Pokud si rádi poslechnete trochu toho US thrash metalu, pak je pro vás muzika kapel jako Exodus, raná Metallica, Slayer a Megadeth „highly recommended“. Prvně jmenovaní veteráni se právě nacházejí na evropském turné, při kterém v relativně krátké době podruhé navštěvují Brno s cílem navázat na loňský úspěch na X-Mass festivalu. Podporu pro tento koncert pak představuje dvojice stylově spřízněných kapel – Biomechanical (UK) a Shaark (Bzenec), přičemž pro tyto Brity by se mělo jednat o vůbec první koncert v tuzemsku.
Pod vlivem neodbytné představy o malém klubu narvaném až po strop metalisty, jsem na avizovaný koncert vyrazil se značným časovým předstihem. Minuty čekání na nedělní spoje na zastávkách se nesnesitelně vlekly a na klidu nedodal ani bus, v kterém se už vezly skupinky fanoušků. Když jsme se konečně dokodrcali před klub, bylo už venku živo a z nitra budovy se ozývaly nezaměnitelné tóny kytar. Do pytle – že by už začali??? Obavy byly zbytečné – krizový scénář se nekoná – klub je zaplněn tak akorát a na pódiu obě předkapely právě ladí své inštrumenty.
Nedlouho po sedmé na pódium vstupuje bzenecký SHAARK a začíná do nás pumpovat svůj vyhraný thrashík. Oproti loňskému Brutalu se Shaarku povedl zvuk, který byl při zpětném pohledu z celého večera nejlepší. Oproti loňsku se mi také více líbil výkon kapely, která vsadila na čitelný, nářezový a prosólovaný thrash metal, za což sklidila slušný ohlas u publika a solidně rozdováděla první řady fans. Koncert se nesl v duchu nového alba „Again With Hatred“ a i když mám o deklarované thrashové agresivitě a moderních přístupech v rámci žánru zřejmě poněkud odlišné názory než kapela, musím uznat, že matroš na přítomné zabral.
Při následujícím vystoupení BIOMECHANICAL asi litoval každý, kdo pauzu mezi kapelami nevyužil k doplnění nezbytných tekutin. Britové, které tady dosud nikdo neznal, totiž do toho vlítli pěkně po hlavě a od první skladby se na nás snášel pozoruhodný heavy thrash, který přímo přetékal kytarovými sóly a vysokými polohami vokalisty. Tady trošku pokulhával zvuk, neboť zpěvákův vysoký čistý ječák jaksi zapadal v lomozu, což ovšem nikomu nevadilo a dost možná, že právě tohle kapele prospělo. Biomechanical mají za sebou druhou desku („The Empires Of The Worlds“), kterou propagují na svém prvním evropském turné a ochutnávku z ní nám samozřejmě naservírovali i tady na „Favále“. Hrálo se teď o poznání svižněji, s ohromnou chutí a nasazením a obě kytary se předháněly v technických šílenostech, ze kterých se tajil dech. Veskrze sympatický dojem se odrazil i na pekelné pařbě v kotli, která kapelu vyprovokovala k zařazení takových specialit jako metalově předělaný pochod z Hvězdných válek či řízná klasika od Judas Priest („Painkiller“). Nejednalo se však ani o konzervativní old school. V hudbě Biomechanical bylo totiž slyšet všecko – stará klasika s neothrashovou novotou. Prostě v pohodě koncert…
Jednoznačným vrcholem večera se však stal koncert EXODUS. Exodus dorazili v osvědčené sestavě (Holt, Altus, Gibson, Bostaph, Dukes), s kterou tady zabodovali vloni a ani tentokrát tomu nemělo být jinak. Toto vystoupení mělo být velmi dlouhé (téměř půldruhé hodiny) a také velmi úspěšné. Od prvních tónů bylo jasné, že Exodus to teď sakra šlape – charakteristické práskavé bicí hnaly zbytek kapely vpřed a Exodus při koncertu nešetřil nikoho včetně sebe. Z poslední desky „Shovel Headed Kill Machine“ zazněly „Going Going Gone“, „44 Magnum Opus“, nechyběly ani klasiky jako prastaré album „Bonded By Blood“ či pecka „War Is My Sheppard“. Vazba UG skromné kapely na fans byla vřelá, takže došlo na řadu přídavků, při kterých ani Dukes neudržel svůj maximálně naštvaný výzor a začal se usmívat pod fousy. Koncert Exodus nakonec zastavilo až vyčerpání kapely, která se s místním publikem alespoň rozloučila dlouhou a sympatickou děkovačkou. Supr!
Co na závěr? Kapely nezklamaly a koncert se vydařil. O něco menší byla návštěvnost, kterou ovšem přítomní kapelám bohatě vykompenzovali. Aniž bych na akci shledal nějaký jiný výraznější nedostatek, spokojeně odcházím.
