Máme tu čest vyzpovídat někdejšího kytaristu a zpěváka nedostižných MASTER‘S HAMMER uprostřed práce na novém hudebním projektu. Do Prahy jsme vyrazili ve dvojici a po krátkém bloudění (řídil Ifa - haha) jsme našli cíl naší cesty. Ve studiu Ivories jsme Frantu zastihli u počítače a následně proběhl tento zajímavý rozhovor. Po krátkém přivítání zapínáme diktafon a jdeme na to.
Johan: Loni se dalo dohromady MISTROVO KLADIVO, revival MH, který odehrál pouze jeden oficiální koncert na Open Hell Festu plus jeden neoficiální v rockovém klubu ve Strakonicích. Víš o této iniciativě? Měla nějaký vliv na Tvé rozhodnutí vrátit se po deseti letech k aktivnímu hraní?
F.Š.: Na úvod zdravím všechny čtenáře tohoto rozhovoru. O Mistrovu Kladivu samozřejmě vím, četl jsem nějaké reportáže na internetu a zřejmě to byla podařená záležitost. Loni jsem ještě o obnovení hudebních aktivit vůbec neuvažoval, tudíž jsem koncert neviděl. Co se týká mého rozhodnutí opět chytit do ruky kytaru, s tím uvedený projekt nemá nic společného. Tohle rozhodnutí totiž nezrálo nějak postupně, ale bylo to vlastně strašně rychlé.
Ifa: Strašně rychlé? Když si vzpomenu na Tvá poslední zveřejněná slova, je to vcelku překvapivé...
F.Š.: Život je samé překvapení. Prostě jsem si jednoho dne u počítače uvědomil, že začínám žít jednotvárným, snad konzumním způsobem života. Typografie a grafika mě docela dlouho hodně bavily, byl jsem v tom zahrabaný prakticky celých deset let, vybudoval jsem si slušnou pozici a tím pádem i živnost. Jenže postupně jsem se tak trochu začal nudit ... ne, to není správný slovo, nuda to nebyla, ale přestalo mě to stoprocentně naplňovat a potřeboval jsem nějakej únik.
Johan: Mě docela překvapilo, že ses stal grafikem politické strany. Co Tě k tomu vedlo? Byl to první pokus o únik z monotónní práce?
F.Š.: No, únik snad ani ne, prostě jsem dostal nabídku od Strany zelených a po krátkém přemýšlení jsem jim na to kývnul. Byla to práce jako každá jiná, i když se určitými sympatiemi k této straně netajím. Měl jsem i celkem radost, že se dostali do sněmovny. Ale z toho, jak se povolební situace vyvíjí jsem spíš rozčarovanej, politici opět předvádí, že jim jde jen o koryta, místo toho, aby se věnovali práci pro lidi.
Johan: No sympatie k zelenejm sice máš, ale co ty cigára tady, haha??
F.Š.: Ale ty nejsou moje, to tady zapomněl Silenthell, ten hulí jak fabrika ...
Ifa: Pojďme se radši věnovat hudbě. Po deseti letech vzít kytaru do ruky, to není jen tak. Navíc jsi vždycky tvrdil, že neumíš hrát. Začal jsi nějak cvičit, nebo spoléháš na intuici?
F.Š.: Zatím spíš na tu intuici, i když jsem samozřejmě pár hodin s kytarou strávil.
Ifa: A co ostatní – jak jsou na tom?
F.Š.: No, nejlépe na tom je samozřejmě Necrocock, ten se hudbě věnoval pořád, v pohodě zvládá kytaru i klávesy, do počítače taky něco programuje. Vlasta a Tom Vendl sice po konci MH nahráli taky nějakou desku nebo co, ale to už dost dlouho, ty na tom nejsou nic moc, ale zase mají výhodu v nástrojích – přecejen se snáz vracíš ke klávesám respektive k base, než ke kytaře. Silenthell to ani zapomenout nemohl, ten neuměl nikdy nic a bubeník Mirek Valenta s námi nezkouší, takže tam nemůžu hodnotit.
Johan: Proč s vámi Valenta není?
F.Š.: Teď jsem s ním dvakrát mluvil, on bydlí v Plzni, je docela časově zaneprázdněnej, pracuje, má rodinu a s muzikou skončil prakticky hned po odchodu z MH. Nemá už dávno bicí, takže roky necvičil. Do nějakého hudebního dobrodružství už se mu nechce, takže tohle budeme muset nějak řešit. Momentálně nevidím Valentův návrat za bicí vůbec reálně.
