Ti před nedávnem představili novinku Vnitřní tma. Nejen o ní jsme si povídali s Morbivodem a Asurou.
Vnitřní tma je vaší sedmou řadovou nahrávkou, což je za 12 let existence slušný počet; když připočtu splitka, live CD a EP, jsme u jedenácti čárek. Zpočátku jste byli aktivnější, v posledních letech ale kadence klesla. Čím to? Není tolik nápadů, času, nebo spíš reagujete na současnou situaci, kdy se moc nosičů neprodává, takže nemá smysl je chrlit...
Morbivod: Příčin je víc, ty nahrávky v počátcích neměly žádnou předprodukci, skládání a nahrávání naostro byl v podstatě jeden proces, takže jsme se ničím nezdržovali, a když jsme měli četnější potřebu tvorby, šlo to samo. V současnosti vznikají nejprve pracovní verze skladeb, následně na jejich základě bubeník nahraje bicí na celé album a pak se dělají všechny nástroje naostro. Tím je ten proces třikrát delší než dřív. Přirozeně také nemáme potřebu skládat větší množství materiálu, protože už ho máme dost. S prodejností nosičů to nesouvisí, je to jen přirozený vývoj.
Vnitřní tma je zlá deska, od vaší předchozí tvorby trochu odlišná. Jistě, black metal jste hráli vždy, hlavními tématy bývaly lesy a příroda obecně, teď je to o věcech mnohem ošklivějších a slovo smrt se objevuje skoro ve všech skladbách... Už vás ta příroda přestala bavit, přišla vám vyčerpaná? Co bylo hlavním impulzem pro odklon od předchozích témat?
Morbivod: Příroda není vyčerpaná, nás ovšem lákalo zabývat se tentokrát lidským nitrem a hnusem, který může produkovat nebo kterému musí být vystaveno. Určitým impulsem ujišťujícím nás o správnosti našeho směřování bylo množství nařčení z různých stran, že jsme pagan folk a zařazování nás vedle takových kapel. Nic proti nim, ale naše tvář je jiná, přestože jsme se o takové věci občas otřeli. Tady byla chuť i tomuto jevu učinit přítrž, abychom tu vlastní tvář právě neztratili a neztratila se také touha tvořit něco nového. Kdybychom spadli do hnoje a dělali něco, co nás momentálně nepřitahuje, jen proto, že se to od nás očekává, to by nemělo smysl. To album skrývá za temnými obrazy řadu narážek na společnost a její vyznání, ale není to fňukání nad tím, jsou tam i dobré vyhlídky do budoucna. Planeta Země má své nástroje a zbraně, které může hravě použít, když bude chtít, takže to o přírodě přece jen je.
Texty Morbivod, Asura a Throllmas. Zahraju si na tipaře a zkusím odhadnout kdo co...
Morbivod: Démon..., Zaspali..., Zatmění..., Zabíjím...
Asura: Musím..., Černá..., Smrt..., Dům..., Vnitřní...
Throllmas: Vichru...
Jakou mám úspěšnost? (úsměv)
Morbivod: Černá spektra jsem psal já a Vichru prst obsahuje námět od všech, jinak jsi to trefil.
Pod skladbami je jako autor podepsaná celá kapela, nicméně jsem kdesi četl, že to máte rozdělené hlavně mezi Morbivoda a Asuru. Komponujete každý zvlášť a své nápady si posíláte elektronicky, nebo jste „zkušebnová“ kapela a většina věcí vzniká při společných zkouškách?
Morbivod: Já a Asura jsme tvůrčí jádro, některé skladby připravujeme společně, sem tam nějakou udělám sám. Scházíme se k tomuhle účelu doma, zkušebna pro nás nikdy nebyla vhodné místo pro tvorbu, tam se jen společně procvičují již jasně složené skladby. Pod tvorbou jsme podepsáni všichni, protože bubeník do skladeb vnáší své postupy a Throllmas složil některá sóla a jednu skladbu celou.
Zvuk si děláte sami v Morbivodově studiu, tentokrát mi přijde hodně odlišný od toho na předešlém albu. Když poslouchám Vnitřní tmu a Jasmuz (pravda, jednou z vinylu), přijde mi Jasmuz takový čistější, čitelnější, ale i dynamičtější... Zato Tma je zahuštěná, temná... Byl to záměr, aby Vnitřní tma zněla jinak? Jste s výsledným zvukem spokojeni, nebo byste dnes udělali něco jinak?
