Sobota začala vystoupením kapel ACHSTAR, PEORTH, ruských SEPTORY a skvělých GOD DEFAMER, kteří bohužel padli za oběť prozkoumávání krás okolí areálu, takže jejich vystoupení mi tvořilo jakousi kulisu při procházce kolem jezera Tajch. (Scyther)
Po ranním koupání v jezeře zahaleném mlhou a následném dvouhodinovém spánku jsem se vydal do areálu. Fusatého a pár posledních statečných jsem našel u stejného stolu, od kterého jsem odcházel. Posnídal jsem tedy pivo a zelňačku a zaposlouchal se do prvního sobotního vystoupení, slovenských ACHSAR. Hráli s elánem, snažili se probudit lid vůkol a mě tak trochu připomněli staré Ensiferum. Jelikož ale nejsem sklaním příznivcem tohoto skočného žánru, vydal jsem se raději na terasu přilehlé hospody a zbytek sledoval již zpovzdálí s dalším bažantem v ruce. (Aleš)
Pro zpříjemnění oběda započali death metalovou trojici domácí PEORTH. Ti mne bohužel nijak výrazněji nezaujali. Dalším chodem byli ruští SEPTORY, a to už byla trochu jiná káva. Spustili poctivý death metal, obzvláště mne nadchly jejich střednětempé skladby a nepočítám-li pak pauzy mezi songy, pokyvoval jsem si hlavou celý jejich set. Vše dokonali GOD DEFAMER vzniknuvší odchodem Reného z Dementor, kteří nabídli modernější a techničtější pojetí deathu. A to mi opravdu sedlo, na konci setu jsem zalitoval, že nevlastním jejich jedinou dlouhohrající nahrávku „Heavenly Hell“. (Aleš)
Sobota si po páteční pařbě žádala dlouhý spánek, ale slunce nás ve stanu nechalo jen do devíti ráno, pak už se tam nedalo dýchat. Někteří účastníci statečně pospávali před stany, my se šli trochu zkulturnit do restaurace – na snídani a pivo. Z příjemné terasy jsme sledovali deathy, ale snad žádná z dopoledních kapel nestála za to, abychom si šli sednout na výheň do amfiteátru, a tak jsme si kapely užívali ve skrytu slunečníku u restaurace. Za zmínku ale stojí čeští NOOSTRAK, jejich set mě zlákal přijít blíž a neudělala jsem chybu. I když mi bylo fakt vedro. Jejich deathcore mě opravdu nadchl, i když jsem je slyšela i viděla poprvé. Tenhle koncert bych si klidně zopákla. (Stojan)
Vrátil jsem se až na řezníky z NOOSTRAK. Oproti pátku sluníčko zasvítilo ještě něco silněji, ale to neodradilo skupinku zvědavců a smečku šílenců v kotli, ze kterých nemohl ani samotný frontman kapely, Fred. Mosh pit přes 4 úrovně amfiteátru, wall of death v osmi lidech a šílené kreace pobavily snad všechny v areálu. (smích) Kapela NOOSTRAK ze stáje Gothoom, jejichž CD „Human Tragedies Every Day“ tvořilo nosnou kostru celého vystoupení, prostě umí. Předvedla profi výkon a jejich progresivní death zaslouží pochvalu. (Scyther)
Stejně tak naprosto famózní SUBURBAN TERRORIST ze stejného týmu, tedy Gothoom. Jejich aktuální CD „Cut Throat From The World Of Obsesion“ mě rozsekalo nějaký ten pátek zpátky a na živo to nebylo jiné. Skvělé instrumentální výkony po všech stránkách, zvuk jak víno. Death přesně mojí krevní skupiny. (Scyther)
Jelikož bylo v plánu vyrazit domů bezprostředně po hlavní hvězdě festivalu, kapele BEHEMOTH, formace BRAINSCAN a OBLITERATE a padly na oltář odpočinku. (Scyther)
Zrovna jsem se procházel s pívem po areálu, když spustili BRAINSCAN z Bánské Bystrice. To, co se ozývalo krajinou, mne okamžitě nasměrovalo k pódiu. Dva zpěváci pobíhali po pódiu jako utržení z řetězu a kapela předvedla neuvěřitelně energický mix coreu, crossoveru, metalu a zkrátka všeho, co šlape. Pro mne se stali asi nejpříjemnějším objevem z celého festivalu. (Aleš)
