Hardrocková kapela DIRTY PASSION vznikla v roce 2006 ve švédském městě Malmö a od svého založení se, co do kvality, neustále posunuje vpřed a nezadržitelně směřuje do absolutní světové špičky svého žánru.
Po debutu „Different Tomorrow“ z roku 2010, který mimochodem našel vydavatele i ve Spojených státech a spoustě koncertů po celém světě (například společné turné s japonskou legendou Loudness po U.S.A.), přišla skupina na podzim loňského roku se svým druhým albem „In Wonderland“.
CD otevírá píseň „Into The Wild“, jejíž úvodní část je takovým kratším intrem, pozvánkou, k poslechu celého materiálu. Po chvíli se skladba rozjede a Dirty Passion začínají skotačit na plné pecky! Od počátku nás provází opravdu hutný sound, jemnější melodické pasáže se střídají s těmi tvrdšími a všemu vévodí vokál Krisse Svenssona. Dvojka „Dead End Street“ rovněž přináší veškeré právě zmíněné atributy, zaujme jak kytarová práce Chrisse Olssona, tak basová linka Nasty Laineho. Třetí v pořadí „Lovers Lane“ se rozjíždí v trochu pomalejším tempu a i v celkovém kontextu je o něco umírněnější, než její dvě předchůdkyně, nosná melodie je vcelku snadno zapamatovatelná, takže při opakování refrénu už si můžete snadno pobrukovat s kapelou. Ještě trochu více pak zpomalíme s následující parádní baladickou věcí „When Darkness Falls“, která patří k vrcholům tohoto alba. Úvod páté „Sinner“ obstarává Nastyho bublající basa, dostáváme se zase do trochu tvrdší a rychlejší polohy, Chriss opět kouzlí se svou kytarou – prostě parádní hardrocková pecka. V zápětí přichází další balada „Make It Last“, tentokráte vyvedená spíše v rockovějším duchu, nedělá na mě sice až takový dojem, jako její předchůdkyně „When Darkness…“, ale kvalitu rozhodně nepostrádá. Kombinací akustické a elektrické kytary, doprovázející zpěv, začíná sedmička „Addicted“, jenž je další, spíše pomalejší či později ve středním tempu, se nesoucí věcí. Osmá „Daughter Of The Reaper“ to už je opět řádná rychlovka, kterou nekompromisně ženou vpřed bicí Markuse Winberga. Mým nejoblíbenějším zářezem z celého CD je devítka „Light Of The Candle“, která skvěle kloubí veškeré hudební komponenty, charakteristické pro tvorbu kapely, zkrátka opravdová lahůdka. Po bouři přichází opět trocha zklidnění, v podobě předposlední „Stay“, což je další povedený ploužák, tentokráte povětšinou bez přítomnosti bicích, které se na chvíli přidají až v závěrečné části. Desku uzavírá nářezovka „Shadowland“, což je asi nejtvrdší věc na CD a zároveň velice příjemná a kvalitní tečka za poslechem „In Wonderland“.
Kdo z čtenářů zná kompletní tvorbu této skupiny (tedy obě alba /úsměv/), jistě mi dá za pravdu, že oproti debutu přináší novinka posun směrem ke tvrdosti a hutnosti, zároveň si však stále zachovává výrazný melodický ráz, který je nepochybně jedním z poznávacích znamení DIRTY PASSION.
Seznam skladeb:
Po debutu „Different Tomorrow“ z roku 2010, který mimochodem našel vydavatele i ve Spojených státech a spoustě koncertů po celém světě (například společné turné s japonskou legendou Loudness po U.S.A.), přišla skupina na podzim loňského roku se svým druhým albem „In Wonderland“.
CD otevírá píseň „Into The Wild“, jejíž úvodní část je takovým kratším intrem, pozvánkou, k poslechu celého materiálu. Po chvíli se skladba rozjede a Dirty Passion začínají skotačit na plné pecky! Od počátku nás provází opravdu hutný sound, jemnější melodické pasáže se střídají s těmi tvrdšími a všemu vévodí vokál Krisse Svenssona. Dvojka „Dead End Street“ rovněž přináší veškeré právě zmíněné atributy, zaujme jak kytarová práce Chrisse Olssona, tak basová linka Nasty Laineho. Třetí v pořadí „Lovers Lane“ se rozjíždí v trochu pomalejším tempu a i v celkovém kontextu je o něco umírněnější, než její dvě předchůdkyně, nosná melodie je vcelku snadno zapamatovatelná, takže při opakování refrénu už si můžete snadno pobrukovat s kapelou. Ještě trochu více pak zpomalíme s následující parádní baladickou věcí „When Darkness Falls“, která patří k vrcholům tohoto alba. Úvod páté „Sinner“ obstarává Nastyho bublající basa, dostáváme se zase do trochu tvrdší a rychlejší polohy, Chriss opět kouzlí se svou kytarou – prostě parádní hardrocková pecka. V zápětí přichází další balada „Make It Last“, tentokráte vyvedená spíše v rockovějším duchu, nedělá na mě sice až takový dojem, jako její předchůdkyně „When Darkness…“, ale kvalitu rozhodně nepostrádá. Kombinací akustické a elektrické kytary, doprovázející zpěv, začíná sedmička „Addicted“, jenž je další, spíše pomalejší či později ve středním tempu, se nesoucí věcí. Osmá „Daughter Of The Reaper“ to už je opět řádná rychlovka, kterou nekompromisně ženou vpřed bicí Markuse Winberga. Mým nejoblíbenějším zářezem z celého CD je devítka „Light Of The Candle“, která skvěle kloubí veškeré hudební komponenty, charakteristické pro tvorbu kapely, zkrátka opravdová lahůdka. Po bouři přichází opět trocha zklidnění, v podobě předposlední „Stay“, což je další povedený ploužák, tentokráte povětšinou bez přítomnosti bicích, které se na chvíli přidají až v závěrečné části. Desku uzavírá nářezovka „Shadowland“, což je asi nejtvrdší věc na CD a zároveň velice příjemná a kvalitní tečka za poslechem „In Wonderland“.
Kdo z čtenářů zná kompletní tvorbu této skupiny (tedy obě alba /úsměv/), jistě mi dá za pravdu, že oproti debutu přináší novinka posun směrem ke tvrdosti a hutnosti, zároveň si však stále zachovává výrazný melodický ráz, který je nepochybně jedním z poznávacích znamení DIRTY PASSION.
Seznam skladeb:
- Into The Wild
- Dead End Street
- Lovers Lane
- When Darkness Falls
- Sinner
- Make It Last
- Addicted
- Daughter Of The Reaper
- Light Of The Candle
- Stay
- Shadowland
