TROLLECH – Vnitřní tma

TROLLECH již chvíli po vydání desky „Jasmuz“ (2010) avizovali, že se hodlají vzdát lesů a kapradí a následující deska bude plna zlého black metalu. Příroda, kterou byla lyrika plzeňské čtveřice protkána pěkných deset let, je na novince s názvem „Vnitřní tma“ nahrazena smrtí, nenávistí a temnotou.

Vydání, o které se staral německý label Ketzer Records, se protáhlo o několik měsíců, a tak nám ještě před tím kapela pomocí youtube krátila čekání uveřejněním jedné ze skladeb, krátkého sestřihu všech deseti songů, a také nového videoklipu k titulní písni Vnitřní tma. Již z těchto náznaků bylo patrné, že TROLLECH svých slov na novince dostáli. Co teprve poslech celé desky…

…kterou zdobí jednoduchý, ale velice zdařilý obal, o který se postaral Morbivod (stejně jako o vnitřní podobu bookletu) ve spolupráci s Throllmasem. I cover koresponduje s námětem alba, je naprostým opakem předchozího alba „Jasmuz“, silně barevný motiv byl vystřídán pouze malým využitím nečerného spektra a logem stvořeným Belgičanem Christophem Szpajdelem, jenž má na svém kontě loga takových veličin, jako Emperor, Old Man’s Child, Borknagar, Horna nebo Enthroned.

Desku otevírá skladba, kterou návštěvníci koncertů TROLLECH můžou znát již déle, Démon protivítr. Od prvních tónů do nás pánové perou nekompromisní black metalovou sypačku, kterou nezpomalí ani ten zmiňovaný démon. Navíc mám takový dojem, že chytlavější refrén ještě TROLLECH na žádném albu neměli. V jistém smyslu je tato skladba hitovka jako bič. „Vnitřní tma“ se však nenese na stále stejné vlně nezastavitelných sypaček, hned následující Musím tě zabít, abych mohl jíst tvé sny, už není takovou zběsilostí. To platí také například o skladbách Zaspali své kletby, pětce Smrt se neptá (blashyrkhovská skladba z Asurovy dílny) nebo při marném hledání světla v závěrečné pecce Vnitřní tma. Kdo však black metalové rubanice hledá, najde je… stačí si poslechnout další z koncertních songů – Zabíjím s jiskrou v očích, při které praskají zemské desky i lidské lebky! TROLLECH nás zabíjí poctivě a provoní naše domy smrtí na spousty dalších staletí.

Klasicky desce vládnou dva vokály – pánů Morbivoda a Asury. Oproti předchozím deskám zpěvy doznaly dalších změn… Na albu „Jasmuz“ překvapil Morbivodův projev v úvodní skladbě Moudrost kováře. Na „Vnitřní tmě“ se Morbivod ponořil zase do nových vod (alespoň, pokud mluvíme výhradně o TROLLECH), stačí si poslechnout titulní skladbu. Ne nadarmo jsem již četl několik názorů, že se jedná o vokál dosti štormovský (úsměv). Ale i Asura se na nové desce představuje v nových polohách, a to jak ve dvojce Musím tě zabít, abych mohl jíst tvé sny, tak třeba ve skladbě Dům kostí, kde máme možnost na chvíli zaslechnout ten nepříčetný a syrový hlas, známý z Asurova projektu GRONDHAAT (jehož pokračování se žel asi dlouho nedočkáme). V Domě kostí se představí také Throllmas se svým hrubým vokálem, což může být pro ty, kdož jsou zvyklí hlavně na jeho čisté zpěvy v Umbrtkovi, velké překvapení. Vůbec jsou zpěvy na desce velice rozmanité a nápadité. Texty jakbysmet. Tam není o čem hovořit, tím jsou pánové známí už dlouhou dobu. O změně tématu jsem psal již na začátku.

O zvuk se samozřejmě postaral Lord Morbivod, bicí nahrával Lord Sheafraidh ve svém pražském studiu. Produkce alba je tedy přesně taková, jakou ji čtveřice chtěla. Zvuk je syrovější než v případě předchozí desky, plně uzpůsoben kompozicím. Zároveň jsou však všechny nástroje dobře čitelné a Morbivod je známý tím, že se vyvarovává tzv. loudness war.

TROLLECH tedy na „Vnitřní tmě“ potvrdili svá slova, vzdali se opěvování přírody a ponořili se do depresivnějších témat. Dá se očekávat, že se objeví názory, že se tou hudební proměnou TROLLECH dostávají na hodně podobnou vlnu jako Stíny plamenů, ale myslím, že rozdíly jsou stále dosti znatelné. Bude asi hodně zajímavé sledovat další směřování této čtveřice, ale s dubovými větvičkami v současnosti na koncertech TROLLECH moc neuspějete (úsměv). A pamatujte… na konci není ani světlo, ani zář, ani mír… na konci je jen tma… jen smrt!