Ifa: To jsi ale neviděl ani u sebe ...
F.Š.: No, to je pravda, ale já jsem hudbu vnímal pořád alespoň pasivně, vždycky jsem měl kladný vztah k vážné muzice, operetám, chodil jsem i na koncerty některých zahraničních kapel, které u nás vystupovaly.
Ifa: I na metalové? A na které jsi byl naposledy?
F.Š.: Na metal ne, ale byl jsem se nedávno podívat na Kingovi Diamondovi. To je chlapík, který se mi kdysi hodně líbil a byl jsem zvědavej, jak na tom je po tolika letech. I jeho koncert mi tak trochu přilil energii a ukázal, že to jde i ve vyšším věku, haha.
Johan: Počkej, vyšším věku, vždyť ty nemůžeš být až tak starej...
F.Š.: Můj věk není žádný tajemství, je mi 39 let.
Johan: To přece není žádný vysoký věk...
F.Š.: Jo, ale taky to není věk mladíka, haha.
Ifa: Zpátky k bicmenovi – uvažuješ o někom jiném nebo o automatu?
F.Š.: My jsme měli automat na posledním CD Šlágry a taky Suchardův dům, ta poslední skladba na Jilemnickém okultistovi, byla s programovanýma bicíma. Když to dneska poslouchám, a není to moc často, tak se mi ty bubny nelíbí a chtěl bych samozřejmě živýho bubeníka.
Ifa: Už máš někoho vytipovanýho?
F.Š.: Ne, protože jsem z hudební branže dlouho pryč a nemám přehled ani kontakty. Občas se v hospodě potkávám s lidma z Törr, Debustrol, Alkehol, Moriorr a Harlej, to je taková ta pražská klika tvořená starejma rockerama, takže s nima se zkusím poradit.
Johan: My už tady docela dlouho povídáme, ale ještě jsme se nedostali k hudbě, kterou teď tvoříš. Po ukončení činnosti MH jsi prohlašoval, že metal je blbost a ti, kteří se mu věnují jsou mentálně zaostalý, haha...
F.Š.: Tak jednak netvořím sám, i teď tady sedíme ve studiu Vlasty Vorala. S Vlastou jsme kamarádi celá léta, často jsme se vídali i po ukončení kapely, máme společný zájmy ve starých střelných zbraních. Za Vlastou jsem šel nejdřív, jestli by zase neměl chuť něco hudebního spáchat a on mi na to kývl. Stále se pohybuje ve světě zvukové a audiovizuální techniky, má letitý zkušenosti a kdyby Vlasta neměl chuť, tak by asi žádný pokračování nebylo. Tys ale myslel hlavně jestli je to muzika která se od nás kdysi líbila nejvíc, tedy black metal. Já teď možná někoho zklamu, ale s druhým Ritualem nikdo počítat nemůže. Nechci dělat muziku tak, aby se líbila lidem, ale aby se v první řadě líbila mě a v druhé Vlastovi. On je ještě starší než já, black metal narozdíl od ostatních členů MH ani nikdy neposlouchal, ale měl zvláštní dar do tý naší muziky vymyslet hezký klávesový tóny. Teď máme hotovou kostru deseti písniček, je to nahraný do počítače, bicí jsou zatím programovaný, zbytek lidskej. Já vlastně ani nevím, jak to přesně stylově zařadit, snad jako pomalý melancholický rock se spoustou kláves, ale i kytara tam samozřejmě je a k tomu ten můj příšernej zpěv, kterej jsem se snažil v rámci možností učesat. A k těm mým, možná trochu přehnanejm slovům – tehdy mě pořád někdo otravoval, abych dělal rozhovory, tak jsem díky těmhle kecům měl potom pokoj. Dneska to vidím trochu jinak, i v tom metalu se určitě najde řada pozoruhodných hudebníků a tenhle styl tady prostě je už nějakejch pětadvacet let a nejspíš tu bude ještě dlouho.
Ifa: A co texty?
F.Š.: K těm se samozřejmě nikdo nemá, haha, takže to zase zbude na mě. Ten demáč jsem zatím nazpíval svahilsky, ale v hlavě už něco mám. Zase bych chtěl dopředu upozornit, že to nebude žádný z témat, který už jsem kdysi použil a ani to nebudou převzatý texty jako na Šlágrech. Jak asi víte, dost mě ovlivnily operety, jednu v uvozovkách už jsem napsal a nové texty budou taky příběh. Vrátím se zase do naší minulosti, do vzdálenější minulosti než v případě Jilemnického okultisty, ale žádný satanismus, okultismus ani něco podobného to určitě nebude. Zatím bych si to nechal pro sebe.
