V březnu jste vydali své poslední CD Bohemian Dark Metal. Všechny podstatnější ziny a časopisy se o desce zmínily, a v podstatě se jednalo o samé kladné recenze. Zřejmě jste udělali vše dobře... Jaký máš pocit z oněch pochvalných slov na vaši adresu a jak se s menším odstupem na desku díváš?
Honza: Asi nejvýrazněji vnímám vděk za svůj věk a zkušenosti, že tenhle humbuk dokážu brát s odstupem a v podstatě jako dobrej vtip. Baví mě stále víc kulminující dojem, že příjemnej pocit z dobře odvedený práce, kterej jsem při dokončení měl, nebyl možná až takovej sebeklam, jak jsem sám sebe podezříval. Už před nějakou dobou jsem se smířil s tím, že nijak nevyčuhuju z průměru a nikdy svou tvůrčí potencí nedosáhnu ani ke kolenům svejch oblíbenců a vzorů. Aniž bych to sám předem tušil, přestal jsem se do čehokoliv nutit, po čemkoliv prahnout... prostě konal jsem dílo čistě k obrazu svému, a co na to řeknou ostatní, bylo celkem nepodstatný. Vy, přátelé z tisku, vy si můžete psát, co chcete, mě to je vlastně celkem jedno. Pro mě má cenu jenom to, co si o svým díle myslím já, tedy – hlavně, když se to líbí mně, že :-)). Lhal bych, kdybych tvrdil, že vaše recenze nečtu, ohlasy mě zajímají a pochvala vždycky potěší. Ale absolutně to nemůže dostihnout pocit svobody, seberealizace a pyšnosti na vlastní dílo, kterej mám už velmi dlouho.
Na desce se objevila spousta hostů, k nejznámějším patří Blackosh a František Štorm. Jednalo se v první řadě o záměr a už v průběhu skládání si si s touto možností pohrával, nebo se situace tak vyvinula, díky tvé spolupráci s Master´s Hammer, že se naskytla možnost je angažovat-využít a ty jsi po této možnosti pochopitelně sáhl?
Honza: Vše je naprostým dílem náhody. Jelikož u desky KRF (5. řadovka Cales) slintám blahem, a to jak nad hudební náplní tak nad zvukovou kvalitou, napadlo mě při příležitosti naší nový desky spojit s Blackhoshem síly. Chtěl jsem spíš poradit s produkcí, že se z toho vyklube super guest session, to by mě vlastně ani nenapadlo. To, že se přes Blackoshe seznámím s Františkem Štormem, to bylo ještě na začátku 2011 už totální sci-fi, to by mě fakt nenapadlo ani ve snu. Ale asi se tak mělo stát... OK, nakonec proč ne :-)).
Před vydáním Bohemian Dark Metal ještě vyšlo kompilační CD MCMXCII-MMXII, které je takovým best of vaší éry. Zajímavostí je, že jste všechny skladby nahráli znova, aby byly ve stejném zvukovém hávu. Když si vezmu, že jste vydali takovou porci materiálu během chvilky, vychází mi z toho, že rok 2011 musel být z vaší strany pekelně pracovním. Který projekt byl pro vás náročnější a proč?
Honza: Když to budu brát lehce s nadhledem, tak jedinej rozdíl mezi tím, když jsem točil výběrovku, a mezi tím, když v HELLSOUNDU točím desku nějaký jiný kapely, je jen ten, že jsem nedostal zaplaceno. Jinak prdel a záda ze stovek prosezenejch hodin mě bolely úplně stejně. Ale rozhodně bych byl nerad, aby to vyznělo jako stížnost, naopak, jsem na totální pracovní nasazení zvyklej. Takže pohoda, slovo „náročný“ má pro mě úplně jinej význam. A zrod BDM, to byla už vyloženě vychutnávka, dva roky postupnýho vznikání mluví samy za sebe. Dělal jsem si radost, čistě jen podle chuti.
Vydání kompilace zaštítil Pařát, zatímco novinka vyšla opět u americké firmy Deathgasm records. Jak jste vlastně dostali k této firmě a jaký máš pocit ze spolupráce s tímto vydavatelstvím, vládne spokojenost?
