říci, že „Shortcut To Hell“ celkem zajímavě zní. Hudba většinou pluje pomaloučku, polehoučku, jako voda v mírné říčce, jen tak se přelévá sem a tam, do toho zpívá více hlasů, přičemž žádný nelze označit jako konformní. V některých momentech mám se zpěvy trochu problém, resp. tedy s jedním, který má asi odlehčit tak trochu melancholické vyznění – ale že by se to třeba v „Side Effect“ setkávalo s úspěchem si nemyslím. Lepší je to v úvodní „Electric Train“, kde zpěv k melodiím sedne výborně, líbí se mi i zrychlení a následná pasáž v „Rip Me Off“, jen škoda, že pánové nezůstali v rychlejším proudu o nějaký ten moment déle. Začátek „Broken Leaves“ je punk rock jako vyšitý, takhle už to hrála řada kapel, skladba je posléze trochu těžší na poslech, a ve mně poprvé hlodá červíček pochybností, resp. červíček zvaný „Moc mě to nebaví“. O zpěvu v „Side Effect“ už řeč byla, naštěstí je tu poslední song strany A a ten se naopak povedl znamenitě. „Dicso Crack“ je podle mě jednoznačně nejsilnější kompozicí celého alba, lehce koketuje s post punkem až gotickým rockem, je dostatečně chytlavá, aniž by klesla někam k podbízivosti.
I úvod béčka stojí za to, jiné tóny v „No Place To Go“ zahánějí červíčka do tmy, ale hned v následující „Air Sickness“ se ta potvůrka zase objevuje; a zase se objevují podivné zpěvy, navíc skladbě chybí nějaký výrazný moment, díky kterému by si ji posluchač uložil do povědomí a při dalším poslechu si řekl „jo, to je...“. Naštěstí se v následující „A Cat Comes Along“ blýská na lepší časy, syntetická skladbička (tím myslím s velkým podílem syntetických zvuků) je křehká a možná se tady dá mluvit o v úvodu uvedené výměně stoneru za emo. Snad se při poslechu slečinky nezačnou litovat a sebepoškozovat. (úsměv) I na straně B platí „to nejlepší nakonec“, „The Lights“ se sice rozjíždí pomalu, ale pěkně se postupně vyvíjí a ústřední motiv se opět povedl.
Celkově mi pop-violence brněnské mrtvé kočky ani nenadchl, ani neurazil, něco se líbí víc, něco méně a něco mě nebaví, takže resumé zní lepší průměr, ale jen o fous.
Co se mi ale líbí, je zvuk, pořizovaný na několika místech včetně zkušebny, výslednou podobu obstaral Ondřej Ježek a deska zní zajímavě. Velmi dobře se podařily namíchat všechny nástroje, nic nevyčnívá, nic není utlumeno, prostě poslech je příjemný.
Zato obal... je strohý. Někomu to možná přijde jako známka skromnosti, ale podle mých měřítek je to mizérie. Věc první – titulní obrázek: mně se tedy nelíbí vůbec a ani nevím, co vlastně znamená. Věc druhá – zadní strana: seznam skladeb, info o nahrávání, děkovačka; trochu chaoticky, ale to mi nevadí. Věc třetí – co mi chybí: texty, sestava a fotka kapely, nějaký bonus. Když už gramodeska, tak proč sakra tak nedůstojné balení?
Seznam skladeb:
Side A:
Side B:
Čas: cca 34 min.
http://mydeadcat777.bandcamp.com
http://www.mydeadcat.cz
Distribuce: Papagájův Hlasatel
www.phr.cz
Když jsem si na webu kapely přečetl tato slova, čekal jsem něco na způsob INSANIE nebo PRVNÍ HOŘE, ale MY DEAD CAT rozhodně nejsou tak barevní ani originální. Poslouchám a poslouchám, a slyším hlavně tu kytarovku, trochu punku, trochu podivna a to je tak nějak vše. Jistě, tu to zavrže (noise), tu zarokenroluje, ale na mě je to celé takové příliš hodné, uhlazené, prostě lehce zmutovaný indie rock – nic víc v tom neslyším. Ale ono to nevadí, i indie rock může znít zajímavě...
