30 let ARAKAINU si fanoušci téhle party mohli letos připomenout hned dvakrát – nejdříve objel republiku s výročním turné samotný ARAKAN posílený o Lucii Bílou, následně si přihřál polívčičku i bývalý frontman Aleš Brichta, který vyrazil s bývalými členy ARAKAINU.
Zatímco ARAKAIN odjel 15 zastávek, Brichtův podnik byl o poznání skromnější a obsahoval 6 koncertů. Ten v Českých Budějovicích byl předposlední a hned na úvod jej postihla jedna nepříjemnost – Alešovi odešly na předchozí štaci hlasivky. Sice zrušil dva menší koncerty o víkendu, přesto se ještě před začátkem omlouval, že to prostě není ono.
Dobrou zprávou naopak byla absence předkapely – co si budeme povídat, koho by nějaká místní hard and heavy parta asi zajímala? Takže ve 20.20 se v pohodě začalo a kolem 23. hodiny bylo po všem.
Doba kamenná
Aleš Brichta – zpěv, Mirek Nedvěd – bicí, Ruda Rožďalovský a David Vaněk – kytary, Olda Maršík – baskytara
Jako první se pódiu představila pravěká sestava, v níž vcelku pochopitelně chyběl jeden ze zakládajících členů Jirka Urban, kterého nahradil na celém koncertu David Vaněk (ex-Rimortis, Nightwish revival). Ale zbytek se dohromady dal a nazkoušel tři prastaré skladby. Oba ex-Orienťáci Nedvěd a Rožďalovský (které si dobře pamatuju z památných tancovaček v osmdesátých letech...) stále někde hrají, takže není divu, že jim to šlo od ruky, Maršík už je z hudební branže pryč, ale své si odehrál celkem s přehledem a s evidentní chutí. Přál jim i zvukař, což jsem kvitoval s velkým povděkem – špunty do uší jsem s sebou tahal zbytečně, zvuk byl co do hlasitosti tak akorát a všechno bylo moc pěkně slyšet.
Doba bronzová
Aleš Brichta – zpěv, Mirek Nedvěd – bicí, Miloň Šterner a David Vaněk – kytary, Venca Ježek – baskytara
Po třech kusech to staří pardálové zabalili, aby uvolnili místo dalším starým pardálům. Basu vzal do rukou Ježek, druhou kytaru Šterner (ten je mimochodem stále aktivní v Paradoxu) a tahle sestava trochu šlápla na plyn a od řekněme praheavy metalu došlo na heavy metal klasického ražení. Aleš samozřejmě ke každé skladbě přidával zajímavé informace z doby vzniku, popisoval problémy s komunistickými úředníky, kterým třeba vadili Ďáblovi soustružníci, takže se museli přejmenovávat na Nejlepší... Mladší ročníky asi koukaly trochu nechápavě, ale většina si tyhle doby dobře pamatovala a připomněla si tak ty nesmyslné zákazy a perzekuování. Aleš byl zatím ve formě, jeden hit střídal druhý a koncert parádně odsýpal.
Doba železná
Aleš Brichta – zpěv, Karel Jenčík – bicí, Marek Podskalský a David Vaněk – kytary, Venca Ježek – baskytara
Třetí set a další střídání stráží – za bicí usedl Karel Jenčík, matador na tuzemské scéně, který toho má za sebou tolik, že by to zabralo půl strany... Namátkou Energit, Projektil, Kentaur, Orient, Assesor, Drakar... Nabušil i první tři oficiálně vydané skladby ARAKAINU Gladiátor, Excalibur a Cesta. Kytaru po Šternerovi převzal Marek Podskalský a došlo na tvrdší éru reprezentovanou hlavně songem May Day. Mně se ale nejvíc líbily Ztráty a nálezy, i když je to cajdák. (úsměv) Aleš byl pořád ve slušné hlasové kondici a nebyl důvod si před přestávkou na cokoliv stěžovat. Nejpříjemnější pohled byl ale na Ježka, který si to užíval opravdu měrou vrchovatou.
Doba thrashová I.
Aleš Brichta – zpěv, Štěpán Smetáček – bicí, Daniel Krob a David Vaněk – kytary, Lukáš Varaja – baskytara
Po rozumně načasované přestávce se rozjel thrashový kolotoč, o který se postaral hlavně bijec Štěpán Smetáček. Kytaru začal drtit Dan Krob, vlastně jediný (kromě Aleše) muzikant, který uvedené tři songy nahrál a docela si to užíval... U basy se objevil Lukáš Varaja (Dirty Game) a tahle parta mi přišla nejživější a snad i nejlepší. V tu chvíli pro mě koncert gradoval – aby ne, když se hrály takový pecky jako Proč? nebo Amadeus. Jenže Krob se po třech skladbách rozloučil a pak už šla úroveň trochu dolů...
Doba thrashová II.
