Děčínským Fleshless patří místo mezi stálicemi tuzemského metalu, což jejich poslední výstřel do puntíku potvrzuje. Kapela, která (snad) za dva roky oslaví dvacetileté výročí, má na kontě sedm řadovek. Na konci května přidali Fleshless novinku Slaves of the God Machine. Ta je jednoznačným a hrdým reprezentantem pozdější éry kapely, jejíž tvorba se deskou Sensual Death Immitation z roku 2003 dělí na období grindového undergroundu a pro veřejnost přístupnějšího a lákavějšího death metalu.
Právě aktuální deska se dá považovat za další z klíčových momentů kapely. Na rozdíl od svých předchůdců je totiž ještě o hodně melodičtější a výrazně stravitelnější pro publikum, přestože nadále je v hudbě cítit odér minulých grindových let. K tomu pomáhá kromě melodických kytar i vysoká kvalita nahrávky, jež byla pořízena ve studiu Shaark. Známky grindových kořenů, které smazat nelze, proto někdy působí jako poněkud nudná výplň mezi jinak pestrými brutal deathovými motivy. Ostatně zajímavých prvků je na desce velké množství, a to i vzhledem k poslední desce Hate Is Born, jež se současné novince velmi podobá. Dá se říci – a mnozí fanoušci to potvrzují – že Slaves Of God Machine je zatím totální špičkou, nebo přinejmenším jedním z vrcholů děčínských vytrvalců.
Zdařilé desce se dostalo také odpovídajícího úložného prostoru. Schránkou je jí líbivý digipack zdobený klasickými kresbami Jirky Lhoty, které působí jako vzpomínka na časy grindové éry. Někomu mohou připadat kýčovité a v rozporu s progresem v hudbě Fleshless, mně se ale líbí stejně jako hudba. Digipack se vtipně rozkládá do kříže a dojem z něj kazí snad jen přehlcenost reklamami a zlozvyk českých kapel za každou cenu pořád na přední pozice protlačovat děkovačky.
Konec a začátek dvanáctipoložkového alba ohraničují outro s intrem, které jsou dle mého vskutku povedené. Jejich symfonická podoba je v ostrém kontrastu se zbylými nahrávkami. Ty jsou od sebe na rozdíl od předchozích alb dobře rozlišitelné a člověk si je dokáže zapamatovat, protože – jak už bylo řečeno – grindových výplní ubylo ve prospěch technických a melodických nápadů. Což ale neznamená, že by Fleshless vyměkli. Největší změny jsou patrné u kytar, naopak bicí si jak jinak jedou stále tu skvělou mláticí jízdu.
Na desce se podílelo rovněž několik hostů. Patrně nejznámější postavou je Paul Speckman z Master, který se blýskl v písních Fixed a Industrial Abuse. Ve druhé z nich stejně jako v songu Mechanic Pregnancy slyšet Bruna z Hypnos. Killy z Melancholy Pessimism si zase zazpíval v Truth in Flesh. Společně s hlavními hrdiny Vitysem, Michalem, Luďkem a Vladimírem tak dali dohromady desku, která – jak už bylo řečeno – zatím dosedla na špici pomyslné pyramidy úspěchu.
Seznam skladeb:
Čas: 33:52
www.fleshless.xf.cz
Právě aktuální deska se dá považovat za další z klíčových momentů kapely. Na rozdíl od svých předchůdců je totiž ještě o hodně melodičtější a výrazně stravitelnější pro publikum, přestože nadále je v hudbě cítit odér minulých grindových let. K tomu pomáhá kromě melodických kytar i vysoká kvalita nahrávky, jež byla pořízena ve studiu Shaark. Známky grindových kořenů, které smazat nelze, proto někdy působí jako poněkud nudná výplň mezi jinak pestrými brutal deathovými motivy. Ostatně zajímavých prvků je na desce velké množství, a to i vzhledem k poslední desce Hate Is Born, jež se současné novince velmi podobá. Dá se říci – a mnozí fanoušci to potvrzují – že Slaves Of God Machine je zatím totální špičkou, nebo přinejmenším jedním z vrcholů děčínských vytrvalců.
Zdařilé desce se dostalo také odpovídajícího úložného prostoru. Schránkou je jí líbivý digipack zdobený klasickými kresbami Jirky Lhoty, které působí jako vzpomínka na časy grindové éry. Někomu mohou připadat kýčovité a v rozporu s progresem v hudbě Fleshless, mně se ale líbí stejně jako hudba. Digipack se vtipně rozkládá do kříže a dojem z něj kazí snad jen přehlcenost reklamami a zlozvyk českých kapel za každou cenu pořád na přední pozice protlačovat děkovačky.
Konec a začátek dvanáctipoložkového alba ohraničují outro s intrem, které jsou dle mého vskutku povedené. Jejich symfonická podoba je v ostrém kontrastu se zbylými nahrávkami. Ty jsou od sebe na rozdíl od předchozích alb dobře rozlišitelné a člověk si je dokáže zapamatovat, protože – jak už bylo řečeno – grindových výplní ubylo ve prospěch technických a melodických nápadů. Což ale neznamená, že by Fleshless vyměkli. Největší změny jsou patrné u kytar, naopak bicí si jak jinak jedou stále tu skvělou mláticí jízdu.
Na desce se podílelo rovněž několik hostů. Patrně nejznámější postavou je Paul Speckman z Master, který se blýskl v písních Fixed a Industrial Abuse. Ve druhé z nich stejně jako v songu Mechanic Pregnancy slyšet Bruna z Hypnos. Killy z Melancholy Pessimism si zase zazpíval v Truth in Flesh. Společně s hlavními hrdiny Vitysem, Michalem, Luďkem a Vladimírem tak dali dohromady desku, která – jak už bylo řečeno – zatím dosedla na špici pomyslné pyramidy úspěchu.
Seznam skladeb:
- Intro
- Fixed
- Truth In Flesh
- To Dethrone God
- False Ascension
- Sins Reversed
- Industrial Abuse
- Mechanic Pregnancy
- Their Sanguinary Doctrines
- Promised Salvation
- Mindseething
- Outro
Čas: 33:52
www.fleshless.xf.cz
