Asmodeus se ohlédli prostřednictvím nedávno vydaného DVD Muka existence, Fobia už před dvěma roky obsáhlým rozhovorem mapujícím celou kariéru kapely. Tudíž nemá cenu znovu se vrtat v minulosti a tak jsme se s Milošem Beštou dohodli, že uděláme trochu netradiční rozhovor, ve kterém bude kladen důraz zejména na videoklipy, které kapela za těch 20 let realizovala. Dotkneme se samozřejmě i DVD a plánů do budoucna.
Prvním obrazovým materiálem Asmodea (když nebudeme počítat amatérské záběry z koncertů) je videoklip k Rolničkám (1992). Nemůžu si pomoci, ale když to dneska vidím, tak mi to přijde strašný (smích). Kdo tehdy vymyslel, že klip se bude dělat ke skladbě, která v podstatě nemá s tvorbou kapely nic společného?
Vezmu to trochu ze široka. Skladby Rolničky a Veselé Vánoce jsme v závěru roku 1991 připravili pro vánoční koncert na Barče, kde byl hlavní hvězdou Arakain, jako legraci. Na tomto koncertu byla podepsána smlouva s firmou Monitor na vydání debutového CD Prosincová noc blíže neurčeného roku. Připravili jsme si na ten večer docela zajímavou show s nafouknutými prezervativy, které do diváků rozhazoval Děda Mráz a poté přiběhl na pódium i potápěč v ploutvích, s brýlemi a šnorchlem a skočil do lidí. Vánoční skladby samozřejmě zabodovaly. Byla to prča. No a protože Monitor v té době podporoval jakoukoliv „lidovou“ zábavu, Rolničky byly zákonitě na řadě. Skladba se jako notoricky známá věc pak napřesrok vyhrávala na Vánoce v TV.
Tobě se tahle volba líbila? Kdo napsal scénář? Předpokládám, že platila firma – máš představu, na kolik klípek vyšel?
V té době si hodně lidí spojovalo Asmáč s Rolničkami a i dnes občas slyšíme z publika výkřik Rolničky. Tehdy jsme to neřešili. Monitor chtěl srandu, tak ji měl. Scénář si vytvořil režisér a jeho tým sám, oni se nás dotazovali, zda nemáme nějaké nápady, které bychom chtěli do klipu zapracovat a myslím, že jsme i něco navrhovali, ale nakonec to dopadlo tak, jak dopadlo. V třicetistupňovém vedru v Praze v závěru září 1992 jsme v kostýmech Dědy Mráze úchylně pobíhali po známých místech. Cenu klipu si úplně přesně nevybavuji, ale tuším, že se jednalo o částku kolem 40.000,-. Na tehdejší dobu velice slušné peníze pro stejný tým lidí, který točil pro Monitor jeden klip za druhým. A nutno dodat, že jeden strašnější než druhý. Včetně toho našeho.
Vedle kapely se v klipu objevila celá řada dalších postav – o koho šlo? Byli to herci nebo kamarádi?
To vše byl kompars, který dodala firma. Nikoho z nich jsme neznali. Motorkáře, skejťáky i všechny ostatní. On to byl poměrně početnej ansábl lidí. Když vezmu v potaz maskérky, kameramany a další vometáky, slušná armáda.
Druhou hrůzou jsou Veselé vánoce (1992), což sice není klasický klip (na DVD ani není toto vystoupení v sekci Videoklipy, ale v galerii koncertních záznamů), ale televizní vystoupení v pořadu pro děti. Tam jste se dostali jak?
Klasika přes Monitor. To už výhradně domlouvala firma. Jen dali vědět kde a kdy máš být. Vánoční estráda pro děti (Miss Marmeláda) za účasti Lucky Vondráčkové coby moderátorky, Anny K., Michala Penka, Janka Ledeckého a Asmodea (smích).
Co bylo v těch igelitkách od firmy Rekrea (smích)?
Ty mně dáváš. Člověče, asi bílé triko s malým nápisem Rekrea, propiska, otvírák, možná pexeso nebo kalendář. To už fakt přesně nevím.
A následovala dlouhá pauza, celých 12 let jste klipy netočili. Proč?
