Letos dvacetiletí AVENGER své fanoušky rozhodně nešetří a dělají jim jednu radost za druhou. Jen si to zrekapitulujme – v březnovém Pařátu vychází jako příloha CD pod názvem MCMXCII – MMXI, což je průřez dosavadní tvorby, která je znova přetočena a nahraná v kvalitní zvukové podobě. Doslova pár týdnů poté se v jihočeské Volyni, sídle kapely, odehrává výroční koncert na oslavu dvou desítek let na scéně, více v reportu zde. A aby toho nebylo málo, na oné akci je prvně k prodeji, a zároveň je zde pokřtěno, zbrusu nové album pojmenované Bohemian Dark Metal. Uznejte sami, že se jedná o slušný výkon na to, že máme za sebou teprve první čtvrtinu roku.
Mám se přiznat, nebo snad radši ne? (úsměv) Říká se, že přiznání je polehčující okolnost, tak šup s pravdou ven. O AVENGER jsem celá léta samozřejmě věděl, ale tak nějak celou tu dobu proplouvali kolem mě, a nikdy jsme si nepotykali. Ne, že by se mi jejich tvorba zdála marná, spíš se jednalo o fakt (ne)pochopení, nikdy jsem si nedal čas procházet se jejich bohatou diskografií. Možná by tomu bylo tak i doteď, kdyby mi nové CD nepřistálo na stole. Jejich hudba, ač není kdo ví jak komplikovaná, obsahuje temnou auru, kterou je nutno se prokousávat, a zkrátka na to jen pár letmých poslechů nemůže stačit. V tom co zmiňuji výše je možná zakopaný pes, proč AVENGER nedosáhl za dvacet let statusu jako kapely Master´s Hammer nebo třeba Root, a neprávem je kolikrát přehlížen – sám jsem toho důkazem. Zdá se mi, že je někdy na kapelu nahlíženo stylem: je tady – funguje, hraje jim to dobře, ale vlastně ani nevím, kdy vydali poslední desku, a nevybavím si název jediného songu.
Na snadnou notu nehraje ani nová kolekce, jejíž název snad ani trefnější být nemohl. Když se řekne dark metal, na nikoho v Čechách tato škatulka nepasuje lépe, než právě na AVENGER. Temný metal vycházející z black metalu, ale zároveň z death metalu, koketující s doom metalovou výpravností, kde lze v kytarách vystopovat i náznak thrashe, to je to, co se na necelých čtyřiceti minutách této desky odehrává.
Nástup obstarává Vítej zpátky doma… v krajině smutku a beznaděje, která si hoví v pomalejším tempu. Jedná se o výpravnou skladbu, kde je důraz kladen na text, jehož přednes jako na předešlých albech obstarává svým blackovým skřehotem Honza Kapák. Zato druhá Faleš a apatie je jedna z nejlepších věcí na albu. Typický blackmetalový začátek má sílu vichru nad Šumavou, její uhrančivá kytarová melodie je ozdobou celé desky. Ve skladbě se na konci představí první z hostů, kteří se na albu podíleli, a není jim nikdo menší než František Štorm, jenž svým typickým hlasem pronese dvě věty. Jeho přínos pro skladbu mi však přijde poměrně zanedbatelný, ale když už se naskytla možnost využít Františka ke spolupráci, tahu zařadit ho na desku se nedivím.
Duševní chirurgie představuje polohu, ve které je AVENGER nejpevnější v základech. Začátek patří střednímu tempu, kterému vládne chytlavá kytarová melodie. Střed skladby si uzme blackmetalová palba, aby se na konci opět vrátila melodie ze začátku s jasným sloganem – duševní chirurgie. Rozhodně se jedná o jednu z nejvýraznějších skladeb na desce, která zároveň musí být i nedílnou součástí koncertního setu. Vstříc válkám, čtyři minuty proplouvá v umírněnější, pomalejší formě, která nechá vyniknout skvělé kytarové práci, než přijde změna a najednou se odehrává black/deathová jízda, kdy mi zvuk kytary pomalu evokuje poslední nahrávku Asphyx. V páté Umírání životem se výrazněji připomene další z významných hostů Blackie, žel tato skladba se mi ze všech líbí nejméně a zrovna Blackieho hlas ji nijak nepomáhá, z letargie monotónosti mě vytrhává excelentní tympánové sólo, na skladbě to nejzajímavější moment. Instrumentální kratičká záležitost Z jeho krve je cítit thrash metalem… že by malý pozdrav Radiolokátoru, ve kterém Honza drhne kytaru. (úsměv) Předposlední Hleďmě, plamen duše! chápu spíše jako intro před závěrečnou monumentální Dark metal. Jako mají Behemoth svého Lucifera, tak Dark metal musí být přesně takovou věcí pro AVENGER. Z počátku dlouhá táhlá kompozice, hraničící s délkou osmi minut, kde se samozřejmě dostane i na rychlejší výjezd, vládne úderný refrén. Dark, dark metal – chuť smrti, pach masa, stopy krve… sice hraničí s tím největším textovým, metalovým klišé, ale garantuji vám, že z hlavy se dostává velice těžko.
K plusům alba určitě patří texty, navzdory tomu co je napsáno o odstavec výše, které se neohánějí strýčkem Satanem a jeho rohatými kolegy, jak bývá hloupoučkým zvykem. Pochválit samozřejmě musím produkci a zvuk alba, ještě aby ne, že? (úsměv) Vypíchnout zde musím hlavně tympány. Design dvoupanelového digipacku byl s důvěrou vložen do rukou Deathera, který už pro AVENGER udělal na začátku zmíněnou výběrovku. Titulní foto dodal František Štorm. Zde se oproti jiným budu lišit, rozhodně nepovažuji titulní obrázek za nějaký skvost, na mě působí příliš tmavě. Snad je to malým formátem CD, na plánovaném LP fotka vynikne určitě lépe.
Bohemian Dark Metal je zajímavá deska, která letité příznivce jistě nezklame, ale kolik lapí nových duší, těžko předvídat. Mě její poslech bavil, přiznávám, že se mi po několika vyslechnutí vyprofilovaly tři velké hitovky (Faleš a apatie, Duševní chirurgie a Dark metal), ale i zbytek má svou nespornou kvalitu. A tak ať si skalní fanoušci Avengeru klidně k mému hodnocení přimyslí bod - dva navíc.
Seznam skladeb:
- Vítej zpátky doma... v krajině smutku a beznaděje
- Faleš a apatie
- Duševní chirurgie
- Vstříc válkám
- Umírání životem
- Z jeho krve (instr.)
- Hleďme, plamen duše!
- Dark metal
Čas: 37:52
