INFERNAL BLAZE – Veiled Signals

Ač je tomu téměř třináct let, co Nocturnus Umbra založil black metalové těleso s názvem INFERNAL BLAZE, k poslechu se dostávám teprve s deskou „Veiled Signals“, jíž čtveřice vydala v září roku 2012. Albu předcházelo několik mini alb, nějaké to splitko a demo a také již osm let stará fošna „Black Prophet“. V roce 2010 se konečně také ustálila sestava a na druhé dlouhohrající fošně se tak podílí čtveřice Nocturnus Umbra (zpěv, kytara), Aznagoth (kytara), Bizzarr (basa, vokál) a KBJS (bicí).

INFERNAL BLAZE je formace tvořící ryze syrovou podobu černého kovu a vzdávající hold skandinávským veličinám žánru. Pro fanoušky stále více se rozmáhajícího avantgardnějšího pojetí black metalu IB určeni nejsou, pro ty, kteří se nebrání různým podobám dávno známého se může jednat o příjemné pozdvižení na české scéně. INFERNAL BLAZE se oblibou legendám norského blacku jistě netají a dávají to znát i na „Veiled Signals“.

Kopií „Veiled Signals“ se do oběhu dostalo pouze 66, tak snad alespoň takové množství nebylo problémem prodat. Možná tou nejzajímavější záležitostí ohledně tohoto alba je způsob jeho nahrávání. Čtveřice totiž vzala nástroje, aparáty, mixák a notebook a vydala se doprostřed malého lesíka na Vysočině, kde se nachází louka s pódiem, a zde se celý nahrávací proces odehrával. Pro nedůvěřivé důkaz v galerii pod recenzí. Ačkoliv pro někoho se to může zdát jako něco nepodstatného, pro mne to znamená dotvoření atmosféry, dodání black metalové aury, něco atypického… dokazuje to zapálenost členů do blackového „řemesla“.

„NO paganism, NO satan cliche, NO fucking politics, ONLY MIND AND SOUL DECOMPOSITION!“. Tolik, co se týče popisu alba kapelou samotnou. Před prvním poslechem jsem nevěděl, co mám očekávat od zvuku desky… přiznám se, že jsem se obával spíše nerozeznatelného šumu a kanální produkce, ale příštích pár minut mne naprosto vyvedlo z omylu. Nejen, že jsou všechny nástroje včetně vokálu naprosto v pohodě slyšitelné, ale z toho zvuku mrazí! Jakmile je na nás vytasena po téměř minutovém intru palba v podobě Crucified Son, je vymalováno. Atmosféra jako hrom, při poslechu jako bych se sám přenesl do onoho lesa.

Co se týče hudební složky, na mysl mi okamžitě přicházejí Mayhem. Zmiňovaná skladba mi zrovna silně evokuje kultovní flák Funeral Fog z legendární „De Mysteriis Dom Sathanas“. A když tak procházíme těmi cca. 37 minutami, najdeme takových vlivů hodně. INFERNAL BLAZE se jednoduše nesnaží o jakoukoliv originalitu (tedy aspoň to tak vypadá), komponují inspirováni svými oblíbenými velikány a zdá se, že si to užívají. Mrazivé sypačky jsou často střídány různými střednětempými až pomalými pasážemi, vše doplněno o správně prohnilý vokál Nocturna Umbry. Ke konci celého „setu“ už však začínám mít dojem jakési monotónnosti. Zkrátka nahrávka nikam negraduje, drží se stále stejné cesty. Pokud mám zmínit skladby, které dle mě přeci jen o něco vyčnívají, je to rozhodně úvodní Crucified Son, čtyřka Dusk of Time a závěrečná šestiminutovka World Leading Black Drug, na které si vokálně zahostoval Necrodaemon a sólo na kytaru si zde vystřihl dokonce bubeník INFERNAL BLAZE KBJS. Naopak taková Human Funeral mi už po několika posleších trochu lezla krkem…

Mám před sebou tedy dílo, které bych popsal jako lehce nad průměrem. Zmiňovaný způsob nahrávání dodal albu patřičnou atmosféru (jen dodám, že o mix a mastering se následně postaral basák Bizzarr), na struktuře skladeb samotných by to chtělo zapracovat. Nevadí mi, že INFERNAL BLAZE v podstatě kopírují norské kapely, beru to tak, jak to je… Jenže desky těch kapel mne vždy dokázaly od začátku do konce držet ve svých řetězech a udržovat moji pozornost, u „Veiled Signals“ se místy soustředěnost trochu ztrácí… Chlapi však mají potenciál, chuť a zdatně ovládají své instrumenty, rád budu sledovat jejich další tvorbu a doufám, že dostanou prostor na některých blackových akcích, ať již klubových, nebo těch letních festivalových. Rozhodně rád takový koncert navštívím.