Počínání ŠKODY 120 je mi čím dál tím víc sympatické. Kapela postupuje promyšleně kupředu, po pětiskladbovém promáči (05/2012) a plnohodnotném CD „Samorost“ (07/2012) přichází fáze vinylová. Gramodeska se opět jmenuje „Samorost“, tudíž je zřejmé, že na ní skončil stejný materiál jako na loňském CD (i předchozím promu), které jsme již hodnotili a tudíž si dovolím ctěné čtenáře odkázat na dvě recenze, které už tady vyšly (odkazy výše). Jen ve zkratce uvedu, že Moravané se věnují grindu s troškou HC (říkají tomu vcelku trefně grindcorebeat) a nahrávka se valí kupředu pěkně zostra.
LP ale přináší i něco navíc, a právě ono „navíc“ si vezmu na paškál tentokrát. V první řadě je třeba uvést na pravou míru obsah vinylu. Nejen „Samorost“ je k poslechu, ale i „Samorost“ je k poslechu. Ne, ještě jsem se nezbláznil, předchozí věta je pravdivá... Deska je prostě vyřešena tak, že strana A obsahuje „Samorost“ a strana B, překvapivě, taky „Samorost“. Pořád ale nezaznělo to hlavní – „Samorost“ na béčku je jiný než ten na áčku, pořízený živě loni v listopadu ve Svitavách.
Nápad zařadit na desku koncertní provedení známého materiálu považuji za skvělý, deska tím dostává nový rozměr. Na živo sice chybí hlášky, které na studiové verzi působí svěže a „rozbíjí“ masu rambajzu, na druhou stranu i na koncertu kapela valí a ku prospěchu věci je také skutečnost, že mezi songy nikdo zbytečně nemluví – většinou zazní jen název skladby a pak to zase fičí. Zvuk je sice o něco horší než ze studia (bicí jsou hlavně v rychlých pasážích stěžejní a kytara s basou jsou pod nimi lehce utopené), ale poslech rozhodně neztrpčuje. Poslední zajímavostí je potom fakt, že skladby jsou řazeny stejně jako na studiové verzi, tudíž „Samorost“ zazní na obou stranách, na té druhé pak navíc skladba „Závodní jídelna“ z roku 1999 jako takový skrytý bonus.
Další pochvalu zaslouží provedení nosiče. Nemyslím teď vlastní černou desku, ale obal, který je pojatý velkoryse. Vinyl je sice vložený v klasické kapse, ale ta má sakra tlustý hřbet – aby se do ní vešly všechny přiložené materiály. V první řadě osmistránkový booklet na luxusním tvrdém papíru, obsahující texty v češtině i v angličtině, koláž ze spousty veselých fotografií, pozdravy, děkovačky... Grafika je mým očím libá, přesně takhle to mám rád – jednoduše, ale přehledně. Dalším dárkem je plakát kapely formátu A3 (menší verze byla v CD), dále je tu plakát reklamní s informacemi o vydání alba na vinylu a v neposlední řadě speciální vydání Buryzone zine, který obsahuje rozsáhlý rozhovor s kapelou na dvou stranách formátu 30 x 30 cm.
Deska vyšla v limitovaném nákladu 250 kusů, papírový pásek navlečený na obalu vyzývá kupce, aby neplatili víc než 250 Kč (nebo 10 Eur) a mně nezbývá než doporučit všem fanouškům grind/HC nářezu a asfaltu, aby si desku pořídili. Určitě nebudou litovat.
Seznam skladeb:
Čas: 24:03 + cca 21 min.
Sestava:
http://bandzone.cz/skoda120
LP ale přináší i něco navíc, a právě ono „navíc“ si vezmu na paškál tentokrát. V první řadě je třeba uvést na pravou míru obsah vinylu. Nejen „Samorost“ je k poslechu, ale i „Samorost“ je k poslechu. Ne, ještě jsem se nezbláznil, předchozí věta je pravdivá... Deska je prostě vyřešena tak, že strana A obsahuje „Samorost“ a strana B, překvapivě, taky „Samorost“. Pořád ale nezaznělo to hlavní – „Samorost“ na béčku je jiný než ten na áčku, pořízený živě loni v listopadu ve Svitavách.
Nápad zařadit na desku koncertní provedení známého materiálu považuji za skvělý, deska tím dostává nový rozměr. Na živo sice chybí hlášky, které na studiové verzi působí svěže a „rozbíjí“ masu rambajzu, na druhou stranu i na koncertu kapela valí a ku prospěchu věci je také skutečnost, že mezi songy nikdo zbytečně nemluví – většinou zazní jen název skladby a pak to zase fičí. Zvuk je sice o něco horší než ze studia (bicí jsou hlavně v rychlých pasážích stěžejní a kytara s basou jsou pod nimi lehce utopené), ale poslech rozhodně neztrpčuje. Poslední zajímavostí je potom fakt, že skladby jsou řazeny stejně jako na studiové verzi, tudíž „Samorost“ zazní na obou stranách, na té druhé pak navíc skladba „Závodní jídelna“ z roku 1999 jako takový skrytý bonus.
Další pochvalu zaslouží provedení nosiče. Nemyslím teď vlastní černou desku, ale obal, který je pojatý velkoryse. Vinyl je sice vložený v klasické kapse, ale ta má sakra tlustý hřbet – aby se do ní vešly všechny přiložené materiály. V první řadě osmistránkový booklet na luxusním tvrdém papíru, obsahující texty v češtině i v angličtině, koláž ze spousty veselých fotografií, pozdravy, děkovačky... Grafika je mým očím libá, přesně takhle to mám rád – jednoduše, ale přehledně. Dalším dárkem je plakát kapely formátu A3 (menší verze byla v CD), dále je tu plakát reklamní s informacemi o vydání alba na vinylu a v neposlední řadě speciální vydání Buryzone zine, který obsahuje rozsáhlý rozhovor s kapelou na dvou stranách formátu 30 x 30 cm.
Deska vyšla v limitovaném nákladu 250 kusů, papírový pásek navlečený na obalu vyzývá kupce, aby neplatili víc než 250 Kč (nebo 10 Eur) a mně nezbývá než doporučit všem fanouškům grind/HC nářezu a asfaltu, aby si desku pořídili. Určitě nebudou litovat.
Seznam skladeb:
- Jednadvanula
- Houbařova odyssea
- Zlá krev
- Od ořechu
- Bez nich
- Samorost
- Ani jedna nechybí
- Pošolin
- Macocha
- Dlaně citu kata
- Instinkt
- Z blat
- Na jehlách spím
- Nic víc
- Taiwan
- Buďa part (I., II.)
- Starý svět
- V ohrožení
- Halda trav
- Chraň se poznamenaných
Čas: 24:03 + cca 21 min.
Sestava:
- Peter – kytara, sbory
- Balda – zpěv
- Ola – baskytara
- Rada – zpěv
- Fedor – bicí
http://bandzone.cz/skoda120
