Tak tuhle kapelu jsem přebral od kolegy, jenž si s brněnskými hc/rockovými Onset nevěděl rady. Což o to, já si rady vím, ovšem nejsem si jist, zda-li výsledek mého pojednání nebude opět šokem, jenž pouze utvrdí usilovné ťukání si na čelo některých čtenářů ohledně mých hudebních preferencí.
Onset hrají rozjuchaný hardcore s rockovým drivem a občasným low-growlem. Samo o sobě zajímavé, ovšem já osobně bych se kluky klidně nebál hodit do pytle s alternativou/crossoverem. Trochu mi připomínají svého času populární „H-Blockx“, na než jsem si díky Onset vzpomněl po minimálně pěti letech. Až na ten growl, ten vás opět posunuje trochu jinam, vřele vítám stonerrockové sólo na konci jedničky „Budu tě bít“. Vůbec, první skladba je velmi dobře napsaná, je to jeden z mála případů, co nemám výhrady k česky zpívanému čistému vokálu.
Dvojka „Black Hawk Down“ začíná podobným riffem, jako právě dohraná, vokalista se tentokrát pokusí o jakousi angličtinu, a já z mé pozice ihned musím konstatovat, že na to bych být vámi hodil bobek. Ještě chvíli s tím počkejte, výslovnost je tedy hodně východoevropská a získávat body vám prozatím nebude. Nátlakové riffy jsou ovšem geniální, stejně jako hrábnutí do strun Dědkovy basy a Alešovy riffy ve stylu starých Rage Against The Machine. To včetně rýpavého protiamerického postoje. Opět dobrý vál. Následující „Alter Ego“ odkazuje na thrash/hc americké školy raných 90. let hojností různých sborových provolávek a optimistického, tancovačkového refrénu.
Opět chválím za implementaci i něčeho jiného, než pro jiné soubory typických hc textových odrhovaček typu „Věř si vole, všechny je rozdrť, jsi king.“ Nikdo z nás není king a to, že jsme si zničili jedinou planetu, na které se zatím dá pořádně žít, je toho jasným důkazem. Body plus, kluci. Klasická „trojhmatovka“ s klidnými slokami „One Nation under God“ mne opět zamrzí angličtinou, Onset jsou opravdu jednou z mála kapel, kterým bych tu mateřštinu sežral. To je ode mne velká pochvala, věřte tomu. Líbí se mi feeling Down z NOLY a II ve vyhrávkách, jednoduché, účinné skladatelství a cit pro věc. Jsem totiž takovým skrytým přívržencem jižanského rock/metalu, ale nikomu ani muk.
Jsem mile potěšen následující „Carcass“ jež představí angličtinu v hc řevech. Jsem asi opravdu zrovna zatuhlý, ale kde jsem tu melodii a ženské zdvojené vokály slyšel. Poradíte někdo? Tohle je totiž naprostá paráda a na českou primárně hc kapelu nebývale podařený kousek. Vlastně jedinou výtkou tak zůstává pouze slabší produkce (vše by mohlo být trochu nabouchanější) a výslovnost v čistých vokálech. Což je, dost dobré skóre, vážení. Pravda „Speak English or Die“ mne zrovna moc nebaví, navíc mi přijde, že se jedna melodie objevuje ve vaší tvorbě až překvapivě často, ovšem zbytek je citlivě napozorované zahraničí s přídavkem vlastního ksichtu.
Trochu škoda agro oplodňovačky „Crippled“, do kontextu našlapaného alba tedy zrovna příliš nezapadá, příště bych si možná také trochu pohrál se stopáží. „Scorn“ je možná zajímavou, avšak ve výsledku nic neříkající blbinkou, „Roots Bloody Roots“ bych klidně vypustil, stejně to již nikdo lépe než J.B.O. a Pabarotti neudělá. Že nevíte o čem mluvím? Čas to napravit.
Onset jsou ovšem příjemné překvapení. Až na post-komunistickou angličtinu (jev nikoliv ojedinělý, nebojte se chlapi) v nich vidím velký potenciál, a přičtu-li jim k dobru ne úplně pitomé texty, vychází mi z toho pěkná sedmička. Trochu si příště ještě ohlídejte druhou polovinu alba, jinak fajn poslech, chlapi. Ač to tedy můj rybníček primárně skutečně není.
P.S: Proč mi sakra „Black Hawk Down" připomíná „America The Brutal"?