A dá se říci, že „Shortcut To Hell“ celkem zajímavě zní. Hudba většinou pluje pomaloučku, polehoučku, jako voda v mírné říčce, jen tak se přelévá sem a tam, do toho zpívá více hlasů, přičemž žádný nelze označit jako konformní. V některých momentech mám se zpěvy trochu problém, resp. tedy s jedním, který má asi odlehčit tak trochu melancholické vyznění – ale že by se to třeba v „Side Effect“ setkávalo s úspěchem si nemyslím. Lepší je to v úvodní „Electric Train“, kde zpěv k melodiím sedne výborně, líbí se mi i zrychlení a následná pasáž v „Rip Me Off“, jen škoda, že pánové nezůstali v rychlejším proudu o nějaký ten moment déle. Začátek „Broken Leaves“ je punk rock jako vyšitý, takhle už to hrála řada kapel, skladba je posléze trochu těžší na poslech, a ve mně poprvé hlodá červíček pochybností, resp. červíček zvaný „Moc mě to nebaví“. O zpěvu v „Side Effect“ už řeč byla, naštěstí je tu poslední song strany A a ten se naopak povedl znamenitě. „Dicso Crack“ je podle mě jednoznačně nejsilnější kompozicí celého alba, lehce koketuje s post punkem až gotickým rockem, je dostatečně chytlavá, aniž by klesla někam k podbízivosti.
I úvod béčka stojí za to, jiné tóny v „No Place To Go“ zahánějí červíčka do tmy, ale hned v následující „Air Sickness“ se ta potvůrka zase objevuje; a zase se objevují podivné zpěvy, navíc skladbě chybí nějaký výrazný moment, díky kterému by si ji posluchač uložil do povědomí a při dalším poslechu si řekl „jo, to je...“. Naštěstí se v následující „A Cat Comes Along“ blýská na lepší časy, syntetická skladbička (tím myslím s velkým podílem syntetických zvuků) je křehká a možná se tady dá mluvit o v úvodu uvedené výměně stoneru za emo. Snad se při poslechu slečinky nezačnou litovat a sebepoškozovat. (úsměv) I na straně B platí „to nejlepší nakonec“, „The Lights“ se sice rozjíždí pomalu, ale pěkně se postupně vyvíjí a ústřední motiv se opět povedl.
Celkově mi pop-violence brněnské mrtvé kočky ani nenadchl, ani neurazil, něco se líbí víc, něco méně a něco mě nebaví, takže resumé zní lepší průměr, ale jen o fous.
Co se mi ale líbí, je zvuk, pořizovaný na několika místech včetně zkušebny, výslednou podobu obstaral Ondřej Ježek a deska zní zajímavě. Velmi dobře se podařily namíchat všechny nástroje, nic nevyčnívá, nic není utlumeno, prostě poslech je příjemný.
Zato obal... je strohý. Někomu to možná přijde jako známka skromnosti, ale podle mých měřítek je to mizérie. Věc první – titulní obrázek: mně se tedy nelíbí vůbec a ani nevím, co vlastně znamená. Věc druhá – zadní strana: seznam skladeb, info o nahrávání, děkovačka; trochu chaoticky, ale to mi nevadí. Věc třetí – co mi chybí: texty, sestava a fotka kapely, nějaký bonus. Když už gramodeska, tak proč sakra tak nedůstojné balení?
Seznam skladeb:
Side A:
- Electric Train
- Rip Me Off
- Broken Leaves
- Side Effect
- Disco Crack
Side B:
- No Place To Go
- Air Sickness
- A Cat Comes Along
- The Lights
Čas: cca 34 min.
http://mydeadcat777.bandcamp.com
http://www.mydeadcat.cz
Distribuce: Papagájův Hlasatel
www.phr.cz