Honza: S Deathgasm je to fakt hodně letitej příběh, s Evanem Marchem (majitelem firmy) jsem v kontaktu někdy od roku tuším 1996 nebo 1997. Vyměnovali jsme demáče s jeho (už neexistující) kapelou Avulsion a Evan našich kazet tehdy prodal neuvěřitelný množství, až jsme měli podezření, jestli s tim netopí :-)). Když pak rozjížděl firmu a my zrovna měli trable s Breath of Night Rcs., dohoda společnýho vydání byla otázka jednoho mailu. Smlouvu jako takovou jsme mezi sebou nikdy neměli. Spolupráci jsme vlastně nikdy nepřerušili a dnes po těch letech mezi námi oboustranně vládne opravdu silná úcta a vděk.
S Pařátem to byl naopak jepičí příběh. S Herdronem se taky známe, víme, že má slabost pro AVENGER a jsme rádi, že výběrovka vyšla s Pařátem. Byly to cca. 4 měsíce řešení a mírných stresů, teď je to za námi a zůstává fajn pocit nad společným počinem.
Oběma firmám jsme opravdu velmi zavázáni. Stejně tak Grom rcs., i když na ty ses neptal :-)).
Všechny vaše dosavadní desky vyšly i ve formě vinylu. Plánujete i novinku zvěčnit do tohoto formátu? Případně kdo by se o to postaral a kdy?
Rámus: Jo plánujeme, pouze ale jako limitovanou edici, vydavatel jako minule, takže Doomentia Rcs. A kdy to vyjde? No to je dobrá otázka, letos snad jo, uvidíme.
Momentálně vystupujete v pětičlenné sestavě, kde Honzu a Rámuse doplňují zkušení mazáci na UG scéně a to bubeník Čert, basák Sinneral a Jarda Pelán, který má na starost tympány. Sestava je to už pár let ustálena. Je mi jasné, že AVENGER je Honzovo a Rámusovo dítě, ale nemrzí kluky, že se na studiové podobě desek nepodílí?
Honza: Víš co, právě, že kluci jsou mazáci, maj svý kapely, tzn. realizujou se jinde a mojí lehkou sobeckost a sebestřednost mi většinou velkoryse promíjejí. A když se stane nějakej velkej exces (stává se mi, přiznávám), zas nejsem úplnej debil, abych si nenechal říct, nebo se nedokázal omluvit. Atmosféra v kapele je teď fakt dost příjemná, jsem za aktuální sestavu velmi rád. A víš co, ono to je stejnak trošku složitější, než jak to na první pohled vypadá. HELLSOUND mě zaměstnává v průměru minimálně 25 dnů v měsíci (12 hodin denně), občas se přihodí, že jedu i několik týdnů (3 – 4) v kuse durch. A hledat v těch málo volnejch dnech, co mi zbejvaj, síly na společnou tvorbu a zkoušení, to chce hodně sebezapření, ne vždycky to dám. Kluci taky chodí do práce a maj to zas těžký úplně jinak a občas to fakt nejde skloubit. To, že jsem nahrával víceméně sám, to byla v první řadě úspora času a energie, co bych musel věnovat tomu, abychom tu desku dali dokupy společně. Ono by se taky totiž mohlo stát, že bysme se jinak společný desky nedočkali :-). I když kdo ví. Možná by to stálo za to příště aspoň zkusit, aktuální sestava AVENGERu v tomto směru příslib rozhodně je.
Po zvukové stránce není BDM co vytknout a pravděpodobně je vše tak, jak sis představoval. Zřejmě každý o tobě ví, že jsi vlastníkem studia Hellsound, a tudíž v tomto směru se dalo těžko čekat něco jiného než špičkový produkt. Přesto kdybys teoreticky měl neomezený rozpočet na nahrávání, kam by jsi šel natáčet ty a s kým bys případně jako producentem chtěl spolupracovat?
Honza: Velmi mě oslovuje přístup a dílo producenta Waldemara Sorychty. S ním bych ale asi točil jinou hudbu. Pro AVENGER si vlastní krví a potem postupně nacházím vlastní postup práce. A i když to třeba není nejlepší zvuk na světě, neměnil bych. Možná tak někomu svěřit mastering, nebo maximálně drobný korekce již hotovýho mixu. Ale jinak mám rád všechno pod kontrolou.
Jak se díváš na další české vlastníky studií a případné konkurenty, v jakém stavu se dle tebe nachází česká studiová obec? Neustále slyším nářky že v Čechách se dobrý zvuk udělat nedá, nebo řeči typu, na naše poměry je to dobré atd. Je na tom něco pravdy, nebo ti tyhle debaty lezou krkem?