Ifa: Název kapely doufám měnit nechceš?
F.Š.: Ono to je těžký, já jsem v první chvíli chtěl, ale všechno, co jsem dosud v muzice dělal, bylo pod hlavičkou Master‘s Hammer a po dohodě s klukama tomu tak bude i nadále.
Johan: Máš představu o tom, jak dostaneš novou nahrávku ven? Myslím, jestli zkoušíš oslovit nějaký firmy, nebo předpokládáš vlastní náklad.
F.Š.: To zatím není vůbec jasný. Původně jsem uvažoval, že bych to hodil na web ke stažení, klidně zadarmo, nikdo z nás nepotřebuje žádný peníze z muziky. Ale na druhou stranu si myslím, že i v té dnešní počítavé době se najdou lidi, kteří chtějí mít muziku na cédéčku. Takže si to ještě musíme probrat mezi sebou, momentálně to vidím spíš na kompaktní nosič.
Johan: V případě, že byste šli do oficiálního vydání, bylo by to v Čechách nebo v zahraničí?
F.Š.: Při dnešních možnostech vidím reálně vydat to na vlastní pěst, může se udělat malej náklad, není problém to dolisovat třeba po pětistech kusech, totéž obaly. nabídka se hodí na web a kdo bude mít zájem, snadno si to objedná. S firmama v Čechám nemám dobré zkušenosti a Osmose, našemu poslednímu vydavateli, to nabízet nebudu, i když jsem s nima znovu v kontaktu, protože si dovedu představit, jakou by tomu udělali reklamu a jak by pak lidi reagovali, protože by nedostali to, co by si představovali.
Ifa: Já si myslím, že nový album by se prodávalo sakra dobře, pořád je vaše jméno kultem a ke starý tvorbě nachází cestu další a další generace příznivců metalu.
F.Š.: Tak to opravdu nevím, co se jim na tom tak líbí, já jsem na některý starý věci dost kritickej, i když něco se mi líbí dodnes. S tím prodejem to je dneska problém, někdo to hned hodí na web, lidi si muziku vypalujou, takže si fakt myslím, že prodej nebude nijak oslnivý.
Ifa: A co živý hraní, přemýšlíte o koncertech?
F.Š.: To máš těžký ... my už jsme poměrně starý, někam se po nocích harcovat, to není nic pro nás. Navíc nemáme bubeníka a bez živých bicích podle mě nemá cenu před lidi vylejzat. Já si myslím, že ta naše pseudo muzika až tolik lidí zajímat nebude, možná ze zvědavosti ze začátku ... no fakt nevím, já vlastně nic nevím ... má takovej rozhovor smysl?
Johan: Určitě má ... já bych přehodil výhybku – když už nové cédéčko, co obal?
F.Š.: No, to by asi bylo hodně divný, kdybych ho nedělal já. Já jsem dělal obaly nejen pro MH, ale později třeba obaly knížek, pohybuju se v tom a myslím, že mám jasnej grafickej názor. Teď Ti řeknu, že to bude jednoduchý, málobarevný, texty, nějaký fotky, uvidím, až se do toho pustím a celkem mě to láká.
Johan: Když jsme Tě přemlouvali k rozhovoru, náš zdroj nám prozradil, že připravuješ taky něco v souvislosti s Jilemnickým okultistou, můžeš to odtajnit?
F.Š.: No, myslím že už jo. Když jsem bafnul zase kytaru, samozřejmě jsem si poslechl ty naše starý věci a Jilemnickej okultista – to je můj nejoblíbenější materiál MH. Ten příběh je sice úplná hovadina, ale svým způsobem se mi to líbí. Kdysi jsme tak trochu z legrace přemejšleli, že bysme to sehráli jako operetu v kulisách a kostýmech, tenkrát to samozřejmě nešlo. Dneska je technika úplně jinde a v počítači si nakreslíš, co tě napadne. Takže jsem si k tomu sednul a s jedním kamarádem jsme to oživili jako animovanej film. Díky tomu, že se v počítačích hrabeme roky a máme veškerý potřebný zařízení, tak nás to nestálo kromě času žádný peníze. Je to prakticky hotový a já teď jednám s Osmose, že by to vydali jako DVD.
Ifa: Proč jen s Osmose?