Na TROLLECH jsem byl opravdu zvědavý. Toto byla první příležitost je vidět na živo, tak jsem si ji nenechal ujít. Warpainty a hřeby na stahovácích značily, že teď začne to pravé černé peklo. Několik fanoušků od začátku koncertu v dobré víře mávalo dubovými větvemi, což se kapele očividně moc nelíbilo a frontman to dal jasně najevo. Tento signál všichni pochopili a větvičky zmizely. Chlapi odvedli skvělý výkon, kytarista byl jak urvaný ze řetězu a lítal, kde se dalo a za odměnu zazněla i ona slavná „Ve stínu starých dubů“, kterou si nejvíc vychutnala osůbka všem dobře známá, Jerry. (Scyther)
Odpolední změny v programu a zrušená vystoupení nám v harmonogramu udělaly celkem slušný chaos, zvolili jsme tedy cestu řízku s pivem a osvěžením v jezeře. Zpátky jsme se dostali až na plzeňské blackaře TROLLECH, kteří tímto stylem hudby z odpoledního programu trochu vybočovali. Fanoušci blacku si přišli na své a já znovu zaujala taktické místo na bidýlku – terase u restaurace. (Stojan)
MATER MONSTIFERA – jejich CD „Na zrcadlech lží“ se mi strašně líbilo. Bohužel na živo mě to oslovilo o poznání méně. Výkony jednotlivých muzikantů i přednes byly bez problémů, ale něco mi tam prostě nesedělo, nebo lépe řečeno, oproti CD chybělo. Ale určitě si na ně někam zajdu, až bude zase příležitost. (Scyther)
Po návratu z další jezerní plavby jsem si uvědomil, jakou strašnou chybu jsem udělal. DEPRESY byli prohozeni s Dementor. Peterův hlas ke mně nedolehl a ti hoši začali svůj set návratem na geniální desku „A Grand Magnificence“ v podobě „Try Not to Breath“. A to bych nesměl být doomař, abych nedorazil až na konec této skladby. Je možná ostuda slyšet Depresy poprvé až na tomto festu, nad tím ale nebyl čas přemýšlet, protože jsem byl pohlcen jejich hudbou, která mne zatraceně bavila. Sice jsem se nedokázal přenést přes absenci doomu na novějších deskách, živě mi ale dokázali, že jejich hudba je stále skvělá, jen v jiné formě a jejich tvorbu si rozhodně musím znovu poslechnout. Pro mne jeden z vrcholů Gothoomu. (Aleš)
Po zvukovce Dementor museli všichni návštěvníci s lístky z předprodeje zpozornět. Měli totiž šanci vyhrát v tombole cenu od sponzora hodnotnější, než-li bývá obyčejně zvykem – opravdovou kytaru s podpisy členů Behemoth. V tu chvíli mne začalo mrzet, že jsem Peterovi nepřinesl hrušky ze zahrádky, či alespoň jejich extrakt a nenápadně cenu nevyhrál. Nikdo by mi to ani nemohl mít za zlé, protože hraji v doommetalové kapele hrající zpravidla od 2-3 ráno a tudíž nás nikdo za střízliva na podiu neviděl a možná nás ani nikdo živě nezná. Ale zpět - z tomboly se během chvíle stala skvělá talkshow, nebylo jednoduché vylosovat výherce CD z produkce Gothoomu, který by seděl v publiku a měl správný lístek, takže se vše trochu protáhlo a ke konci už skoro všichni slzeli smíchy. Zvláštní poděkování za vynikající výstup patří nejmenovanému členovi Suburban Terrorist (kterého jménem neznám) a Peterovi za první mexickou vlnu na metalovém festivalu, kterou jsem viděl. (Aleš)
DEMENTOR jsou moje srdcovka, tak jsem byl zvědav, jak se s tím poperou po výměně kytaristy. Paul odletěl za prací do Ameriky a na jeho místo byl dosazen poměrně mladý chalan. Ale musím říct, že i když to byl jeho teprve pátý koncert pod vlajkami DEMENTOR, tak kapela jako celek předvedla parádní výkon. Byť Rasto před vystoupením říkal, že je utahaný jako kotě, tak to na něm nebylo znát a borci tomu dali co proto. Deathík, radost poslyšet. (Scyther)
