Starší promáč a živý záznam z koncertu – to je obsah dvou stran vinylu, na nějž jsme před nedávnem přinesli recenzi. Teď má slovo mluvčí Martin Brňovják, se kterým jsme probrali nejen věci kolem kapely, ale zabrousili i do úplně jiných vod.
1. Zdar Martine, já vím, že je to pitomá otázka na začátek, ale protože Absurd Conflict zatím neměli ve Fobii žádný prostor (tedy kromě nedávné recenze LP), můžeme se snad krátce zastavit u minulosti. Od kdy v kapele působíš a kdo/co Tě do ní přivedl/o?
Kapela letos oslaví nějakých 10 let existence. V tomto ohledu jsem já služebně hodně malé pivo. Do AC jsem přišel na jaře 2003, tehdy jako záskok na turné a nakonec i do studia. Z kapely tehdy odešli zpěvák Vlastrex a kytarista Patrik, který dnes úspěšně drtí v SMASHED FACE. Tehdejší nový kytarista Frantík vydržel něco přes rok, než ho povinnosti odvály jinam. Naštěstí jsme našli dalšího brněnského Martina, který je více než schopným členem kapely. Vyjmenovávat jednotlivé podrobnosti asi nemá cenu, strukturovaný životopis kapely najdete na našem webu, samozřejmě jsme si toho užili hodně, leckdy to byly dost drsné situace, a leckde jsme si vybudovali i kult rockových pařmenů, což nechápu, poněvadž my jsme taková klidná, přemýšlivá, introvertní kapela ...
2. Můžeš krátce představit (nebo se můžou představit sami) jednotlivé členy a třeba přidat i nějakou zajímavůstku nebo drb na jejich účet?
Jeje, já jsem ten nejhorší na tyhle věci. Takže podle abecedy...
Basa, kickbox na pódiu, vytrhávání šňůr z aparátu a mlácení mě basou do hlavy - Milan, zasloužilý tatínek, věčně pracující, pracovní telefony vyřizuje i na pódiu mezi skladbama.
Bubny, popíjení s fanoušky na baru a posílání mě pro pivo - Jura, člověk, který svýma bicíma asi dává kapele jiný rozměr.
Kytara, přemýšlivý úsměv - Jenda, autor drtivé většiny muziky, ostatně má tak unikátní styl, že nemá cenu ho rozmělňovat našimi příspěvky, byť se vždycky skromně ptá, co na to říkáme.
Toť originální a nenahraditelné členstvo.
Brněnskou sekci tvoří kytarista Martin, provařený z několika brněnských spolků, každopádně velice aktivní člen, jediný, který z nás má dlouhé vlasy, takže je adeptem na obal další desky.
No a další Martin jsem já, kterýžto mám na starosti všechny kecy kolem kapely, od textů přes komunikaci s vnějším světem po buzerování zbytku kapely, ať už k***a něco dělají.
3. Čím byla způsobena dosavadní, snad se neurazíš, impotence kapely? Přecejen za deset let čtyři materiály, z nichž ani jeden nelze hodnotit jako plnohodnotný – demáč, splitko, promo a živák – není to málo?
Možná, ale to je statistika. My nejsme AGATHOCLES, abychom ohromovali délkou, šířkou a bystrozrakostí diskografie, a skládat a vydávat skladby, které pak nemůžeme na koncertě hrát, protože je jich holt moc, nemá podle mě cenu. To radši uděláme omezené množství, do kterých koncentrujeme to nejlepší, co máme, a věř nebo ne, proces skládání skladby je někdy dost dlouhodobý s složitý. Ale zase máme skladby, které můžeme hrát s obměnami deset let, beztoho, že by nás to přestalo bavit. To jest celé.
4. V době vydání splitka s Depressive Reality byla kapela poměrně slušně rozjetá – vyšlo CD na Keliho labelu a o management se staral další pisálek z Payo zine – Louďa. Kam se tihle, svého času hodně aktivní a myslím, že i zajímavě píšící pánové poděli? Jste v současné době v nějakém kontaktu?
Louďa mně před nedávnem laskavě nabídl svezení na MISERY INDEX, tak jsme mohli pokecat o aktuálním dění. O Kelim bohužel žádné info nemám. Předpokládám, že oba se prioritně věnují soukromému životu, samozřejmě jejich podíl na historii kapely je neoddiskutovatelný a ostatně skrze Louďu, kterému jsem přicmrndával při organizaci koncertů, jsem se ke kapele dostal.
