Českobudějovičtí metalisté DARK ANGELS (dále jen DA), jejichž zástavu po celou dobu jejich existence pevně třímá v rukou kytarista, skladatel a poslední zakládající člen Václav Votruba, působí na domácí scéně od roku 2004. Jedním z poznávacích znamení pro jejich tvorbu, byl po dlouhá léta dívčí vokál, ať už za mikrofonem stála původní vokalistka Lucie Avramová nebo později Eva Markvartová. Převratná událost pro skupinu i její fanoušky se odehrála v roce 2012, kdy Eva z DA odešla a kapela se rozhodla poprvé za dobu svého fungování angažovat zpěváka, jímž se stal Radek Popel, kterého jsem já osobně zaregistroval především díky CD „Heart Of The Machine“ teplického MOTORBANDU, vyznavači tvrdších stylů jej pak mohli znát třeba z deathmetalových DIEVISION. Tím začala nová éra tohoto seskupení, jehož prozatímním vrcholem je vydání alba „Bittersweet Devotion“, jenž spatřilo světlo světa na jaře letošního roku.
Na úvod ještě musím říct, že i když nějaké povědomí o kapele z minulosti mám, její tvorba mě nijak výrazněji neoslovila, tudíž nejsem zatížen tím, co bylo a nemám potřebu srovnávat předchozí a současnou tvář Jihočechů.
DA sami svou muziku zastřešují jednoduchým pojmem Metal, což v tomto případě jednoznačně vystihuje podstatu věci. 8 prezentovaných skladeb je poměrně dosti rozmanitých, střídají se pomalejší, valivější pasáže, s těmi rychlejšími; melodické (místy možná až epické) části jsou doplněné drsnějšími fragmenty. Sem tam mi ale přijde, že některé písně v sobě shromažďují až příliš velké množství nápadů, které by nepochybně fungovaly i samostatně, takhle je to dle mého názoru někdy zbytečně překombinované a změny tempa jsou místy malinko hektické. Výrazněji mě zaujaly následující kompozice – trojka „Fear Kills Me“, posazená řekněme do takového skočnějšího rytmu, s pěknou kytarovou linkou a kombinací jemnějšího a drsnějšího zpěvu, asi nejzajímavější a podle mě zároveň jasná potencionální hitovka „Angels Never Die“, melodická věc s výrazným zapojením kláves a opět vyčnívající kytarou a závěrečná baladická „Bittersweet“.
Samostatnou kapitolou je pro mě Radek Popel, bezesporu výborný zpěvák, jehož vokální projev (jak už jsem napsal v úvodu) znám především díky poslednímu CD MOTORBANDU. Samozřejmě, že DA provozují celkem odlišnou muziku, ale jak je slyšet, Radek nemá problém přizpůsobit svůj výraz různým hudebním stylům. Na této nahrávce nám představuje opravdu pestrý rejstřík vokálních poloh, od čistého zpěvu, přes křik, drsnější polohy, až po krátký murmur a v kterékoliv pozici se prezentuje naprosto jistým a bezchybným projevem. Pro mě osobně je Radek nepochybně největším kladem představeného materiálu. Vyjma něho mě upoutaly i silné bicí, které kapelu ženou nekompromisně vpřed a zapomenout nesmím ani na práci klávesistky Petry Doškové, jejíž nástroj dodává muzice potřebnou atmosféru. Ono celkově se po řemeslné stránce CD vlastně nedá nic vytknout, jelikož každý zúčastněný muzikant neomylně ukazuje, že je opravdu pánem svého hudebního náčiní.
Nahrávka vznikla v únoru letošního roku ve studiu DS v Olomouci, kompletně se o ní postaral David Spilka, který pro kapelu vytvořil odpovídající zvukový výraz.
No, a když jsem Radka chválil jako zpěváka, tak se sluší vyslovit mu na závěr ještě jednu poklonu, za zajímavě zpracovaný booklet, jehož je autorem.
Po prvních několika posleších jsem si myslel, že budu hodnotit jen lehce kolem průměru, ale s přibývajícím časem jsem do alba přece jenom trochu více pronikl a našel na něm věci, díky nimž jsem ho na recenzentské stupnici posunul až k výsledné sedmičce. Přesto příště od kapely očekávám trochu více.
Seznam skladeb:
Na úvod ještě musím říct, že i když nějaké povědomí o kapele z minulosti mám, její tvorba mě nijak výrazněji neoslovila, tudíž nejsem zatížen tím, co bylo a nemám potřebu srovnávat předchozí a současnou tvář Jihočechů.
DA sami svou muziku zastřešují jednoduchým pojmem Metal, což v tomto případě jednoznačně vystihuje podstatu věci. 8 prezentovaných skladeb je poměrně dosti rozmanitých, střídají se pomalejší, valivější pasáže, s těmi rychlejšími; melodické (místy možná až epické) části jsou doplněné drsnějšími fragmenty. Sem tam mi ale přijde, že některé písně v sobě shromažďují až příliš velké množství nápadů, které by nepochybně fungovaly i samostatně, takhle je to dle mého názoru někdy zbytečně překombinované a změny tempa jsou místy malinko hektické. Výrazněji mě zaujaly následující kompozice – trojka „Fear Kills Me“, posazená řekněme do takového skočnějšího rytmu, s pěknou kytarovou linkou a kombinací jemnějšího a drsnějšího zpěvu, asi nejzajímavější a podle mě zároveň jasná potencionální hitovka „Angels Never Die“, melodická věc s výrazným zapojením kláves a opět vyčnívající kytarou a závěrečná baladická „Bittersweet“.
Samostatnou kapitolou je pro mě Radek Popel, bezesporu výborný zpěvák, jehož vokální projev (jak už jsem napsal v úvodu) znám především díky poslednímu CD MOTORBANDU. Samozřejmě, že DA provozují celkem odlišnou muziku, ale jak je slyšet, Radek nemá problém přizpůsobit svůj výraz různým hudebním stylům. Na této nahrávce nám představuje opravdu pestrý rejstřík vokálních poloh, od čistého zpěvu, přes křik, drsnější polohy, až po krátký murmur a v kterékoliv pozici se prezentuje naprosto jistým a bezchybným projevem. Pro mě osobně je Radek nepochybně největším kladem představeného materiálu. Vyjma něho mě upoutaly i silné bicí, které kapelu ženou nekompromisně vpřed a zapomenout nesmím ani na práci klávesistky Petry Doškové, jejíž nástroj dodává muzice potřebnou atmosféru. Ono celkově se po řemeslné stránce CD vlastně nedá nic vytknout, jelikož každý zúčastněný muzikant neomylně ukazuje, že je opravdu pánem svého hudebního náčiní.
Nahrávka vznikla v únoru letošního roku ve studiu DS v Olomouci, kompletně se o ní postaral David Spilka, který pro kapelu vytvořil odpovídající zvukový výraz.
No, a když jsem Radka chválil jako zpěváka, tak se sluší vyslovit mu na závěr ještě jednu poklonu, za zajímavě zpracovaný booklet, jehož je autorem.
Po prvních několika posleších jsem si myslel, že budu hodnotit jen lehce kolem průměru, ale s přibývajícím časem jsem do alba přece jenom trochu více pronikl a našel na něm věci, díky nimž jsem ho na recenzentské stupnici posunul až k výsledné sedmičce. Přesto příště od kapely očekávám trochu více.
Seznam skladeb:
- My Dark World
- Empty Sun
- Fear Kills Me
- It’s Time To Go
- Angels Never Die
- Morning Shadows
- Insanity Within A Dream
- Bittersweet