Honza: Hahááá šibalská otázka :-))))) No co k tomu… herdek... to jsi mě drobet zaskočil :-))). Asi takhle, co je to „dobrej“ zvuk ? Mě se nelíbí velká část produkce zvenku, naopak z hodně českejch nahrávek si sedam na prdel. Zvuk není vždycky to hlavní, i když důležitej samozřejmě je. Rozhodně si nemyslím, že by se v ČR nedala natočit deska, která má posluchači co nabídnout. Z hodně studií u nás lezou zajímavý věci. Vše ostatní je otázkou kupní síly atd... to mě až tolik nezajímá. Pokud budu mluvit o HELLSOUNDU, s každým nahráváním hodim do placu všechno, co mám, znám a umím, a doufám, že to bude stačit. Víc dělat nemůžu. Myslím si, že ve všech ostatních studiích to funguje podobně.
V poslední době se stále víc a víc mluví o tzv. loudness war, tedy o válce o hlasitost. Některé nahrávky „řvou“ už při nastavení zesilovače na nějakých 5 % rozsahu... Co si o tomhle myslíš? Určitě všechny ty „mašinky“, „kompresory“ a nevím co ještě používáš..., ale objeví se třeba občas nějaká kapela, která touží po nezkresleném, řekněme zastaralém zvuku?
Honza: Hlasitost je dneska nutností, bohužel. „Vyhuluju“ i folk / bluegrass, alternativu, folklór... cokoliv. Akorát při hledání „kolik je akorát“ spoléhám v první řadě na uši a ne na budíky.
„Vyrábíš“ jiný zvuk pro kapelu, která přijde s tím, že nahrávka vyjde pouze na vinylu?
Honza: Ne. Krajní pásma řežu pryč tak jak tak, nuly se zespoda dotýkám tak jak tak, dbám na vyrovnanost jednotlivých komprimačních pásem tak jak tak. Ono obecně rytí zvuku do vynilu je alchymie. Nebo aspoň donedávna byla... člověk si stejnak nikdy nemoh bejt jistej jak to dopadne. Já jsem všechno, co znám, získal z praxe, bez mučení se přiznávám, že v tomto směru mi odborný znalosti chybí. Ale i přesto se leccos už celkem povedlo (aspoň myslím).
V tvém studiu natáčí kapely od rocku až po grind. Je jasné, že člověk se musí zcela podvolit komerčním nárokům, ale přece jen existuje něco, co bys ve svém studiu nenatáčel?
Honza: Kdybych moh vzít svoje činy zpět, odmítnul bych třeba nahrávání kapely IMPERIUM. Točil jsem je v roce 2006, i když jsem věděl, že jsou to fašisti. Netrvalo 3 měsíce a měl jsem ve studiu zásahovku z Prahy. Jednak jsem si přidělal spoustu problémů (nekonečný běhání k soudu apod.) a jednak jsem se bolestivě přesvědčil, že ne každej vnímá svět jako já (tzn. že všichni jsme tu na svoje triko... tak ať si každej kurva hlídá svojí vlastní prdel a nesere se do ostatních). Tzn., abych odpověděl na otázku, pokud bych věděl, že se navážim do nějakýho průseru, ztratil bych zájem. Hudebně žádný omezení nemám. Baví mě všechno.
Když se řekne Volyně a AVENGER, tak mi automaticky naběhne festival. V létě jste spoustu let dělali Open Hell, v zimě zase Satan Klaus Fest, Naposled se loni v létě konal Metalfest, který měl být i letos, na netu už padala i jména kapel, které se měly zúčastnit a nakonec přišlo info, že se letošní fest ruší. Co bylo hlavní příčinou tohoto rozhodnutí?
Rámus: Hlavní příčinou byla celková stagnace, jak na metalový scéně co se týče kapel, návštěvností akcí, částečně i moje stagnace a nechuť obětovat festivalu nemálo času a peněz, v podstatě žádnej organizační team, našlo by se toho víc.
Je jasný, že třeba SATAN KLAUS bude dokud budu živ a zdráv, tyhle malonákladový akce jsou v pohodě, navíc je to taková společná oslava konce roku se známejma u muziky a vo tom to přeci kurva je!!!
Měla na toto rozhodnutí vliv i návštěvnost koncertu k oslavě vašich dvacetin, která byla o trochu menší než jste čekali? I když menší... co by za to jinde dali, aby přišlo přes sto lidí... Pokles zájmu o živou muziku je markantní – vidíš cestu, jak z toho ven?
