Zdá se, že Greedy Invalid mají smůlu. Recenzuji již třetí album z jejich čtyřalbové diskografie a zase začnu remcáním (úsměv). Kdysi mi nevoněl název alba, potom obal a dnes? Míchání češtiny a angličtiny v textech. Prostě nemám rád alba, na kterých se jazyky střídají, tedy když se střídají jazyky, z nichž jednomu rozumím a druhému ne. Být album napůl anglicky a napůl švédsky, neřeknu ani píp (smích). Ale teď vážně – Greedy Invalid se roky drželi angličtiny a najednou je tady deska, na které jsou tři skladby v češtině. Odmyslím-li si svůj negativní náhled na mixování řečí a do českých textů se začtu, žádný posun názoru se nekoná. Storm coby jediný textař se věnuje hlavně nešťastným láskám, snům, erotice, beznaději... ale to zpracování... Veliké štěstí, že většina slov je v angličtině, protože poslouchat česky cosi o „orálním nedostatku“ (jak praví překlad v bookletu) by byl mnohem větší trest, než banality typu „dál půjdu sám, co jiného mi zbývá“ nebo „můj osud je tvůj“.
Další záležitosti alba jsou naštěstí na mnohem vyšší úrovni. Třeba hned obal, jednoznačně nejhezčí, jaký zatím pánové a dámy měli. Graficky vytříbený digipack s vloženou knížečkou obsahující jak originály textů, tak překlady, fotografie (proč se Mercy všude tak mračí?) – prostě všechny potřebné informace. Zvuk pořízený ve třech studiích (u mistra Mrože bicí, zbytek GM Studio Jablunkov, mastering pak v Biotech studiu v Praze) je krásně čitelný, všechno hraje tak, jak má.
A hudba? Pro ty, kteří se s kapelou v minulosti setkali – žádné velké překvapení. Pro ty, kteří vůbec netuší – post doom rock až pop metal; snad se Smrk a spol. za tuhle škatulku neurazí, protože rozhodně není myšlena hanlivě. Příborští prostě hrají melodickou chytlavou muziku postavenou na výrazném mužském zpěvu a kytarových a klávesových melodiích. Ke cti kapele slouží skutečnost, že každá skladba je trochu jiná, takže častý jev „slévání se v jednu masu“ na Anně nehrozí. Vedle pomalých a melancholických písní se nachází svižnější a ostřejší songy, ale nechybí ani skladby „někde mezi“.
Do první kategorie patří křehká Breath postavená na jemném klavírním doprovodu (další nástroje byste hledali marně) a procítěném mužském i ženském zpěvu (hostující Kateřina Beranová). Druhou pomalou písní je akustická verze Wings of the Dove, jen španělka a zpěv, ale proti Breath je její zpracování mnohem méně působivé.
Pro druhou skupinu je charakteristická česky zpívaná Pohřben v nadějích, která se příjemně poslouchá, hlavně hitový refrén, jen se člověk nesmí zamýšlet nad textem. Mnohem lépe vyzní následující She-Viper, nejtvrdší a nejmetalovější kompozice, v níž hraje prim Smrkova kytara i její sólo. I první bonus, remasterovaná Wings of the Dove z loňského EP A Distant World, odsýpá ve svižném tempu, potěší klávesovými vsuvkami (Catherine), ale v podstatě nepřináší nic nového, navíc zarazí odlišný zvuk od novinkového materiálu.
Typickým představitelem „třetího druhu“ je první zpívaná Voyage Into Bliss, ve které Storm vedle melodického zpěvu tu a tam i zařve, což je příjemné zpestření, ale zároveň se skladbou proplétá tuctový vlezlý motiv kláves. Naproti tomu ve For the Damned zní klávesy mnohem zajímavěji, ať už jde o nosný motiv prolínající se celou skladbou, či podkres ve slokách. Nejzajímavější „míchanou“ skladbou je Zvláštní znamení, jehož náladu krásně dotváří hostující violoncello (Ondřej Tyleček). Druhý remaster z loňska, Tisíc, je na tom s nápady o něco lépe než Wings of the Dove, ale zase ta čeština...
Všemu výše uvedenému se vymyká Anna, která obsahuje jak pomalé pocitové úseky, tak razantní metalové výjezdy, jak melodický jemný, tak drsnější zpěv i ženské vysoké chorály v pozadí. V podstatě se dá říci, že Anna výborně kapelu charakterizuje a kdyby si někdo chtěl udělat základní obrázek o její aktuální formě, Anna hodně napoví.
