Vznik kapely: jaro 2008
Návštěva studia: léto 2009
Vydáno: zima 2009
Recenze: leden 2011
Sakra... kapele trvalo něco přes rok dát dohromady materiál na první studiový počin, vydavateli půl roku, než placku nechal vylisovat a obalit, a recenzentovi přes rok sepsání recenze... Tak to (poslední) tedy ne! (úsměv) Vydavateli trvalo rok, než CD na recenzi zaslal (v listopadu 2010), tak je to správně. Tímto zbytečným úvodem se snažím omluvit skutečnost, že recenzuji relativně starý materiál, který, naštěstí, za ten rok a něco, vůbec nezestárl.
Kapela se sáhodlouhým názvem (při prvním kontaktu s obalem jsem si myslel, že skupina se jmenuje Victims a album This Night Draws The End; směroval mě k tomu i název první skladby) si na debut přichystala tři zpívané a jednu instrumentální skladbu. Právě instrumentálka funguje jako intro, zpočátku v ní zní nějaké pazvuky, ale poté se rozjede valivá thrashmetalová skladbička – netypické to uvítání. S první zpívanou Victims Of Our Own Dream se kapela ve výrazu lehce posunuje, mix thrash metalu s metalcorem ale nevyznívá křečovitě, natož vlezle. Na čisté vokály TNDTE rezignují, přednost dávají pořádnému řevu, který není monotónní, ale naopak velice převelice pestrý. Chvílemi sklouzne k srozumitelnější poloze, ale většinou se bez pohledu do bookletu neobejdete – Morbi hned v první skladbě chrčí, ječí, growluje a hlavně... řve jako tur. Na thrashový základ kytaristé postupně nabalují melodická sóla, která do okolního marastu zapadají nenásilně a muziku osvěžují – ono do té deprese je třeba nějaké to uvolnění. V třetí What I Have Become je chytlavých momentů méně, snad jen refrén, vyvedený frenetickým řevem, lze jako snáze zapamatovatelný označit, vše ostatní má jediný úkol – zničit! Ať už je to kanonáda bicích, dunící baskytara, řezající kytary nebo hlasový projev (další variantou je kvíkot divokého prasete jak z nějaké grindové zvrácenosti)... tohle je masakr! Jestliže mě doposud THDTE bavili, úvod poslední skladby mě přijde zbytečně natahovaný, dlouho se hraje na jednu notu... No dlouho, ono to trvá nějakou půlminutu, ale u nahrávky dlouhé necelých 12 minut je to věčnost (smích). Naštěstí panové dobře ví, že monotónnost je cesta do pekla a skladbu postupně rozvíjí, z metalového nářezu přechází k HC a přidávají i melodické vyhrávky.
Na debut dobrá práce. Stejná slova žel nemohu napsat na adresu obalu. K temné muzice snad tmavé barvy patří, ale co je moc... Písmo na zadní straně obalu je sotva čitelné, o hřbetu nemluvě. Alespoň že texty jsou bíle na hnědém. A absence sestavy taky není tím, co by zasluhovalo pochvalu, stejně jako nespecifikované úlohy hostů – takže co spáchali Afro (Shogun Tokugawa) a Tuzex Christ (Sunshine) je mi záhadou.
Seznam skladeb:
Čas: 11:57
http://bandzone.cz/thisnightdrawstheend
www.myspace.com/thisnightdrawstheend
www.cecek.com
Návštěva studia: léto 2009
Vydáno: zima 2009
Recenze: leden 2011
Sakra... kapele trvalo něco přes rok dát dohromady materiál na první studiový počin, vydavateli půl roku, než placku nechal vylisovat a obalit, a recenzentovi přes rok sepsání recenze... Tak to (poslední) tedy ne! (úsměv) Vydavateli trvalo rok, než CD na recenzi zaslal (v listopadu 2010), tak je to správně. Tímto zbytečným úvodem se snažím omluvit skutečnost, že recenzuji relativně starý materiál, který, naštěstí, za ten rok a něco, vůbec nezestárl.
Kapela se sáhodlouhým názvem (při prvním kontaktu s obalem jsem si myslel, že skupina se jmenuje Victims a album This Night Draws The End; směroval mě k tomu i název první skladby) si na debut přichystala tři zpívané a jednu instrumentální skladbu. Právě instrumentálka funguje jako intro, zpočátku v ní zní nějaké pazvuky, ale poté se rozjede valivá thrashmetalová skladbička – netypické to uvítání. S první zpívanou Victims Of Our Own Dream se kapela ve výrazu lehce posunuje, mix thrash metalu s metalcorem ale nevyznívá křečovitě, natož vlezle. Na čisté vokály TNDTE rezignují, přednost dávají pořádnému řevu, který není monotónní, ale naopak velice převelice pestrý. Chvílemi sklouzne k srozumitelnější poloze, ale většinou se bez pohledu do bookletu neobejdete – Morbi hned v první skladbě chrčí, ječí, growluje a hlavně... řve jako tur. Na thrashový základ kytaristé postupně nabalují melodická sóla, která do okolního marastu zapadají nenásilně a muziku osvěžují – ono do té deprese je třeba nějaké to uvolnění. V třetí What I Have Become je chytlavých momentů méně, snad jen refrén, vyvedený frenetickým řevem, lze jako snáze zapamatovatelný označit, vše ostatní má jediný úkol – zničit! Ať už je to kanonáda bicích, dunící baskytara, řezající kytary nebo hlasový projev (další variantou je kvíkot divokého prasete jak z nějaké grindové zvrácenosti)... tohle je masakr! Jestliže mě doposud THDTE bavili, úvod poslední skladby mě přijde zbytečně natahovaný, dlouho se hraje na jednu notu... No dlouho, ono to trvá nějakou půlminutu, ale u nahrávky dlouhé necelých 12 minut je to věčnost (smích). Naštěstí panové dobře ví, že monotónnost je cesta do pekla a skladbu postupně rozvíjí, z metalového nářezu přechází k HC a přidávají i melodické vyhrávky.
Na debut dobrá práce. Stejná slova žel nemohu napsat na adresu obalu. K temné muzice snad tmavé barvy patří, ale co je moc... Písmo na zadní straně obalu je sotva čitelné, o hřbetu nemluvě. Alespoň že texty jsou bíle na hnědém. A absence sestavy taky není tím, co by zasluhovalo pochvalu, stejně jako nespecifikované úlohy hostů – takže co spáchali Afro (Shogun Tokugawa) a Tuzex Christ (Sunshine) je mi záhadou.
Seznam skladeb:
- This Night Draws The End
- Victims Of Our Own Dream
- What I Have Become
- We Are All Damned
Čas: 11:57
http://bandzone.cz/thisnightdrawstheend
www.myspace.com/thisnightdrawstheend
www.cecek.com