Česká PANDEMIA mi zrovna nesedla, takže se raději nebudu obšírněji rozepisovat a vrhnu se raději, ale zase ne tak radostně na druhé headlinery BEHEMOTH. Slyšel jsem je již na Metalfestu a čekal jsem přesně to samé, čímž myslím playlist i show, což se záhy potvrdilo. Nepříjemným bonusem byla vypadávající Nergalova kytara během prvních třech písní. To mi docela zkazilo nadšení z toho, že je opět vidím a těžce se mi dostávalo do nálady, kterou jsem měl před koncertem. Tohle se prostě stává, ale škoda, škoda.. (Aleš)
A už se dostalo na hlavní hvězdu, kapelu BEHEMOTH. Díky šarádám začali hrát o něco dřív, což jsem skrze plánovaný odjezd celkem uvítal. Nástup jak z apokalypsy, ale ejhle. Něco bylo špatně. První cca 4 songy se frontman kapely Nergal potýkal s neustálými výpadky kytary. Už tak zlý výraz v jeho tváři ještě podtrhnul vnitřní vztek na techniku. Dle všeho šlo o problémy s napájením (snad aparátu, snad vysílačky, kdo ví). Každopádně i přes tento problém se zachovali jako praví profíci a předvedli naprosto famózní výkon obohacený o dechberoucí show se spoustou ohně, dýmu a na konci i s „černým deštěm“. O jejich kvalitách netřeba pochybovat a já se jen těším, až je zase někdy potkám. (Scyther)
Do amfiteátru jsme se pomalu vydali až večer, když měli začít polští BEHEMOTH. Kapely do té doby hrající byly příjemné ku poslechu, ale jak říkám, snad žádná mně nezaujala natolik, abych se šla i podívat. Bohužel (pro mě), v půlce koncertu BEHEMOTH jsem se kvůli únavě a zimě vydala do stanu, kde jsem si zdřímla na příjemné tři hodinky. Ne že bych chtěla, po BEHEMOTH měl přijít na řadu perfektní (a pro Gothoomfest kapelou poslední) počin z Plzně. Docela jsem se divila, když mě okolo druhé ranní vzbudily známé tóny oblíbených rock doomařů Llyr. Prospání i půlky jejich koncertu mě neskutečně mrzelo, protože jsou kapelou, kterou si vždycky sakra ráda poslechnu. A tak jsem tentokrát slyšela alespoň 3 poslední pecky a všichni přeživší jsme se vydali na tu poslední slovenskou hospodskou pitku. Alespoň pro tenhle rok. (Stojan)
INFER jsem již znal z Afodu, a i zde jsem měl s nimi ten samý problém. Kapela hraje poctivý death/blackový bordel, ve kterém nenalézám nic, co by mne zaujalo. Druhý kytarista měl v závěru ještě navíc problém s aparátem, takže to zkroušeně odehrál a já utekl na pivo, abych se posilnil před poslední kapelou. (Aleš)
Výbornou tečkou za celým Gothoomem bylo vystoupení sousedů z LLYR. Jsou sice označováni za doom, nicméně za tu dobu, co produkují a škrtají songy si již našli svoji vlastní tvář, která se od klasického pojetí poměrně vzdálila. Nová tvorba mne baví nejvíce a ta přišla v podobě dvou skladeb – novince s pracovním názvem „Doom“ a skvělé „Melancholy of My House“. Přihlížejícího lidu sic již bylo poskrovnu, ale i tak dokázali přilákat a udržet si zbytek všech příčetných i chodících. Vytvořili skvělou atmosféru a prohloubili smutek těm, kteří si s posledními tóny Llyru uvědomili, že neodvratně skončil třetí Gothoom. (Aleš)
Jsem opravdu rád, že jsem si tento skvěle zorganizovaný fest s domácí atmosférou mohl užít jako hrající i návštěvník a budu doufat, že s podobně pozitivními pocity odjíždělo i zbylých 800 hlav (na tisícovku pak počet účastníků zaokrouhlily dvě stovky lidí od kapel). Inu, od krásného prostředí jezera, výhledů do krajin a Zlatého bažanta se mi do všední reality nevracelo s nejlehčím srdcem.. Tak zase někdy! (Aleš)