5. Jestli to správně chápu, momentálně se o chod a věci kolem bandu staráš Ty. Máš jasno v tom, jakým způsobem promotion dělat, aby se po takovém nějakém nevýrazném období kapela vrátila do podvědomí metalových nadšenců?
No, to je dvousečné, protože vím, co by se dalo dělat, ale druhá věc je ta, co my vlastně jako kapela chceme a můžeme dělat. Kapela je věc, které se věnuješ, protože tě baví. Nechci a nemá to význam, aby to byla pro někoho povinnost, byť samozřejmě spolehlivost a spolupráce s ostatními je zde na prvním místě. Na rozsah aktivit se asi naše názory v kapele liší, ale řekněme, že průběh věcí je spíše přirozený než organizovaný. Tj. koncerty, když na ně máme čas a chuť, propagaci desky zařizuju já, ostatně to je výhradně moje iniciativa, každopádně počítám s tím, že se na to navážou i další aktivity. Jinak kdokoli se stará o chod kapely, bude souhlasit, že to není žádná prdel, vyřizování komunikace, otravování lidí, a přitom nutnost se spoléhat, že na všech stranách půjde vše podle plánu, protože pokud ne, tak za blbce je samozřejmě ten jeden, který to všechno odedře.
6. Připomenutí formou LP se starším materiálem je věc vskutku netradiční – čí to byl nápad?
Můj. Prostě se to tak nabízelo díky délce dostupného materiálu. A jsem spokojen, že jsem to zrealizoval.
7. Máš Ty osobně nějaký extra vztah k gramofonovým deskám? Považuješ, třeba jako Berry (vinylový nadšenec, sběratel, provozovatel čistě vinylového webzinu) gramodesku jako jediné plnohodnotné médium?
Nevím, jak je Berry ortodoxní, samozřejmě obrovský respekt jeho aktivitám. Pro mě je v prvé řadě plnohodnotná hudba, CD a vinyly mám tak půl na půl, a kupuju pořád i kazety. Cenu pro mě mají hlavně věci, které existují třeba jen v podobě vinylu, různé raritky a podobně.
Ale je fakt, že kouzlo vinylu hraje svoji roli, třeba kapely jako BLOOD, NUNSLAUGHTER nebo HAEMORRHAGE na CD vůbec nemám, ale vinyly mám od nich snad všechny!
8. Deska AC vyšla pod Tvým labelem ZBP, kde jde asi o třetí titul. Plánuješ do budoucna vydávání dalších asfaltových kotoučů?
Plánuju ... vše, na co mi budou fyzické, psychické a finanční síly stačit. Chci se nicméně výhradně věnovat kapelám, ke kterým mám nějaký osobní vztah.
9. V poslední době jako by se vinyly trochu začaly vracet i na metalovou scénu. Nejvíce jede Monster Nation, ale občas něco vydá Pigeon a Ty... Myslíš, že se to rozjede ve větším, nebo zůstane záliba v černých velkých kolečkách jen pár nadšencům?
Myslím, že tohle je podmíněno hlavně finančními záležitostmi, tedy náklady na výrobu vinylu. A samozřejmě na druhé straně malou rozšířeností gramofonů, které již dnes nejsou standardním hi-fi zařízením. Jinak fanoušků vinylu je, myslím, stále hodně. Pakliže si lidi zvyknou vinyly opět kupovat a vydavatelé budou mít jistotu nějaké návratnosti nákladů, určitě se vinylový undergroundový trh obnoví, v Německu či Švédsku s tím nemají problém, čímž neříkám, že by tam na tom někdo bůhvíjak vydělával. Samozřejmě každý nadšenec, který mezi vydavatele přibude, je určitě vítán!
Na HC/punkové scéně se vinyl uživí bez problémů, v metalu jsou holt patrnější konzumní tendence, a nakonec ani ta CD nejsou zas tak úspěšná, když zvážíš, kolik lidí se spokojí s počítačem od maminky a rychlým internetovým připojením. Smrt empetrojkám! (smích)
10. Naprostý souhlas – k mp3 nemám vůbec žádný vztah. Já potřebuji mít v ruce obal a ne myš… Ale zpátky z desce AC. Člověče, víš že na ní vůbec uveden rok vydání? Až jí vyhrabu za pět let ze skříně, nezjistím, kdy vyšla... haha...
Jsem si toho vědom. Já tenhle údaj nepovažuju za nějak směrodatný, ale samozřejmě databáze faktů je na webové stránce, a samozřejmě na cokoli dalšího se mě můžete zeptat přímo. Kdybychom vydávali něco takového každý rok, tak je asi nutné to tam napsat, ale obávám se, že v diskografii AC si tenhle vinyl jen tak s něčím dlouho nespletete.
