Přesně na čas už teď drtí APOCRYPHAL DEATH z Prahy a musím opět uznat, že jim to jde pěkně. Pražáci stále využívají služeb automatu a asi jim to tak už zůstane, dobrých bicmenů je poskrovnu. Ač jsem v to nedoufal, tak už první grupa probudila lidi a pod pódiem měli cca stovku příznivců... super, klukům to prostě šlapalo... (Márty)
Následuje STIGMA z Boskovic, kde je asi nejzajímavější to, že za mikrofonem stojí sličná děva. Jinak docela průměrný středně tempý old school deathík s občasnými klepačkami, ale žádnej blast... (Márty)
První zahraniční kapelou sobotního odpoledne jsou HECATE (SK). Po dvou (pro mě) nemastných neslaných death metálech konečně přichází variabilnější muzika. Hecate těží z bohatšího nástrojového obsazení - dvou kytar a kláves, takže z beden se line dobrý a hutný sound. Web festu sice sliboval melancholic doom, ale mě poměrně šlapající muzika moc melancholie nepřipomínala. Ani zpěv nenutil ke smutku, naopak byl poměrně nasraný. V celkovém vyznění spíše mix deathu a doomu a možná mohli hrát naši východní sousedé i později. (Johan)
A protože prakticky celej Fobia team odkulhal k vodě, zůstala nevděčná role odepisovače mladých a nadějných kapel na mě. WARCHILD je opravdu záležitost dětská, se spoustou dětských nemocí, počínaje hrozným automatickým bicmenem připomínajím sypání brambor po schodech dolů do sklepa a konče žalostným ženským vokálem. Mezi tím dvě baskytary, dvě kytary a zpěv drsný jak suchý zip. Pro tohle nemám pochopení, ostatně hlášky z mého okolí typu "to hraje každej něco jinýho" potvrzovaly, že výše uvedené není pouze názor jednotlivce. (Johan)
AMORTEZ je nadějná gruppa, jak jste si jistě už přečetli v sekci rozhovory. Nicméně i oni jsou nakažení chybami mládí. Každopádně jim to ale šlapalo o dost lépe než předchůdcům. Melodický black metal by potřeboval šikovného producenta a hned by to as bylo o něčem jiném. Aspoň tak by si kluci mohli zkrátit čas, než dospějí a jejich muzika bude správně uzrálá. Zajímavostí je black metalový Phil Collins nebo, pro ty, kteří neznají, zpívající bubeník. I on by ovšem měl na svém vokálním projevu zapracovat, jelikož jsem si občas připadal jako na vystoupení mutujících pubescentních recitátorů. (Corbow)
GREEDY INVALID vyjeli v prosluněném odpoledni příjemným melodickým hard rockem. Výborná změna po těch předchozích sypačkách. Bez násilí jde říct, že je to jediná kapela z festivalu, se kterou se dá pěkně zabékat. Jejich podmanivé melodie ve vás prostě zůstanou i za rohem. Pro mě jednoduše krásné zpestření. Kluci a dáma hrají skladby převážně z posledních dvou alb - neslyšel jsem nebo jsem přeslechl nějakou novinku. Nicméně jejich melodická témata se pěkně poslouchají a to zcela jistě bude platit i několik dalších let. Né-li věků... (Ifa)
NEMESIS z Ostravy mě celkem na Afodu příjemně překvapili, jednak proto, že zahráli v pohodičce a s přehledem a druhak, že byl dobrý zvuk a já jsem mohl ocenit i to, co jsem dřív, když jsem je párkrát viděl neslyšel. Pohodový death metal, který si našel i dost příznivců pod pódiem. (Márty)
Rakušáky LEGIONS DESCENT(A) jsem znal pouze z příšerného DVD s ještě příšernějším zvukem, které nám v minulosti přišlo na recenzi, ale tady mě jejich muzika dost překvapila. Hned od začátku rychlý sypací death metal ala Vader, dokonce i zpěv mi to hodně připomínal. Jsem v pohodě. (Márty)
