Psal se rok 1988. Nejlepší rok v dějinách. (úsměv) V Československu se konečně vyrojila řada extrémnějších metalových part, proběhly dva díly přehlídky Death Metal Session a KRYPTOR i DEBUSTROL nahráli své debutové demosnímky, které se dodnes honosí kultovním statusem.
Pamatuji si to jako dnes, i když už je to pětadvacet let – na nějakém koncertu jsem zaregistroval letáček, který avizoval vydání dema KRYPTOR „Vice And Virtue“. Nejspíš to bylo někdy zkraje podzimu 1988, kdy začal nový školní rok – o prázdninách jsem se v Praze nepotuloval... (úsměv) Samozřejmě jsem si o demo hned napsal a stal se i členem fan clubu, ze kterého mi pak chodily fanziny. Demo jsem pak točil doslova do zblbnutí právě s „Vyznáním smrti“ – a oba materiály v podstatě dodnes považuji za přelomové a definující thrash metal v našich končinách. KRYPTOR byli proti DEBUSTROLU méně ortodoxní, protože do své muziky „montovali“ kromě thrash metalu i prvky speedu či hardcore, v textové rovině pak i témata blacková.
Asi je zbytečné rozebírat skladbu po skladbě, většina metalistů tenhle materiál zná nazpaměť, a stejně dobře ví, že polovina skladeb se v roce 1990 objevila na debutové desce „Septical Anaesthesia“. Když teď demáč z gramodesky poslouchám, pořád mě to baví, pořád mají některé skladby docela sílu – hlavně „Rychlost vítězí“, „Marquis De Sade“ a „To se nemělo stát“. Jistě, zvuk je poplatný době, ale tehdy prostě nebyly jiné možnosti, než demo nahrát za jediný den a živě. Ani po kompoziční, textařské a instrumentální stránce nelze „Neřest a ctnost“ srovnávat s dnešními produkty, ale o to se ani nikdo snažit nebude. Jde o to si užít tu syrovost a nespoutanost, ten „sadistic thrash metal“, jak se tehdy KRYPTOR zařazovali.
Demo DEBUSTROLU už na vinylu vyšlo (v roce 2008), teď došlo i na KRYPTOR. A Doomentia se postarala o opravdu luxusní balení. Gramodeska je uložena v krabici z tvrdého kartonu, která je hluboká 2 centimetry. Tudíž je jasné, že se v ní nachází nejen vinyl (klasický černý), ale ještě spousta dalších relikvií. V první řadě je vinyl uložený (kromě ochranné kapsy) ve sloze z ještě tvrdšího (silnějšího) kartonu než je krabice. Sloha je v podstatě koncipována jako gatefold – na přední straně je logo kapely a dvojjazyčný název dema, vzadu fotka kapely a seznam skladeb, uvnitř pak další fotka a hlavně pojednání od Petra Korála, ve kterém Petr popisuje okolnosti vzniku nahrávky. A jedna věc mě v Petrově textu pobavila – mám stejně jako on kazetu „devadesátku“, na níž je z jedné strany nahráno „Vyznání smrti“ a z druhé „Neřest a ctnost“. Dalším dárkem je plakát formátu A2 a hlavně „brožura“ formátu obalu gramodesky o 48 stranách, která je plná dobových materiálů – fotek, citací z fanzinů KRYPTORU (několik se mi jich ještě doma „povaluje“), dopisů fanoušků, improvizovaných rozhovorů s členy kapely a samozřejmě nechybí ani texty – zřejmě jejich původní znění, protože z nahrávky se často ozývají jiná slova. Pípa byl známý tím, že s texty, které psal první zpěvák Michal Roháček, měl občas problém a upravoval si je, nebo je dokonce odmítal zpívat – třeba „Osudové pouto“ je na demu jako skoro instrumentálka – ze sáhodlouhého textu Pípa zazpíval pouze poslední veršík. A poslední položkou je filcová potištěná podložka na gramofon.
Sběratelská lahůdka vyšla v limitovaném nákladu 500 kusů a stojí 600 Kč.
Seznam skladeb:
Strana A
Čas: cca 40 min.
