V roce 2009 jsem na albu RV-4 Svou cestou nenechal nit suchou, přesto to kluky neotrávilo a pokračují dál. A dokonce mi opět poslali na recenzi své CD. (úsměv) A udělali dobře. (zase úsměv) Ale hlavně udělali pokrok. Schválně jsem si poslechl starší desku a hned po ní novinku, a ten rozdíl je opravdu markantní, přijde mi, že poslouchám úplně jinou kapelu.
Ono to začíná od zvuku, který je tentokrát o poznání lepší, volba studia Rapotice se ukázala jako šťastná, CD hraje slušně, kytara pěkně řeže, bicí mají solidní zvuk, bručení basy je dobře slyšet...
A dobře slyšet je, že pánové se posunuli opravdu výrazně. Sestava se sice smrskla na klasické rockové trio, ale ono to v punku stačí. Hlavní je, že skladby mají tah na bránu, jsou chytlavé a díky rozumné stopáži nenudí. Kdybych chtěl vybrat nějaký potenciální koncertní hit, tak bych mohl napsat na papírky čísla od 1 do 10, vylosovat nějaký z klobouku – a to by byly možné hity. (úsměv) Chci tím naznačit, že materiál je vyrovnaný, žádný song z něj výrazně nevybočuje, ať už nahoru, nebo dolů. Jistě, žádný převrat na české punkové scéně to není, ale na druhou stranu se s eRVéčkama číslo 4 musí v budoucnu počítat.
Nebudu z toho klobouku nic tahat, něco snad vypíchnout dokážu. Třeba dvojblok To mě poser a Hrdinové beze jména, obě vypalovačky mě baví, hlavně refrény se rychle usazují v povědomí; aby ne, když „to mě poser“ je takový oblíbený citát, se kterým jsem se poprvé setkal snad na chmelu v roce 1987, kdy tuhle hlášku jeden z kolegů brigádníků používal prakticky neustále, až jsme mu prostě začali „Toměposer“ říkat. (úsměv) V O nic horší pomohl Matěj Mareš, asi se zpěvy, skladba postupně nabírá obrátky a text mi přijde hodně aktuální, protože úplně stejně mluví moje protivná sedmnáctiletá dcera. (úsměv) V Reklamním šotu zaujmou pěkné kytarové vyhrávky, na celé nahrávce pak celkem pestré vokály, od civilních po nařvané.
Z opačného spektra, tedy „až tak mě nebere“, bych vybral titulní písničku, nesedí mi takové to „ó-oo-ou“, co používají pankáči na potkání, přičemž vůbec netuším, co je k tomu vede. (úsměv) Úplně stejně halekají v Síle peněz a zase mě to irituje.
Jako bonus je zařazena převzatá skladba Die od THE VARUKERS, která je opatřena českým textem a solidní album solidně uzavírá.
Trochu zamrzí informačně nedostatečný obal. Nevadí mi pošetka, ale kdyby na ní aspoň byla sestava a uvnitř na vložené kartičce texty... Ty se zabývají klasickými punkovými tématy – policejní zvůle, „síla peněz“, chamtivost... Docela rád bych si je přečetl, ale i z toho, co při poslechu chytám, mi přijde, že si pánové se slovy celkem pohráli a vyvarovali se klasických punkových nešvarů (i když občasné vulgarismy mi přijdou zbytečné) a tím pádem se to poslouchá celkem v pohodě. Jinak graficky je to až na jeden překlep v pořádku, jednoduché, ale vcelku přívětivé, titulka provokuje, zadní strana obsahuje fotku kapely, seznam skladeb a základní info o nahrávání.
Seznam skladeb:
Čas: 30:13
www.bandzone.cz/rv4
Ono to začíná od zvuku, který je tentokrát o poznání lepší, volba studia Rapotice se ukázala jako šťastná, CD hraje slušně, kytara pěkně řeže, bicí mají solidní zvuk, bručení basy je dobře slyšet...
A dobře slyšet je, že pánové se posunuli opravdu výrazně. Sestava se sice smrskla na klasické rockové trio, ale ono to v punku stačí. Hlavní je, že skladby mají tah na bránu, jsou chytlavé a díky rozumné stopáži nenudí. Kdybych chtěl vybrat nějaký potenciální koncertní hit, tak bych mohl napsat na papírky čísla od 1 do 10, vylosovat nějaký z klobouku – a to by byly možné hity. (úsměv) Chci tím naznačit, že materiál je vyrovnaný, žádný song z něj výrazně nevybočuje, ať už nahoru, nebo dolů. Jistě, žádný převrat na české punkové scéně to není, ale na druhou stranu se s eRVéčkama číslo 4 musí v budoucnu počítat.
Nebudu z toho klobouku nic tahat, něco snad vypíchnout dokážu. Třeba dvojblok To mě poser a Hrdinové beze jména, obě vypalovačky mě baví, hlavně refrény se rychle usazují v povědomí; aby ne, když „to mě poser“ je takový oblíbený citát, se kterým jsem se poprvé setkal snad na chmelu v roce 1987, kdy tuhle hlášku jeden z kolegů brigádníků používal prakticky neustále, až jsme mu prostě začali „Toměposer“ říkat. (úsměv) V O nic horší pomohl Matěj Mareš, asi se zpěvy, skladba postupně nabírá obrátky a text mi přijde hodně aktuální, protože úplně stejně mluví moje protivná sedmnáctiletá dcera. (úsměv) V Reklamním šotu zaujmou pěkné kytarové vyhrávky, na celé nahrávce pak celkem pestré vokály, od civilních po nařvané.
Z opačného spektra, tedy „až tak mě nebere“, bych vybral titulní písničku, nesedí mi takové to „ó-oo-ou“, co používají pankáči na potkání, přičemž vůbec netuším, co je k tomu vede. (úsměv) Úplně stejně halekají v Síle peněz a zase mě to irituje.
Jako bonus je zařazena převzatá skladba Die od THE VARUKERS, která je opatřena českým textem a solidní album solidně uzavírá.
Trochu zamrzí informačně nedostatečný obal. Nevadí mi pošetka, ale kdyby na ní aspoň byla sestava a uvnitř na vložené kartičce texty... Ty se zabývají klasickými punkovými tématy – policejní zvůle, „síla peněz“, chamtivost... Docela rád bych si je přečetl, ale i z toho, co při poslechu chytám, mi přijde, že si pánové se slovy celkem pohráli a vyvarovali se klasických punkových nešvarů (i když občasné vulgarismy mi přijdou zbytečné) a tím pádem se to poslouchá celkem v pohodě. Jinak graficky je to až na jeden překlep v pořádku, jednoduché, ale vcelku přívětivé, titulka provokuje, zadní strana obsahuje fotku kapely, seznam skladeb a základní info o nahrávání.
Seznam skladeb:
- Odepsanej
- To mě poser
- Hrdinové beze jména
- Chladnokrevně
- O nic horší
- Reklamní šot
- Vinen
- Robot
- Síla peněz
- Kdo se skrývá pod mundůrem
- Baron (THE VARUKERS cover)
Čas: 30:13
www.bandzone.cz/rv4