F.Š.: To je jasný, oni vydávali Okultistu a mají na to dodnes práva, nebo asi mají, já nechci udělat nějakou botu, takže teď s nima jednám, a přiznám se, že bych byl spokojenej, kdyby to u Osmose vyšlo. Ten materiál se i v reedici dobře prodával a snad i to DVD by šlo díky jejich dobré distribuci všude tam, kde by o to byl zájem.
Johan: Kromě toho animovanýho filmu – plánujete dát na dývko něco dalšího?
F.Š.: Ne, protože je to příběh, kterej bych nechtěl ničím jiným doplňovat. Takže možná pár fotek tehdejší sestavy a nic víc.
Ifa: Proč? Máte přece dva videoklipy a možná se někde v archívu povaluje nějakej záznam vašeho koncertu ...
F.Š.: S klipama je potíž. Jednak jsou to opravdu totální hrůzy, jednak k nim nemáme práva. Tenkrát se točilo pro televizi, takže je to majetek Český televize, možná ten jeden Slovenský televize, protože jeden se točil pro nějakej jejich pořad. Koncerty se tenkrát moc nenahrávaly, ale něco v dost špatnej kvalitě se mi doma povaluje. Myslím, že dneska nemá cenu to nějak pouštět mezi lidi.
Ifa: Já si myslím samozřejmě opak, ale s Tebou asi nehnu, haha. Ještě jedna věc se delší dobu přetřásá – vydání demáčů na CD. Jak to s tím teď vypadá?
F.Š.: No, ono to trochu usnulo, přiznám, že z mojí strany. Firma Redblack o to snad má pořád zájem, tak se k jednání nejspíš vrátíme.
Johan: No, zdá se že jsme vyčerpali všechno, co nás zajímalo, takže nakonec, jestli můžeš, nějakej harmonogram, kdy se můžeme těšit na DVD s Jilemnickým okultistou, kdy na nové CD a případně na co dalšího, haha...
F.Š.: To máš těžký, jak jsem říkal, všechno je ještě syrový, nejdál je to DVD, ten filmeček je komplet hotovej, na tom už je jen trocha práce s obalem a s těma fotkama, tam bych to tipoval, že jestli najdeme společnou řeč s Osmose nebo se dohodneme s někým jiným, takže do konce letošního roku by to mohlo bejt venku. Nový CD letos určitě nestihneme, nemáme zatím bubeníka, texty jsem taky ještě nezačal psát a ani nevím, jak mi to půjde. Naštěstí nejsme nijak limitovaný, co se týká studia, to nahrajeme tady u Vlasty, a viděl bych to někdy na konci zimy. Co bude dál zatím nevím, teď mě ta muzika docela baví, ale třeba mě to přejde, nebo Vlasta se na to vykašle a pak by šli Master‘s Hammer do kytek definitivně a navěky.
Ifa: To by byla určitě škoda. Já doufám, že vyjde nejen to DVD, ale i nové CD a i ty starý demáče a ve skrytu duše i v nějaký váš koncert, třeba na nějakém letním festu příští rok.
F.Š.: No, to fakt nevím, myslím, že už jsem řekl vše, co jsem chtěl, nebo spíš možná ani nechtěl říci, ale když vy jste pořád naléhali a otravovali ... a stejně by mě zajímalo, kterej dobrák vám vykecal, že se zase chystám něco hudebního tvořit?. Já jsem nechtěl kolem toho žádnej humbuk a doufám, že tenhle rozhovor je zase na hodně dlouho poslední. Tím chci jasně naznačit, že žádný další žádosti o rozhovor nepřijímám a ani neodpovídám na mejlový ani telefonický dotazy. Mějte se v tom vašem metalovým světě fajn a až bude něco novýho, oznámíme to na webu www.mastershammer.com. Čau.
P.S.: Johan: Tak a to je celé. Nic jsem neupravoval, vše je tak, jak bylo proneseno, kromě citoslovcí typu „ehm“, „hm“, „mmm“, ty jsem samozřejmě vynechal, aby nebylo vidět, jak nejsme schopný ze sebe vymáčknout souvislou větu na diktafon, narozdíl od Franty, kterej mluvil klidně a bez citoslovcí. Ifovi patří dík za dopravu a nejmenovanému dobrákovi za tip. Jeho jsme Frantovi neprozradili, šlo nám o jeho bezpečnost, haha. Franta několikrát rozhovor odmítl, ale později souhlasil s tím, že nám věnuje půl hodiny. Výsledek snad stojí za to.