Rámus: Cesta je jednoduchá, vykašlat se na to. Ono je samozřejmě smutný, když člověk provaří prachy, daleko smutnější ale je fakt, když kapely nemaj pro koho hrát. Scéna pro scénu, tak to tu pořád fungovalo a vracíme se zpět do tohoto kruhu.
Dvacetiny jste oslavili ve velkém stylu, osobně jste si je užili jak? Pro vaše fans se muselo jednat určitě o zážitek? Jak jste se cítili po odehrání tří koncertů, v Honzově případě se jednalo dokonce o čtyři vystoupení?
Rámus: Užili jsme si to dostatečně, co se týče hraní, tak bylo super stát na pódiu s bejvalejma spoluhráčema a zahrát songy, co už dlouho nezazněly naživo. Za sebe musím říct, že jsem byl po všech těch setech dost vyčerpanej, den předtím jsme zkoušeli do 23 hodin, žádnej velkej odpočinek, prostě bylo to znát. Nějak ani po koncertě/festivalu tentokrát nebyla žádná brutální chlastačka. No ne že bysme si nedali nějaký to pivko, bejvávalo to ale dřív brutálnější (úsměv).
Koncertně zas tak aktivní nejste. Je to otázka nabídky poptávky, nebo je to složité zkombinovat časově dohromady vás pět, vzhledem k tomu v kolika dalších kapelách ještě působíte? Nebo prostě nechcete za každou cenu vymetat kde jaký lokál? Kde se letos představíte?
Rámus: U nás je to v první řadě o Honzovi, přeci jen HELLSOUND ho živí, a tak je to na něm. Pokud nás nabídka hraní zaujme, oslovím všechny a řešíme to nabídku od nabídky individuálně. Je smutný, že občas nám dobrý akce prostě utečou, tak to ale chodí. Rozhodně ale nejsme kapelou, co by chtěla hrát každej víkend v kdoví jakejch Kotěhůlkách. Ty doby už máme úspěšně za sebou (úsměv).
Všechno je otázka nabídky a našich možností!!! Rozhodně se ale ničemu nebráníme, pokud nás chcete pozvat, tak volejte, pište, třeba právě u Vás to klapne!!!
http://bandzone.cz/avengerband
RECENZE
Honza: Asi nejvýrazněji vnímám vděk za svůj věk a zkušenosti, že tenhle humbuk dokážu brát s odstupem a v podstatě jako dobrej vtip. Baví mě stále víc kulminující dojem, že příjemnej pocit z dobře odvedený práce, kterej jsem při dokončení měl, nebyl možná až takovej sebeklam, jak jsem sám sebe podezříval. Už před nějakou dobou jsem se smířil s tím, že nijak nevyčuhuju z průměru a nikdy svou tvůrčí potencí nedosáhnu ani ke kolenům svejch oblíbenců a vzorů. Aniž bych to sám předem tušil, přestal jsem se do čehokoliv nutit, po čemkoliv prahnout... prostě konal jsem dílo čistě k obrazu svému, a co na to řeknou ostatní, bylo celkem nepodstatný. Vy, přátelé z tisku, vy si můžete psát, co chcete, mě to je vlastně celkem jedno. Pro mě má cenu jenom to, co si o svým díle myslím já, tedy – hlavně, když se to líbí mně, že :-)). Lhal bych, kdybych tvrdil, že vaše recenze nečtu, ohlasy mě zajímají a pochvala vždycky potěší. Ale absolutně to nemůže dostihnout pocit svobody, seberealizace a pyšnosti na vlastní dílo, kterej mám už velmi dlouho.
Na desce se objevila spousta hostů, k nejznámějším patří Blackosh a František Štorm. Jednalo se v první řadě o záměr a už v průběhu skládání si si s touto možností pohrával, nebo se situace tak vyvinula, díky tvé spolupráci s Master´s Hammer, že se naskytla možnost je angažovat-využít a ty jsi po této možnosti pochopitelně sáhl?
