„Slyšel jsi už nové Neurotension? Připomíná mi to starší alba Septicflesh.“ Tak takhle nějak jsem se dostal k této brněnské kapelce. Septiky mám hodně rád a zvědavost byla po těchto dvou větách mnohem větší, než je u mne obvyklé, takže jsem upaloval kapelu vyhledat na BZ. A když se mi krátkou dobu na to naskytla možnost pustit se do jejich recenze, neváhal jsem ani vteřinku a šel do toho.
CD začíná silně atmosférickým intrem, které velmi intenzivně navozuje dechberoucí atmosféru. Zde je třeba vypíchnout opravdu křišťálově čistý zvuk, který na mě působí, až to není zdravé. (smích) Po intru se téměř blackově rozjede první song, Town of Freedom. Kvalitní řezačka se zajímavými melodiemi a nápaditými riffy. Klávesy zde jemně doplňují atmosféru celého songu. Do toho zpěvákův skřehotavý vokál, držící se převážně středních poloh. Na rozjezd velmi solidní práce. Následující Cursed Spirits začíná záhrobním murmurem a po výkřiku „Are You Ready“ nastolí zajímavou atmosféru až orientálně znějící klávesy. U této věci mi v hlavě však ponejvíce uvízl jednak zajímavý zvuk nejvyššího tomu bicí soupravy, který je nejmarkantnější při kratičké vyhrávce hned na začátku songu a pak taky skvěle padnuvší sólo.
Těžkými a beznadějně znějícími údery piána začíná čtvrtý zářez alba, Netherworld. Song má pozvolný náběh kdy postupně graduje. Začíná melancholickými kytarami a zpěvákovým hlubokým šepotem, kdy ve mně místy barva hlasu, nevím proč, evokuje staršího Marylina Mansona. Hned nato celou atmosféru dohustí zkreslené kytary podtrženy až psychopaticky znějícím synťákem. Celý song má pozvolna houpavou náladu kdy z hutných kytarových ploch přechází do pohřebních tónů kláves a z deprese do hluboké beznaděje, až z toho běhá mráz po zádech. Klávesy, které skvěle navozují různé nálady, v tomto songu celkově hrají prim. Tato věc je pro mě asi nejlepším songem celého alba, těsně následována songem následujícím.
Tam kde Netherworld začal, tam Dying for Waiting pokračuje. Opět famózní střídání nálad podtržené majestátními klávesovými plochami. Nosná melodie mi sice připomíná song z jedné hodně staré 2D plošinovky, kterou jsem kdysi v mládí hrával a u které jsem musel strávit hodně času, když se mi tak zaryla do paměti, ale ani za boha si nevzpomenu, jak že se to jmenovala. (smích) Zpěvák se zde pouští do velmi rozmanitých poloh, což songu dodává další dimenzi. A ač má song rovných šest a půl minuty, ani chvilku nenudí a než se člověk naděje a je u konce.
Celé miniCD uzavíra věc s názvem Circles of Hell. Ta se rozjíždí poměrně nenápadně, ale to je jen první zdání a klid před bouří. Borci se opět nebojí střídat tempa a nálady, na pár místech se vyskytne i nenápadně znějící čistý vokál, který songu dodává další rozměr a když to nejmíň čekáte, bum. Super kytarové sólo. Song naprosto s přehledem uzavírá toto skvělé miniCD a já si jej musím zase pustit znova. (smích)
Celé album při sobě opravdu kompaktně drží a já snad nemám, co bych mu vytknul. Po hudební stránce to je nekompromisně výživný eargasm, kdy borci skvěle střídají nálady, mění tempa a celá nahrávka působí velmi přirozeně a nenuceně. Celkově musím vyzdvihnout zvuk, který se mi opravdu líbí. Určitě by se dalo do budoucna posunout ještě někam dál, ale na tuhle prvotinu naprostá paráda. Desku jsem protočil už snad 10x a po každém poslechu v ní objevuju pořád nové věci, kterých jsem si předtím nevšiml. Jako sběratele možná trochu zamrzí, že se jedná pouze o DIY promoCD a booklet je tak omezen na jediný list. Rád bych si při poslechu tohoto díla zalistoval bookletem, kde bych si vychutnal i texty skladeb, ale zase na druhou stranu, doba se mění a kdo ví, za pár let na tom třeba bude CD nosič stejně, jako MC nyní. Tajně ale doufám, že ne. Každopádně chlapi vykročili do světa tvrdé muziky správnou nohou a můžou kráčet s čelem hrdě zvednutým ke světlejším zítřkům. Už teď se totiž těším na full album, které doufám přijde co nevidět.
Čas: 26:21
Seznam skladeb:
- Intro
- Town of Freedom
- Cursed Spirits
- Netherworld
- Dying for Waiting
- Circles of Hell
http://bandzone.cz/neurotension
8,5/10
