Tři roky utekly jako voda a kapela Zpraku! se hlásí s novým materiálem. Minulé CD Budoucnost chceš znát vydal punkový boss Cecek, tentokrát borci vsadili na vlastní síly a vydali si novinku na vlastní triko. A nechtějí nechat nic náhodě, hned obal je lakovaný digipack. Výtvarník Mediocore si vystačil jen se třemi barvami, přesto je obal na punkovou komunitu poměrně netradiční, graficky hezky vyvedený a obsahuje vše podstatné, včetně komplet textů v češtině.
Druhá věc, která okamžitě zaujme, je čisťoučký zvuk. Studio Bellatrix i pánové z kapely odvedli dobrou práci, neboť se sami postarali o produkci, mix i mastering. Možná má někdo punk spojený s mizerným zvukem, ale Zpraku! mají jiný názor – nástroje jsou s jedinou výjimkou dobře čitelné a jasné. Tou černou ovcí je zvuk kopáku – ten mi nesedí a je to škoda. Jinak je totiž sound pěkně uhlazený.
Ostatně slovo uhlazená sedne k produkci Zpraku! dokonale. Žádnej hospodskej ani rebelantskej punk to není, spíše bych přidal slovíčka neo a pop. Songy jsou totiž postaveny na jednoduchých a chytlavých melodiích, které po nějakém třetím, čtvrtém poslechu začnou okupovat mozek takovým způsobem, že se jich těžko budete zbavovat. Přitom první rotace tomu příliš nenasvědčovala, zdálo se mi to takový nijaký, unylý a bez tváře. Jenže oni muzikanti taky trošku zestárli a už nemají zapotřebí od začátku do konce držet jedno svižné tempo a jeden rytmus. Takže album nabízí dvě polohy, tu očekávanou – rychlou, a tu překvapivou – melancholickou, pomalejší a asi i dospělejší. Druhou skupinu skladeb spolehlivě reprezentuje posmutnělá Pod vodou a také dvoupolohová Prober se. Ono i intro Na ½ cesty působí nepunkovým dojmem, syntetické zvuky postupně nabírají na intenzitě a výsledkem je takřka monumentální hudba připomínající znělku nějaké kulturní mega akce... Ale hned poté se z ničeho nic rozjíždí očekávané – klasická neopunková skotačivost Za hranici s občasným hrubším zpěvem. Revoluce 24 je o kus lepší než předchozí věc a hlavně refrén je hodně nakažlivý. Kytary také neustále vymýšlí melodické linky a sólíčka a ono se to poslouchá tak nějak samo. Další hodně chytlavou skladbou je Noční můra a nejenergičtější pak Xichty, které koketují s melodickým HC.
Texty jsou hlavně o pocitech a většinou to nejsou pocity zrovna veselý. Zpracování je většinou v pohodě, místy až hodně zajímavé, ale občas je některý slovní spojení zbytečně shazuje, občas mi trošku ostřejší slova přijdou zbytečný.
Nejsem na podobnej styl nějakej extra odborník, ale myslím, že Zpraku! nahráli solidní desku, která nezapadne a osloví mládežníky libující si ve skejtech, akrobacii na kolech, snowboardech a jiných moderních kratochvílích. A nemají to pánové špatný ani u mě (úsměv).
Seznam skladeb:
- Na 1/2 cesty
- Za hranici
- Revoluce 24
- Najednou
- Prober se
- Noční můra
- Jede král
- Plány
- 100 světelnejch let
- Xichty
- Pod vodou
- Pětašede
- Zlatý časy 2
Čas: 37:40