Honza: Vše je naprostým dílem náhody. Jelikož u desky KRF (5. řadovka Cales) slintám blahem, a to jak nad hudební náplní tak nad zvukovou kvalitou, napadlo mě při příležitosti naší nový desky spojit s Blackhoshem síly. Chtěl jsem spíš poradit s produkcí, že se z toho vyklube super guest session, to by mě vlastně ani nenapadlo. To, že se přes Blackoshe seznámím s Františkem Štormem, to bylo ještě na začátku 2011 už totální sci-fi, to by mě fakt nenapadlo ani ve snu. Ale asi se tak mělo stát... OK, nakonec proč ne :-)).
Před vydáním Bohemian Dark Metal ještě vyšlo kompilační CD MCMXCII-MMXII, které je takovým best of vaší éry. Zajímavostí je, že jste všechny skladby nahráli znova, aby byly ve stejném zvukovém hávu. Když si vezmu, že jste vydali takovou porci materiálu během chvilky, vychází mi z toho, že rok 2011 musel být z vaší strany pekelně pracovním. Který projekt byl pro vás náročnější a proč?
Honza: Když to budu brát lehce s nadhledem, tak jedinej rozdíl mezi tím, když jsem točil výběrovku, a mezi tím, když v HELLSOUNDU točím desku nějaký jiný kapely, je jen ten, že jsem nedostal zaplaceno. Jinak prdel a záda ze stovek prosezenejch hodin mě bolely úplně stejně. Ale rozhodně bych byl nerad, aby to vyznělo jako stížnost, naopak, jsem na totální pracovní nasazení zvyklej. Takže pohoda, slovo „náročný“ má pro mě úplně jinej význam. A zrod BDM, to byla už vyloženě vychutnávka, dva roky postupnýho vznikání mluví samy za sebe. Dělal jsem si radost, čistě jen podle chuti.
Vydání kompilace zaštítil Pařát, zatímco novinka vyšla opět u americké firmy Deathgasm records. Jak jste vlastně dostali k této firmě a jaký máš pocit ze spolupráce s tímto vydavatelstvím, vládne spokojenost?
Honza: S Deathgasm je to fakt hodně letitej příběh, s Evanem Marchem (majitelem firmy) jsem v kontaktu někdy od roku tuším 1996 nebo 1997. Vyměnovali jsme demáče s jeho (už neexistující) kapelou Avulsion a Evan našich kazet tehdy prodal neuvěřitelný množství, až jsme měli podezření, jestli s tim netopí :-)). Když pak rozjížděl firmu a my zrovna měli trable s Breath of Night Rcs., dohoda společnýho vydání byla otázka jednoho mailu. Smlouvu jako takovou jsme mezi sebou nikdy neměli. Spolupráci jsme vlastně nikdy nepřerušili a dnes po těch letech mezi námi oboustranně vládne opravdu silná úcta a vděk.
S Pařátem to byl naopak jepičí příběh. S Herdronem se taky známe, víme, že má slabost pro AVENGER a jsme rádi, že výběrovka vyšla s Pařátem. Byly to cca. 4 měsíce řešení a mírných stresů, teď je to za námi a zůstává fajn pocit nad společným počinem.
Oběma firmám jsme opravdu velmi zavázáni. Stejně tak Grom rcs., i když na ty ses neptal :-)).
Všechny vaše dosavadní desky vyšly i ve formě vinylu. Plánujete i novinku zvěčnit do tohoto formátu? Případně kdo by se o to postaral a kdy?
Rámus: Jo plánujeme, pouze ale jako limitovanou edici, vydavatel jako minule, takže Doomentia Rcs. A kdy to vyjde? No to je dobrá otázka, letos snad jo, uvidíme.
Momentálně vystupujete v pětičlenné sestavě, kde Honzu a Rámuse doplňují zkušení mazáci na UG scéně a to bubeník Čert, basák Sinneral a Jarda Pelán, který má na starost tympány. Sestava je to už pár let ustálena. Je mi jasné, že AVENGER je Honzovo a Rámusovo dítě, ale nemrzí kluky, že se na studiové podobě desek nepodílí?