Čas: 41:57
Seznam skladeb:
Onset hrají rozjuchaný hardcore s rockovým drivem a občasným low-growlem. Samo o sobě zajímavé, ovšem já osobně bych se kluky klidně nebál hodit do pytle s alternativou/crossoverem. Trochu mi připomínají svého času populární „H-Blockx“, na než jsem si díky Onset vzpomněl po minimálně pěti letech. Až na ten growl, ten vás opět posunuje trochu jinam, vřele vítám stonerrockové sólo na konci jedničky „Budu tě bít“. Vůbec, první skladba je velmi dobře napsaná, je to jeden z mála případů, co nemám výhrady k česky zpívanému čistému vokálu.
Dvojka „Black Hawk Down“ začíná podobným riffem, jako právě dohraná, vokalista se tentokrát pokusí o jakousi angličtinu, a já z mé pozice ihned musím konstatovat, že na to bych být vámi hodil bobek. Ještě chvíli s tím počkejte, výslovnost je tedy hodně východoevropská a získávat body vám prozatím nebude. Nátlakové riffy jsou ovšem geniální, stejně jako hrábnutí do strun Dědkovy basy a Alešovy riffy ve stylu starých Rage Against The Machine. To včetně rýpavého protiamerického postoje. Opět dobrý vál. Následující „Alter Ego“ odkazuje na thrash/hc americké školy raných 90. let hojností různých sborových provolávek a optimistického, tancovačkového refrénu.
Opět chválím za implementaci i něčeho jiného, než pro jiné soubory typických hc textových odrhovaček typu „Věř si vole, všechny je rozdrť, jsi king.“ Nikdo z nás není king a to, že jsme si zničili jedinou planetu, na které se zatím dá pořádně žít, je toho jasným důkazem. Body plus, kluci. Klasická „trojhmatovka“ s klidnými slokami „One Nation under God“ mne opět zamrzí angličtinou, Onset jsou opravdu jednou z mála kapel, kterým bych tu mateřštinu sežral. To je ode mne velká pochvala, věřte tomu. Líbí se mi feeling Down z NOLY a II ve vyhrávkách, jednoduché, účinné skladatelství a cit pro věc. Jsem totiž takovým skrytým přívržencem jižanského rock/metalu, ale nikomu ani muk.
Jsem mile potěšen následující „Carcass“ jež představí angličtinu v hc řevech. Jsem asi opravdu zrovna zatuhlý, ale kde jsem tu melodii a ženské zdvojené vokály slyšel. Poradíte někdo? Tohle je totiž naprostá paráda a na českou primárně hc kapelu nebývale podařený kousek. Vlastně jedinou výtkou tak zůstává pouze slabší produkce (vše by mohlo být trochu nabouchanější) a výslovnost v čistých vokálech. Což je, dost dobré skóre, vážení. Pravda „Speak English or Die“ mne zrovna moc nebaví, navíc mi přijde, že se jedna melodie objevuje ve vaší tvorbě až překvapivě často, ovšem zbytek je citlivě napozorované zahraničí s přídavkem vlastního ksichtu.
Trochu škoda agro oplodňovačky „Crippled“, do kontextu našlapaného alba tedy zrovna příliš nezapadá, příště bych si možná také trochu pohrál se stopáží. „Scorn“ je možná zajímavou, avšak ve výsledku nic neříkající blbinkou, „Roots Bloody Roots“ bych klidně vypustil, stejně to již nikdo lépe než J.B.O. a Pabarotti neudělá. Že nevíte o čem mluvím? Čas to napravit.
Onset jsou ovšem příjemné překvapení. Až na post-komunistickou angličtinu (jev nikoliv ojedinělý, nebojte se chlapi) v nich vidím velký potenciál, a přičtu-li jim k dobru ne úplně pitomé texty, vychází mi z toho pěkná sedmička. Trochu si příště ještě ohlídejte druhou polovinu alba, jinak fajn poslech, chlapi. Ač to tedy můj rybníček primárně skutečně není.
P.S: Proč mi sakra „Black Hawk Down" připomíná „America The Brutal"?
Čas: 41:57
Seznam skladeb:
- Budu tě bít
- Black Hawk Down
- Alter Ego
- One Nation under God
- Carcass
- Stvořen k zániku
- Speak English or Die
- Crippled
- Check the Czech
- Pod lampou
- Scorn
- Roots