Aleš Brichta – zpěv, Štěpán Smetáček – bicí, Zbyněk Hasse a David Vaněk – kytary, Lukáš Varaja – baskytara
Ale nebylo to tím, že kytaru převzal Alešův ex-spoluhráč z AB Bandu Zbyněk Hasse. Na vině byly již zmiňované hlasivky... první těžká chvilka přišla s Gilotinou, katastrofa pak v Zapomeň. To už se blížil konec, mezitím došlo na jedinou věc, která mě nebavila (nikdy), kterou byl Adrian, a na spoustu songů, které jsem si s chutí zazpíval – třeba Kolonii termitů. Zase spíš v noci sama byla vtipně uvedená jako Zase spíš v noci s psama, což prý byl jeden z někdejších pracovních názvů. Trocha nelogičnosti přišla v samotném závěru, kdy došlo na Nesmíš to vzdát, zato zařazení Gladiátora na samotný závěr coby přídavku své opodstatnění mělo – navíc se pódiu objevili všichni pánové, kteří ten večer s Alešem vystoupili.
Samozřejmě, že podobný podnik můžou stihnout nějaké potíže personálního charakteru, takže nedošlo na avizované pány Vondrovice, Doležala a Doležala jr. Proč chyběl Vondrovic netuším, Doležal(ové) prý na poslední chvíli účast stornoval(i) s dost pochybným vysvětlením – alespoň to tak prezentoval Aleš.
Ač ty hlasivky místy zážitek trochu kazily, celkově jsem si koncert docela užil, zavzpomínal na staré časy, kdy jsme na ARAKAINY táhli do Čepřovic na zábavu nebo později na Barču. Výběr skladeb potěšil víc než u originálního ARAKAINU, na druhou stranu je jasné, že co do výkonů jednotlivých muzikantů vyhráli současní ARAKAINI s přehledem. Ale to se dalo čekat, kvůli ekvilibristice jsem cestu do Budějovic nevážil. Jel jsem si oddychnout a poslechnout letité šlágry a nakonec jsem byl spokojen. Stejně jako zhruba pět šest stovek příchozích.
Fotky: Oskar999 - převzaty z plzeňské zastávky z webu Photomusic - ale v ČB to vypadalo obdobně, děkujeme
Celý fotoreport:
http://www.photomusic.cz/report/961-ales-brichta---arakain-memorial.html
Fotoreport z Českých Budějovic - autor nothingface:
http://www.photomusic.cz/report/966-ales-brichta---arakain-memorial.html
Zatímco ARAKAIN odjel 15 zastávek, Brichtův podnik byl o poznání skromnější a obsahoval 6 koncertů. Ten v Českých Budějovicích byl předposlední a hned na úvod jej postihla jedna nepříjemnost – Alešovi odešly na předchozí štaci hlasivky. Sice zrušil dva menší koncerty o víkendu, přesto se ještě před začátkem omlouval, že to prostě není ono.
Dobrou zprávou naopak byla absence předkapely – co si budeme povídat, koho by nějaká místní hard and heavy parta asi zajímala? Takže ve 20.20 se v pohodě začalo a kolem 23. hodiny bylo po všem.
Doba kamenná
Aleš Brichta – zpěv, Mirek Nedvěd – bicí, Ruda Rožďalovský a David Vaněk – kytary, Olda Maršík – baskytara
- M jako Metal
- Le Mans
- Nikotin
Jako první se pódiu představila pravěká sestava, v níž vcelku pochopitelně chyběl jeden ze zakládajících členů Jirka Urban, kterého nahradil na celém koncertu David Vaněk (ex-Rimortis, Nightwish revival). Ale zbytek se dohromady dal a nazkoušel tři prastaré skladby. Oba ex-Orienťáci Nedvěd a Rožďalovský (které si dobře pamatuju z památných tancovaček v osmdesátých letech...) stále někde hrají, takže není divu, že jim to šlo od ruky, Maršík už je z hudební branže pryč, ale své si odehrál celkem s přehledem a s evidentní chutí. Přál jim i zvukař, což jsem kvitoval s velkým povděkem – špunty do uší jsem s sebou tahal zbytečně, zvuk byl co do hlasitosti tak akorát a všechno bylo moc pěkně slyšet.
Doba bronzová
Aleš Brichta – zpěv, Mirek Nedvěd – bicí, Miloň Šterner a David Vaněk – kytary, Venca Ježek – baskytara
- Slečna Heavy
- Ďáblovi soustružníci
- Jsem trochu jako
- Zdař bůh
- Symfonie pro elektrický křeslo
Po třech kusech to staří pardálové zabalili, aby uvolnili místo dalším starým pardálům. Basu vzal do rukou Ježek, druhou kytaru Šterner (ten je mimochodem stále aktivní v Paradoxu) a tahle sestava trochu šlápla na plyn a od řekněme praheavy metalu došlo na heavy metal klasického ražení. Aleš samozřejmě ke každé skladbě přidával zajímavé informace z doby vzniku, popisoval problémy s komunistickými úředníky, kterým třeba vadili Ďáblovi soustružníci, takže se museli přejmenovávat na Nejlepší... Mladší ročníky asi koukaly trochu nechápavě, ale většina si tyhle doby dobře pamatovala a připomněla si tak ty nesmyslné zákazy a perzekuování. Aleš byl zatím ve formě, jeden hit střídal druhý a koncert parádně odsýpal.