11. Ještě k obalu – Tvá fotka na titulce je z koncertu v Srbsku. Máš k téhle zemi nějaký srdeční vztah?
Samozřejmě! Srbija iznad svega!
12. A proč jsi vlastně zvolil na obal svojí fotku? Neměli jste lepší nápad?
Osobně jsem neměl žádný nápad. Grafické zpracování je dílem Dalibora, bicmena z PARASOPHISMY. Poslal jsem mu několik fotek a textové podklady a potom jsme diskutovali o obalu, resp. přišel s tímto nápadem. Nejdříve jsem odmítal myšlenku, že bude na obalu můj ksicht, ovšem myslím, že to zpracování je originální a jestliže dám Daliborovi důvěru jako grafikovi, pak je to proto, že spoléhám, že budu s výsledkem spokojen. Jsem. Ale je to jen obal na rockovou desku, žádné poselství v tom není. Pravda, na plnohodnotné album bych zvolil raději plnohodnotnou malbu.
13. Ač jsou na obou stranách téměř totožné záznamy, Tvůj zpěv je na novější nahrávce mnohem barevnější než na Point Of Crisis. Hodláš v tom pokračovat do budoucna?
Uvidíme, až dojde na studio. Nové věci jsou opět postaveny více na kytarách než na zpěvu, ale samozřejmě za tu dobu jsem měl možnost už lecco vymyslet i vyzkoušet, případně zavrhnout. U zmíněného studiového materiálu jde o to, že jsem byl v kapele nějaké tři čtyři týdny a bylo nutné ty skladby ve studiu nahrát. Samozřejmě jsem měl za sebou už osm koncertů a věděl, co a jak, ale přece jen na nějaké testování toho, co jsem schopen zazpívat či vylepšit už nebylo tolik času. A producent Staňa Valášek to myslím držel v rozumné úrovni, holt zkušený názor na správném místě. Upřímně jsem rád, že jsme nevymýšleli hlouposti, takhle je ta nahrávka aspoň prezentovatelná.
14. Jaké jsou teď ambice AC – chystáte po čtyřech letech nový nosič? Bude to CD nebo LP nebo oboje?
Ohledně nosiče opravdu nevím. Každopádně máme nový materiál, takže můžeme pomalu zvažovat studio. Pak se uvidí, co a jak. Minimálně dnes víme to, že se případně můžeme o vydání postarat sami.
15. Koukal jsem na vaše stránky, kde plánujete turné v září letošního roku. V jakém stádiu jsou přípravy, kam máte namířeno a co bys mohl prozradit o kapelách, se kterými tahle akce proběhne?
Nabídek na koncerty je dostatek, možností z naší strany už méně, a samozřejmě je nutné zvážit i finanční záležitosti. Koncem září plánujeme tour s německými kapelami EXOTOXIN a ARMISTICE a měli by se přidat i brutální lebkotepci z Kutné Hory AGARWEAN. Zatím to vypadá na ČR, Německo, Rakousko, možná Slovinsko. Osobně doufám, že to vyjde, v Německu už jsme dlouho nehráli. A doufám, že to nebude zdaleka jediné živé hraní tohoto druhu!
16. Jestli můžu, měl bych ještě pár osobních otázek. Tvůj osobní web je plný zajímavostí a možná bys mohl některé z nich představit i našim čtenářům. Začnu třeba seriálem ukončování pracovního procesu ve školství, hlavně zpět vzetí výpovědi číslo 1 mě hodně pobavilo. To si ale může každý přečíst, já bych se spíš zeptal na nezdvořilé a vulgární chování studentů. Tohle je podle mě všeobecný problém, boom vulgarity je všudypřítomný. Mě stačí čekat na dceru před školou a co si vyslechnu od desetiletých dětí, to je tedy děs. Myslíš, že je možné tenhle kult sprostoty nějak zastavit?
Hehe. No, ukončování pracovního poměru jest spíš pro pobavení kolegů a studentů z našeho ústavu, kteří jsou obeznámeni s post-totalitním diskurzem a post-totalitním vedením, které tam vládne. Ohledně chování dětí ... jo, je smutné, na jaké úrovni se to pohybuje, ale děti se učí od dospělých, prostě napodobují modely, a pokud máš k dispozici záležitosti typu TV Nova, sexshop na každém rohu Brna (tedy nevím, jak jinde), vulgární a arogantní kapitalismus typu ‚ojebej, koho můžeš' na všech úrovních, o chování představitelů naší země, kteřížto by měli být součástí občanské výchovy, nemluvě, pak mají naši potomci asi co na výběr. A nejde až tak o používaný slovník, spíš o absenci respektu jednoho k druhému. Smutné, ale řešení na to nemám. Bojím se, jak v tomhle budu vychovávat své děti.