Honza: Víš co, právě, že kluci jsou mazáci, maj svý kapely, tzn. realizujou se jinde a mojí lehkou sobeckost a sebestřednost mi většinou velkoryse promíjejí. A když se stane nějakej velkej exces (stává se mi, přiznávám), zas nejsem úplnej debil, abych si nenechal říct, nebo se nedokázal omluvit. Atmosféra v kapele je teď fakt dost příjemná, jsem za aktuální sestavu velmi rád. A víš co, ono to je stejnak trošku složitější, než jak to na první pohled vypadá. HELLSOUND mě zaměstnává v průměru minimálně 25 dnů v měsíci (12 hodin denně), občas se přihodí, že jedu i několik týdnů (3 – 4) v kuse durch. A hledat v těch málo volnejch dnech, co mi zbejvaj, síly na společnou tvorbu a zkoušení, to chce hodně sebezapření, ne vždycky to dám. Kluci taky chodí do práce a maj to zas těžký úplně jinak a občas to fakt nejde skloubit. To, že jsem nahrával víceméně sám, to byla v první řadě úspora času a energie, co bych musel věnovat tomu, abychom tu desku dali dokupy společně. Ono by se taky totiž mohlo stát, že bysme se jinak společný desky nedočkali :-). I když kdo ví. Možná by to stálo za to příště aspoň zkusit, aktuální sestava AVENGERu v tomto směru příslib rozhodně je.
Po zvukové stránce není BDM co vytknout a pravděpodobně je vše tak, jak sis představoval. Zřejmě každý o tobě ví, že jsi vlastníkem studia Hellsound, a tudíž v tomto směru se dalo těžko čekat něco jiného než špičkový produkt. Přesto kdybys teoreticky měl neomezený rozpočet na nahrávání, kam by jsi šel natáčet ty a s kým bys případně jako producentem chtěl spolupracovat?
Honza: Velmi mě oslovuje přístup a dílo producenta Waldemara Sorychty. S ním bych ale asi točil jinou hudbu. Pro AVENGER si vlastní krví a potem postupně nacházím vlastní postup práce. A i když to třeba není nejlepší zvuk na světě, neměnil bych. Možná tak někomu svěřit mastering, nebo maximálně drobný korekce již hotovýho mixu. Ale jinak mám rád všechno pod kontrolou.
Jak se díváš na další české vlastníky studií a případné konkurenty, v jakém stavu se dle tebe nachází česká studiová obec? Neustále slyším nářky že v Čechách se dobrý zvuk udělat nedá, nebo řeči typu, na naše poměry je to dobré atd. Je na tom něco pravdy, nebo ti tyhle debaty lezou krkem?
Honza: Hahááá šibalská otázka :-))))) No co k tomu… herdek... to jsi mě drobet zaskočil :-))). Asi takhle, co je to „dobrej“ zvuk ? Mě se nelíbí velká část produkce zvenku, naopak z hodně českejch nahrávek si sedam na prdel. Zvuk není vždycky to hlavní, i když důležitej samozřejmě je. Rozhodně si nemyslím, že by se v ČR nedala natočit deska, která má posluchači co nabídnout. Z hodně studií u nás lezou zajímavý věci. Vše ostatní je otázkou kupní síly atd... to mě až tolik nezajímá. Pokud budu mluvit o HELLSOUNDU, s každým nahráváním hodim do placu všechno, co mám, znám a umím, a doufám, že to bude stačit. Víc dělat nemůžu. Myslím si, že ve všech ostatních studiích to funguje podobně.
V poslední době se stále víc a víc mluví o tzv. loudness war, tedy o válce o hlasitost. Některé nahrávky „řvou“ už při nastavení zesilovače na nějakých 5 % rozsahu... Co si o tomhle myslíš? Určitě všechny ty „mašinky“, „kompresory“ a nevím co ještě používáš..., ale objeví se třeba občas nějaká kapela, která touží po nezkresleném, řekněme zastaralém zvuku?
Honza: Hlasitost je dneska nutností, bohužel. „Vyhuluju“ i folk / bluegrass, alternativu, folklór... cokoliv. Akorát při hledání „kolik je akorát“ spoléhám v první řadě na uši a ne na budíky.
„Vyrábíš“ jiný zvuk pro kapelu, která přijde s tím, že nahrávka vyjde pouze na vinylu?
Honza: Ne. Krajní pásma řežu pryč tak jak tak, nuly se zespoda dotýkám tak jak tak, dbám na vyrovnanost jednotlivých komprimačních pásem tak jak tak. Ono obecně rytí zvuku do vynilu je alchymie. Nebo aspoň donedávna byla... člověk si stejnak nikdy nemoh bejt jistej jak to dopadne. Já jsem všechno, co znám, získal z praxe, bez mučení se přiznávám, že v tomto směru mi odborný znalosti chybí. Ale i přesto se leccos už celkem povedlo (aspoň myslím).