Doba železná
Aleš Brichta – zpěv, Karel Jenčík – bicí, Marek Podskalský a David Vaněk – kytary, Venca Ježek – baskytara
- Ztráty a nálezy
- May Day
- Metalomanie
Třetí set a další střídání stráží – za bicí usedl Karel Jenčík, matador na tuzemské scéně, který toho má za sebou tolik, že by to zabralo půl strany... Namátkou Energit, Projektil, Kentaur, Orient, Assesor, Drakar... Nabušil i první tři oficiálně vydané skladby ARAKAINU Gladiátor, Excalibur a Cesta. Kytaru po Šternerovi převzal Marek Podskalský a došlo na tvrdší éru reprezentovanou hlavně songem May Day. Mně se ale nejvíc líbily Ztráty a nálezy, i když je to cajdák. (úsměv) Aleš byl pořád ve slušné hlasové kondici a nebyl důvod si před přestávkou na cokoliv stěžovat. Nejpříjemnější pohled byl ale na Ježka, který si to užíval opravdu měrou vrchovatou.
Doba thrashová I.
Aleš Brichta – zpěv, Štěpán Smetáček – bicí, Daniel Krob a David Vaněk – kytary, Lukáš Varaja – baskytara
- Šeherezád
- Amadeus
- Proč?
Po rozumně načasované přestávce se rozjel thrashový kolotoč, o který se postaral hlavně bijec Štěpán Smetáček. Kytaru začal drtit Dan Krob, vlastně jediný (kromě Aleše) muzikant, který uvedené tři songy nahrál a docela si to užíval... U basy se objevil Lukáš Varaja (Dirty Game) a tahle parta mi přišla nejživější a snad i nejlepší. V tu chvíli pro mě koncert gradoval – aby ne, když se hrály takový pecky jako Proč? nebo Amadeus. Jenže Krob se po třech skladbách rozloučil a pak už šla úroveň trochu dolů...
Doba thrashová II.
Aleš Brichta – zpěv, Štěpán Smetáček – bicí, Zbyněk Hasse a David Vaněk – kytary, Lukáš Varaja – baskytara
- Brána iluzí
- Gilotina
- Kyborg
- Kolonie termitů
- Adrian
- Zase spíš v noci sama
- Nesmíš to vzdát
- Zapomeň
- Apage Satanas
- Gladiator
Ale nebylo to tím, že kytaru převzal Alešův ex-spoluhráč z AB Bandu Zbyněk Hasse. Na vině byly již zmiňované hlasivky... první těžká chvilka přišla s Gilotinou, katastrofa pak v Zapomeň. To už se blížil konec, mezitím došlo na jedinou věc, která mě nebavila (nikdy), kterou byl Adrian, a na spoustu songů, které jsem si s chutí zazpíval – třeba Kolonii termitů. Zase spíš v noci sama byla vtipně uvedená jako Zase spíš v noci s psama, což prý byl jeden z někdejších pracovních názvů. Trocha nelogičnosti přišla v samotném závěru, kdy došlo na Nesmíš to vzdát, zato zařazení Gladiátora na samotný závěr coby přídavku své opodstatnění mělo – navíc se pódiu objevili všichni pánové, kteří ten večer s Alešem vystoupili.
Samozřejmě, že podobný podnik můžou stihnout nějaké potíže personálního charakteru, takže nedošlo na avizované pány Vondrovice, Doležala a Doležala jr. Proč chyběl Vondrovic netuším, Doležal(ové) prý na poslední chvíli účast stornoval(i) s dost pochybným vysvětlením – alespoň to tak prezentoval Aleš.
Ač ty hlasivky místy zážitek trochu kazily, celkově jsem si koncert docela užil, zavzpomínal na staré časy, kdy jsme na ARAKAINY táhli do Čepřovic na zábavu nebo později na Barču. Výběr skladeb potěšil víc než u originálního ARAKAINU, na druhou stranu je jasné, že co do výkonů jednotlivých muzikantů vyhráli současní ARAKAINI s přehledem. Ale to se dalo čekat, kvůli ekvilibristice jsem cestu do Budějovic nevážil. Jel jsem si oddychnout a poslechnout letité šlágry a nakonec jsem byl spokojen. Stejně jako zhruba pět šest stovek příchozích.
Fotky: Oskar999 - převzaty z plzeňské zastávky z webu Photomusic - ale v ČB to vypadalo obdobně, děkujeme
Celý fotoreport:
http://www.photomusic.cz/report/961-ales-brichta---arakain-memorial.html
Fotoreport z Českých Budějovic - autor nothingface:
http://www.photomusic.cz/report/966-ales-brichta---arakain-memorial.html
