Jakoby si MORGUE SON byli vědomi své nepříliš zajímavé minulosti a z šedého průměru chtěli vyletět stůj co stůj do oblak a dokázat, že v nich dřímá potenciál, dosud netušený. Stačí se podívat na jejich vkusně vyvedený web, na kterém není ani známka po minulosti. Na tu je potřeba zapomenout. Na modelu MORGUE SON 2012 je totiž krásně vidět a hlavně slyšet úplně jiná kapela. Jako nejdůležitější slovo, které jejich nové počínání dokáže charakterizovat nejtrefněji, je vyzrálost. Vyzrálost ve všech směrech, ovšem ta nejzásadnější je ve stavbě kompozic a kotle plného dobrých a chytlavých nápadů. Deska s předlouhým názvem Impure Speculum Replete With Eeriness, ač atakuje téměř hodinovou stopáž, nemá vyloženě hluchých míst.
MORGUE SON se vrhli na, dnes již tak moderní, vlnu hloubavého metalu, absorbujícího do sebe více stylů, a to nejen metalových. Postup je zdánlivě jednoduchý. Ony styly patřičně vymačkat jako citrón a použít z nich to nejlepší. Umění spočívá v tom vše s noblesou skloubit a vytvořit řádně promazané soukolí, bez zbytečných zádrhelů, a dodat mu svou duši. V tomto směru nemá kapela výraznější problém, a o to tady jde. V rychlejších pasážích se nebojí do éteru black metalově „nasypat“ a použít stylový zpěvákův skřehot. V pomalejších momentech nechají svou hudbu unášet na vodách doom metalu, koketujícího s rockovým nádechem. Přičemž se zde vokalista Slav nebrání, pro změnu, využít svůj čistý melodický hlas.
Na prvních pár poslechů nelze desku plnohodnotně vstřebat a docenit. Je to právě ten typ muziky, kterou je třeba rozkrývat a dosazovat si své dílky do mozaiky. Ani ne snad kvůli tomu, že by byly postupy na ní krkolomné, ale v dlouhých kompozicích se toho zkrátka děje tolik, že je potřeba nechat desku uzrát. S každým dalším poslechem však album kvete, rozrůstá se do krásy a dává větší a větší smysl. Přesto už po prvním nástřelu musí být každému jasné, že trávit čas s touto kapelou, stojí za to. Jmenovat potom jednotlivé skladby je zcela bezpředmětné. Ono to v podstatě ani nejde. Každá ze sedmi věcí mluví sama za sebe, ani jedna nevyčnívá nad druhou, to samé platí i naopak, špatnou skladbu tady nenajdete. Nejlépe pak všech sedm songů funguje jako jeden silný celek, a v tom spočívá ta největší síla této nahrávky – je krásně ucelená.
Grafickou stránku webu jsem už nakousl. Pozadu samozřejmě nestojí texty, zpracování obalu a kompletně celého bookletu, které do celého konceptu přeměny zapadá. Když připočtu kvalitní zvukový háv, v tomto směru bych chtěl vyzdvihnout basáku Beňu, jehož nástroj je cítit a není v kapele jen do počtu, vychází mi z Impure Speculum Replete With Eeriness komplexní nahrávka s velmi nadstandardní úrovní.
Seznam skladeb:
- Godmother Edith
- Nightmare
- Anorganic
- Rat Justice and Pestilence
- Suffering of the Blind
- Sunset Solitude Sunrise
- Hour of Staring the Distance
Čas: 55:32