Já myslím, že po období, kdy dávala ČT příležitost pořadům typu Rockmapa, Triangl a dalším různým hitparádám, vše rázem zmizelo a nebylo proč točit videoklipy. Nebylo kde je vysílat. I takovou podobnou odpověď jsme dostali od firmy Happy po Příjezdu a následně od Aviku po Vchodu. Porevolučních pět let metalu a rocku jednoznačně přálo a naopak dalších sedm, osm let vůbec. Internet se rozběhl až podstatně později. Klipy nikdo nechtěl platit ze svého a až s příchodem nových možností a nových mladých režisérů s obstojnou digitální technikou, bylo možno točit za vlastní peníze neporovnatelně levněji. Oni se chtějí prezentovat ve svém oboru nebo zájmu a my chceme klip.
Co bylo impulsem k natočení klipu ke skladbě Turisté smrti (2004)?
Obrazová prezentace Asmodea v nové době. V době návratu metalu a tvrdšího rocku zpět na scénu, byť jen krátkodobě. Ukázat fanouškům, že skupina pořád žije a plnohodnotně funguje. Možná předvést po období experimentování zase ten správný původní techno-thrash v novém balení. A konečně po zjištění, že má opět cenu zaobírat se klipy, nezůstat pozadu. Multimediální stopa se běžně začala přibalovat k CD. V té době už jsem ale tušil, že ve finále budeme k jakémusi budoucímu DVD potřebovat materiál.
Podle mě se jedná o vaše vůbec nejlepší video. Nedávno jsem ho pouštěl Honzovi Kapákovi (Avenger), který jej neznal a byl z něj úplně u vytržení. Musel jsem mu ho pustit několikrát a on jen kroutil hlavou a říkal, že je to hustý...
Tak to jsme jedině rádi, že se líbí. Náš záměr vytvořit klip bez kapely, pouze hraný na příběh, byl trochu risk, ale jak se zdá, vyšel. Zda je nejlepší, nevím. Já ho mám v oblibě stejně jako ty ostatní krom Rolniček. Každý fanda je z jiného těsta a vyjmenuje ti jiné pořadí.
V klipu hrají profesionální herci – Saša Rašilov, Hana Vagnerová a Tomáš Pavelka. Saša byl dobře známý už tehdy, třeba z pohádky Kouzelný měšec nebo z televize – jak se jej podařilo získat pro natáčení klipu metalové kapely? Určitě vaši hudbu slyšel – co na ní říkal?
On to byl i pro mě velký šok, když mi volal režisér Honza Březina a říkal, koho pro klip získal. A to jen za cesťák. Třikrát z Prahy do Sušice a zpět. Bomba. Ohromný kluk, skromnej a naprosto přirozenej profesionál, žádná hvězda s nosem nahoru. Saša říkal, že sjížděli s Tomášem Pavelkou CD několikrát po cestě autem a dost se jim líbilo. Navíc byl pro ně scénář zpracovaný detailně Honzou moc zajímavý. A jak se propracoval k Sašovi ? Jednoduše. Studoval v té době v Praze na FAMU režisérský obor a oslovil ho.
Sleduješ od té doby jeho kariéru nějak speciálně? Já třeba nemůžu koukat na seriály, přijde mi to bezduchý a zbytečný, ale jeho filmové role (Samotáři, Duše jako kaviár) mi přijdou v pohodě...
Celkem sleduji. Víš když jsem se ptal Saši na to, jak je těžké se v dnešní době živit herectvím, odpověděl jednoznačně – ohromná makačka. Ráno v sedm začneš a v půlnoci skončíš. Seriály a dabing na uživení, filmů tolik není a divadlo pro radost. Říkal, že se musí neustále přesouvat z místa na místo, a tak nemá ani minutu času, protože je vlastně pořád ve skluzu. Od té doby, ale jeho obsazovanost markantně vzrostla a to už si v reálném čase fakt nedokážu představit, jak to všechno stíhá nebo spíš nestíhá.