V tvém studiu natáčí kapely od rocku až po grind. Je jasné, že člověk se musí zcela podvolit komerčním nárokům, ale přece jen existuje něco, co bys ve svém studiu nenatáčel?
Honza: Kdybych moh vzít svoje činy zpět, odmítnul bych třeba nahrávání kapely IMPERIUM. Točil jsem je v roce 2006, i když jsem věděl, že jsou to fašisti. Netrvalo 3 měsíce a měl jsem ve studiu zásahovku z Prahy. Jednak jsem si přidělal spoustu problémů (nekonečný běhání k soudu apod.) a jednak jsem se bolestivě přesvědčil, že ne každej vnímá svět jako já (tzn. že všichni jsme tu na svoje triko... tak ať si každej kurva hlídá svojí vlastní prdel a nesere se do ostatních). Tzn., abych odpověděl na otázku, pokud bych věděl, že se navážim do nějakýho průseru, ztratil bych zájem. Hudebně žádný omezení nemám. Baví mě všechno.
Když se řekne Volyně a AVENGER, tak mi automaticky naběhne festival. V létě jste spoustu let dělali Open Hell, v zimě zase Satan Klaus Fest, Naposled se loni v létě konal Metalfest, který měl být i letos, na netu už padala i jména kapel, které se měly zúčastnit a nakonec přišlo info, že se letošní fest ruší. Co bylo hlavní příčinou tohoto rozhodnutí?
Rámus: Hlavní příčinou byla celková stagnace, jak na metalový scéně co se týče kapel, návštěvností akcí, částečně i moje stagnace a nechuť obětovat festivalu nemálo času a peněz, v podstatě žádnej organizační team, našlo by se toho víc.
Je jasný, že třeba SATAN KLAUS bude dokud budu živ a zdráv, tyhle malonákladový akce jsou v pohodě, navíc je to taková společná oslava konce roku se známejma u muziky a vo tom to přeci kurva je!!!
Měla na toto rozhodnutí vliv i návštěvnost koncertu k oslavě vašich dvacetin, která byla o trochu menší než jste čekali? I když menší... co by za to jinde dali, aby přišlo přes sto lidí... Pokles zájmu o živou muziku je markantní – vidíš cestu, jak z toho ven?
Rámus: Cesta je jednoduchá, vykašlat se na to. Ono je samozřejmě smutný, když člověk provaří prachy, daleko smutnější ale je fakt, když kapely nemaj pro koho hrát. Scéna pro scénu, tak to tu pořád fungovalo a vracíme se zpět do tohoto kruhu.
Dvacetiny jste oslavili ve velkém stylu, osobně jste si je užili jak? Pro vaše fans se muselo jednat určitě o zážitek? Jak jste se cítili po odehrání tří koncertů, v Honzově případě se jednalo dokonce o čtyři vystoupení?
Rámus: Užili jsme si to dostatečně, co se týče hraní, tak bylo super stát na pódiu s bejvalejma spoluhráčema a zahrát songy, co už dlouho nezazněly naživo. Za sebe musím říct, že jsem byl po všech těch setech dost vyčerpanej, den předtím jsme zkoušeli do 23 hodin, žádnej velkej odpočinek, prostě bylo to znát. Nějak ani po koncertě/festivalu tentokrát nebyla žádná brutální chlastačka. No ne že bysme si nedali nějaký to pivko, bejvávalo to ale dřív brutálnější (úsměv).
Koncertně zas tak aktivní nejste. Je to otázka nabídky poptávky, nebo je to složité zkombinovat časově dohromady vás pět, vzhledem k tomu v kolika dalších kapelách ještě působíte? Nebo prostě nechcete za každou cenu vymetat kde jaký lokál? Kde se letos představíte?
Rámus: U nás je to v první řadě o Honzovi, přeci jen HELLSOUND ho živí, a tak je to na něm. Pokud nás nabídka hraní zaujme, oslovím všechny a řešíme to nabídku od nabídky individuálně. Je smutný, že občas nám dobrý akce prostě utečou, tak to ale chodí. Rozhodně ale nejsme kapelou, co by chtěla hrát každej víkend v kdoví jakejch Kotěhůlkách. Ty doby už máme úspěšně za sebou (úsměv).
Všechno je otázka nabídky a našich možností!!! Rozhodně se ale ničemu nebráníme, pokud nás chcete pozvat, tak volejte, pište, třeba právě u Vás to klapne!!!
http://bandzone.cz/avengerband
RECENZE