Album, které je labutí písní pro bubenici Mercy i basáka Kurta, pokračuje ve směru, který Greedy Invalid vytýčili v roce 2002 albem Lost Letter. Tvrďáci nad ním nejspíš mávnou rukou, ale ti, kteří výše popsané elementy v hudbě vyhledávají, určitě zajásají. Já sice až tak nejásám, ale na druhou stranu nemůžu kapele upřít kvalitní instrumentální i pěvecké výkony, stejně jako jasný názor a chůzi vlastní cestou. Cestou, po které u nás asi nikdo jiný momentálně nešlape.
Seznam skladeb:
Čas: 37:26
www.greedyinvalid.com
http://bandzone.cz/greedyinvalid
Další záležitosti alba jsou naštěstí na mnohem vyšší úrovni. Třeba hned obal, jednoznačně nejhezčí, jaký zatím pánové a dámy měli. Graficky vytříbený digipack s vloženou knížečkou obsahující jak originály textů, tak překlady, fotografie (proč se Mercy všude tak mračí?) – prostě všechny potřebné informace. Zvuk pořízený ve třech studiích (u mistra Mrože bicí, zbytek GM Studio Jablunkov, mastering pak v Biotech studiu v Praze) je krásně čitelný, všechno hraje tak, jak má.
A hudba? Pro ty, kteří se s kapelou v minulosti setkali – žádné velké překvapení. Pro ty, kteří vůbec netuší – post doom rock až pop metal; snad se Smrk a spol. za tuhle škatulku neurazí, protože rozhodně není myšlena hanlivě. Příborští prostě hrají melodickou chytlavou muziku postavenou na výrazném mužském zpěvu a kytarových a klávesových melodiích. Ke cti kapele slouží skutečnost, že každá skladba je trochu jiná, takže častý jev „slévání se v jednu masu“ na Anně nehrozí. Vedle pomalých a melancholických písní se nachází svižnější a ostřejší songy, ale nechybí ani skladby „někde mezi“.
Do první kategorie patří křehká Breath postavená na jemném klavírním doprovodu (další nástroje byste hledali marně) a procítěném mužském i ženském zpěvu (hostující Kateřina Beranová). Druhou pomalou písní je akustická verze Wings of the Dove, jen španělka a zpěv, ale proti Breath je její zpracování mnohem méně působivé.
Pro druhou skupinu je charakteristická česky zpívaná Pohřben v nadějích, která se příjemně poslouchá, hlavně hitový refrén, jen se člověk nesmí zamýšlet nad textem. Mnohem lépe vyzní následující She-Viper, nejtvrdší a nejmetalovější kompozice, v níž hraje prim Smrkova kytara i její sólo. I první bonus, remasterovaná Wings of the Dove z loňského EP A Distant World, odsýpá ve svižném tempu, potěší klávesovými vsuvkami (Catherine), ale v podstatě nepřináší nic nového, navíc zarazí odlišný zvuk od novinkového materiálu.
Typickým představitelem „třetího druhu“ je první zpívaná Voyage Into Bliss, ve které Storm vedle melodického zpěvu tu a tam i zařve, což je příjemné zpestření, ale zároveň se skladbou proplétá tuctový vlezlý motiv kláves. Naproti tomu ve For the Damned zní klávesy mnohem zajímavěji, ať už jde o nosný motiv prolínající se celou skladbou, či podkres ve slokách. Nejzajímavější „míchanou“ skladbou je Zvláštní znamení, jehož náladu krásně dotváří hostující violoncello (Ondřej Tyleček). Druhý remaster z loňska, Tisíc, je na tom s nápady o něco lépe než Wings of the Dove, ale zase ta čeština...
Všemu výše uvedenému se vymyká Anna, která obsahuje jak pomalé pocitové úseky, tak razantní metalové výjezdy, jak melodický jemný, tak drsnější zpěv i ženské vysoké chorály v pozadí. V podstatě se dá říci, že Anna výborně kapelu charakterizuje a kdyby si někdo chtěl udělat základní obrázek o její aktuální formě, Anna hodně napoví.
Album, které je labutí písní pro bubenici Mercy i basáka Kurta, pokračuje ve směru, který Greedy Invalid vytýčili v roce 2002 albem Lost Letter. Tvrďáci nad ním nejspíš mávnou rukou, ale ti, kteří výše popsané elementy v hudbě vyhledávají, určitě zajásají. Já sice až tak nejásám, ale na druhou stranu nemůžu kapele upřít kvalitní instrumentální i pěvecké výkony, stejně jako jasný názor a chůzi vlastní cestou. Cestou, po které u nás asi nikdo jiný momentálně nešlape.
Seznam skladeb:
- The Mirror Inside
- Voyage Into Bliss
- Anna
- Pohřben v nadějích
- She-Viper
- For the Damned
- Zvláštní znamení
- Breath
- Wings of the Dove
- Tisíc
- Wings of the Dove (acoustic version)
Čas: 37:26
www.greedyinvalid.com
http://bandzone.cz/greedyinvalid