Hana Vagnerová, v době natáčení vašeho klipu prakticky neznámá herečka, se nedávno objevila ve velkofilmu Bathory, už předtím v televizních seriálech („žel“ jsem nesledoval ani Horákovi, ani On je žena a ani Zdivočelou zemi). Stejný dotaz jako u Saši – zajímáš se o její kariéru po klipu? Jak ona reagovala na vaši muziku?
Máš pravdu v tom, že se Hanka posléze raketově prosadila. I nějaká reklama tam byla. U nějaké pizzy v restauraci a proběhl tam dialog o ančovičkách. Dle mého soudu hodně talentovaná a sympatická herečka. Ona v době natáčení Turistů tuším končila akademii, ale tyto informace ber prosím s rezervou, bavil jsem se o tom s Honzou snad pouze jednou. Ve zmíněných seriálech a filmech jsem ji samozřejmě registroval. Zda poslouchá nátěr jsem nezjišťoval. Všichni od nás dostali na památku CD a triko Sabat v Carnegie Hall.
Tomáš Pavelka je divadelní herec, v současné době působí ve Švandově divadle na Smíchově. Ve vašem klipu mu sedl hlavně moment s tím roztomilým zvířátkem, kde je jeho výraz hodně ujetý, takový trochu zvrácený, trochu úlisný... Něco k němu?
No samozřejmě pohodář, který se se Sašou dobře znal a tuším, že i přes něj se k němu Honza dostal. V podstatě výhradně divadelní herec. Zahlédl jsem ho v reklamě na životní pojištění České pojišťovny, kdy jeho manželka říká, že si mohou dát teď víc na spoření a méně na úraz a poté opačně. On tam jednou chová mimino, pak spravuje kolo a odpovídá na vše pouze hmm. Mimochodem v klipu sehrál v úvodu i roli hostinského nebo zjednodušeně chlapíka, který Sašovi neustále naléval.
K dalšímu albu se točily klipy dva. Trochu abstraktní k Dopisu v láhvi (2006), ve kterém vedle Asmodea vystupuje taneční skupina Nota. Já vím, že se ty otázky opakují, ale zase – proč, jak, kde, s kým?
V režii Vaška Smolíka (kameramana ČT) a kameramana Jirky Dvorského, který se touto profesí živí v USA jsme podnikli výlet k aquaduktům nedaleko Ejpovic za Plzní, abychom našli optimální místo pro obří láhev, ve které tancuje tebou zmíněná taneční skupina Nota. Dopis v láhvi nebo-li tunel s atmosférou Pána prstenů. Tak to vidím já. Trochu kontroverzní klip pro metalisty, kdy muzika jede a obraz stojí. Provokující kontrast v bezpochyby výtvarném pojetí. Diametrálně odlišné od turistů. Tak to mělo být. Nemám rád klipy podobné jako vejce vejci. Kapela byla zařazena střídmě bez nástrojů.
Hodina štíra (2006) a v hlavní roli dívka, která projde proměnou z růžové slečinky na tvrdou metalistku. Kde jste k té holčině přišli? Je to herečka nebo něčí příbuzná nebo...? Co dělá dnes?
Já jsem chtěl k Řetězu natočit dva klípky, protože jsem jednak cítil dostatečně velký potenciál desky a zadruhé jsme skutečně potřebovali pro chystané DVD více materiálu. V té době už to bylo více než jasné, že bude realizováno. Oslovil jsem znovu Honzu Březinu ze Sušice. On si vybral z nabízených Hodinu štíra. Věděl jsem, že se bude od Vaška Smolíka i své předchozí práce s Turisty svým rukopisem opět lišit. To byl cíl. Proměněnou dívku ztvárnila Jana Bartošková, mladá začínající herečka, jež úspěšně vykonala casting na nějaký film nebo představení někde tuším v Moskvě a dostala pak nabídku na studia divadelního herectví právě v Rusku. Část klipu se natáčela v klubu Kain v Praze a část v Tradičním kloubu právě v Sušici, kam dorazilo velké množství asmáčských fanoušků. Oni pak vytvořili správnou před pódiovou tlačenici.
Ten námět se mi zdá trochu klišovitý, když si vezmu, že jej točil stejný režisér jako Turisty smrti, přijde mi to přece jen trochu slabší...