Morbivod: Vnitřní tma se od Jasmuze liší nejvíce zvukem bicích, ostatními nástroji už ne tolik, to je dané spíš tím, co se tam hraje. S výsledkem spokojeni jsme a už zůstaneme, byl by nesmysl u tohoto materiálu chtít něco teď udělat jinak, tak jako pokaždé je to obraz určité doby a rozpoložení v ní, a to je tam otisknuto i ve zvuku. Ovšem v budoucnu pro další materiál budu chtít zvuk zase v nějakých ohledech jiný.
Na Vnitřní tmě jste představili nové logo, které vám nakreslil Christophe Szpajdel, prý už před léty na Open Hellu. Mě by zajímalo, jak ho tehdy nakreslil? To si sedl na lavici a na koleni na kus papíru to načmáral? Udělal víc návrhů? Jak jste pak logo digitalizovali?
Asura: Popravdě takový postup jsem i od Christopha čekal. Nějak jsme se sešli, popíjeli pivo, dával jsem mu CD Trollech a nadhodil jsem, jestli by se nepokusil o logo Trollech. Řekl jsem jen, že tam nechci obrácený kříže, pentagramy a Thorova kladiva a jiná podobná znamení nebo symboly. Za pár hodin přišel, že je to hotový a dal mně to na kusu papíru. Kde to smolil, netuším. Vím jen, že se mi to hrozně nelíbilo.
Morbivod: Digitalizace není vesměs nic složitého. Je třeba udělat scan, následně v grafickém softwaru provést vektorizaci a pak jen nějaké drobné úpravy.
Dříve byl zahraniční vydavatel považován za terno. Jak to vidíte dnes? Je velký rozdíl mezi Ketzer Rcs., kde v poslední době vydáváte, a třeba našimi labely typu Naga nebo Werewolf?
Asura: No jak v čem. Jedno mají společné – nadšení pro metal, dělat to poctivě a za dobrý ceny a v rámci možností finančních, časových a pracovních. Ze strany Ketzer si mohu stěžovat jen na občasnou pomalou komunikaci k českým distributorům nebo labelům. Tak to řeším většinou sám za Alexe a pak ho popoháním. Rozdíl je samozřejmě v penězích. Od Alexe jsem nikdy neslyšel, že to nezaplatí. Naopak, vždy jsme se dohodli, ať už se jednalo o reedice, nová vydání, merchandise, cesty na koncerty a podobně.
Jaké má vůbec TROLLECH jméno v zahraničí? Dělá Ketzer nějaké masivní promo po časopisech, rádiích, nebo šíří své kapely spíše undergroundem a příliš „to“ neřeší? Tušíte, jaký je podíl prodeje vašich alb u nás a za hranicemi?
Asura: Nevedeme si zase tak špatně. Je logické, že hodně fans máme v Německu, hrajeme tam každý rok několik koncertů. V poslední době chodí hodně objednávek z USA, Brazílie a Argentiny. V Argentině teď vyšel v licenci „Jasmuz“ s bonusy a bude se vydávat první album u firmy Misanthropic Spirit Records. Co vím, tak promo se dělá ve velkých tištěných magazínech – Legacy, Hard Rock, Brutallica, Xtreme Music, S.O.D. Mag a možná další. Hlavně se promo dělá přes server Haulix – je to rychlý a dostane se to okamžitě do celého světa. Alex dělá promotion v rámci svých možností a určitě to nešidí. U nás a na Slovensku se prodá maximálně kolem 30 procent z nákladu, zbytek se prodá nebo vymění venku.
V jakém nákladu vydává Ketzer CD a kolik procent dostává kapela? Předpokládám, že když nahráváte doma, na studio vám peníze nedávají a máte z toho akorát ta CD k prodeji a samozřejmě radost a dobrý pocit...
Asura: Peníze na studio dostáváme, spíše takovou finanční podporu. Alex je dává všem kapelám, které jsou pod ním. CD vychází nejčastěji v nákladu 1000 kusů, my z toho máme 10 % a radost s dobrým pocitem samozřejmě nechybí.
Jak řešíte prodej? Dáváte vůbec CD´s do dister, nebo je prodáváte jen na koncertech a přes web?
Asura: Distra, prodej na koncertech i přes web.
Minule jste měli obal plný barev, tentokrát jste sáhli po vyloženě strohé grafice, jdete z extrému do extrému. (úsměv) V jednoduchosti je prý krása, ale obal by měl i „prodávat“ – myslíte si, že tuhle tezi váš titulní obrázek splňuje?
