Už jméno kapely tak trochu zavání… a název alba šířící se zápach potvrzuje. Tchoři z Beňova u Přerova se prezentují tím nejsmradlavějším, co za svou existenci napáchali.
Úvod patří svižné vypalovačce o tom, že nás všechny zachrání anarchismus. Vážně to nikdo myslet nemůže a při poslechu dalších skladeb je jasné, že účelem téhle muziky je jen a jen pobavit, většinou návštěvníky vesnických tancovaček. Skladby sestavené podle jednotného mustru sloka – refrén, pokud možno snadno zapamatovatelný a hlavně úplně pitomý, často opakovaný do omrzení. Ne, nechci tady nikoho ztrapňovat, ale nemůžu texty hodnotit jinak – vydržet za střízliva poslouchat perly typu Bez názvu („Já chci mít hezkou holku rád, já se s ní chci furt milovat, a spoustu, a spoustu, a spoustu dětí chci já mít a proto já jsem přestal pít“) , Boty („Boty boty jdou, jedna za druhou“) nebo Kočkopes („Zepředu kočka, zezadu pes, to je náš milej kočkopes“) je nadlidský výkon. Snad největší utrpení mi způsobuje indiánská hitovka Comanchero inspirovaná dávným diskotékovým hitem, brrr. Vedle Tchořů jsou Alkehol a Kabát kapelami pro intelektuály…
Na druhou stranu nelze kapele upřít sehranost, instrumentální výkony jsou také slušné, stejně jako zvuk (ten je ukázkový, čistý, všechno je parádně slyšet). Pochvalu zaslouží i booklet, jehož titulku zdobí hezky namalované postavy muzikantů (vcelku trefně v popelnicích), uvnitř každou skladbu ilustruje kresbička a nechybí ani komiks, samozřejmě na téma kapela a smrath metal. Ostatně termín smrath metal, vymyšlený zřejmě samotnou skupinou, vcelku dobře muziku Tchořů charakterizuje (v textu stejnojmenné skladby): „Metalová masturbace, a punkové běsnění, my jsme zvyklí na ovace, přitvrdíme to se ví, proč bychom se netěšili, když nám pánbůh bigbít dal, hezky jsme to vyřešili, proto vznikl smrath metal“. Jakési „best of“ je namíchané z metalu, bigbítu, punku i HC, žel se většinou ze všech uvedených stylů vybírá ta pokleslejší sorta a často i vykrádá kde co. Kdyby tak Hanka Zagorová slyšela, jak dopadla její Duhová víla, asi by začala chlastat rum („Já jsem rumová víla, a kdo jsi ty, jsem notorik Vondráček, a kdo jste vy, jsme závislá třída, děti Fernetovy“).
Jednoduchý hospodský bigbít 4. cenové skupiny přivede hudební fajnšmekry k šílenství, připité bigbíťáky naopak uspokojí vrchovatě. Po osmi pivech na zahradní pařbě bych byl možná velkorysejší, v obýváku nemůžu jinak, než hodnotit podprůměrně.
Seznam skladeb:
Čas: 70:04
Úvod patří svižné vypalovačce o tom, že nás všechny zachrání anarchismus. Vážně to nikdo myslet nemůže a při poslechu dalších skladeb je jasné, že účelem téhle muziky je jen a jen pobavit, většinou návštěvníky vesnických tancovaček. Skladby sestavené podle jednotného mustru sloka – refrén, pokud možno snadno zapamatovatelný a hlavně úplně pitomý, často opakovaný do omrzení. Ne, nechci tady nikoho ztrapňovat, ale nemůžu texty hodnotit jinak – vydržet za střízliva poslouchat perly typu Bez názvu („Já chci mít hezkou holku rád, já se s ní chci furt milovat, a spoustu, a spoustu, a spoustu dětí chci já mít a proto já jsem přestal pít“) , Boty („Boty boty jdou, jedna za druhou“) nebo Kočkopes („Zepředu kočka, zezadu pes, to je náš milej kočkopes“) je nadlidský výkon. Snad největší utrpení mi způsobuje indiánská hitovka Comanchero inspirovaná dávným diskotékovým hitem, brrr. Vedle Tchořů jsou Alkehol a Kabát kapelami pro intelektuály…
Na druhou stranu nelze kapele upřít sehranost, instrumentální výkony jsou také slušné, stejně jako zvuk (ten je ukázkový, čistý, všechno je parádně slyšet). Pochvalu zaslouží i booklet, jehož titulku zdobí hezky namalované postavy muzikantů (vcelku trefně v popelnicích), uvnitř každou skladbu ilustruje kresbička a nechybí ani komiks, samozřejmě na téma kapela a smrath metal. Ostatně termín smrath metal, vymyšlený zřejmě samotnou skupinou, vcelku dobře muziku Tchořů charakterizuje (v textu stejnojmenné skladby): „Metalová masturbace, a punkové běsnění, my jsme zvyklí na ovace, přitvrdíme to se ví, proč bychom se netěšili, když nám pánbůh bigbít dal, hezky jsme to vyřešili, proto vznikl smrath metal“. Jakési „best of“ je namíchané z metalu, bigbítu, punku i HC, žel se většinou ze všech uvedených stylů vybírá ta pokleslejší sorta a často i vykrádá kde co. Kdyby tak Hanka Zagorová slyšela, jak dopadla její Duhová víla, asi by začala chlastat rum („Já jsem rumová víla, a kdo jsi ty, jsem notorik Vondráček, a kdo jste vy, jsme závislá třída, děti Fernetovy“).
Jednoduchý hospodský bigbít 4. cenové skupiny přivede hudební fajnšmekry k šílenství, připité bigbíťáky naopak uspokojí vrchovatě. Po osmi pivech na zahradní pařbě bych byl možná velkorysejší, v obýváku nemůžu jinak, než hodnotit podprůměrně.
Seznam skladeb:
- Anarchizmus
- Báchammer
- Bez názvu
- Boty
- Comancheros
- Dřevorubec
- Do zdi
- Hapík
- Hraboš
- Kočkopes
- Laďa a Míra
- Lovci Zubrů
- Nápoj lásky (H2SO4)
- Nikdy
- Slon
- Smrath Metal
- Stárneš
- Upíři Žízní
- Války
- Víla
- Žákyňka Mášenka
Čas: 70:04