17. Jak se díváš na kapely, které mají skladby plně „těchto“ slov?
Heh, asi nijak, když nemají co říct, já nemám důvod je poslouchat.
18. Další dotaz – exkurze v Osvětimi. To byl Tvůj nápad? Zajímáš se nějak více o historii, potažmo druhou světovou válku a holokaust? Co říkáš na kapely, které velebí pohlaváry německého fašismu? Vadilo by Ti vystoupit s AC na akci s podobnými „umělci“?
Osvětim byl můj nápad, ano. Citlivé téma, a působivé. Je úžasné, když vás po těch místech provází člověk, který v tom prostředí za války žil a má zkušenosti i s pomáháním uprchlým vězňům. Zajímám se velmi, velmi hodně o vše, co zmiňuješ. Ale samozřejmě šlo i o to, dát příležitost ostatním, v tomto případě mým studentům. Hodně z nich to na začátku asi bralo jen jako výlet, ale nepochybuji, že je to také oslovilo. Když jsme stáli v expozici věnované českým vězňům, a kluci, které naše vedení považuje za grázly, četli básně napsané vězni z koncentráku a všichni tiše poslouchali, tak mě bylo skoro do breku.
A ty kapely? Možná leckoho překvapím, nemám s tím problém. Ono všechno může mít svoji úroveň, ale obávám se, že v těchto extrémních případech jde o image a o image jde většinou tehdy, když ta kapela nemá nabídnout co jiného. Ale přiznám se, že má sbírka obsahuje i spoustu věcí, které hudebně oceňuju, byť ideologicky bych se s nimi neztotožnil. Jako příklad můžu uvést NOKTURNAL MORTUM – loni jsem měl možnost strávit s nimi celý den, jsou to velice příjemní lidé, odehráli skvělý koncert. O politických názorech jsme se vůbec nebavili (smích).
19. Další Tvé aktivity se odehrávají na poli divadelním. Jak jsi se k tomu dostal? Bavilo Tě vystupování na prknech trochu jiných než hudebních?
Jo, užiješ si spoustu srandy, stejně jako s kapelou. Hlavně pokud to děláš s příjemnýma lidma a vytvoří se dobrá parta. Dokonce jsme už uspořádali divadlo společně s koncertem. Když jsem hrál v retro hře z šedesátých let na BC Richku, tak to byl pravda trochu anachronismus (smích).
20. Co říkáš na současný rozmach internetového zinaření. Před pár lety tu byly asi čtyři, dneska jich je v metalu tak kolem patnácti. Ty jsi dříve psal do Paya, teď jsi v Pařátu, takže pokaždé tištěné periodikum. Co je pro Tebe zajímavější?
Samozřejmě jakákoli podpora jakýchkoli kapel je žádoucí. Ovšem stejně jako hudba na vinylu, tak zin na klasickém papíře mají svoje kouzlo. Internet má samozřejmě úžasné možnosti, ale zas bych to nepřeceňoval. Některé naše webziny podle mě sklouzávají k propagaci vlastních kšeftů či vlastního ega. Ale čert to vem, lidi stejně budou číst to, co je zajímá, na internetu je to zadarmo a dostupné vše stejně, tak je to aspoň férová konkurence.
Ohledně mých příspěvků tu a tam, vždycky šlo v prvé řadě o lidi, se kterýma se mi příjemně spolupracovalo. Dnes už ta četnost mého psaní je minimální, ne že bych nechtěl, ale zas všechno nestíhám, a účelově produkovat kvantity nekvalitních textů, to asi nemá význam.
21. Závěr je tu, protože už mě nenapadá žádná otázka. Takže prostor pro Tebe – co bys rád sdělil světu?
V předchozí otázce jsem chtěl zmínit, že Fobia je podle mě nejkvalitnější český webzin, ale vypadalo by, že se vtírám do přízně, tak to radši neřeknu. Každopádně děkuji za optimalizaci skriptu, v minulosti mi to v Mozille dělalo bordel v zobrazení (smích).
A samozřejmě dík za podporu ... nás i všech ostatních! Ať se daří!