DYING PASSION šlapali naprosto dokonale. Nezaměnitelný zpěv Zuzky, skvělá práce všech pánů a výsledkem byl strhující koncert. Zuzka evidentně v dobré náladě nešetřila úsměvy na všechny strany, na výbornou se povedl i zvuk, takže paráda s velikým P. Na závěr zazněla nová skladba a tak mě napadá, že už je na čase, aby DP vtrhli do studia a přichystali něco nového. (Johan) Nedá se než souhlasit s kolegou Johanem. Naprosto perfektní koncík a pro zástupce psí menšiny na tomto festu nej kapelka. Holandsko má Anekke, my máme Zuzanku :o) Jen by si zasloužili lepší hrací čas a o poznání delší vystoupení. A novinka zněla skvěle! Pánové a dámo, už je čas nás opět potěšit! (Goro)
TISÍC LET OD RÁJE zabodovali před časem (no časem, ono už je to docela dlouho) velice zdařilým cédem Gaia. To se mi zamlouvalo velice a proto jsem byl na jejich set docela natěšenej. Ale naživo to dneska nějak nebylo ono. Zpěvák sice předváděl divadýlko, neodpustil si ani výkřiky "hurá" nebo pouta na zápěstích, Dasha taky skřehotala o sto šest, ale hudební doprovod tak nějak šuměl do prázdna. Když si vzpomenu na výtečtý zvuk Dyingů s jednou kytarou, prohráli TLOR se dvěma kytarama o třídu. Ne, že by vystoupení bylo nějak slabé, bylo tak akorát, já jen čekal víc. (Johan)
A změna v plánu, následují RITES OF UNDEATH z Prahy. Pod pódiem to houste a jejich atmosférický black death zdá se, bere, snad každého, kdo je na Afodu. Musím říct, že kromě začátku, kdy nebyl zrovna vychytanej zvuk, mi kapela přišla jako kdyby hrála jak o život, prostě v super formě, okořeněno na závěr coverem od Pain - Shut your mouth. A dav si žádá přídavek... (Márty). A ten po reklamní znělce na nejmenovaný shop přichází. I mě ROU docela překvapili a kromě hudebních kvalit nesmím zapomenout na pózy a ksichty našeho milého kytarového Dharma (Johan), který se místo pořádného hraní na kytaru bezostyšně věnoval laciným pózám a obligátním pohledům do kamer a fotoaparátů. Nejmenovaná skupina zfanatizovaných fanoušků ho dokonce vyhecovala k exhibiciálnímu odhalení alkoholem zduřelého Prsního Dvorce. Což mu narozdíl od hry na kytaru sedlo. Velké Sedlo. (Corbow, Yvor, Bendis, Goro) :-). A cover od PAin s názvem Shout your mouth se vydařil! Jen ten mimozemšťan chyběl... Ale zase tam byl ten Dharm... :o) (Goro)
GALADRIEL definitivně nebudou, pokračuje se dál podle plánu a následující kapelou jsou tím pádem OLEMUS(A). Odcházím od ožralé, zfanatizované skupiny mých fanoušků (což jsou samozřejmě autoři reportu výše) :-D... a jdu si poslechnout rakouské melodiky. Již začátek mi přišel více než trapný, na rozehrání a zvukovou zkoušku použili nejmenovaný song od In Flames aby natáhli publikum, což se jim poměrně povedlo a tak měli po celý set dostatečné zázemí strany publika. Když odhlédnu od již zmiňované zvukovky, bylo vystoupení Olemus tak nějak rozděleno na dvě poloviny. Půlka, okopírovaná právě ze školy švédkého melodic death metalu byla, alespoň pro mne, trapné sjíždění riffů a melodií In Flames a Soilwork. Druhá půlka, poměrně originální, zase vyzněla velice zajímavě. Každopádně lidem se to líbilo. Vystoupení to bylo na každý pád velmi našláplé a zvuk se ukázal být více než povedený. (Dharm)
22:00, hláška dne - Ifa poté, co odložil sluneční brýle: "Ty vole, už vím, proč tady byla taková tma."
