Osm let ve stejné sestavě se punkovým světem potácí postupický kvartet RV-4. Proč potácí? Protože se zatím krčí v zákrytu za řadou známějších a lepších kapel. Z předchozích počinů jsem ochutnal jen ukázky umístěné na Bandzone, ale pražádnou radost jsem z nich neměl. A podobné pocity mám i z v pořadí čtvrté nahrávky Svou cestou. Ta cesta je nalinkovaná v intencích klasického špinavého punku vydavatelem přirovnávaného k HNF nebo Telexu. A to je tvrzení hodně troufalé a z mého pohledu zcestné, protože ikony tuzemského punku či HC byly už před více než dvaceti lety o několik tříd lepší.
Celých necelých pětatřicet minut mě při poslechu RV-4 jako charakteristika jejich tvorby napadá jediné slovo – „neohrabanost“. Neohrabanost v textech, v hudbě, v instrumentálních výkonech i ve zvuku. Studio Bellatrix odvedlo kapele medvědí službu (jestli to tedy tak nechtěla…), dobře slyšet je akorát zpěv a bicí, kytara s basou jsou v úderných pasážích utopené a dobře slyšet jsou jen v momentech, kdy kapela zvolní a odlehčí. Ona své dělá i využití jen jedné kytary, sound je prostě chudý.
Všech 14 skladeb je složeno podle jednotného mustru – agresivnější pasáže s řevem se střídají s pomalejšími, ve kterých zpěvák přechází do civilnější polohy. Pravda, v některých místech zazní i sbory. Ono v punku toho už moc vymyslet nejde, ale RV-4 se snad ani o nějaké vymýšlení nesnaží, mastí si to postaru bez jakékoliv invence. Takže zmínit lze snad jen fakt, že některé neřeznické pasáže ocení při koncertech tance a poga chtiví posluchači.
Instrumentální výkony jsou taky průměrné, a to platí pro všechny tři pány, kteří drží v rukou nástroje. Nejmarkantnější je to u bicmena, který to mydlí jako když se sypou brambory ze schodů do sklepa a navíc nesmyslně přetěžuje činely.
Texty obsahují všechna současná punková klišé, takže dojde na nácky, politiku, společenské problémy i mediální svět. Ono je sice vcelku sympatické pranýřování současných nešvarů, ale kdyby to pánové aspoň trochu zaobalili… Jenže oni to všechno říkají na plnou hubu a některé (většina) texty jsou říkanky jak ze základní školy („Zuby skřípou, vlasy vstávaj, je to na mě silná káva, silný kafe po ránu, slyšet kvílet Helenu. Husí kůže, skřípou nehty, když vidím jejich ksichty, trapný ksichty celebrit, je mi blbě a chci blít.“).
Za zmínku stojí poměrně pěkně zpracovaný booklet s netradičním titulním obrázkem. Škoda několika pravopisných chyb a překlepů v textech, o používání čárek nemluvě; škoda absence solidnější fotky.
Seznam skladeb:
- Táhni nácku
- Každodenní šou
- Fuck off šoubyznys
- Nemám zájem
- Cvičenej čokl
- Wir sind grosse
- Svou cestou
- Pro nic za nic
- Stíny
- Politická ZOO
- Jsi lepší
- Tvrdý drogy ne
- Opilecká
- Ranní pohoda
Čas: 34:55
