Zdá se, že se Hirax nudí. Jak jinak si vysvětlit, že kromě Lunatic Gods a Editor stíhá ještě třetí kapelu, která ale nemá s metalem ani HC / punkem prakticky nic společného. Kapela Nothing vznikla v roce 2005 a tvoří ji Ročo – zpěv (Rebro, ex-Metalinda), Hirax – kytary (Lunatic Gods, Editor), Murko – bicí (Editor, Horská chata) a Elwis – basa (S.R.O., Náhodní pocestní). Jako hosté se ve studiu objevili ještě Peter Slamečka – klávesy (Gladiator) a Gréta – zpěv (Greta & The Mantinels). Tento all stars band nahrál na podzim loňského roku v Exponentu jedenáct pop rockových skladeb. Takřka výhradním autorem hudby i slov je Hirax, s drobnou pomocí Sancheze z Exponentu, který se podílel jako spoluautor na dvou písních.
Abych pravdu napsal, nemám k podobné muzice vypěstovaný žádný vztah – ani kladný, ani odmítavý. Písničky mi zpočátku tak nějak proplouvaly kolem hlavy, aniž bych z nich byl odvázaný, aniž bych z nich byl otrávený. Deska má samozřejmě velmi kvalitní produkci, čistý křišťálový zvuk, citlivý mix a je nahrána kvalitními instrumentalisty. Občas mi přijde Ročův zpěv trochu zastřený, čistější poloha by možná prospěla, ale jeho hlas už je prostě takový. Songy jsou vystavěny podle klasického mustru sloka – refrén, přičemž refrény jsou docela chytlavé a přece jen mě s rostoucím počtem poslechů některé skladby zaujaly o něco víc. Třeba dvojka Sám – je taková hodně posmutnělá, text o konci vztahu, se kterým se „on“ nemůže smířit, nevlezlá melodie, příjemné klávesy, tohle by mě v rádiu neuráželo. Z rychlejších pěkně odsýpá Inej rieky niet, refrén je hodně chytlavý a zůstává dlouho v podvědomí. Asi nejtvrdším songem je Smiech, místy dokonce zakoketuje s punkem a klávesy jedou takovou staroškolskou melodii. Gréta se na albu objevuje jen sporadicky, ale již poněkolikáté dokazuje, že má velmi zajímavý hlas. Asi nejvíce jí sedí duet s Ročem v Podplatím nebesá – oba se pravidelně střídají, skladba je hezky vystavěná a patří k nejlepším.
Obal se mi nelíbí. Proč? Protože mám rád pořádek a učesané výtvarno. Tady je všechno přesně obráceně – obrázky jsou takové jako dětské, texty pokaždé jinak – jednou normálně, jednou je třeba se stránkou točit kolem dokola, pak zase jinak... a navíc nejdou za sebou popořadě.
Resumé? Inteligentní pop rock, který spíše zaujme „frajerky“, ale neurazí ani „frajery“. Dovedu si tuhle muziku představit jako kulisu příjemně stráveného večera ve dvou – svíčky, sekt, něco dobrýho na zub a tak...
Seznam skladeb:
- Poviem nie
- Sám
- Zbohom dám
- Inej rieky niet
- Smiech
- Už Ťa niet
- Podplatím nebesa
- Steny šepkali „hriech“
- Smieť tak isť
- Posledný v cieli
- Všetko je málo
Čas: 40:36