Honza chtěl poprvé začlenit hrající kapelu a jakmile toto učiníš, máš vždy hned zásadní problém. Scénáristicky jsou klipy z naší strany ponechány vždy na režisérech. Já to tak cítím, nechci se vměšovat do jejich práce, protože když je jednou přizveme k realizaci, plně jim důvěřujeme a oni mají plnou zodpovědnost za výsledek. To je tvůrčí proces, on to tak jednoznačně vidí a já mu do toho jako profesionálovi nezasahuji. Sám bych také nechtěl, aby mi do hotové písně někdo příliš mluvil a celou předělal dle své vize. Ta filosofie může být odlišná a nikde není dopředu napsáno, že správná. Kůži na trh nese plně autor. My jsme hotovou verzi skoukli a odsouhlasili, protože se nám líbila.
I v posledním klipu Zánik domu Thrasherů (2008) máte herce, který si ale udělal jméno až po natočení vašeho klipu. Je jím Lukáš Langmajer, mladší bratr známějšího Jiřího. Jak přišel k angažmá ve vašem klipu?
Lukáše Langmajera zná osobně režisér klipu a hlavní zpracovatel DVD Roman Forst. Potřebovali jsme šikovného chlapíka pro malou, ale důležitou roli.
Nedávno Lukáš celkem pobavil svou bezelstností a přihlouplostí ve filmu Bobule. Viděl jsi film – cos na jeho roli říkal?
No co bych měl asi tak říci... vy jste z Prahy, že jo?... šup na ex…
Poslední herečkou je Magda Dubová – o té se mi žel nepodařilo zjistit nic...
Magda není herečka, ale talent v sobě určitě má. Strach jí z očí v klipu jde opravdu věrohodně. I ošlehané nohy v kukuřičném poli až do krve vydržela bez řečí. Vím to jen zprostředkovaně od Romana, jak hrála naplno. Super výkon. Tímto jí zdravím k Zachovi do Plzně.
Máte v klipech řadu herců – co Ty a filmy? Jakému žánru, herci, herečce dáváš přednost? Nějaký horký tip z poslední doby?
Já jsem filmovej maniak. Teď předevčírem se mi propadlo dno úložného prostoru v posteli pod tíhou asi 800 videokazet a 600 DVD. Žánry mám v oblibě skoro všechny, pokud má film zajímavou zápletku a kvalitní scénář. Někdy mám chuť na tradiční francouzkou krimošku, někdy na sci-fi v americkém balení. V poslední době byl velmi dobrej snímek Oko bere (21) s Kevinem Spaceym.
Klipy z poslední doby jste pořizovali vlastními prostředky. Všechny jsou profi prací, vystupují v nich umělci – je to finančně náročné? Vyděláte si na to provozem kapely?
Ne. Peníze do muziky v podstatě pořád vkládáme. Z prodeje se finance zase otočí v muzice. Musíme neustále něco platit. Třeba v poslední době to bylo prodloužení domény asmodeus.info nebo účast na DVD kompilaci časopisu Pařát, kam jsme přispěli nejnovějším videoklipem. Tyhle drobné výdaje se nasčítávají a neberou konce. Snad už budeme mít po výdajově hektickém 140 tisícovém období bez sponzorů konečně na chvíli klid. Tolik jsme museli investovat za poslední rok.
A teď krátce k vašemu kompletu Muka existence. Provedení je výborné, ostatně četl jsem recenze a všechny se shodují, že jde o podařený projekt. Ale chvály už bylo všude dost, radši propereme to, co mi přijde ne úplně skvělý (smích). Takže nejdřív k dokumentu o historii kapely – dvě drobnosti mi tam nějak haprují v časové posloupnosti – rok 1989 dokreslují záběry z koncertu v roce 1997, povídání o nahrávání v roce 1998 zase doplňují záběry z jiného roku (plakát na zdi je z roku 2004). To jste si toho nevšimli?
