S recenzí na album tuzemské hardcoreové smečky Pork Soda jsem zatraceně otálel. Ne snad proto, že bych nenacházel slov, ale trvalo mi poměrně dlouho, než jsem si v hlavě názor na tuto nahrávku patřičně srovnal. Kapela, která vznikla v Humpolci kolem roku 1995 měla poměrně nešťastnou historii, kdy v průběhu fungování zahynulo při různých automobilových nehodách několik členů kapely, v poslední době se navíc kvůli maniakálním depresím ocitl mimo hru velmi slušný bicman „Jiřina“, takže se chlapi často potýkali s nucenými změnami v sestavě. Po několika demech a albu (Buď svůj z roku 2002) se Pork Soda v roce 2007 opět vydala do studia, aby nahrála věc, o které je nyní řeč.
Tak za prvé, chlapci hrají drsný hardcore moderního střihu, s častými dvoukopákovými výjezdy, typickými hc riffy, které podněcují posluchače k rozjařenému skákání, střídajícími se hlavními a backing vokály „Derryho (Zdeňka)“ a „Swidra“, kdy jim občas vypomáhá kytarista Tomáš. Hned první skladba, „Propadám Se“ se nás na férovku zeptá, jestli víme, jaké to je. A to víme. Docela sympatická práce, s tím, že Miloš „Dodo“ Doležal ve studiu Hacienda odvedl solidní práci. Nabušená produkce, kytary i basy jsou ve správném poměru, dokonale sedí k těm hardcore/metalcore čistým vokálům, které umí zařvat i zklidnit. Textově je Porksoda jasně ukotvená v jakési klasické kritice společnosti, ve které se často citují klasické formulky hc („Topím seeee“ či „Nezapomeeeň dýchaaaat“).
Na první poslech se mi nahrávka vůbec nelíbila, nechápal jsem, co tím chlapci myslí, ale složka s CD na mne stále tak laškovně pokukovala, že jsem si jí pustil ještě jednou pro sichr a hle – vše najednou začalo dávat jasné obrysy. Pokud vypnete mozek, je to album, u kterého se dobře odreagujete. Jestli navíc vyznáváte hc ze staré školy, jaké valí třeba Agnostic Front, byť v novém kabátě, a nevadí vám české texty (pro „hácéčko“ docela důležité), bude pro vás tato nahrávka velice příjemná. Kluci si dali práci skutečně se vším, obal je velice solidním (ačkoliv dosti thrashovým) designovým počinem, který mne osobně velmi oslovil. Pěkné. A takový pocit máte z celé nahrávky. Chlapi možná nenapsali riffy, které si budou pamatovat lidé ještě za 20 let, ale hrají vše upřímně, s tím, že zůstávají na zemi, ve snaze prostě do posluchačů své ideje řádně nahulit, ať se děje, co se děje,. A takový upřímný přístup je ve výsledku velice znát. Nemám co dodat, pěkná sedmička!
P.s.: Pro mě nejzajímavější skladbou jsou „Jatka“ se slušnými vyhrávkami ve stylu skladby „Imperium“ klasiků Machine Head.
Čas: 43:17
Seznam skladeb:
- Propadám Se
- Ukaž
- Ztráty
- Nezapomeň
- Prázdno
- Nepřítel
- Jatka
- Restart
- Konec Hry
- 89
- Doufat
