MUERTI – ...asi to má takhle bejt

V době, kdy jsem skládal dohromady následující řádky už bylo veřejně oznámeno (stalo se tak v průběhu léta), že jablonecká kapela MUERTI (v překladu znamenající Smrt) žel neunikla, zřejmě svému předem danému osudu (úsměv) a ta smrt ji opravdu postihla, naštěstí ale pouze v životě hudebním a ne lidském. Po odchodu svého baskytaristy a textaře Jürgena Fachmanna alias Kopčema totiž kluci oznámili, že jelikož byl pro fungování jejich party zcela nezbytným a nenahraditelným článkem, rozhodli se bez něj ve své společné činnosti už dále nepokračovat. To mi ale rozhodně nebránilo v tom, abych dal do kupy pár vět o jejich posledním CD „…asi to má takhle bejt“. No a zde je výsledek (úsměv).

MUERTI na své stále aktuální nahrávce představují kombinaci řízné Oi! muziky s punkrockovými prvky, hutný spodek místy malinko ukazuje i někam směrem k metalu a pokud bych měl použít nějaké přirovnání, tak bych asi nejspíš zmínil ranější tvorbu pražského Alkeholu, který na počátku 90. let předváděl dosti podobnou muziku. Album nabízí celkem 11, svou hudební strukturou a kvalitou, hodně podobných pecek, které kolem vás prosviští, ani se nenadějete (cca 35 min). V podstatě je pro mě docela problematické vybrat nějakou píseň, která by se mi určitým způsobem výrazněji vryla do paměti a která by svým potenciálem vyčnívala nad ostatní, snad bych mohl zmínit trojblok „Jdeme dál“, „Proč?“ a „Dneska večer“ (jedná se o skladby číslo 4 – 6) a předposlední „Semtex blues“, jenž sice začíná v právě zmíněném rytmu, ale později se dostane do, pro skupinu, klasické polohy. Na stříbrném kotoučku nalezneme i jeden cover opatřený českým textem, konkrétně se jedná o předělávku od anglické kultovní streetpunkové partičky The Blitz.  Svou kvalitu tedy tohle CD určitě má a svoje věrné posluchače si jistě najde, mě ale popravdě nějakým hlubším způsobem moc neoslovilo, sem tam se k němu jistě ještě vrátím (a to i díky povedené zvukové podobě, která vznikla v plzeňských studiích ExAvik a Pyha), ale na nějaký pravidelný poslech to fakt nevidím (úsměv).

Tradicí jsou u Ceckem vydávaných titulů bohaté a kvalitní obaly, takže i zde nalezneme pěkný rozkládací booklet, obsahující veškeré potřebné info, kompletní  texty a fotografie kapely v nějakém restauračním zařízení, což je vlastně i docela stylové (úsměv).

Hodnocení 6 a půl bodu.