Fotky: Aleš, Stojan, Sklepmaster
Fotoalbum SKLEPMASTER
Videa
Videoreport
Po ranním koupání v jezeře zahaleném mlhou a následném dvouhodinovém spánku jsem se vydal do areálu. Fusatého a pár posledních statečných jsem našel u stejného stolu, od kterého jsem odcházel. Posnídal jsem tedy pivo a zelňačku a zaposlouchal se do prvního sobotního vystoupení, slovenských ACHSAR. Hráli s elánem, snažili se probudit lid vůkol a mě tak trochu připomněli staré Ensiferum. Jelikož ale nejsem sklaním příznivcem tohoto skočného žánru, vydal jsem se raději na terasu přilehlé hospody a zbytek sledoval již zpovzdálí s dalším bažantem v ruce. (Aleš)
Pro zpříjemnění oběda započali death metalovou trojici domácí PEORTH. Ti mne bohužel nijak výrazněji nezaujali. Dalším chodem byli ruští SEPTORY, a to už byla trochu jiná káva. Spustili poctivý death metal, obzvláště mne nadchly jejich střednětempé skladby a nepočítám-li pak pauzy mezi songy, pokyvoval jsem si hlavou celý jejich set. Vše dokonali GOD DEFAMER vzniknuvší odchodem Reného z Dementor, kteří nabídli modernější a techničtější pojetí deathu. A to mi opravdu sedlo, na konci setu jsem zalitoval, že nevlastním jejich jedinou dlouhohrající nahrávku „Heavenly Hell“. (Aleš)
Sobota si po páteční pařbě žádala dlouhý spánek, ale slunce nás ve stanu nechalo jen do devíti ráno, pak už se tam nedalo dýchat. Někteří účastníci statečně pospávali před stany, my se šli trochu zkulturnit do restaurace – na snídani a pivo. Z příjemné terasy jsme sledovali deathy, ale snad žádná z dopoledních kapel nestála za to, abychom si šli sednout na výheň do amfiteátru, a tak jsme si kapely užívali ve skrytu slunečníku u restaurace. Za zmínku ale stojí čeští NOOSTRAK, jejich set mě zlákal přijít blíž a neudělala jsem chybu. I když mi bylo fakt vedro. Jejich deathcore mě opravdu nadchl, i když jsem je slyšela i viděla poprvé. Tenhle koncert bych si klidně zopákla. (Stojan)
Vrátil jsem se až na řezníky z NOOSTRAK. Oproti pátku sluníčko zasvítilo ještě něco silněji, ale to neodradilo skupinku zvědavců a smečku šílenců v kotli, ze kterých nemohl ani samotný frontman kapely, Fred. Mosh pit přes 4 úrovně amfiteátru, wall of death v osmi lidech a šílené kreace pobavily snad všechny v areálu. (smích) Kapela NOOSTRAK ze stáje Gothoom, jejichž CD „Human Tragedies Every Day“ tvořilo nosnou kostru celého vystoupení, prostě umí. Předvedla profi výkon a jejich progresivní death zaslouží pochvalu. (Scyther)
Stejně tak naprosto famózní SUBURBAN TERRORIST ze stejného týmu, tedy Gothoom. Jejich aktuální CD „Cut Throat From The World Of Obsesion“ mě rozsekalo nějaký ten pátek zpátky a na živo to nebylo jiné. Skvělé instrumentální výkony po všech stránkách, zvuk jak víno. Death přesně mojí krevní skupiny. (Scyther)
Jelikož bylo v plánu vyrazit domů bezprostředně po hlavní hvězdě festivalu, kapele BEHEMOTH, formace BRAINSCAN a OBLITERATE a padly na oltář odpočinku. (Scyther)
Zrovna jsem se procházel s pívem po areálu, když spustili BRAINSCAN z Bánské Bystrice. To, co se ozývalo krajinou, mne okamžitě nasměrovalo k pódiu. Dva zpěváci pobíhali po pódiu jako utržení z řetězu a kapela předvedla neuvěřitelně energický mix coreu, crossoveru, metalu a zkrátka všeho, co šlape. Pro mne se stali asi nejpříjemnějším objevem z celého festivalu. (Aleš)