Poslední měsíc výroby DVD byl na trojnásobný infarkt a na tyto dolaďující detailní pročišťovací práce už nebyl čas. Ani vteřina. Pořád jsme byli tak mínus tři týdny ve skluzu. Soustřeďovali jsme se s Romanem na daleko důležitější záležitosti – třeba aby se ti DVD rozběhlo od zvolené kapitoly apod. – jestli mi rozumíš. Vše ostatní byly nepodstatné nedodělky, které z hlediska životaschopnosti nazývám druhotnými životními potřebami. My jsme měli problém s těmi prvotními a ty se nám podařilo pět minut po dvanácté odstranit. Vím, že k tomu, aby DVD nebo projekt získal hodnocení 10 z 10, musí být perfektní ve všech směrech a to toto DVD nesplňuje. Je tam těch 20% záležitostí k doladění. Ale to až příště. Zaplať pánbůh za to, jak to dopadlo.
Galerie 20 je nazvaná jak napsáno a obsahuje 19 skladeb, na CD je songů 22 – takže i když byl Petr Korál kdysi inspirován symbolismem S. K. Neumanna, tady se to trochu minulo účinkem (smích). Proč není všechno pěkně zaokrouhlené na dvacet?
Já jsem chtěl předložit fandům 25 písní v obrazovém provedení. Což 19 skladeb + 6 koncertních dohromady je. CD bych potřeboval spíše nafouknout. Pár vydařených kousků mi tam ještě z asmáčské kuchyně chybí. A třeba by tahle matematika s dvacítkou v zádech spadala do té kategorie dvaceti nedotažených procent. Ale tak jsem opravdu ani na vteřinu neuvažoval a myslím, že bych to neudělal ani teď.
Na závěr jsem si nechal Koncert z 24.11.2007, z kterého je trochu překvapivě vybráno pouze šest skladeb. Není to málo?
No, ono je to o třech zásadních věcech. Za prvé, a uvádím to záměrně na prvém místě, musíš umět velmi dobře hrát na svůj nástroj abys byl schopen pustit se do live záznamu. Z našeho pohledu to znamená nahrát pro výběrový záznam deseti písní dvacet skladeb, přičemž polovina bude vyřazena právě díky instrumentálním nedokonalostem (ať si nás lidi chválí jak chtějí, jsme přece jen amatérská skupina s nepravidelným koncertováním, která hraje tak na 50% výkonnosti profesionála). Nechtěli jsem totiž příliš výrazně zasahovat do live nahrávky způsobem přehrávání partů ve studiu. To si mohu natočit obraz a zvuk přiřadit ze studia. Pak už to není live i s chybami. Bohužel většina hudebních DVD je takto vyřešena a tím je to lež. My jsme z dvanácti natočených skladeb (pozor – byl to křest A+, nejednalo se o koncert Asmodea) vybrali šestku nejlépe zahranou a opravili nanejvýš 10%, což si myslím, že je únosné. Za druhé je třeba vzít v potaz velikost klubu a počet kamer (3+1malá), na které záznam synchronně pořizuješ. Režisér pak při finálním střihu nemůže zákonitě udržet pozornost diváka po dobu řekněme deseti skladeb. Přesně po té šesté si půjdeš udělat kafe, protože už tě to bude nudit a připadat vše stejné. Všechny úhly kamer už sis prohlédl. Vem to v úvahu, je to docela logické a přirozené. Pokud bude nějaké příště a budeme pořizovat čistě live DVD bez omáčky, půjdeme do většího sálu a s bohatším vybavením. No a za třetí šlo především o ten 100 minutový dokument o kapele. Ten byl od začátku brán jako hlavní kapitola. A to se povedlo.
A samozřejmě klasický dotaz týkající se plánů – je o Tobě známo, že máš vše podrobně naplánováno dlouho dopředu, takže otevři notes s nápisem „pětiletý plán“ a poděl se s námi...
Já prozatím opravdu nevím. Musím především nabrat ztracenou psychickou i fyzickou energii, věnovat se více své rodině už proto, že čekáme na jaře třetí přírůstek a pak se uvidí. V koncertech budeme po úspěšné podzimní šňůře pokračovat v dubnu. V létě se s fanoušky uvidíme na Basinfirefestu ve Spáleném Poříčí a v Sušici na Šumavském medvědovi. Čistě hypoteticky natočíme v březnu 2011 nové CD. Ale to je za hodně dlouho, i když čas letí….
Dík za rozhovor.