Morbivod: Měli jsme víc námětů, ale u žádného nebyla mezi námi shoda, až jsme to osekali na samotné logo doplněné potrhaným kruhem, a bylo to ono. Jelikož album není čubka, ale okno do našeho světa, není účelem jeho obalu „prodávat“. Distancujeme se od všech předsudků, co má či nemá obal splňovat, jediné kritérium je osobní cítění členů kapely. Koho to bude zajímat, ten se o albu dozví bez ohledu na grafický vzhled a pak ať si udělá obrázek jaký chce, prostoru pro představivost má snad každý dost.
Příliš koncertů nehrajete – proč? Není tolik nabídek, nebo nechcete být vidět každé dva týdny, nebo si vybíráte? Podle čeho?
Morbivod: Nabídek je o něco víc, než nakonec přijímáme, důvodů je víc. Skutečně nechceme například v jednom městě koncertovat příliš často, už tak je všemožných koncertů strašně moc. Většina příznivců už nás viděla opakovaně a nedivím se, když nemají potřebu vidět to samé několikrát za rok, preferujeme tedy příležitosti, kde cítíme, že to někoho skutečně bude zajímat. Další věc je vytíženost v práci nebo různé soukromé záležitosti, ne vždy to jde skloubit. A pak také kupříkladu nepřijmeme pozvání někam, kde není prostor postavit bicí rampu, kde máme špatné zkušenosti se zvukem nebo když pořadatel nezaručí potřebné podmínky. Různé problémy se občas staly a dáváme si na to pozor.
Loni jste zahráli na Brutal Assaultu – měli jste ze svého vystoupení dobrý pocit, splnila se vaše očekávání? I na to, že jste hráli brzy, došlo hodně fanoušků...
Morbivod: Bylo to už naše druhé vystoupení na BA. Věděli jsme, jak to tam chodí, je tam perfektní organizace a blesková asistence techniků, tak šlo všechno připravit bez stresu. Sledovalo nás tam několik tisíc lidí, to byla samozřejmě velká podpora. Hrálo se tam výborně, snad jsme ani neudělali nějaké chyby. Pocit z koncertu byl bezpochyby skvělý.
Za ta léta máte na kontě slušný počet skladeb, které snad můžeme označit za hity. V rachotu hromů, Ve stínu starých dubů, Stromy jsou v nás... chytlavé songy, které umí spousta fanoušků zpaměti. Plánujete po vydání nového alba obměnu play listu? Dostane nové album větší prostor, třeba na úkor Dubů a Hromů?
Morbivod: Zatím z nového alba hrajeme tři skladby, jednu nebo dvě zřejmě ještě nazkoušíme, ale zároveň se i vracíme ke starým skladbám, které jsme dlouho nebo nikdy nehráli. A klidně můžeme i zahrát dva koncerty po sobě a nezopakovat ani jednu skladbu.
K novému CD jste připravili po delší době klip. Jestli dobře počítám, tak v historii TROLLECH jde o druhé oficiální video. Váš klip je asi nízkonákladový, takže neřešíte nějakou návratnost vložených prostředků, ale má dnes obrazový doprovod k hudbě nějaký význam? Klipů se na netu „povaluje“ spousta, takže to nemůže nikdo stíhat sledovat...
Morbivod: Náklady na klip byly skutečně nulové, natáčeli jsme sami hodně špatnou kamerou a veškerý střih a zpracování jsem dělal sám. Nepřikládáme videu takový význam, jako hudbě samotné, ale přišel nápad na určité bizarní výjevy a dostali jsme chuť to ztvárnit. Nějakému profesionálnímu klipu, i kdyby nám to někdo nabízel zadarmo, bych se i bránil, spoustu takových jsem viděl a byla to úplná neosobní prázdnota, jeden jako druhý. Je to asi stejné, jako bych nesvěřil nahrávku smíchat nějakému cizímu a profesionálnímu zvukaři.
Rok 2013 nedávno začal, co v něm můžeme od TROLLECH čekat? Poodhalte plány a řekněte, s čím byste byli za rok spokojeni...
Morbivod: Nečekejte nic výrazně zvláštního, pár koncertů u nás a asi jeden v Německu je domluven, budou některé ty dlouho nehrané staré skladby a zřejmě začneme na něčem novém pracovat, ale to spíše až ke konci roku, tak, jak nám pocity budou napovídat. Chuť možná přijde tentokrát na minialbum nebo split s jinou kapelou. Dříve než Trollech se teď projeví další naše kapely, Asura s ostatními založili thrash metalovou kapelu a nové Stíny plamenů se připravují.
RECENZE
www.trollech.com