Na TROLLECH jsem byl opravdu zvědavý. Toto byla první příležitost je vidět na živo, tak jsem si ji nenechal ujít. Warpainty a hřeby na stahovácích značily, že teď začne to pravé černé peklo. Několik fanoušků od začátku koncertu v dobré víře mávalo dubovými větvemi, což se kapele očividně moc nelíbilo a frontman to dal jasně najevo. Tento signál všichni pochopili a větvičky zmizely. Chlapi odvedli skvělý výkon, kytarista byl jak urvaný ze řetězu a lítal, kde se dalo a za odměnu zazněla i ona slavná „Ve stínu starých dubů“, kterou si nejvíc vychutnala osůbka všem dobře známá, Jerry. (Scyther)
Odpolední změny v programu a zrušená vystoupení nám v harmonogramu udělaly celkem slušný chaos, zvolili jsme tedy cestu řízku s pivem a osvěžením v jezeře. Zpátky jsme se dostali až na plzeňské blackaře TROLLECH, kteří tímto stylem hudby z odpoledního programu trochu vybočovali. Fanoušci blacku si přišli na své a já znovu zaujala taktické místo na bidýlku – terase u restaurace. (Stojan)
MATER MONSTIFERA – jejich CD „Na zrcadlech lží“ se mi strašně líbilo. Bohužel na živo mě to oslovilo o poznání méně. Výkony jednotlivých muzikantů i přednes byly bez problémů, ale něco mi tam prostě nesedělo, nebo lépe řečeno, oproti CD chybělo. Ale určitě si na ně někam zajdu, až bude zase příležitost. (Scyther)
Po návratu z další jezerní plavby jsem si uvědomil, jakou strašnou chybu jsem udělal. DEPRESY byli prohozeni s Dementor. Peterův hlas ke mně nedolehl a ti hoši začali svůj set návratem na geniální desku „A Grand Magnificence“ v podobě „Try Not to Breath“. A to bych nesměl být doomař, abych nedorazil až na konec této skladby. Je možná ostuda slyšet Depresy poprvé až na tomto festu, nad tím ale nebyl čas přemýšlet, protože jsem byl pohlcen jejich hudbou, která mne zatraceně bavila. Sice jsem se nedokázal přenést přes absenci doomu na novějších deskách, živě mi ale dokázali, že jejich hudba je stále skvělá, jen v jiné formě a jejich tvorbu si rozhodně musím znovu poslechnout. Pro mne jeden z vrcholů Gothoomu. (Aleš)
Po zvukovce Dementor museli všichni návštěvníci s lístky z předprodeje zpozornět. Měli totiž šanci vyhrát v tombole cenu od sponzora hodnotnější, než-li bývá obyčejně zvykem – opravdovou kytaru s podpisy členů Behemoth. V tu chvíli mne začalo mrzet, že jsem Peterovi nepřinesl hrušky ze zahrádky, či alespoň jejich extrakt a nenápadně cenu nevyhrál. Nikdo by mi to ani nemohl mít za zlé, protože hraji v doommetalové kapele hrající zpravidla od 2-3 ráno a tudíž nás nikdo za střízliva na podiu neviděl a možná nás ani nikdo živě nezná. Ale zpět - z tomboly se během chvíle stala skvělá talkshow, nebylo jednoduché vylosovat výherce CD z produkce Gothoomu, který by seděl v publiku a měl správný lístek, takže se vše trochu protáhlo a ke konci už skoro všichni slzeli smíchy. Zvláštní poděkování za vynikající výstup patří nejmenovanému členovi Suburban Terrorist (kterého jménem neznám) a Peterovi za první mexickou vlnu na metalovém festivalu, kterou jsem viděl. (Aleš)
DEMENTOR jsou moje srdcovka, tak jsem byl zvědav, jak se s tím poperou po výměně kytaristy. Paul odletěl za prací do Ameriky a na jeho místo byl dosazen poměrně mladý chalan. Ale musím říct, že i když to byl jeho teprve pátý koncert pod vlajkami DEMENTOR, tak kapela jako celek předvedla parádní výkon. Byť Rasto před vystoupením říkal, že je utahaný jako kotě, tak to na něm nebylo znát a borci tomu dali co proto. Deathík, radost poslyšet. (Scyther)