Sestava:
www.kryptor.us
www.doomentia.com
Pamatuji si to jako dnes, i když už je to pětadvacet let – na nějakém koncertu jsem zaregistroval letáček, který avizoval vydání dema KRYPTOR „Vice And Virtue“. Nejspíš to bylo někdy zkraje podzimu 1988, kdy začal nový školní rok – o prázdninách jsem se v Praze nepotuloval... (úsměv) Samozřejmě jsem si o demo hned napsal a stal se i členem fan clubu, ze kterého mi pak chodily fanziny. Demo jsem pak točil doslova do zblbnutí právě s „Vyznáním smrti“ – a oba materiály v podstatě dodnes považuji za přelomové a definující thrash metal v našich končinách. KRYPTOR byli proti DEBUSTROLU méně ortodoxní, protože do své muziky „montovali“ kromě thrash metalu i prvky speedu či hardcore, v textové rovině pak i témata blacková.
Asi je zbytečné rozebírat skladbu po skladbě, většina metalistů tenhle materiál zná nazpaměť, a stejně dobře ví, že polovina skladeb se v roce 1990 objevila na debutové desce „Septical Anaesthesia“. Když teď demáč z gramodesky poslouchám, pořád mě to baví, pořád mají některé skladby docela sílu – hlavně „Rychlost vítězí“, „Marquis De Sade“ a „To se nemělo stát“. Jistě, zvuk je poplatný době, ale tehdy prostě nebyly jiné možnosti, než demo nahrát za jediný den a živě. Ani po kompoziční, textařské a instrumentální stránce nelze „Neřest a ctnost“ srovnávat s dnešními produkty, ale o to se ani nikdo snažit nebude. Jde o to si užít tu syrovost a nespoutanost, ten „sadistic thrash metal“, jak se tehdy KRYPTOR zařazovali.
Demo DEBUSTROLU už na vinylu vyšlo (v roce 2008), teď došlo i na KRYPTOR. A Doomentia se postarala o opravdu luxusní balení. Gramodeska je uložena v krabici z tvrdého kartonu, která je hluboká 2 centimetry. Tudíž je jasné, že se v ní nachází nejen vinyl (klasický černý), ale ještě spousta dalších relikvií. V první řadě je vinyl uložený (kromě ochranné kapsy) ve sloze z ještě tvrdšího (silnějšího) kartonu než je krabice. Sloha je v podstatě koncipována jako gatefold – na přední straně je logo kapely a dvojjazyčný název dema, vzadu fotka kapely a seznam skladeb, uvnitř pak další fotka a hlavně pojednání od Petra Korála, ve kterém Petr popisuje okolnosti vzniku nahrávky. A jedna věc mě v Petrově textu pobavila – mám stejně jako on kazetu „devadesátku“, na níž je z jedné strany nahráno „Vyznání smrti“ a z druhé „Neřest a ctnost“. Dalším dárkem je plakát formátu A2 a hlavně „brožura“ formátu obalu gramodesky o 48 stranách, která je plná dobových materiálů – fotek, citací z fanzinů KRYPTORU (několik se mi jich ještě doma „povaluje“), dopisů fanoušků, improvizovaných rozhovorů s členy kapely a samozřejmě nechybí ani texty – zřejmě jejich původní znění, protože z nahrávky se často ozývají jiná slova. Pípa byl známý tím, že s texty, které psal první zpěvák Michal Roháček, měl občas problém a upravoval si je, nebo je dokonce odmítal zpívat – třeba „Osudové pouto“ je na demu jako skoro instrumentálka – ze sáhodlouhého textu Pípa zazpíval pouze poslední veršík. A poslední položkou je filcová potištěná podložka na gramofon.
Sběratelská lahůdka vyšla v limitovaném nákladu 500 kusů a stojí 600 Kč.
Seznam skladeb:
Strana A
- Charon
- Rychlost vítězí
- Fuck Off!
- Proroctví
- Vlčí vdova
- Padesátý v řadě (Genocida)
- Marquis De Sade
- To se nemělo stát
- Osudové pouto
- Outro
Čas: cca 40 min.
Sestava:
- Marcel Pípa Novotný – zpěv
- Tomáš Roháček – kytara
- Jiří Pupík Plaček – kytara
- Filip Robovski – baskytara
- Robert Stýblo – bicí
www.kryptor.us
www.doomentia.com
