Přicházíme do klubu a na pódiu už je živo. ANIME TORMENT z Litoměřic se blíží ke konci svého setu a to, co slyším, mě jenom utvrzuje v tom, jaký pocit jsem z nich měl při poslechu CD. Prostě nevím kam s nimi, což je v principu úplně jedno, ale to, co kluci vytváří, se mnou dělá pramálo. Na death metal jsou dost cítit hardcorem a naopak, celkově na mě jejich hudba působí tak, že nemá vrcholy ani pády. Neurazí, nenadchne... (Coornelus)
Přesně podle očekávání byl klub poloprázdný, kromě kapel mohlo zatím dorazit asi deset platících (ve finále bych to viděl tak na třicet). ANIME TORMENT už do toho řezali, jejich death metal sice ničím převratným nepřekvapuje, ale na druhou stranu je kapela na pódiu přesvědčivá, sehraná... Jenže mě to nebavilo, marně jsem hledal nějaké záchytné body, melodie... (Johan)
První zahraniční hosté, RATS GET FAT mě bavili o poznání více. Sympatický zpěvák se nebál delších proslovů, samozřejmě se věnoval kritice společenských poměrů a naštěstí taky církve. (úsměv) RGF hrají docela pestrý mix, který má nejblíže k hácéčku, ale nechybí ani přeskoky k thrash metalu či punku. Na to, že RGF existují zhruba rok, šlo o docela příjemný rambajz, k jehož tvorbě stačilo jen to nejzákladnější obsazení – jedna kytara, basa, bicí. (Johan)
To druzí RATS GET FAT ze slovenské Žiliny jsou úplně jiný šálek kávy. Mix stylů, který ale držel výborně pohromadě, mě zaujal, stejně tak dva nejvýraznější členové kapely. Zatímco basák mi připomínal o deset let mladšího a deset kilo hubenějšího Bilose, zpěvák, který vteřinu nepostál, vládnul svou komunikací. Škoda, že nehráli v pozdější hodinu, to by bylo pod pódiem asi hodně veselo. (Coornelus)
O BORN AGAIN v mém případě opět platí, že jsem dosud neměl tu čest se s nimi setkat (aspoň myslím). A to nejde o žádné nováčky, kapela funguje skoro deset let a má na kontě několik různě dlouhých nahrávek. Ač nemá jejich tvorba až tak daleko k Anime Torment, přišli mi BORN AGAIN o poznání zajímavější. Jednak pravda těch corových pasáží přibylo, jednak byly songy pestřejší, aniž by, jak se často v metalcoru stává, sklouzly k podbízivosti – prostě žádné sladké popěvky a vlezlé melodie, ale poctivý nářez a pořádný řev. (Johan)
Stojím si u pódia, snažím se pohupovat do rytmu, chtěl bych fotit, ale najednou ani netuším jak, foťák odkládám a zjišťuju, že mě muzika DELUSION úplně vcucla. A ač by se to někomu mohlo zdát, nebylo to pouze plzeňskou dvanáctkou, Klostermannem a strakonickým točeným i lahvovým Dudákem (smích). Hardcore bez nějakých zbytečných serepetiček, ale pěkně syrově rovnou od kosti, v kterém jsem cítil i thrashový odér, rozpoutal slušný mosh pit, aspoň mi to tak přišlo (smích). Pro mě jednoznačně nejlepší kapela večera. (Coornelus)
Odbila půlnoc a rozjeli to DELUSION. Asi je to pořádná ostuda, ale já tuhle strakonickou partu ještě nikdy neviděl. Přitom hraje spoustu let, jezdí po světě (právě se vrátila z turné po Finsku) a má na kontě řadu nahrávek. Ale napraveno jest a první setkání skončilo k oboustranné spokojenosti. DELUSION uštědřili fanouškům i ostatním kapelám K.O. v prvním kole – tak dobří byli. Na palce se rozjela pořádná tancovačka (lidí postupně trochu přibylo a kulisa tak byla vcelku důstojná i na předchozí party) a kapela hrnula svůj corový nářez silou buldozeru. Skladby jsem neznal, ale nevadilo, energie prýštila na všechny strany a i slušně vychovaný pán z Dobříše se dal do běsnění. (úsměv) A to jsme ani netušili, že za mikrofonem zaskakoval bývalý zpěvák Jehla, protože ten současný je po úrazu. (Johan)
THE PSYKE PROJECT udělali jednu zásadní chybu, místo toho aby přepli aparáty a hráli, dokud se lidi baví a mají dost sil, tak nesmyslně a zdlouhavě zvučili. Poslouchat a dívat se na bubeníka, jak půl hodiny bouchá do virblu, je prostě blbost. Zhruba po hodině se do toho sice opřeli se slušnou razancí, ale takový kotel, jako měli Delusion, se jim zažehnout nepodařilo. V pokročilé noční hodině už toho na mě bylo moc, přesto i tak se jednalo o dobré show, kde si sludge s HC podávaly ruce. První liga těchto žánrů to sice není, ale poslouchalo se to dobře. (Coornelus)
THE PSYKE PROJECT dorazili až z Dánska. Samozřejmě, že nešlo jen o jediný koncert, TPP jedou turné po Česku, Slovensku a Maďarsku s ostatními kapelami (kromě Delusion). Zpěvák se do toho pustil v trenkách (nebo co to bylo... - úsměv), neustále někde poletoval a nevynechal ani kulečníkový stůl, který mu posloužil jako druhé pódium. Kapela působila profi dojmem (vydává u Lifeforce), lidí vydržela většina a i nějaký ten divoký tanec konal. Hudebně to bylo trochu těžší než předchozí party, nebo spíše zatěžkané... ale šlo o důstojnou tečku za docela podařeným večerem, kterému vládl... slušně vychovaný pán z Dobříše. (smích!!!) (Johan)
Rozšířená galerie se nachází na Photomusic