Hlavní hvězdou AFODu byli vybráni Poláci DARZAMAT. Popravdě nechápu proč, asi se to někomu líbí. Sice už je pozdní hodina a všichni máme něco upito, ale Darzamat by se mi nelíbili ani za střízlava. Jejich alba jsou sice řeměslně dobře odvedená práce, ale nějaké výraznější, či zajímavější nápady postrádám již od začátku existence této kapely (poslední cd Transkarpatia budiž zářným příkladem). Nechtěl bych působit zaujatě, ale o Darzamat nemohu napsat nic jiného. Vystoupení rozhodně nepostrádalo šťávu a Darzamat předvedli pěknou show, ovšem unylé nápady to nemůže vylepšit. Z mého pohledu - "nuda, nuda, šeď, šeď" - (okopírováno od mistra Cimrmana). (Dharm) Z mého pohledu nebyli DARZAMAT až tak nezajímaví. Cedlo Semidevilsh jsem svého času hodně poslouchal a některé skladby z něj zazněly i dnes. A ty se mi samozřejmě líbily víc než zbytek, zřejmě z čerstvé novinky Transkarpatia. Zpěvačka se pravidelně střídala s chlapíkem, takže vyzkoušený model, ale celkem originální. Hudba je hodně postavená na melodických klávesách, ale i kytara si svý místo našla. Energické vystoupení mělo u diváctva ohlas, který vyústil v přídavek. (Johan) Musím říct, že znám od kapely pouze album "SemiDevilish" a dle toho jsem soudil. Na začátek nic nešlo rozeznat, ale dětské nemoci odezněly. Super vystoupení a muzika šlapající dostala většinu do varu. (Manafob)
Darzmat mě sice příliš nepobavili, ale jak je jasně vidět na příspěvku Johana, byl to můj osobní úhel pohledu. Původně jsem očekával, že Darzmat se mi budou líbit daleko víc, než následující STÍNY PLAMENŮ a opak byl pravdou. Morbivod a spol. předvedli výtečné vystoupení (na kterém mě velmi příjemně překvapil živý a opravdu schopný bubeník). Nikdy bych nečekal, že jejich kanalizační black metal mě zaujme více než všechny koncerty Trollech, které jsem do dnešních dnů shlédl. Stíny Plamenů mě skutečně hodně oslovili, takže nelze jinak, než pět pochvalné ódy. Odpadní pánové prostě vědí jak na to a umí to prodat. (Dharm) A nejen pánové, AFOD je fest, kde bylo k vidění snad nejvíce vokalistek ze všech festů zaměřených na extrémnější metáloviny. Na pódiu totiž stála i slečna v dlouhém hábitu, s půlmetrovými vlasy a s hlasem ukradeným havranovi. To se nedá popsat, to se musí slyšet. Jo, a všichni měli na nohou gumovky - inu kanalizace. (Johan)
Na poslední SEASONS IN BLACK už jsem šel ke stanu, poslouchal jsem chvíli, než mě ukolébali a zavřela se mi víka. Dle slov IFY to byla nuda, Gorovi se to taky nelíbilo, opačný názor měla Hanka, které se líbili ještě víc než vloni na Eternalu. Frontman se snažil seč mohl aby zburcoval zbytky pod pódiem... (Márty)
Produkce skončila a přichází čas na bulvár. Od pódia jsem se pohnul směrem k redakci. Nicméně jakákoli tam byla před SEASONS IN BLACK bujará atmosféra, v tuto chvíli se nám redakční tým poněkud rozsekal. Sice tam bylo ještě několik náznaků zábavy, ale bylo vidět, že už toho mají všichni tak akorát. Hodina už je pokročilá, nicméně já se chci ještě bavit a proto jsem vzal zavděk, když jsem u nasávacího stanu potkal pár nesmrtelných opilců, kteří se rozhodli, že prostě strhnou pípu i s chlazením. Tu a tam někdo padl, někde se ozval výbuch smíchu. Jinde zase se zpívalo... Zvláště jedna německá partička neustále vyřvávala patrně nějakou germánskou národní píseň, načež se z druhé strany ozvalo halekání "Hej macécho macécho..." Nejextremnější a zároveň nejstrašnější zážitek pro mě byl pak ten, když se jeden nejmenovaný člen nejmenované skupiny přede všemi vymočil do piva a začal vykřikovat něco o střiku, načež si kelímek přiložil k ústům a já jsem jen doufal, že se skutečně nenapije. Naštěstí se tak nestalo, jinak by, soudě podle zkřivených tváří přihlížejících, bylo nazvraceno i za rohem. Já to také málem neustál a tak jsem se chytil pana Mordivoda a začal vést trošku rozhovor na úrovni. Řešili jsme sice nepodstatné věci, ale zato jsme se u toho tvářili hodně vážně. (Ifa)
Pozvolna přišlo ráno. Zabrán v řeči jsem si ani neuvědomil, že už je definitivní konec. Poslední trosky se mi svalily pod nohy, což bylo neklamné znamení absolutního závěru festu. Během hodiny už slunce pálilo v plné síle. Je neděle nadchází čas na rekapitulaci.
Dívám se po lidech, kteří vystrkují růžky se stanů a jdou provádět ranní hygienu. Jejich zmožené tváře vypovídají své. Přitom mě napadá, že to byl podle mého názoru nejúspěšnější ročník AFODu co se návštěvnosti týče. Poslední údaj hovořil o 550ti fans, což je o 150 lidiček více než loni. Počasí vyšlo geniálně (až jsem si uhnal úpal). Yvor má snad nějakou smlouvu s ďáblem na počasí a nebo se naučil poroučet větru a dešti od Komančů. Co se pořadatelské práce týče, nenašel jsem jedinou chybu a jsem hodně rád, že tohle mohu říct i o chování fanoušků. Myslím si, že to pro všechny byl krásný zážitek a doufám že se potkáme příští rok opět na stejném místě. (Ifa)