Česká PANDEMIA mi zrovna nesedla, takže se raději nebudu obšírněji rozepisovat a vrhnu se raději, ale zase ne tak radostně na druhé headlinery BEHEMOTH. Slyšel jsem je již na Metalfestu a čekal jsem přesně to samé, čímž myslím playlist i show, což se záhy potvrdilo. Nepříjemným bonusem byla vypadávající Nergalova kytara během prvních třech písní. To mi docela zkazilo nadšení z toho, že je opět vidím a těžce se mi dostávalo do nálady, kterou jsem měl před koncertem. Tohle se prostě stává, ale škoda, škoda.. (Aleš)
A už se dostalo na hlavní hvězdu, kapelu BEHEMOTH. Díky šarádám začali hrát o něco dřív, což jsem skrze plánovaný odjezd celkem uvítal. Nástup jak z apokalypsy, ale ejhle. Něco bylo špatně. První cca 4 songy se frontman kapely Nergal potýkal s neustálými výpadky kytary. Už tak zlý výraz v jeho tváři ještě podtrhnul vnitřní vztek na techniku. Dle všeho šlo o problémy s napájením (snad aparátu, snad vysílačky, kdo ví). Každopádně i přes tento problém se zachovali jako praví profíci a předvedli naprosto famózní výkon obohacený o dechberoucí show se spoustou ohně, dýmu a na konci i s „černým deštěm“. O jejich kvalitách netřeba pochybovat a já se jen těším, až je zase někdy potkám. (Scyther)
Do amfiteátru jsme se pomalu vydali až večer, když měli začít polští BEHEMOTH. Kapely do té doby hrající byly příjemné ku poslechu, ale jak říkám, snad žádná mně nezaujala natolik, abych se šla i podívat. Bohužel (pro mě), v půlce koncertu BEHEMOTH jsem se kvůli únavě a zimě vydala do stanu, kde jsem si zdřímla na příjemné tři hodinky. Ne že bych chtěla, po BEHEMOTH měl přijít na řadu perfektní (a pro Gothoomfest kapelou poslední) počin z Plzně. Docela jsem se divila, když mě okolo druhé ranní vzbudily známé tóny oblíbených rock doomařů Llyr. Prospání i půlky jejich koncertu mě neskutečně mrzelo, protože jsou kapelou, kterou si vždycky sakra ráda poslechnu. A tak jsem tentokrát slyšela alespoň 3 poslední pecky a všichni přeživší jsme se vydali na tu poslední slovenskou hospodskou pitku. Alespoň pro tenhle rok. (Stojan)
INFER jsem již znal z Afodu, a i zde jsem měl s nimi ten samý problém. Kapela hraje poctivý death/blackový bordel, ve kterém nenalézám nic, co by mne zaujalo. Druhý kytarista měl v závěru ještě navíc problém s aparátem, takže to zkroušeně odehrál a já utekl na pivo, abych se posilnil před poslední kapelou. (Aleš)
Výbornou tečkou za celým Gothoomem bylo vystoupení sousedů z LLYR. Jsou sice označováni za doom, nicméně za tu dobu, co produkují a škrtají songy si již našli svoji vlastní tvář, která se od klasického pojetí poměrně vzdálila. Nová tvorba mne baví nejvíce a ta přišla v podobě dvou skladeb – novince s pracovním názvem „Doom“ a skvělé „Melancholy of My House“. Přihlížejícího lidu sic již bylo poskrovnu, ale i tak dokázali přilákat a udržet si zbytek všech příčetných i chodících. Vytvořili skvělou atmosféru a prohloubili smutek těm, kteří si s posledními tóny Llyru uvědomili, že neodvratně skončil třetí Gothoom. (Aleš)
Jsem opravdu rád, že jsem si tento skvěle zorganizovaný fest s domácí atmosférou mohl užít jako hrající i návštěvník a budu doufat, že s podobně pozitivními pocity odjíždělo i zbylých 800 hlav (na tisícovku pak počet účastníků zaokrouhlily dvě stovky lidí od kapel). Inu, od krásného prostředí jezera, výhledů do krajin a Zlatého bažanta se mi do všední reality nevracelo s nejlehčím srdcem.. Tak zase někdy! (Aleš)
Fotky: Aleš, Stojan, Sklepmaster
Fotoalbum SKLEPMASTER
Videa
Videoreport